|
|
Analýza úprav dávkování léčiv u pacientů s chronickým onemocněním ledvin
Procházková, Jana ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Doseděl, Martin (oponent)
Kandidát: Jana Procházková1 Školitel: prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc.1 Konzultant: PharmDr. Zuzana Očovská1 Název diplomové práce: Analýza úprav dávkování léčiv u pacientů s chronickým onemocněním ledvin 1 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra sociální a klinické farmacie Některá léčiva vylučovaná ledvinami nebo spojená se zvýšeným rizikem nežádoucích lékových událostí u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD) vyžadují úpravu dávkování, užívání s opatrností nebo jsou kontraindikovaná. Řada studií ale prokazuje, že v mnoha případech není vhodná úprava dávkování provedena. Naším cílem bylo analyzovat vhodnost dávkování léčiv a kontraindikovaná léčiva u pacientů s CKD přijatých do nemocnice v Hradci Králové prostřednictvím Kliniky urgentní medicíny. Tato studie je observační průřezová studie a je substudií předchozí studie, která zkoumala souvislost mezi lékovými problémy a neplánovanými hospitalizacemi pacientů ve Fakultní nemocnici Hradec Králové v roce 2018. Data pro studii byla získána z elektronických zdravotních záznamů. Vhodnost užívání a dávkování léčiv byla analyzována u pacientů s odhadovanou rychlostí glomerulární filtrace (eGFR) mezi 15 a 60 ml/min/1,73 m2 na základě srovnání se souhrnem údajů o přípravku (SmPC). Celkem byla zkontrolována léková anamnéza...
|
|
|
Management podpory zdraví u pacientů s chronickým ledvinovým onemocněním
PUMPROVÁ, Johanka
Úvod: Bakalářská práce se věnuje problematice managementu podpory zdraví u pacientů s chronickým onemocněním ledvin. Poukazuje na to, jak je podpora zdraví pro nejenom pacienty s chronickým ledvinovým onemocněním důležitá. Cíl práce: Práce má za cíl zjistit management podpory zdraví u pacientů s chronickým ledvinovým onemocněním. Metodika: Sběr dat byl uskutečněn kvantitativním výzkumem s využitím dvou nestrukturalizovaných dotazníků, data se sbírala ve vybraných jihočeských dialyzačních střediskách. První z dotazníků byl určený pacientům s chronickým onemocněním ledvin navštěvující dialyzační středisko, obsahoval 30 otázek zaměřených na podporu zdraví a 5 otázek na demografické údaje. Druhý byl vypracovaný pro sestry pracující v dialyzačním středisku a skládal se z 20 otázek, z toho 4 se týkaly demografických údajů. První dotazník zodpovědělo 74 respondentů, druhý 32. Data byly zpracovány do grafů a následně došlo k zodpovězení výzkumných otázek. Výsledky: Zjistilo se, že pacienti podporují nejvíce své zdraví v oblasti stravování, pitného režimu a odpočinku. Naopak kritickým místem je fyzická aktivita a účast na edukačních setkání. Edukace o vyvarování se stresu je kritickým místem většiny sester. Dále z výzkumu vyplynulo, že neochota pacienta naslouchat je největší problém, který sestrám brání v předávání informací o podpoře zdraví. Téměř každý pacient je podporován svoji blízkou osobou či všeobecnými sestrami. Závěr: Podpora zdraví je velmi důležitá jako prevence chronického onemocnění ledvin i jako snaha zabránění progrese choroby. Věnovat se volnočasovým fyzickým aktivitám, pravidelně konzumovat zeleninu, nechat se podporovat svými blízkými či zjišťovat si nové informace o své nemoci jsou jednoduché úkony, které nejsou příliš náročné a skrze ně může pacient podporovat své zdraví.
|
|
|
Adherence k léčebnému režimu pacientů s chronickým onemocněním ledvin
FOUSKOVÁ, Jitka
Úvod: Chronické onemocnění ledvin v pokročilém stádiu může významně ovlivňovat kvalitu života pacientů. Je odhadováno, že až 10 % celosvětové populace trpí touto nemocí. Vhodná ošetřovatelská péče, úprava životosprávy a dodržování správného léčebného režimu by mohly významným způsobem zpomalit progresi onemocnění. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit úroveň adherence k léčbě pacientů s chronickým onemocněním ledvin. Metodika: K dosažení stanovených cílů byla použita strategie kvantitativního výzkumu. Výzkum probíhal ve třech jihočeských nemocnic s písemným svolením hlavních sester. Výsledky byly zjišťovány pomocí standardizovaného dotazníku, který obsahoval 50 otázek a zjišťoval postoj a přístup pacientů hemodialyzačního centra k dodržování dialyzačního plánu, medikace, omezení přijmu tekutin a diety. Získaná data byla analyzována a statisticky zpracována pomocí programu Microsoft Excel. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 94 respondenty. Z výsledků vyplývá, že 58,5 % pacientů podstupující hemodialyzační léčbu má adherentní přístup k léčbě. Dodržování léčebného režimu je ovlivněno přístupem ošetřovatelského personálu. Pro většinu dotázaných je důležité dodržovat léčebný režim, aby se jejich zdravotní stav nezhoršoval nebo, protože si uvědomují, že stav jejich ledvin vyžaduje, aby dodržovali opatření doporučená odborníky. Závěr: Výsledky naší práce poukazují na to, jak je důležité, aby sestry věnovaly náležitou pozornost pacientům s chronickým onemocněním ledvin. Pacienti, se kterými personál pravidelně probírá jejich léčbu, dodržují opatření svědomitěji. Nejčastějším problémem, se kterým se respondenti potýkali, bylo neporozumění léčbě a doporučením.
|
|
|
Specifika ve výživě pacientů s chronickým onemocněním ledvin
Holakovská, Lucie ; Vachek, Jan (vedoucí práce) ; Oulehle, Kateřina (oponent)
Chronickým onemocněním ledvin je v současnosti postižena téměř desetina naší populace a představuje problém medicínský i sociálně-ekonomický. Včasný záchyt a odpovídající léčba vedou k oddálení nutnosti náhrady funkce ledvin, snižují tak ekonomické náklady a zároveň zvyšují kvalitu života pacienta. Řadu faktorů, které mají vliv na progresi CKD, lze pozitivně ovlivnit vhodně zvolenou dietou a režimovými opatřeními. Pacienti s CKD musí dodržovat přísná dietní omezení zahrnující mj. snížení příjmu bílkovin. Při zahájení dialyzační léčby je naopak nutné příjem bílkovin ve stravě navýšit, protože dochází mj. ke ztrátám určitého množství aminokyselin do dialyzátu. Zahájení dialýzy je spojeno i se snížením fyzické aktivity a rozvojem katabolismu. Cílem nutriční terapie je udržovat optimální stav výživy nemocného a minimalizovat komplikace spojené s CKD. Úkolem nutričního terapeuta (NT) je edukovat pacienta o správných zásadách diety v predialýze a následně o změnách v dietě souvisejících s přechodem na dialýzu. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit informovanost dialyzovaných pacientů o dietních opatřeních. Do výzkumného šetření jsme zařadili 86 pacientů toho času podstupující hemodialyzační léčbu v Klatovské nemocnici. Metodou sběru dat bylo dotazníkové šetření. Výsledky byly zpracovány formou...
|
|
|
Úloha vybraných vazoaktivních systémů v rozvoji chronického onemocnění ledvin
Drábková, Natálie ; Vaněčková, Ivana (vedoucí práce) ; Vaňourková, Zdeňka (oponent)
Chronické onemocnění ledvin (CKD) je život ohrožující choroba, která vzniká jako častý důsledek diabetu a hypertenze. Protože zpravidla probíhá utajeně, často končí úplným selháním ledvin. Zvládnutí chronického selhání ledvin se tak stává díky stále více stárnoucí populaci závažným zdravotním problémem. Cílem této práce bylo zjistit podíl vybraných vazoaktivních systémů na výši krevního tlaku v rozvojové a udržovací fázi CKD. K tomu byly použity dva modely CKD: 5/6 nefrektomie u Ren-2 transgenních potkanů (TGR) a stenóza renální artérie (2K1C) u kmene Wistar. U obou modelů CKD se ukázalo, že renin- angiotenzinový systém nehraje tak významnou roli na udržování krevního tlaku, naopak větší význam má sympatický nervový systém. Při rozvoji a udržování CKD převládají vazokonstrikční systémy nad vazodilatačně působícím systémem NO-syntázy. Úloha tohoto vazodilatačního systému je u TGR potkanů s 5/6 nefrektomií postupně oslabována, zatímco u Wistar potkanů s 2K1C hypertenzí je v rozvojové i udržovací fázi CKD udržována na stejné úrovni.
|
|
|
Nutriční terapie u pacientů s chronickým onemocněním ledvin
Mokrejšová, Andrea ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Zakiyanov, Oskar (oponent)
Nutriční terapie je u dialyzovaných pacientů velmi významná. Základem stravy při hemodialyzační léčbě je dostatečný energetický příjem, navýšený příjem bílkovin, který odpovídá potřebě dialyzovaného pacienta. Pro pacienty může být těžko uchopitelná změna stravování oproti období predialyzační léčby, stálého hlídání všech omezení ve stravě kvůli nedostatečné filtrační schopnosti ledvin a zároveň sestavení stále pestrého a vyváženého jídelníčku. Z toho důvodu je více než žádoucí, aby byla pacientům poskytnuta možnost pravidelné nutriční edukace a konzultace. Tato individuální péče je zásadní pro zvyšování kvality života a dostatečnou podporu hemodialyzační léčby. Cílem této práce je vyhodnotit změnu složení jídelníčku u hemodialyzovaných pacientů po pravidelných nutričních edukacích. Kromě úpravy stravovacích zvyklostí byly sledovány i další antropometrické i laboratorní parametry související s výživovým stavem dialyzovaných pacientů. Pacienti byli podle své preference rozděleni do dvou skupin. První sledovaná skupina zaznamenávala své stravování písemně či elektronicky. Druhá kontrolní skupina svůj jídelníček nezaznamenávala, ale snažila se stravovací režim upravit podle individuálních nutričních konzultací. Hodnocena byla optimální tělesná hmotnost, celkový cholesterol, HDL cholesterol, LDL...
|
|
|
Oxidační a karbonylový stres u onemocnění ledvin
Kratochvílová, Markéta ; Tesař, Vladimír (vedoucí práce) ; Průša, Richard (oponent) ; Zadražil, Josef (oponent)
Cíle: 1. Stanovení AGEs (Advanced Glycation End products) u pacientů s různými typy nefropatií. 2. Vztah AGEs s nutričními parametry a anémií. 3. Vliv renálních funkcí na hladiny sRAGE (soluble form of Receptor for Advanced Glycation End products). 4. Technika kultivace podocytů. 5. Stanovování podocytů v moči. Metodika: Fluoreskující AGEs jsme stanovovali spektrofluorimetricky, sRAGE nekompetitivní sendvičovou ELISA metodou. Podocyty jsme dále pasážovali a identifikovali imunocytochemicky. Podocyty v moči jsme stanovovali průtokovou cytometrií. Výsledky: 1. Nenalezli jsme signifikantní rozdíly v sérových hladinách AGEs mezi jednotlivými typy nefropatií, ač mají rozdílnou patogenezi. 2. Hladiny albuminu a prealbuminu korelují pozitivně a hladiny hemoglobinu negativně s hladinami AGEs u pacientů s CKD ve stádiu 1-5, bez bez nutnosti náhrady funkce ledvin. 3. Hladiny sRAGE se zvyšují u pacientů se sníženou renální funkcí nezávisle na příčině renálního onemocnění. 4. Osvojení postupů a technik kultivace podocytů. 5. Sledování citlivosti podocyturie ve vztahu k aktivitě onemocnění. Závěr: Potvrdili jsme, že hladiny AGEs závisí více na renální funkci než na typu nefropatie a jsou ovlivněny nutričními parametry a hemoglobinem. Jako první jsme prokázali, že koncentrace sRAGE úzce koreluje s renální...
|
|
|
Novel biomarkers in patients with renal disease
Zakiyanov, Oskar ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Chronické onemocnění ledvin a akutní poškození ledvin patří mezi významné zdravotní problémy v populaci. Je důležité, abychom byli schopni rozpoznat osoby s vysokým rizikem nepříznivého vývoje zdravotního stavu, progresí onemocnění a přidružených kardiovaskulárních komplikací. Cílem disertační práce bylo studium nových perspektivních biomarkerů, jejich vztah k renální funkci, chronickému zánětu, případně zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku. Studovány byly: placentární růstový faktor (PlGF), s těhotenstvím asociovaný protein A (PAPP-A), matrixová metalloproteináza 2 (MMP-2), matrixová metalloproteináza 9 (MMP-9), solubilní receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (sRAGE), protein vázající vápník S100A12 - nově identifikovaný extracelulární protein vázající se na receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (EN-RAGE) a amfoterin (HMGB-1) u pacientů se sníženou funkcí ledvin včetně pacientů s chronickým renálním onemocněním, hemodialyzovaných, pacientů s akutním poškozením ledvin a zdravých kontrol pro srovnání. První studie odhalila, že hladina PlGF je zvýšená u pacientů se sníženou funkcí ledvin. Druhá studie zjistila spojitost hladin MMP-2 a PAPP-A s proteinurií u pacientů s chronickým renálním onemocněním. Sérové hladiny MMP-2, MMP-9 a PAPP-A se výrazně lišily u pacientů s různými nefropatiemi....
|
|
|
Nízkobílkovinná dieta a pohybová aktivita v predialyzačním období u pacientů s chronickým onemocněním ledvin
Pavlínová, Kristýna ; Karbanová, Miroslava (vedoucí práce) ; Zakiyanov, Oskar (oponent)
Nízkobílkovinná dieta je jednou z metod konzervativní léčby CKD v predialýze. Cílem diety je kompenzovat dysfunkci ledvin, ale zároveň pokrýt nutriční potřebu pacienta. Základem diety je omezení či náhrada potravin způsobujících metabolické komplikace nikoliv snížené množství potravy. Dietní opatření se zaměřuje zejména na omezení bílkovin na 0,6-0,8 g/kg/den. Správně nastavená nutrice by u pacientů neměla vést k malnutrici. Dietoterapie se dále zaměřuje na snížení příjmu sodíku, draslíku a fosforu. Příjem vápníku závisí na aktuální kalcémii pacienta. Množství tekutin stanovuje lékař na základě diurézy. Cílem nutriční terapie je udržovat optimální výživový stav pacienta a minimalizovat komplikace spojené s CKD. Úkolem nutričního terapeuta je také edukovat pacienta ohledně správných zásad diety a možných rizik spojených s restrikcí bílkovin. Součástí konzervativní léčby v predialýze by měla být i pravidelná pohybová aktivita. Pravidelná pohybová aktivita napomáhá udržet svalovou sílu, objem svalové hmoty a fyzickou kondici pacienta. Hlavním cílem praktické části práce bylo zjistit aspekty nízkobílkovinné diety, pohybové aktivity a informovanost pacientů v dané problematice. Dále bylo snahou zjistit postavení samotné nutriční terapie. Pro naplnění stanovených cílů byla zvolena komparativní studie....
|
|
|
Kardiovaskulární komplikace u pacientů s chronickým renálním onemocněním.
Valeriánová, Anna ; Malík, Jan (vedoucí práce) ; Zemánek, David (oponent) ; Piťha, Jan (oponent)
Kardiovaskulární komplikace jsou u pacientů s terminálním renálním selháním časté. Podílí se na nich mnoho různých faktorů: hyperkinetická cirkulace daná anémií, retencí tekutin i samotnou přítomností dialyzačního zkratu, metabolické změny vedoucí k akceleraci aterosklerotických změn a zvýšení tuhosti cév i kolísání tlaku a orgánové perfuze během dialýzy, kdy dochází k opakované tkáňové hypoxii. Naše studie byly prováděny u pacientů v chronickém hemodialyzačním programu. Studie zabývající se dlouhodobou průchodností dialyzačních zkratů ukázala, že přežívání zkratů je negativně ovlivněno přítomností ischemické choroby srdeční a sníženou plazmatickou koncentrací cholesterolu. Ve studiích o tkáňové hypoxii jsme prokázali, že u dialyzovaných pacientů je přítomna jak tkáňová hypoxie mozkové tkáně, tak ruky se zkratem, a že tato hypoxie se dále prohlubuje v průběhu dialýzy. Faktory, které souvisejí se vznikem mozkové hypoxie, jsou: přítomnost srdečního selhání, zvýšení hladiny BNP a vyšší distribuční šíře erytrocytů. Závažným důsledkem mozkové tkáňové hypoxie je vznik kognitivního deficitu. Mezi závažné dopady hemodialýzy na srdce lze zařadit dysfunkci levé síně, jež je dána její dlouhodobou remodelací a není ovlivnitelná snížením preloadu a odstraněním tekutinové nálože, a také diastolickou dysfunkci...
|
host ::
RSS.