|
| |
|
|
Meteorologie a měřicí technika
Vaňousová, Jana ; Hammer, Jaromír (oponent) ; Jebáček, Ivo (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vědním oborem zvaným meteorologie. Jsou zadefinovány základní pojmy této oblasti, je zde stručně popsáno složení a členění atmosféry a dále jsou rozebrány základní meteorologické prvky a způsoby jejich měření. Na závěr je provedeno vyhodnocení dat naměřených amatérskou meteorologickou stanicí.
|
|
|
Přesný diferenční teploměr
Sieklik, Ivan ; Wilfert, Otakar (oponent) ; Barcík, Peter (vedoucí práce)
Práca sa zaoberá princípom a realizáciou merania štruktúrneho parametru indexu lomu, pomocou diferenciálneho teplomera. V tejto práci sú uvedené základné vlastnosti atmosférického prenosového prostredia a ich vplyv na šíriacu sa optickú vlnu. Ďalej sú predstavené a opísané základné typy senzorov určené na meranie teploty. Hlavným cieľom práce je navrhnúť diferenciálny teplomer s možnosťou merania štruktúrneho parametru indexu lomu.
|
|
|
Cestování časosběrem
Sodomková, Natálie ; Smetana, Matěj (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Projekt „Les” s pracovním názvem „Cestování časosběrem“ je jednoduchá 2D digitální hra, v žánru adventur, zasazená do reálného prostředí Vodárenského lesa u Svitav. Obsah se dotýká tématu pohádek, folklóru, času, magického realismu i osobní mytologie. Cílem práce je, pomocí autorské stylizace námětu i grafického zpracování, vytvořit specifickou atmosféru interaktivního prostředí. Tento postoj se skrze použití média digitální hry pojí s experimentem, a klade si otázku, do jaké míry lze skrze interakci subjektivní atmosféru přenést.
|
|
|
Program pro výpočet výkonové bilance optického bezkabelového spoje
Vaculík, Jakub ; Hudcová, Lucie (oponent) ; Křivák, Petr (vedoucí práce)
Se zvyšujícími se nároky na přenosovou kapacitu podnikových i přístupových sítí se jeví jako vhodné řešení optické sítě. Světelný paprsek je velmi lákavý pro použití k přenosu dat. Přenášená data můžeme reprezentovat pomocí světelných impulsů. Pro praktickou realizaci potřebujeme ovšem celý optický přenosový systém, složený z vysílače, přenosového média a přijímače. Úkolem přenosového média je dopravit světelný paprsek od jeho zdroje k detektoru s co možná nejmenšími ztrátami. K tomuto účelu se používá optické vlákno nebo optický bezkabelový spoj FSO. Optická kabelová přípojka k Internetu je pro většinu domácností i podniků zatím nedosažitelná, jsou velmi nákladné a zatím běžně nefigurují v nabídce provozovatelů a poskytovatelů připojení (alespoň ne v našich podmínkách). Existuje ovšem možnost, jak se vyhnout optickým vláknovým sítím, a přesto dosáhnout vysoké propustnosti a bezpečnosti komunikace: prostřednictvím optiky bez kabelů. Z hlediska náročnosti nasazení představují jen zlomek nákladů s pokládkou optických kabelů, ovšem lze je využít jen na krátkou vzdálenost. Bezdrátová optika umožňuje nejen rychlou, ale i ekologickou komunikaci, což je ve světě stále populárnějších rádiových sítí, přeplňujících zejména některé části spektra, velice příjemná zpráva.
|
|
|
Spektrální vlastnosti denního světla jako časoprostorová funkce
Mayer, Jan ; Drápela, Jiří (oponent) ; Baxant, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce popisuje základní údaje o Slunci, sluneční konstantě, průchodu slunečního záření zemskou atmosférou. Popisuje účinky složek optického záření a fyzikální charakter slunečního záření. Práce také popisuje charakteristiku denního osvětlení v přírodě a to jak ve spektrálním složení přírodního světla, tak průměrné doby slunečního svitu. Dalším bodem práce je popis měřícího přístroje Konica Minolta. V kapitole postup měření popíši samotný průběh měření jasu oblohy. Zhodnocení měření je uvedeno v závěru práce.
|
|
|
Návratový CubeSat
Kopecký, Matěj ; Daněk, Vladimír (oponent) ; Zikmund, Pavel (vedoucí práce)
Tato závěrečná práce se zabývá analýzou návratu miniaturního CubeSat satelitu z nižší oběžné dráhy. V úvodní části vysvětluje problematiku návratového procesu, jaká tělesa se typicky používají a možnosti jejich ochrany před odporem atmosféry. Práce se také zaměřuje na skupinu zmíněných CubeSat satelitů a definuje je podle obecných požadavků. Za pomocí získaných poznatků z úvodní části byl sestaven teoretický úvod k předběžné analýze návratu CubeSat satelitu, který následuje vzorový výpočet. Zde je vysvětleno, jak se CubeSat při sestupu atmosférou pohybuje a jaké parametry musí splňovat, aby bylo možné návrat uskutečnit.
|
|
|
Meteo sonda pro měření základních atmosférických veličin
Pumr, Martin ; Vlk, Jan (oponent) ; Chudý, Peter (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší problematiku základního určování fyzikálních veličin atmosféry. Jejím obsahem je studie fyzikálních vlastností atmosféry. Na základě těchto poznatků je proveden návrh a realizace funkčního vzorku meteorologické sondy a pozemní přijímací stanice. Meteorologická sonda v pravidelných intervalech zaznamenává atmosférická data a ukládá je ve formátu CSV. Sonda průběžně hlásí informace o svojí poloze a po ukončení měření odešle všechna naměřená data pozemní přijímací stanici. Zde následuje jejich vyhodnocení a další zpracování.
|
|
|
Redukce atmosferickych vlivu z observace supravodivych gravimetru
Volařík, Tomáš ; Lederer,, Martin (oponent) ; Vatrt, Viliam (oponent) ; Mojzeš,, Marcel (oponent) ; Weigel, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vybraných vlivů na tíhová měření pořízená pomocí terestrických observací. V rámci práce byly využity globální modely tíhového potenciálu a vypočteny vlivy na tíhová měření z modelů poruchového potenciálu a jeho časových variací. Byly provedeny experimenty, které analyzovaly vliv atmosférických a hydrosférických hmot, výsledky byly aplikovány na observace ze stanice supravodivého gravimetru Pecný a ověřeny na stanici Strasbourg. V rámci této práce byl také využit globální model GLDAS pro výpočet klimatologických veličin, zejména půdní vlhkost a signál jejího vlivu na tíhové zrychlení. Výsledky byly následně konfrontovány s plošnou sítí AGNES, kde byly pořízeny astrogeodetické tížnicové odchylky a byl proveden výpočet kvazigeoidu. V závěru jsou uvedena shrnutí a doporučení pro budoucí výzkum.
|
|
|
Návrh stratosferické sondy a simulátor letu
Lindtner, David ; Kopečný, Lukáš (oponent) ; Gábrlík, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem stratosférické sondy, jako prostředku na měření vlastností vyšších vrstev atmosféry. V simulacích je ukázán vliv různých parametrů na výsledný profil letu. Na základě reálných letů meteorologických sond je ověřen model atmosféry, který je využit k odhadnutí bodu přistání vlastní sondy. Práce dává důraz na návrh klíčových komponent sondy, jako jsou komunikační zařízení, bateriové zdroje a senzory. V závěru práce jsou zobrazeny a vyhodnoceny data z reálného letu námi vyhotovené sondy.
|
host ::
RSS.