|
|
Potravní zdroje plůdku reofilních ryb v rybnících s instalovanými světelnými a barevnými atraktanty hmyzu
KAJGROVÁ, Lenka
Cílem práce bylo zhodnocení potravní základny (zooplanktonu, zoobentosu a náletového hmyzu) a produkčních výsledků v chovu násad jelce jesena (Leuciscus idus aber. orfus) a jelce tlouště (Squalius cephalus). Specifikou studie bylo využití atraktantů (žluté desky) a podvodních světelných zdrojů jako doplňku výživy chovaných ryb. Experimentální odchov probíhal na zemních rybníčcích v areálu pokusnictví FROV JU a Schlossfischerei Schönau bei Litschau (Rakousko). Při pravidelných dvoutýdenních odběrech byl monitorováno složení zooplanktonu a fyzikálně chemických parametrů. V měsíčních intervalech byl prováděn monitoring zoobentosu a suchozemského hmyzu zachyceného atraktanty. Odběr vzorků rybničního makrozoobentosu byl prováděn Ekmanovým drapákem. Po zpracování vzorků v laboratoři byly organismy rozděleny do tří skupin - Chironomidae, Oligochaeta a Varia. Zooplankton byl odebírán tahem planktonní síťky na úseku 3 m a rozdělen na drobnou frakci (Daphniidae < 499 mikrometru, Copepoda < 999 a > 1000 mikrometru a Ostatní - drobná Cladocera) a na frakci hrubého zooplanktonu (Daphniidae 500 - 999, Daphniidae 1000 - 1499 a > 1500 mikrometru). Suchozemský hmyz byl získáván instalací atraktantů po specifikovaný časový úsek dne (barevné atraktanty) nebo noci (světelné atraktanty). Z výsledků je zřejmé, že podmínky prostředí sledovaných rybníků se průkazně nelišily. Abundance hrubého zooplanktonu v obou experimentálních chovech byla ovlivněna žírem ryb. Denzita zoobentosu se průkazně nelišila. Nicméně hodnoty v rybnících se světly dosahovaly vyšších hodnot než v kontrole. Dle provedené analýzy dat o růstu a produkci ryb se zdá být použití atraktantů hmyzu jako doplňku výživy ryb v akvakultuře přínosným opatřením přispívající ke zvýšení produkčních výsledků. Průměrná hmotnost ryb v chovu jelce jesena vzrostla v průběhu vegetační sezóny z počátečních 4,3 g na 26,9 +- 4,9; 32,3 +- 6,5 a 41,2 +- 9,2 g v rybnících v kontrole, se světly, resp. žlutými deskami, přičemž rozdíly jak mezi kontrolou a pokusnými variantami, tak mezi světly a žlutými deskami byly vysoce průkazné (p < 0,001). V odchovu jelce tlouště v rybnících s instalovanými ponořenými světly průměrná hmotnost ryb vzrostla z počátečních 12,7 g na 41,9 +- 2,2 g, resp. na 26,7 +- 5,5 g v kontrole. V obou variantách byla i produkce analogicky vyšší.
|
|
|
Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Tušil, Petr ; Rešl, Jiří ; Luzar, Tomáš ; Pechar, Libor ; Máchová, Jana ; Sezimová, Hana ; Řehulka, Jiří ; Lojkásek, Bohumír ; Badurová, Jana ; Šajer, Jiří ; Krečmerová, Pavlína ; Šlouf, Vladimír ; Soldán, Přemysl
Identifikace antropogenních tlaků na stav půd, kvalitu vodních zdrojů a na změnu habitatu vodních ekosystémů s možností predikce či průkazu konkrétních dopadů na biologické komponenty dotčeného vodního ekosystému. Zpráva je rozdělena do pěti oblastí: 1. Bilance znečištění povrchových vod v povodí řeky Odry, 2. Průkaz a predikce antropogenních tlaků na biologické komponenty vodních ekosystémů, 3. Vliv intenzifikace chovu ryb na jakost vod, 4. Publikace výsledků řešení projektu, 5. Souhrnné hodnocení antropogenních tlaků v povodí řeky Odry. Nejproblematičtějšími parametry z množiny společných relevantních znečišťujících látek pro českou část MOPO (mezinárodní oblast povodí Odry) z pohledu národních limitních standardů jsou polyaromatické uhlovodíky a na úrovni evropských norem PAU a těžké kovy - rtuť a kadmium. Negativní vlivy se významně zesilují pod většími aglomeracemi. V povodí je neuspokojivá situace z hlediska možnosti rychlé detekce havarijního zhoršení biologické jakosti odpadních vod.
|
|
|
Labe IV: Využití biochemických markerů při hodnocení kontaminace vodního prostředí
1. LF UK Praha ; VFU Brno ; VŠCHT Praha ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ; Valentová, Olga ; Velíšek, Josef ; Kroupová, Hana ; Svobodová, Zdeňka ; Kolářová, Jitka ; Žlábek, Vladimír ; Randák, Tomáš
V roce 2006 byla pozornost zaměřena na další potenciální zdroje kontaminace řeky Labe - významné přítoky. Sledovány byly lokality nacházející se v dolních částech sledovaných přítoků v blízkosti jejich ústí do Labe. Vliv znečištění na rybí populace byl posuzován pomocí vybraných biochemických markerů kontaminace a chemických analýz svaloviny ryb. Jako indikátorový druh byl použit jelec tloušť. Sledovány byly toky: Orlice, Chrudimka, Cidlina, Jizera, Ohře, Bílina, Vltava.
|
|
|
Labe IV: Využití biochemických markerů při hodnocení kontaminace vodního prostředí
TOCOEN, s. r. o. ; 1. LF UK, Praha ; VFU, Brno ; VŠCHT Praha ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech ; Kroupová, Hana ; Valentová, Olga ; Svobodová, Zdeňka ; Žlábek, Vladimír ; Kolářová, Jitka ; Randák, Tomáš
V roce 2004 byla zaměřena pozornost na zjišťování vlivu 3 nejvýznamějších znečišťovatelů řeky Labe - Synhesie Pardubice, Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí nad Labem - na populace ryb vyskytujících se v okolí těchto chemických závodů. Sledovány byly lokality nad a pod výše uvedenými zdroje znečištění. Vliv znečištění na rybí populace byl posuzován pomocí vybraných biochemických markerů kontaminace a chemických analýz svaloviny ryb. Jako indikátorový druh byl použit jelec tloušť.
|
|
|
Identifikace antropogenních tlaků na kvalitativní stav vod a vodních ekosystémů v oblastech povodí Moravy a Dyje: Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém
Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Bernardová, Ilja ; Hudcová, Hana
Zpráva přináší shrnutí výsledků dílčího úkolu za celou dobu trvání projektu a důkladné literární rešerše, které se zabývají možnostmi a vývojem pasivního vzorkování nebezpečných látek a obsahem prioritních a dalších látek v rybách. Zpráva se zabývá hodnocením stavu vod použitím semipermeabilních membrán a experimentálním použitím pasivních DGT vzorkovačů, hodnocením stavu bioty a vývoje znečištění sedimentu a bioty. V závěru jsou uvedena doporučení pro další monitoring vod a ověřování norem environmentální kvality (NEK) pro sedimenty a biotu pro ČR. Přílohy uvádějí podrobné výsledky hodnocení, některé publikační výstupy projektu a literární rešerše.
|
|
|
Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Tušil, Petr ; Rešl, Jiří ; Luzar, Tomáš ; Pechar, Libor ; Máchová, Jana ; Sezimová, Hana ; Řehulka, Jiří ; Lojkásek, Bohumír ; Badurová, Jana ; Šajer, Jiří ; Krečmerová, Pavlína ; Šlouf, Vladimír ; Soldán, Přemysl
Identifikace antropogenních tlaků na stav půd, kvalitu vodních zdrojů a na změnu habitatu vodních ekosystémů s možností predikce či průkazu konkrétních dopadů na biologické komponenty dotčeného vodního ekosystému. Zpráva je rozdělena do pěti oblastí: 1. Bilance znečištění povrchových vod v povodí řeky Odry, 2. Průkaz a predikce antropogenních tlaků na biologické komponenty vodních ekosystémů, 3. Vliv intenzifikace chovu ryb na jakost vod, 4. Publikace výsledků řešení projektu, 5. Souhrnné hodnocení antropogenních tlaků v povodí řeky Odry. Zpráva shrnuje zásady pro zlepšování a ochranu jakosti vodního prostředí v povodí řeky Odry. Patří mezi ně snižování znečištění toků z nebodových zdrojů, které musí směřovat především do oblasti zemědělské výroby. Z bodových zdrojů je třeba věnovat maximální pozornost podniku Mittal Steel Ostrava-Kunčice a důlním vodám. Dalším opatřením je nezbytnost zkvalitnění monitoringu včetně zlepšení systému včasného varování. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat používání pesticidů v okolí a vodám vypouštěných komunálními ČOV. Mezi důležité aspekty pro ochranu vod patří odpovídající hospodaření rybářů a péče o rybníky.
|
host ::
RSS.