|
|
Možnosti ovlivnění compliance k dodržování režimu diabetiků z pohledu nutriční terapeutky.
Kučerová, Denisa ; Vachek, Jan (vedoucí práce) ; Zakiyanov, Oskar (oponent)
Diabetes mellitus představuje metabolické onemocnění vzniklé úplným či relativním nedostatkem inzulínu. V České republice trpí tímto onemocněním více než jeden milion lidí. Prognózy ukazují, že do roku 2045 bude diabetem celosvětově trpět až 700 milionů lidí (Global diabetes data report 2000 - 2045 (diabetesatlas.org) Vývoj a posouvání hranic léčby tohoto onemocnění jsou předmětem velkého zájmu lékařské společnosti a farmaceutického průmyslu. V současnosti je na trhu mnoho nejrůznějších možností farmakologické léčby, avšak až s motivací a součinností ze strany pacientů lze plně využít potenciálu dostupné léčby. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo skrze výzkumné šetření zjistit míru informovanosti mezi pacienty a jaké faktory mohou pacienta přimět k lepšímu dodržování léčebných postupů, tzv. compliance. Do výzkumného šetření bylo zapojeno 271 pacientů trpících diabetem mellitem, kteří jsou léčeni v nemocnici v Klatovech. Metodou sběru dat bylo dotazníkové šetření. Výsledky byly zpracovány formou grafů v Microsoft Excel. Na základě získaných výsledků můžeme konstatovat, že ve vybraném vzorku většina pacientů dodržovala jak doporučenou farmakologickou, tak nefarmakologickou léčbu. Zdravotnický pracovník může pacienta motivovat k dodržování nejen farmakologické, ale i nefarmakologické léčby, a tím...
|
|
|
Deficit vitamínu D a pooperační rekonvalescence
Veigertová, Tereza ; Vachek, Jan (vedoucí práce) ; Zakiyanov, Oskar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou deficitu vitamínu D, který je nejen v české populaci vysoce prevalentní. Teoretická část shrnuje poznatky o systémovém působení vitamínu D v lidském těle a jeho významu při pooperační rekonvalescenci. Víme o potenciálním vlivu vitamínu D na detoxikaci xenobiotik, redukci oxidativního stresu, neuroprotekci a imunoregulaci. Systémové působení vitamínu D je zprostředkováno nitrobuněčnými receptory pro vitamín D přítomnými skoro v každé tkáni. Cíle práce: Hlavním cílem práce bylo prokázat rozdíl v množství pooperačních komplikací a délce hospitalizace u pacientů s deficitem vitamínu D a pacientů bez deficitu vitamínu D. Dále výzkum usiluje o popsání vztahu vitamínu D a pooperační rekonvalescence; zhodnocení významu suplementace vitamínu D při předoperačním deficitu 25(OH)D. Metody: Praktická část využívá retrospektivní údaje z databáze Klatovské nemocnice o pacientech sledovaných v interní a osteologické ambulanci. Kritéria pro výběr pacientů byla provedený operační výkon a změřená sérová hladina 25(OH)D. U pacientů se hodnotily pooperační komplikace. Při hodnocení se vzal v potaz věk pacientů typ provedeného operačního výkonu. Pacienti byli rozděleni na základě sérových hladin 25(OH)D do 4 skupin a výsledky praktické části byly porovnány s dosavadním...
|
|
|
Specifika ve výživě pacientů s chronickým onemocněním ledvin
Holakovská, Lucie ; Vachek, Jan (vedoucí práce) ; Oulehle, Kateřina (oponent)
Chronickým onemocněním ledvin je v současnosti postižena téměř desetina naší populace a představuje problém medicínský i sociálně-ekonomický. Včasný záchyt a odpovídající léčba vedou k oddálení nutnosti náhrady funkce ledvin, snižují tak ekonomické náklady a zároveň zvyšují kvalitu života pacienta. Řadu faktorů, které mají vliv na progresi CKD, lze pozitivně ovlivnit vhodně zvolenou dietou a režimovými opatřeními. Pacienti s CKD musí dodržovat přísná dietní omezení zahrnující mj. snížení příjmu bílkovin. Při zahájení dialyzační léčby je naopak nutné příjem bílkovin ve stravě navýšit, protože dochází mj. ke ztrátám určitého množství aminokyselin do dialyzátu. Zahájení dialýzy je spojeno i se snížením fyzické aktivity a rozvojem katabolismu. Cílem nutriční terapie je udržovat optimální stav výživy nemocného a minimalizovat komplikace spojené s CKD. Úkolem nutričního terapeuta (NT) je edukovat pacienta o správných zásadách diety v predialýze a následně o změnách v dietě souvisejících s přechodem na dialýzu. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit informovanost dialyzovaných pacientů o dietních opatřeních. Do výzkumného šetření jsme zařadili 86 pacientů toho času podstupující hemodialyzační léčbu v Klatovské nemocnici. Metodou sběru dat bylo dotazníkové šetření. Výsledky byly zpracovány formou...
|
|
|
Nutriční stav dialyzovaných pacientů během hospitalizace
Jiráčková, Marie ; Vachek, Jan (vedoucí práce) ; Oulehle, Kateřina (oponent)
Ledviny jsou párový orgán, který má v organismu mnoho funkcí. Jsou odpovědné za regulaci vnitřního prostředí, vylučování zplodin metabolismu (dusíkatých metabolitů i cizorodých látek) a sekreci některých hormonů. V teoretické části práce se věnuji stručnému popisu anatomie a fyziologie ledvin a popisu některých renálních onemocnění, s důrazem na akutní a chronické poškození ledvin. Dále pojednávám o možnostech náhrady funkce ledvin a o úpravě stravovacích zvyklostí, pokud se u pacienta některé z onemocnění ledvin rozvine. Praktická část diplomové práce se věnuje problematice nutričního stavu hospitalizovaných pacientů, kteří jsou indikováni k dialyzační terapii. Výzkum probíhal ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, převážně na 1. interní klinice. Výzkumný soubor byl tvořen 17 pacienty, kteří vyplnili dotazník a vedli prospektivní záznam snědených porcí stravy. Na základě propočtu jídelního lístku bylo zjištěno, že většina z pacientů nepřijímá dostatečné množství energie ani základních složek výživy. Příjem minerálních látek, s výjimkou vápníku, průměrně dosahoval doporučených hodnot. Krevní hladina albuminu a minerálních látek v séru odpovídá v průměru referenčním hodnotám, sérové hladiny urey a kreatininu jsou výrazně nadlimitní. Klíčová slova Dialýza, onemocnění ledvin, výživa, dieta při dialýze
|
|
| |
|
|
Profylaxe a terapie fibrilních neutropenií
Vachek, Jan ; Jankovská, Milada (vedoucí práce)
Neutropenie je závažnou a velmi častou komplikací protinádorové chemoterapie. Febrilní neutropenie je závažným následkem neutropenie způsobené protinádorovou chemoterapií, často vede k hospitalizaci, nutnosti parenterálního podání antibiotik a letálnímu konci. Při terapii hematologických malignit dochází k rozvoji febrilní neutropenie téměř u všech nemocných, léčba solidních tumorů je zatížena přítomností této komplikace cca v 10 - 20 procentech. V poslední době, zejména v posledních dvou desetiletích, došlo k významnému pokroku v profylaxi a terapii této obávané komplikace, hlavním přínosem bylo bezesporu zavedení růstových faktorů granulocytopoezy. Historickému přehledu se věnuje samostatná kapitola této práce. Tato práce si klade za cíl pojednat komplexně o febrilních neutropeniích způsobených především protinádorovou chemoterapií, věnovat se vývoji možností profylaxe a terapie a rovněž srovnat doporučené postupy na různých pracovištích, která se těmito komplikacemi zabývají. Poslední část je věnována ekonomickým aspektům terapie febrilních neutropenií růstovými faktory granulocytopoezy.
|
host ::
RSS.