|
|
Volba učitelské profese očima učitelů
Beránková, Kateřina ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Jak již napovídá název, tato bakalářská práce se věnuje volbě učitelské profese. Klade si za cíl zjistit, proč se lidé rozhodnou stát učiteli, co je k tomuto rozhodnutí vede a zda svého rozhodnutí litují. Jsou stanoveny tři výzkumné otázky, na něž je prostřednictvím výzkumného šetření hledána odpověď. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se snaží čtenáři poskytnout vhled do dané problematiky a popisuje východiska, která jsou stěžejní pro část praktickou. Praktická část se věnuje výzkumnému šetření. Byl zvolen kvalitativní přístup, konkrétně metoda hloubkového rozhovoru. Rozhovorů se stávajícími učiteli/učitelkami bylo provedeno celkem šest. Na základě dat získaných z rozhovorů byly zodpovězeny výzkumné otázky. Z výzkumného šetření vychází poměrně jasné výsledky. Učitelé svou profesi nevnímají jako prestižní. Prostor ke zlepšení vidí převážně ve finančním ohodnocení a pohledu veřejnosti. I přes pocit neprestižnosti vlastní profese jsou učitelé se svou kariérou spokojení. Na své profesi oceňují především kontakt s lidmi/dětmi, jenž uvádí jako nejvýznamnější motiv, který je k učitelství přivedl. Pro polovinu respondentů byla učitelská profese dokonce profesí vysněnou. Odpovědí na otázku "Proč učitelé učí?", jejíž nalezení je hlavním důvodem vzniku této práce, by...
|
|
| |
|
|
Odborné vzdělávání v kontextu preferencí při volbě povolání v době pandemie Covidu a v předcházejícím období
Januška, Martin ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Šaroch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce na téma Odborné vzdělávání v kontextu preferencí při volbě povolání v době pandemie Covidu a v předcházejícím období se v první části zabývá upřesněním pojmu odborného vzdělávání a následně popisuje vývoj odborného vzdělávání v České republice. Je zde zmiňován současný stav odborného školství s možnostmi ve vzdělávací dráze žáků. Práce je dále zaměřena na sociálně-psychologické pojetí ve volbě povolání u žáků. Jsou uvedené faktory a aktéři, kteří do volby povolání vstupují. Empirická část práce řeší preference ve volbě povolání v odrazu Covidové doby. Jsou zjišťovány měnící se preference u žáků, kteří vstupují na trh práce. Diplomová práce ověřuje předpoklady o změně preferencí při volbě povolání a ty jsou zjišťovány na základě dotazníkové metody. Dotazníky byly rozesílány žákům středních odborných škol v Karlovarském kraji. Vnímání preferencí ve volbě povolání u žáků bylo zjišťováno také u učitelů středních odborných škol ve stejném kraji. S učiteli byly vedeny polostrukturované rozhovory. Z výzkumného šetření je zřejmé, že v Covidové době se žáci cítili nejistě, nesvobodně a volba povolání jim činila větší obtíže. Většina vyučujících se domnívá, že se preference žáků při volbě povolání v Covidové době nezměnily. KLÍČOVÁ SLOVA Odborné vzdělávání, škola, žák, vyučující, volba...
|
|
| |
|
|
Genderová analýza učebnic "Občanské výchovy" (ve vztahu k povolání)
Lojková, Hana ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Diplomová práce "Genderová analýza učebnic (ve vztahu k volbě povolání)" předkládá genderovou analýzu tří učebnic "Výchovy k občanství" doporučené pro 8. ročník. Pozornost je věnována tomu, zda vybrané učebnice obsahují genderové stereotypy a genderové předsudky, které by mohly mít nějaký dopad na žáky a žákyně základních škol v jejich volbě dalšího vzdělávacího stupně, a tím potažmo i vliv na volbu jejich budoucího povolání. V této práci přistupuji ke vzdělávacímu systému, jako k jednomu ze zásadních socializačních nástrojů společnosti. Jako k instituci, která má moc udržovat genderové stereotypy, ale také má moc je měnit. V diplomové práci podrobuji ilustrace a text v učebnicích genderové optice, vycházím z kvalitativní a kvalitativní obsahové analýzy.
|
|
|
Motivační faktory při výběru studijních oborů Speciální pedagogika a Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory
MEDOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá motivačními faktory při výběru studijních oborů Speciální pedagogiky a Rehabilitační-psychosociální péče pro děti, dospělé a seniory. Nejen v profesním životě člověka je důležitým pojmem motivace. Motivace je pohnutkou, která vede k vytčenému cíli. Volba studijního oboru záleží na mnoha faktorech, jež ji mohou ovlivnit. Pokračování ve studiu může být například určitou rodinnou tradicí, nebo je obor studia volen pouze z ekonomického hlediska, s vidinou lepšího ekonomického zabezpečení. U některých lidí se jedná i o určitou seberealizaci, kdy si volí studijní obory, jež jim nabídnou možnost splnění vlastních přání. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké nejdůležitější motivy ovlivňují studenty oborů Speciální pedagogika a Rehabilitační-psychosociální péče pro postižené děti, dospělé a seniory na Zdravotně sociální fakultě v Českých Budějovicích při jejich výběru. Dílčím cílem je také zjištění spokojenosti se zkoumanými studijními obory a praxí. Ve výzkumném šetření je použita metoda kvantitativního výzkumu, a to za pomoci dotazníkového šetření. Dotazníky byly anonymní a skládaly se z 18 otázek, které byly z velké části uzavřené či polouzavřené. Dotazníky byly rozdány studentům prezenčního bakalářského studia zkoumaných oborů, a to v rozmezí od 7. dubna do 10. dubna 2014. Výzkumu se zúčastnilo celkem 120 respondentů, odpovědělo jich 115. U respondentů tohoto dotazníku převažovaly ženy. Nejčastějšími vystudovanými druhy středních škol jsou, dle výzkumu, SOŠ se zdravotním zaměřením, a to u obou studijních oborů. U oboru Speciální pedagogika následují SOŠ s pedagogickým zaměřením a u oboru Rehabilitační-psychosociální péče gymnázia. Výběr vysoké školy je u většiny respondentů ze Speciální pedagogiky navázáním na absolvovanou střední školu, což může být způsobeno spokojeností s výběrem střední školy a utvrzením v jejich představách o budoucí profesi. U Rehabilitační-psychosociální péče je zde podobná provázanost, především u zdravotního zaměření, velký počet studentů, kteří absolvovali gymnázium, může být spojen s hledáním vhodného zaměření, popř. mohlo dojít k ovlivnění jejich volby. U otázek týkajících se motivace většina respondentů odpověděla, že vzorem z rodiny pro ně nebyl nikdo. S tímto souvisí i další zkoumaný fakt, a to, že volbu studijního oboru ve většině případů neovlivnil nikdo z okolí, pouze vlastní zájem dotazovaných. I proto si vybrali nejčastěji školu, kde mohou uplatnit svůj zájem o obor a kde mohou studovat to, co je baví. Provázanost tohoto ovlivnění vyplývá i z faktu, že velké množství respondentů bylo ovlivněno jejich mimoškolními aktivitami. Mizivé procento účastníků si obor vybralo na základě negativních zkušeností, v rodině či blízkém okolí se téměř u poloviny dotazovaných vyskytují osoby s postižením. Se studijním plánem je spokojena většina respondentů z obou zkoumaných oborů, pouze malá část si není jista nebo je nespokojena. U dotazovaných studentů SPEP dochází u většiny k prohloubení zájmu o studovaný obor díky praxi, kterou vykonávají, v menší míře je tomu tak i u oboru RPB. Respondenti z obou oborů se také shodují, že studium jejich oboru je spíše utvrzuje v představách o budoucí profesi.
|
|
|
Profesní orientace žáků základní školy
SRBENÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá problematikou volby povolání na úrovni primárního vzdělávání. Ústředním tématem je popis rozhodovacího procesu týkající se počátku profesionální kariéry. Jak se na volbě povolání podílí základní škola. Výzkumná část se zabývá rozdíly mezi žáky pátých a devátých ročníků vybrané základní školy.
|
host ::
RSS.