|
|
Adhesion, growth and differentiation of skin cells on nanofibrous polymer membranes
Pajorová, Júlia ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Eckhardt, Adam (oponent)
Naša práca má prínos pre tkanivové inžinierstvo, a to hlavne v oblasti konštrukcie vhodnej náhrady pre regeneráciu kožných defektov. Zároveň prináša hodnotné poznatky pre základný výskum molekulárnych mechanizmov adhézie, proliferácie, fenotypovej maturácie buniek a kontroly správania buniek prostredníctvom extracelulárnej matrix (ECM), ktorú predstavuje synteticky vyrábaný nanovlákenný materiál. Nanovlákenná membrána z poly(laktid-ko- glykolidu) (PLGA) bola pripravovaná metódou zvlákňovania bez použitia injekčnej striekačky. Tieto membrány boli následne modifikované biomolekulami sprostredkujúcimi adhéziu buniek, ako je kolagén, fibronektín a fibrín, za účelom zvýšenia ich afinity pre bunky. Na týchto nanovlákených membránach bola následne stanovená miera adhézie, rastu a diferenciácie keratinocytov línie HaCaT a ľudských dermálnych fibroblastov, tj. hlavných buniek nachádzajúcich sa v epidermis a dermis. Výsledky ukázali, že membrány modifikované fibrínovou vrstvou zlepšovali adhéziu a rast ľudských dermálnych fibroblastov, zatiaľ čo kolagén na povrchu materiálu stimuloval adhéziu a proliferáciu keratinocytov línie HaCaT. Fibrín navyše zlepšoval u fibroblastov produkciu kolagénu I, ktorý je hlavnou súčasťou ECM v prirodzenej koži. Fibronektín obecne zlepšoval adhéziu buniek na membránu. Na...
|
|
|
Metodologická studie setření změn mechanických vlastností kolagenních tkání u pes equinovarus congenitus
Červený, Gustav ; Lopot, František (vedoucí práce) ; Eckhardt, Adam (oponent)
Cílem práce bylo vytvoření a provedení testovacího protokolu pro simultánní detekci mechanických a strukturálních charakteristik vazivové tkáně u PEC. Na základě rešeršních úkolů bylo předpokládáno, že vazivová tkáň se bude na mediální a laterální straně nohy dětí postižených touto deformitou navzájem v těchto doménách lišit. Vzhledem k nízké dostupnosti vzorků, bylo důležité navrhnout a popsat případné úpravy použitého testovacího protokolu pro minimalizaci neúspěšných pokusů měření. Pro experiment tak byl použit jeden vzorek z mediální a jeden vzorek z laterální strany nohy u PEC. Každý ze vzorků byl dále rozdělen na dva. Popsaná a diskutovaná metodika má umožnit čtenáři vhled do úskalí tohoto šetření. Pro zjištění použitelnosti metody byly navrženy a otestovány stanovené hypotézy. Vlastní experiment se skládal z kombinace jednoosé tahové zkoušky na speciálním mikro-testeru a mikroskopického šetření pomocí SHG. Výsledkem experimentu bylo zjištění, že očekávané strukturální rozdíly u vzorků v nenataženém stavu nejsou patrny. Rozdílnost mezi vzorky se projevuje především v nataženém stavu. Nicméně nebyl identifikován trend těchto odlišností. Výsledky jednoosé tahové zkoušky poukazují na vyšší tuhost a vyšší křehkost tkáně na mediální straně nohy. Pro zjištění případného trendu rozdílných...
|
|
|
Využití kmenových buněk v inženýrství kostní tkáně
Kročilová, Nikola ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Eckhardt, Adam (oponent)
Problémy spojené s pohybovým aparátem, ať už se jedná o vrozené vady, fraktury, opotřebení věkem či poškození kostní tkáně vlivem zánětlivých a nádorových onemocnění, v ortopedii neustále přibývají. Ne vždy je kostní tkáň schopna dostatečné regenerace pro udržení její fyziologické funkce v organismu. Z tohoto důvodu je použití kostních náhrad nezbytné a v dnešní době již zcela běžné. I navzdory intenzivnímu výzkumu a testování celé řady potenciálních biomateriálů a jejich kombinací, je použítití kovových materiálů pro výrobu kostních implantátů dnes zlatým standardem. Ke komerčně používaným kovovým materiálům patří slitina titanu Ti-6Al-4V, která je známá svou vysokou mechanickou a chemickou odolností a dobrou biokompatibilitou. Pro dobré přijetí kostního implantátu organismem pacienta je klíčová jeho schopnost osteointegrace do okolní kostní tkáně. Tato schopnost, je zejména v případě kovů, velmi dobře ovlivnitelná povrchovou strukturou materiálu. Jak známo z předchozích studií, povrchová topografie materiálu je důležitým faktorem ovlivňujícím adhezi a proliferaci kostních buněk, a tyto buňky jsou schopné velmi dobře rozlišovat mezi různými stupni drsnosti materiálu. Z tohoto důvodu jsme se i my zaměřili na studium vlivu povrchových úprav kovových materiálů (tj. drsnosti, smáčivosti a polarity) k...
|
|
|
Růst buněk na biomateriálech pro kožní náhrady a kryty
Kudláčková, Radmila ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Rösel, Daniel (oponent) ; Eckhardt, Adam (oponent)
Tkáňové inženýrství je mladý meziobor rozvíjející možnost léčby defektů tkání pacienta pomocí umělých náhrad. Kožní tkáňové inženýrství pracuje na vývoji kožních náhrad a krytů, které by nahradily stávající léčbu pomocí autologních, alogenních či xenogenních náhrad, které s sebou nesou řadu rizik. Na materiály, které by měly sloužit jako nosiče kožních fibroblastů a keratinocytů, jsou kladeny značné nároky. Musí být v těle degradovatelné, ale takovou rychlostí, aby je tělo stihlo nahradit novou tkání. Aby mohlo dojít k tvorbě nové tkáně, musí buňky na materiálech dobře adherovat a proliferovat. Materiály nesmí být pro buňky toxické a s výhodou mohou uvolňovat růstové faktory a antimikrobiální substance. V rámci této diplomové práce byly hodnoceny vlastnosti materiálů ze sodné soli karboxymetylcelulózy (Hcel® NaT) a nanovlákenných membrán z poly-ε-kaprolaktonu (PCL), z kopolymeru L-laktidu a ε-kaprolaktonu (PLA/PCL) a z acetátu celulózy (AC) z hlediska adheze a růstu buněk. Pro hodnocení byly zvoleny primární lidské kožní fibroblasty a keratinocyty linie HaCaT. Adheze buněk byla sledována fluorescenční mikroskopií a proliferace metodou metabolického testu (WST-1). Potenciální cytotoxicita materiálů byla hodnocena v přístroji xCELLigence®. Přestože materiály nevykazovaly buněčnou cytotoxicitu, příliš...
|
|
| |
host ::
RSS.