|
|
Začínající učitelka v mateřské škole
HOŘEJŠÍ, Jana
Bakalářská práce se věnuje začínajícím učitelům a jejich uvádění do praxe. Shrnuje požadavky na učitele mateřských škol, věnuje se jejich uvádění do praxe a zaměřuje se i na formy jejich sebereflexe či psychohygieny. Cílem práce je zjištění, jaké jsou prostředky pro uvádění do praxe a jaká podpora plyne pro začínající učitele od vedoucích pracovníků. Zda se liší představy o zaměstnání učitelů mateřských škol od reality a v neposlední řadě také zjišťuje, jakou podporu by začínající učitelé ve svých začátcích potřebovali. V teoretické části se pojednává o požadovaném vzdělání, náležitostech práce. Pozornost je věnována i začínajícím učitelům, jejich uvádění do praxe a možné nástrahy, které začátky provází. Věnuje se také sebereflexi učitelů i psychohygieně, pro předcházení syndromu vyhoření. Polostrukturovaný rozhovor zjišťuje skutečné začátky začínajících pedagožek, i jejich očekávání a následné uvědomění reality.
|
|
|
Spolupráce začínajících učitelů s dalšími učiteli
Procházková, Daniela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Wildová, Radka (oponent)
Diplomová práce se zabývá spoluprací mezi začínajícími pedagogy na prvním stupni základní školy s ostatními kolegy, jejich vzájemnou podporou a také vztahy na pracovišti, které výrazně ovlivňují celkový chod školy. V první kapitole teoretické části je popsána osobnost učitele a jeho profesní vývoj. Další kapitoly popisují začínajícího učitele, jeho podporu od vedení a uvádějícího učitele. V teoretické části je také popsána spolupráce učitelů, nejčastější formy spolupráce a role vedení při spolupráci učitelů. Cílem výzkumu v empirické části je zjistit, jak začínající učitelé vnímají podporu v jejich začátcích učitelské profese a také jak vnímají spolupráci a vztahy na škole, kde začali svou pedagogickou praxi.
|
|
|
Začínající učitel (nejen) biologie
Nedavašková, Michaela ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Kotvaltová Sezemská, Karolína (oponent)
Tato práce přináší pohled na profesní start začínajících učitelů, který je klíčový pro jejich budoucí směřování. Ukazuje se totiž, že řada učitelů opouští povolání během prvních let. První část vymezuje pojem adaptační období a vyzdvihuje jeho podstatu, popisuje roli uvádějícího učitele a vedení školy, dále pak potíže a potřeby začínajících učitelů. Druhá část se věnuje německému a švédskému vzdělávacímu systému a primárně se zaměřuje na jejich přístupy a způsoby uvádění začínajících učitelů. Německo je vybráno na základě unikátního systému dvoustupňového vzdělávání učitelů a Švédsko jako zástupce severských států investující významný podíl státního rozpočtu do školství. Klíčová slova: začínající učitel, adaptační období, mentoring, uvádění začínajících učitelů
|
|
|
Spolupráce začínajícího učitele a asistenta pedagoga v 1. ročníku ZŠ
Roudná, Anna ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Teoretická část diplomové práce se v první kapitole orientuje na žáka na počátku školní docházky. Dále se věnuje charakteristice edukátorů učitele a asistenta pedagoga a jejich nutné vzájemné spolupráci. Popisuje jejich kompetence a osobní předpoklady pro toto povolání. Opomenut není začínající učitel a s ním spojený mentoring. Na teoretickou část navazuje část empirická, jež je založena na kvalitativním výzkumném šetření formou případové studie, při které bylo realizované zúčastněné pozorování a polostrukturované rozhovory. Klade si za úkol popsat spolupráci mezi asistentem pedagoga a začínajícím učitelem v prvním ročníku na konkrétní základní škole. KLÍČOVÁ SLOVA Začínající učitel, učitel, asistent pedagoga, spolupráce
|
|
|
Vybrané problémy začínajících učitelů ruského a českého jazyka
Šimková, Kateřina ; Rozboudová, Lenka (vedoucí práce) ; Konečný, Jakub (oponent)
Teoretická část práce pojednává o specifikách učitelské profese, popisuje kompetence učitele a následně se zaměřuje na začínající učitele jak českého, tak ruského jazyka jako druhého cizího. Shrnuje nejčastější potíže, s nimiž se tito učitelé potýkají. V praktické části práce bylo formou polostrukturovaných rozhovorů zjišťováno, zda a popř. jak se liší problémy, jimž začínající učitelé výše uvedených jazyků čelí. Začínající učitelé ruštiny i češtiny se nově potýkají nejčastěji s problémy spojenými se začleněním nově příchozích ukrajinských žáků v souvislosti s válkou na Ukrajině. Většina respondentů upozorňuje na totožné mezery ve vysokoškolské přípravě, konkrétně na problematickou podobu praxí, výuku odborných předmětů, didaktiky, pedagogiky a psychologie. V oblasti uvádění představuje nejčastější formu podpory uvádějící učitel, který byl v začátku profesní dráhy přidělen většině respondentů, často se však jednalo o formální či z jiných důvodů nefunkční spolupráci. Začínající češtináři a ruštináři mají shodně problémy s používanou učebnicovou řadou a hodnocením žáků. V porovnání se začínajícími učiteli ruského jazyka však čelí začínající učitelé českého jazyka v totožných oblastech (např. kázeň, časová náročnost příprav, komunikace s rodiči) většímu počtu problémů a jsou na ně kladeny vyšší...
|
|
|
Začínající učitel na 1. stupni ZŠ v praxi
DOMINOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá situací začínajícího učitele, tedy nástupem učitele do praxe. V teoretické části je vysvětlen pojem učitel, popsána jeho profese, zmíněny jeho role a profesní dráha, včetně vyhoření. Cílem diplomové práce je zjistit, s čím se začínající učitelé nejčastěji potýkají. Proto jsou v teoretické části také zmíněny možné problematické oblasti při vstupu do profese - klima třídy, autorita, výchovné a výukové problémy a instituce, se kterými učitel spolupracuje. V praktické části jsou prezentovány výsledky smíšeného výzkumu realizovaného metodou dotazníku a prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Z výsledků vyplývá, že se začínající učitel nejčastěji setkává s problémy, které se netýkají jeho primární činnosti, práce s dětmi, ale týkají se oblasti administrativy, konkrétně jejího velkého množství. Často jí věnuje spolu s uvádějícím učitelem mnohem více času než tomu, jakým způsobem žákům předat učivo. Mezi další zjištěné problémy spadá schopnost nastavit si vhodně hranice mezi osobním a pracovním životem, správně pracovat s časem a s problémovými žáky. Začínající učitelé se často bojí říct někomu o radu. Pozitivním zjištěním je, že většina začínajících učitelů je ve svém zaměstnání spokojena a neuvažuje o odchodu z profese.
|
|
|
Připravenost začínajících učitelů pro prevenci a řešení školního šikanování
Kislinger, Lukáš ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se bude věnovat školní šikaně, připravenosti začínajících učitelů tuto problematiku řešit. Cílem práce je popsat a charakterizovat připravenost začínajících učitelů z Karlovarského a Plzeňského kraje na řešení školní šikany. Teoretická část obsahuje vymezení dílčích pojmů tématu školní šikany. Poukazuje na prevenci, diagnostiku a řešení šikany na úrovni základní školy. Dále vysvětluje pojem začínající učitel, zabývá se profesní přípravou učitelů, klíčovým výstupem učitelského studia - profesními kompetencemi. V neposlední řadě poukazuje na nedostatky v profesní přípravě učitelů směrem do praxe. V empirické části bude analyzován výzkum u začínajících učitelů v Karlovarském a Plzeňském kraji. Vyhodnocení probíhalo na základě dotazníkového šetření u 79 respondentů a výsledky dokazují, že většina dotazovaných začínajících učitelů se necítí být relevantně připravena na řešení problematiky školní šikany v praxi. Výsledky dále poukazují na obrovské rozdíly mezi absolventy různých univerzit. Na základě teoretických poznatků a analýzy empirické části budou navrženy doporučení pro další výzkumná šetření. KLÍČOVÁ SLOVA školní šikana, začínající učitel, kompetence k řešení šikany, profesní příprava
|
|
|
Vrženi do reality : Očekávání začínajících učitelů konfrontovaná s profesní praxí (rozhlasový dokument)
Štylerová, Valérie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato praktická bakalářská práce, jejíž součástí je 16minutový rozhlasový dokument s názvem Vrženi do reality se zabývá studijní přípravou a profesními začátky absolventů učitelských oborů a jejich původními očekáváními srovnanými s realitou pedagogické praxe. Vzhledem k nejasné definici žánru rozhlasového dokumentu, který osciluje na pomezí publicistického a uměleckého stylu, je jedním z cílů teoretické části práce poskytnout náhled na tento žánr ve srovnání s dalšími publicistickými žánry, které jsou mu svou definicí a charakteristikami velmi blízké (feature, pásmo, reportáž). Krátce je popsán i primární způsob získávání informací pro tento dokument - rozhovor či také interview. Jedna z podkapitol uvádí několik příkladů současných českých rozhlasových dokumentů. V druhé časti je zde představeno téma samotného radiodokumentu, totiž nejčastější problémy začínajících učitelů a uvedení čerstvých absolventů do první pracovní pozice, následuje autorská reflexe práce. Rozhlasový dokument sestává z autentických svědectví začínajících učitelů a vyjádření dalších relevantních respondentů, propojených vstupy moderátorky. Cílem celé práce je zprostředkovat posluchači životní zkušenost začínajících učitelů, přiblížit situaci, v jaké se nový pedagog po ukončení vlastního studia nalézá a ukázat dle názoru...
|
|
|
Problémy začínajících učitelů s využíváním aktivizačních metod ve výuce přírodopisu
Ročková, Lucie ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Aktivizační metody mají ve výuce velký význam mimo jiné při rozvoji samostatnosti žáků, jejich myšlení a utváření sociálních vztahů. Posílení role žáka a důraz na jeho aktivní činnost si vyžaduje specifický přístup učitelů, stejně jako jejich zvýšenou přípravu na výuku. Zejména začínající učitelé se na začátku své pedagogické dráhy musí vyrovnávat s řadou obtíží. Prozatím ovšem nebylo jasně popsáno, jak se vyrovnávají s využíváním aktivizačních metod. Hlavním cílem této práce bylo zmapování problémů začínajících učitelů s využitím aktivizačních metod ve výuce přírodopisu na začátku jejich profesní dráhy. Jednou z podotázek bylo zjistit, co by učitelům na začátku jejich pedagogické praxe pomohlo, aby aktivizační metody zařazovali do výuky s větší jistotou a četností. Pro zodpovězení výzkumných otázek byl v říjnu a v listopadu 2021 realizován výzkum u 6 začínajících učitelů přírodopisu základních škol. Byly provedeny náslechy vyučovacích hodin a následně individuální rozhovory s jednotlivými učiteli. V rozhovorech byly zjišťovány názory na aktivizační metody, četnost jejich zařazování do výuky a související problémy, se kterými se učitelé při výuce těmito metodami potýkají. Nejčastěji uváděnými problémy byli časová náročnost příprav i samotné realizace metod ve výuce, nedostatečné materiální vybavení...
|
|
| |
host ::
RSS.