|
|
Case management v nízkoprahových službách - případová studie
Hlobilová, Hana ; Kalina, Kamil (vedoucí práce) ; Bém, Pavel (oponent)
Východiska: Hlavním důvodem pro zpracování tématu, je představit možnosti léčby klientů/pacientů závislých na návykových látkách, jestliže odmítají léčbu v psychiatrické či jiné odborné instituci. Teoretická část práce se primárně zabývá dosavadními teoretickými poznatky v oblastech poradenského/terapeutického vzt jeho hranicích, a metodě case managementu. Dále poskytuje přehled vybraných psychoterapeutických směrů, které by autorky mohly být práci s vhodné. Empirická část shrnuje příběh klienta a vývoj vztahu s poradcem ve dvouletém časovém intervalu. Kromě autentických rozhovorů práce popisuje změny v motivaci klienta k a orientuje se na klíčové faktory, které na jeho rozhodnutí mohly mít vliv. Součástí jsou také témata hranic a etiky, která jsou v poradenském/terapeutickém vztahu často diskutovaná. Cíl a výzkumné otázky Hlavním cílem práce bylo popsat případ vedení klienta nízkoprahovém zařízení pro drogově závislou klientelu poukázat na s pracovníkem na jeho cestě k další řadě práce zkoumá aspekty, které jsou pro klienta během spolupráce důležité a vyhodnocuje úspěšnost dosažení stanovených cílů. Údaje byly získány jednom případě použitím dotazníku primárně prostřednictvím nestrukturovaných individuálních rozhovorů mezi klientem a poradcem či jiným pracovníkem kontaktního centra. Tyto rozhovory byly...
|
|
|
Aktuální praxe komunitních terénních týmů pro lidi se závažným duševním onemocněním
Kasík, Tomáš ; Furmaníková, Lada (vedoucí práce) ; Štegmannová, Ingrid (oponent)
Komunitní týmy běžné v mnoha zemích s rozvinutou komunitní péčí o duševní zdraví se v posledních letech pozvolna prosazují také u nás. Lze očekávat, že tento trend bude dále narůstat s realizovanou reformou psychiatrické péče. Diplomová práce se zaměřuje na komunitní týmy pro cílovou skupinu lidí se závažným duševním onemocněním, které jsou v zahraničí jedním ze základních pilířů péče o duševní zdraví. Teoretická část práce uvádí činnost komunitních týmů do kontextu komunitní péče a dále představuje tyto týmy především z hlediska jejich složení a způsobu práce. Výzkumná část analyzuje současnou situaci čtyř konkrétních týmů z hlediska multidisciplinárního složení a týmové spolupráce, popisuje a interpretuje některé konkrétní obtíže, kterým tyto služby v počátcích multidisciplinární spolupráce čelí, a zachycuje některé specifické momenty jejich činnosti. Využití kvalitativního přístupu prostřednictvím hloubkových rozhovorů s vedoucími pracovníky týmů a jejich zakládajících organizací umožnilo zprostředkovat specifický kontext těchto týmů a alespoň částečně zachytit dynamiku jejich aktuálního stavu a rozvoje. Práce ukazuje na některé faktory, které mohou v důsledku komplikovat práci celého týmu, například nedostatečné zapojení zdravotnického personálu do činnosti týmu, nebo možné rozdíly v přístupu a...
|
|
| |
|
|
Sociální pracovník jako koordinátor případu v domácí hospicové péči
VODOVÁ, Michaela
Cílem práce je odpovědět na otázky, které plynou z dosavadní praxe autorky práce v domácím hospici. Může být sociální pracovník, který je součástí multidisciplinárního týmu v domácí hospicové péči, v pozici koordinátora případu, tj. pověřen vedením případu klienta? Mohla by pro práci multidisciplinárního týmu v domácí hospicové péči být vhodná metoda sociální práce case management, která se logicky nabízí jako spojnice zdravotních a sociálních služeb ve prospěch klienta? Co je úkolem sociálního pracovníka jako koordinátora případu v domácí hospicové péči? Práce nejdříve krátce popisuje specifika domácí hospicové péče a vymezuje relevantní pojmy z oblastí multidisciplinárního týmu. Podstatou spolupráce multidisciplinárního týmu domácí hospicové péče je komplexní pohled na klienta a kvalita jeho života i života jeho blízkých. Práce dále řeší přínosy sociálního pracovníka jako profese pro multidisciplinární tým domácího hospice a otázku jeho úkolů v týmu. Cílem je objasnit a uvést v porozumění potřebnost a pozici sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu domácí hospicové péče. Následně se věnuje metodě case management, její použitelnosti v domácí hospicové péči, jejím výhodám a nevýhodám a vyjmenovává úkoly koordinátora případu. Nakonec srovnává praxi ve dvou domácích hospicích v Kraji Vysočina s výše popsanými závěry.
|
|
|
Case management z pohledu ergoterapeuta u osob se spinálním poraněním
Zemanová, Eva ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Eva Zemanová Vedoucí práce: Kateřina Svěcená Název bakalářské práce: Case management z pohledu ergoterapeuta u osob se spinálním poraněním, Case Management from the point of view of the occupational therapist in persons with the spinal cord injuries Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se týká tématu case managementu u spinálních pacientů. Zaměřuje se na pojem case management, tedy koordinované vedení případu. Informuje tedy o možnosti, jak propojit služby s uživatelem a zkoordinovat jednotlivé fáze rehabilitace u spinálních pacientů, jejichž léčba je zdlouhavá a rozčleněna do mnoha zařízení. Dále zjišťujeme, jaké služby case manager uživatelům nabízí. Momentálně je hojně využíván v zahraničí, v naší republice se zatím rozvíjí postupně se značným zpožděním, zjistíme tedy, zda by se uplatnil i v našich podmínkách a jakým způsobem. Dozvídáme se zde systém organizace rehabilitačních zařízení a jejich propojení, informace ke spinálnímu programu v české republice i v zahraničí. Nedílnou součástí je zapojení ergoterapeuta do tohoto procesu a zhodnocení informací o tom, jakým způsobem se ergoterapeut může do case managementu zapojit. Praktická část si klade za cíl zjistit, zda rehabilitační zařízení využívají case managery a zda by case management byl pro pacienty s míšním...
|
|
|
Case management v multidisciplinární péči o rodinu s dítětem se zdravotním postižením
Štěpánková, Veronika ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Štegmannová, Ingrid (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je popsat limity a dosavadní způsoby case managementu při poskytování zdravotních a sociálních služeb v ČR v multidisciplinární péči o rodinu s dítětem se ZP. Práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické části, je vysvětlena základní terminologie case managementu, popsaná role case managera a způsob využívání case managementu v sociálních a zdravotních službách v České republice i v zahraničí. Dále je zde shrnuta problematika rodin s dětmi se zdravotním postižením, vysvětleno pojetí multidisciplinární péče o rodinu s dítětem se ZP a představen legislativní rámec upravující zdravotní a sociální péči o tyto osoby. Druhá, empirická část práce, obsahuje kvalitativní výzkum zaměřený na mapování zkušeností rodin s dětmi se ZP s multidisciplinární péčí o jejich dítě v praxi, indikaci, průběh, odborné zastoupení multidisciplinární péče, roli rodiče jako klíčové osoby a její potřeby v péči o dítě se ZP formou semistrukturovaných rozhovorů s pěti respondentkami, které mají potomka se zdravotním postižením. Dále je pro lepší pochopení potřeb rodin s dětmi se zdravotním postižením uvedena kazuistika, v rámci které jsem využila informace z klinické dokumentace a údaje z vlastního pozorování klienta. Tato část je doplněna příkladem dobré praxe, který představuje...
|
|
|
Uplatnění case management přístupu při návrhu elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek
Kovář, Martin ; Kunstová, Renáta (vedoucí práce) ; Bahník, Václav (oponent)
Tématem diplomové práce je case management -- moderní koncept dynamických podnikových procesů, který klade důraz na data a zapojení uživatele do rozhodování. Hlavním cílem práce je vytvoření funkčního prototypu informačního systému pro elektronické zadávání veřejných zakázek založeného na bázi case management přístupu, který řeší problematické oblasti aktuálního stavu elektronického zadávání v ČR. V teoretické části práce popisuji základní koncept case managementu a možné oblasti jeho využití napříč vybranými odvětvími. Dále je představen referenční model a obecná architektura case management systému. V teoreticko-praktické části navrhuji optimální metodiku pro modelování a analýzu case management řešení, která kombinuje zavedené modelovací standardy a dává je do vzájemného kontextu. Praktická část obsahuje analýzu funkčních požadavků a popis elektronického nástroje, a to z pohledu základních služeb elektronického prokurementu, legislativních požadavků a problémových oblastí současného stavu zadávání veřejných zakázek v prostředí eGovernmentu ČR. Následně je vytvořen prováděcí model využitím navržené metodiky modelování case management řešení, na základě kterého je provedena implementace vybraných částí elektronického nástroje postaveného na platformě IBM. Vytvořený prototyp systému usnadňuje zadavateli specifikaci veřejné zakázky prostřednictvím přehledného uživatelského rozhraní, zapracované metodické podpory při vyplňování údajů, automatického doporučování vhodných dodavatelů a proaktivní kontroly souladu s regulatorními požadavky. Přínos práce spočívá v ukázce možností realizace optimálního řešení pro elektronické zadávání veřejných zakázek. Z výsledků práce jsou patrné konkrétní přínosy case managementu pro tuto oblast, a to zejména rychlost nasazení a provedení změn, variabilní a dynamický způsob práce uživatele a efektivní zprostředkování potřebných informací koncovému uživateli. Použití case management systému pro obdobné projekty jsem vyhodnotil jako vhodné a účelné.
|
|
|
Případová studie využití case managementu v pojišťovnictví
Kocura, Petr ; Kunstová, Renáta (vedoucí práce) ; Šoule, Marek (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na nový trend v oblasti automatizace procesů -- case management, jejím hlavním cílem je demonstrování podpory procesů sjednání životního pojištění pomocí case managementu. Pro dosažení tohoto cíle jsem analyzoval dostupné reporty předních analytických společností a práci jsem doplnil vlastními praktickými zkušenostmi. Celá práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části nejprve charakterizuji case management a procesy case managementu, uvádím obecnou architekturu case managementu na vybraném produktu -- IBM Case Manager, dále uvádím vývoj a přehled trhu s case managementem a identifikuji jeho typické aplikace. Praktická část je zaměřena na využití case managementu pro procesy sjednávání životního pojištění, proto nejprve definuji modelovou pojišťovnu a její procesy, dále je vytvořen katalog požadavků demoverze a poté je vytvořena architektura řešení a demoverze systému je implementována. V poslední kapitole je zhodnocení celé demoverze včetně identifikace obecných očekávaných přínosů case managementu pro finanční sektor. Hlavním přínosem diplomové práce je první ucelený popis problematiky case managementu v českém jazyce a vytvoření demoverze, tedy praktické ukázky tohoto přístupu ve finančním sektoru.
|
|
|
Komunitní péče v psychiatrii
BÍNOVÁ, Romana
Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou komunitní péče v psychiatrii a snaží se zachytit, jaký význam při jejím poskytování má sestra. Komunitní psychiatrická péče je velmi širokou oblastí intermediální pomoci pacientovy, která se dotýká v podstatě jakékoliv oblasti jeho života. Přestože v České republice nedosáhla patřičného rozvoje, její přínos pro nemocné je již nyní důležitý a na její význam neustále roste. V teoretické části, po krátkém uvedení do problematiky komunitní péče je rozebrána její historie, principy, ale také její propojení s ošetřovatelskou péčí. Následně je věnována pozornost jednotlivým oblastem komunitní péče, které mají význam pro duševně nemocné a je popsána úloha sestry v této oblasti. Následuje zmínka o přístupu k duševně nemocným, problematice stigmatizace a organizace psychiatrické péče. V neposlední řadě jsou v teoretické části práce rozebrány psychiatrická onemocnění, která se mohou v komunitní péči vyskytnout a je uvedeno, jakým způsobem může být komunitní péče u těchto onemocnění přínosem.V praktické části bylo cílem zjistit, jaké je povědomí psychiatrických sester o komunitní péči a jaký význam přikládají komunitní péči v psychiatrii. Snahou bylo i zmapovat oblasti komunitní péče, ve kterých mohou pracovat sestry. V rámci kvantitativního šetření byly statisticky zpracovány odpovědi sester na zkoumané hypotézy. Hypotézy zjišťovaly, zda sestry s délkou praxe delší než deset let se častěji domnívají, že psychiatrické péče je pro pacienty přínosnější než hospitalizace. Dále, zda mají sestry s vyšším než středoškolským vzděláním lepší povědomí o poskytování komunitních služeb. Hypotézy také zjišťovaly, zda sestry považují za nejčastější formu komunitní péče v České republice služby zaměřené na podporu bydlení a jestli si sestry starší třiceti let více uvědomují důležitost postavení sester v komunitní péči. Žádnou z těchto hypotéz se nepodařilo prokázat. Hypotéza, která předpokládala, že sestry shánějí informace o komunitní péči více z internetu a literatury, než ze seminářů se potvrdila. Šetření se zúčastnily psychiatrické sestry pracující v psychiatrických léčebnách v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina. Součástí praktické části je i analýza komunitních služeb v daných krajích. V obou krajích bylo dohromady zmapováno 13 občanských sdružení a komunitních center.
|
|
|
Možnost nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné
JANEČKOVÁ, Zuzana
Práce je psána na téma Možnost nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné. Teoretická část diplomové práce je jakýmsi uceleným přehledem o možnostech nabídky ošetřovatelské pro nevyléčitelně nemocné. Na podkladě dat shromážděných v této části práce jsem se pokusila vytvořit jakési schéma, které výše zmíněné možnosti zpřehlední. Toto je v práci přílohou č.1. Praktická část je zpracována jako kvalitativně-kvantitativní šetření. Zaměřila jsem se v ní jednak na legislativu České Republiky a statistická data související s tématem a dále pak na míru informovanosti pacientů/klientů a všeobecných sester o možnostech nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné. Z mnou stanovených hypotéz vztahujících se k dané problematice se první ({\clq}qNabízená ošetřovatelská péče nevyléčitelně nemocným v České Republice odpovídá jejich potřebám.``) potvrdila, ostatní dvě ({\clq}qVeškeré možnosti ošetřovatelské péče poskytované nevyléčitelně nemocným jsou pro ně dostupné.`` a {\clq}qNevyléčitelně nemocní jsou informovaní o možnostech nabídky ošetřovatelské péče, kterou v rámci svého onemocnění mohou využít.``) byly vyvráceny. . V práci jsem si stanovila tři základní cíle: 1. Zjistit jaké jsou možnosti nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice, 2. Zjistit dostupnost ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice a 3. Zjistit míru informovanosti nevyléčitelně nemocných o možnostech využití pro ně vhodné ošetřovatelské péče, které jsem naplnila. V teoretické části práce jsem uvedla, jaké jsou možnosti nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice, kvalitativně kvantitativním šetřením jsem pak došla k závěru, že dostupnost ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice neodpovídá jejich potřebám a že míra informovanosti nevyléčitelně nemocných o možnostech využití pro ně vhodné ošetřovatelské péče je nedostatečná. Výsledky diplomové práce vedou k následujícím doporučením: Pokračovat ve vývoji paliativní péče a tuto začít vnímat nejen jako péči o onkologicky terminálně nemocné; zaměřit se na zlepšení informovanosti nevyléčitelně nemocných o možnostech nabídky ošetřovatelské péče, které jim lze poskytnout (v současnosti sociální sestra, všeobecná sestra, mohou i dobrovolníci, v budoucnu sestra case managerka-poradkyně) a podporovat rozvoj komunitního ošetřovatelství v České republice.
|
host ::
RSS.