|
|
Využití buněčných kultur k testování cytotoxicity přírodních látek
Blažková, Veronika ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřená na studium buněčných kultur, především na zavedení technik kultivace lidských buněk in vitro a optimalizaci jejich využití v testech cytotoxicity. Pozornost byla zaměřena převážně na přírodní látky a liposomy s jejich obsahem, které jsou vhodné k využití do kosmetických přípravků. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zaměřená na rozdělení buněčných kultur, vhodné kultivační podmínky pro in vitro testování a přehled cytotoxických testů. V rámci experimentální části práce byly charakterizovány přírodní extrakty s antimikrobiálním účinkem z hlediska obsahu polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivity. Dále byly tyto extrakty enkapsulovány do liposomů. Stanovena byla enkapsulační účinnost, distribuce velikosti částic metodou dynamického rozptylu světla a stabilita připravených částic. Také byla sledována její dlouhodobá stabilita ve vodném prostředí a v prostředí gelu. Součástí práce bylo též studium kultivace buněčné kultury lidských keratinocytů a příprava těchto buněk pro testování cytotoxicity vybraných přírodních látek a liposomů metodou MTT.
|
|
|
Studium dynamiky živých lidských buněk v odezvě na běžné kontaminanty vod s cílem vývoje citlivého specifického analytického postupu
KOŠEK, Jan
Bakalářská práce se věnuje problematice testování toxicity chemických látek. V současném chemickém a farmaceutickém průmyslu se produkuje tisíce nových látek ročně, což přináší potřebu dostatečného zajištění bezpečnosti spotřebitelů a ochrany životního prostředí. In vitro testování se v této problematice stává stále důležitějším výzkumným nástrojem. Tato práce ověřuje teoretické základy a navržený algoritmus vyvinutý Lonhusem a kol. laboratoře experimentálních komplexních systémů v Nových Hradech a jeho možné budoucí aplikace v in vitro testování. Tento nový přístup využívá principů mikroreologie a sleduje zrychlené robustní příznaky v digitálním obraze, které přepočítává na vektory trajektorií částic vnitrobuněčné hmoty. Mikroreologie je relativně nová oblast výzkumu v biologii a přírodních vědách, která se zabývá studiem toku a deformace materiálů na mikroskopické úrovni. Algoritmus odděluje dvě hlavní komponenty pohybů uvnitř buněk: přímý pohyb organel s většími částicemi a náhodný Brownův pohyb. Výhodou této metody je potenciál jednoduchého použití a její citlivosti. Metoda umožňuje získání důležitých prvotních informací o účinku chemických látek na buněčné kultury.
|
|
|
Studium vlivu přírodních ligandů na estrogenní receptor a potvrzení jejich učinků v buněčných kulturách
Elbelová, Jana ; Carazo Fernández, Alejandro (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Jana Elbelová Školitel: PharmDr. Alejandro Carazo, Ph.D. Název diplomové práce: Studium vlivu přírodních ligandů na estrogenní receptor a potvrzení jejich účinků v buněčných kulturách Estrogeny jsou jedním z hlavních ženských pohlavních hormonů. Jejich působení v organismu je zprostředkováno estrogenním receptorem (ER). Mezi fyziologické procesy, které ovlivňují, patří reprodukce, metabolismus kosti a kardiovaskulární funkce. Jejich dlouhodobě zvýšené hladiny však mohou vést k rozvoji karcinomu prsu. Fytoestrogeny jsou přírodními ligandy estrogenního receptoru, ve velké míře přítomné ve stravě. Díky jejich estrogenním vlastnostem mohou být přínosné v terapii menopauzálních příznaků, mají schopnost se chovat ale také jako antiestrogenní látky. Navíc mohou být důležitými hráči při vzniku jiných onemocnění (např. karcinomu prsu). Proto je možné zvažovat jejich využití v terapii onemocnění estrogenního původu. V rámci diplomové práce bylo vybráno šest látek, dva známé fytoestrogeny a čtyři z jejich nejvýznamnějších metabolitů (genistein, daidzein, S equol, O desmethylangolensin, 2- (R, S)-2-(4-hydroxyfenyl) propionová kyselina, 4 ethylfenol), u kterých bylo následně studováno ovlivnění genové exprese...
|
|
|
Experimental model systems to study small DNA viral infection
Bučková, Alžbeta ; Saláková, Martina (vedoucí práce) ; Horníková, Lenka (oponent)
Polyomavírus Merkelových buniek (MCPyV) a ľudský papilomavírus 16 (HPV 16) sú malé nádorové DNA vírusy z rodín Polyomaviridae a Papillomaviridae, ktoré predstavujú narastajúce riziko pre ľudí spojené s ich onkogénnym potenciálom. Po nakazení človeka sú HPV 16 a MCPyV schopné dlhodobo perzistovať väčšinou v podobe asymptomatickej infekcie, pričom je agresívny priebeh ochorení potlačovaný imunitným systémom hostiteľa. Integrácia týchto vírusov do hostiteľskej DNA spôsobuje transformáciu buniek vyúsťujúcu do zriedkavých no zhubných karcinómov kože a lézií epitelu pohlavného traktu, hlavy a nosohltanu, ktoré môžu vyústiť do malígnych nádorov. Ich mechanizmy úniku pred imunitným systémom a kompletné životné cykly, dodnes nie sú úplne známe, čo len podčiarkuje význam napredovania výskumu v tejto oblasti. Cieľom tejto bakalárskej práce je poskytnúť zrozumiteľný prehľad modelových systémov zameraných na štúdium MCPyV a HPV 16 in vitro aj in vivo. Kľúčové slová: Papilomavírusy, polyomavírusy, pseudopartikule, bunečné kultúry, zvieracie modely, ľudský papilomavírus 16, polyomavírus Merkelových buniek, HPV 16, MCPyV
|
|
|
Adhesion, growth and differentiation of skin cells on nanofibrous polymer membranes
Pajorová, Júlia ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Eckhardt, Adam (oponent)
Naša práca má prínos pre tkanivové inžinierstvo, a to hlavne v oblasti konštrukcie vhodnej náhrady pre regeneráciu kožných defektov. Zároveň prináša hodnotné poznatky pre základný výskum molekulárnych mechanizmov adhézie, proliferácie, fenotypovej maturácie buniek a kontroly správania buniek prostredníctvom extracelulárnej matrix (ECM), ktorú predstavuje synteticky vyrábaný nanovlákenný materiál. Nanovlákenná membrána z poly(laktid-ko- glykolidu) (PLGA) bola pripravovaná metódou zvlákňovania bez použitia injekčnej striekačky. Tieto membrány boli následne modifikované biomolekulami sprostredkujúcimi adhéziu buniek, ako je kolagén, fibronektín a fibrín, za účelom zvýšenia ich afinity pre bunky. Na týchto nanovlákených membránach bola následne stanovená miera adhézie, rastu a diferenciácie keratinocytov línie HaCaT a ľudských dermálnych fibroblastov, tj. hlavných buniek nachádzajúcich sa v epidermis a dermis. Výsledky ukázali, že membrány modifikované fibrínovou vrstvou zlepšovali adhéziu a rast ľudských dermálnych fibroblastov, zatiaľ čo kolagén na povrchu materiálu stimuloval adhéziu a proliferáciu keratinocytov línie HaCaT. Fibrín navyše zlepšoval u fibroblastov produkciu kolagénu I, ktorý je hlavnou súčasťou ECM v prirodzenej koži. Fibronektín obecne zlepšoval adhéziu buniek na membránu. Na...
|
|
|
Příprava a charakterizace syntetické mRNA kódující pankreatické transkripční faktory
Loukotová, Šárka ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Jirák, Daniel (oponent)
Diabetes mellitus 1. typu je závažné autoimunitní onemocnění, při kterém v pankreatu dochází k zániku β-buněk produkujících insulin. Pacienti postižené tímto onemocněním jsou odkázáni na celoživotní zevní podávání insulinu. V současné době je jedinou dostupnou léčebnou metodou buď transplantace celého orgánu pankreatu, nebo izolovaných Langerhansových ostrůvků. Kvůli nedostatku vhodné tkáně k transplantaci a náročné léčbě diabetu probíhá intenzivní výzkum nových alternativních zdrojů buněk produkujících insulin. Jednou z metod přípravy buněk produkujících insulin je tzv. transdiferenciace pankreatických exokrinních buněk pomocí specifických transkripčních faktorů. V této práci byla k transdiferenciaci exokrinní buněčné linie AR42J použita in vitro synteticky připravená mRNA kódující transkripční faktory Pdx1, Ngn3 a MafA. Primární sekvence mRNA byla optimalizována pro přípravu velmi stabilní mRNA s vysokou mírou translace. Hlavními stabilizačními prvky mRNA byly 3' a 5' nepřekládaná oblast genu pro β-globinu, jehož mRNA vykazuje životnost až 24 hod. Na základě transfekce do buněk AR42J a následné imunofluorescenční detekce byla ověřena správná funkce synteticky připravené mRNA. Synteticky připravené mRNA pro transkripční faktory Pdx1, Ngn3 a MafA byly následně použity k transdiferenciaci...
|
|
|
Využití buněčných kultur k testování cytotoxicity přírodních látek
Blažková, Veronika ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřená na studium buněčných kultur, především na zavedení technik kultivace lidských buněk in vitro a optimalizaci jejich využití v testech cytotoxicity. Pozornost byla zaměřena převážně na přírodní látky a liposomy s jejich obsahem, které jsou vhodné k využití do kosmetických přípravků. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zaměřená na rozdělení buněčných kultur, vhodné kultivační podmínky pro in vitro testování a přehled cytotoxických testů. V rámci experimentální části práce byly charakterizovány přírodní extrakty s antimikrobiálním účinkem z hlediska obsahu polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivity. Dále byly tyto extrakty enkapsulovány do liposomů. Stanovena byla enkapsulační účinnost, distribuce velikosti částic metodou dynamického rozptylu světla a stabilita připravených částic. Také byla sledována její dlouhodobá stabilita ve vodném prostředí a v prostředí gelu. Součástí práce bylo též studium kultivace buněčné kultury lidských keratinocytů a příprava těchto buněk pro testování cytotoxicity vybraných přírodních látek a liposomů metodou MTT.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.