|
|
Souslednost časová ve španělštině
Smažíková, Adéla ; Kratochvílová, Dana (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
v českém jazyce Souslednost časová ve španělštině Klíčová slova: souslednost časová, minulý čas, relativní časy, souběžnost, následnost, předčasnost Tato práce se zabývá sousledností časovou ve španělštině. Je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V první části práce se teoreticky věnujeme problematice souslednosti časové, vymezujeme stěžejní pojmy, zaměřujeme se na relativní předčasnost, souběžnost a následnost a stručně nastiňujeme i situaci v češtině. Dále se teoreticky zabýváme tendencemi v jazyce, které mohou mít dopad na obecná pravidla souslednosti časové. Druhá část je věnována praktické korpusové analýze, pro kterou využíváme korpusy Španělské královské akademie CREA a CORPES XXI. Cílem naší analýzy je prostudovat četnost (ne)dodržení souslednosti časové po konkrétních slovesných formách a dále analyzovat možné důvody jejího nedodržení na konkrétním jazykovém materiálu.
|
|
|
Analýza funkcí francouzských časů \kur{(plus-que-parfait, passé antérieur, futur antérieur)} - srovnání s češtinou
MEZEROVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá porovnáním francouzského a českého slovesného systému zejména v oblasti vyjádření předčasnosti. Teoretická část se skládá ze tří kapitol, ve kterých je nejdříve popsán francouzský a následně český slovesný systém s důrazem na gramatické kategorie času, vidu a způsobu, ve kterých se jazyky nejvíce odlišují. Zároveň jsou zde detailně představeny časy vyjadřující předčasnost: plus-que-parfait, passé antérieur a futur antérieur. Protože v češtině tyto časy neexistují, jsou pak v poslední kapitole této části představeny prostředky, které by mohly sloužit jako jejich české ekvivalenty. Tyto teorie jsou nakonec zkoumány v rámci korpusové analýzy v systému Intercorp, jejímž cílem je jejich potvrzení či naopak vyvrácení.
|
|
|
K problematice času absolutního a relativního ve španělštině a češtině
Vavřičková, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Diplomová práce porovnává slovesný systém španělštiny a češtiny z hlediska vyjadřování časových vztahů. Prostřednictvím paralelního korpusu InterCorp zkoumá španělské slovesné časy presente, pretérito imperfecto, pretérito perfecto simple, futuro simple, condicional simple, pretérito perfecto compuesto, pretérito pluscuamperfecto, pretérito anterior, futuro compuesto a condicional compuesto v indikativu a dále nefinitiní slovesné tvary infinitivo simple, infinitivo compuesto, gerundio simple a gerundio compuesto a hledá prostředky, jaké užívá čeština pro vyjádření komplexních časových významů předčasnosti, současnosti a následnosti španělského slovesa.
|
|
|
On the Use of the Conjunctions bis, bevor and ehe in the present German language and their translation into Czech
Trojanová, Jana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Šemelík, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá užíváním spojek bis, bevor a ehe v současném německém jazyce. Je srovnán jejich popis v gramatikách a vybraných učebnicích, zvláštní pozornost patří rozdílu mezi předčasností a následností a synonymii mezi spojkami bevor a ehe. Tematizována je také problematika překladu těchto spojek do češtiny. Jedna část je věnována hledání vět, které se vztahují do budoucnosti a v nichž vystupují spojky bis, bevor a ehe ve smyslu předčasnosti. U spojek bevor a ehe je rozhodující užití implicitní negace. Klíčová slova: předčasnost, následnost, negace, kombinace časů.
|
|
|
Temporální vztahy v českých barokních textech
MONDŘÍKOVÁ, Petra
Předkládaná disertační práce řeší problematiku vyjadřování temporálních relací (současnosti a nesoučasnosti) v textech autorů barokní doby. Do excerpce bylo zahrnuto 44 děl dobové literární produkce. Téma vychází ze sémantického vymezení časových vztahů v barokním jazyce a zasahuje do parataktického i hypotaktického způsobu vyjádření. V rámci parataktického spojení skladebných celků analyzujeme spojení souvětné (spojení hlavních vět a spojení souřadných vět vedlejších), spojení textové a větněčlenské, v rámci hypotaktického spojení převážně vztah věty hlavní a vedlejší věty příslovečné časové. Klasifikace podle jednotlivých souřadicích a podřadicích spojovacích prostředků je vedena snahou získat komplexní přehled možných způsobů vyjadřování temporálních vztahů. Cílem práce je přispět k analytickému zkoumání syntaktické roviny jazyka barokní doby a potvrdit tak hypotézu o neporušené kontinuitě jazykového vývoje mezi obdobím humanistickým, barokním a obrozenským.
|
host ::
RSS.