Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Evaluativní pragmatické markátory ve španělštině a jejich české protějšky
Stiborová, Noemi Anna ; Smažíková, Adéla (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Tato práce se zabývá evaluativními pragmatickými markátory ve španělštině. Vymezuje je na základě literatury ze španělského i českého prostředí. Taktéž definuje modální význam evaluativní. Soustředí se především na analýzu vybraných markátorů (afortunadamente, desafortunadamente, desgraciadamente, lamentablemente, por desgracia a por suerte) v korpusu InterCorp a popisuje jejich překlady do češtiny. České protějšky charakterizuje jako emocionální částice. Dále shrnuje klasifikace španělských pragmatických markátorů a věnuje se evaluativním výpovědním adverbiím ve španělštině. Vše opírá o dostupnou relevantní literaturu. Okrajově se zaměřuje na postavení markátorů ve větě. Dochází k závěru, že kladné pragmatické markátory por suerte a afortunadamente se nejčastěji překládají jako naštěstí. Nejfrekventovanější protějšky ostatních, významově záporných markátorů, jsou bohužel a naneštěstí. Klíčová slova: Pragmatické markátory, modální význam evaluativní, výpověď, korpus, španělština
Dubitativ ve španělštině a jeho české protějšky
Kverková, Venuše ; Kratochvílová, Dana (vedoucí práce) ; Smažíková, Adéla (oponent)
v českém jazyce Dubitativ ve španělštině a jeho české protějšky Tato práce se zabývá dubitativem ve španělštině a jeho českými protějšky. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části charakterizujeme modální význam potenciální probabilitivní a jeho výrazové prostředky ve španělštině a češtině. Dále se zabýváme modálním významem tázacím a uvádíme, jakým způsobem je vnímán dubitativ ve španělské a české tradici. Zároveň stanovujeme přístup, jakým na něj v této práci nahlížíme. Praktická část je věnována korpusové analýze využívající paralelní korpus InterCorp. Cílem naší analýzy je zjistit, jaké české protějšky nejčastěji odpovídají španělskému dubitativu. Klíčová slova dubitativ, probabilitiv, epistémická modalita, otázka, španělština
Discourse Markers ¿eh?, ¿no?, ¿sabes? in Spanish and Their Equivalents in Czech and Slovak
Kazdová, Tereza ; Kratochvílová, Dana (vedoucí práce) ; Smažíková, Adéla (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá španielskymi diskurzívnymi markátormi ¿eh?, ¿no?, ¿sabes? a skúma ich náprotivky v češtine a slovenčine. Skladá sa z dvoch častí, teoretickej a praktickej. Teoretická časť vychádza zo španielskej a československej tradície štylistiky, venovaná je predovšetkým hovorovému štýlu. Cieľom praktickej časti je najprv zistiť možné české a slovenské náprotivky španielskych diskurzívnych markátorov v paralelných textových korpusoch InterCorp a par-skes-1.0, popísať charakter najčastejších prekladov a vyhodnotiť ich frekvenciu. Nasleduje analýza skúmaných diskurzívnych markátorov a ich náprotivkov v spontánnej reči v hovorených korpusoch Val.Es.Co, ORAL_v1 a s-hovor-6.0. Kľúčové slová diskurzívne markátory, hovorová konverzácia, pozičné varianty, rečové jednotky, štylistika, korpus, španielčina, čeština, slovenčina
Vyjadřování následnosti ve španělštině prostřednictvím indikativu a subjunktivu
Smažíková, Adéla ; Kratochvílová, Dana (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
v českém jazyce Vyjadřování následnosti ve španělštině prostřednictvím indikativu a subjunktivu Tato práce se zabývá studiem paradigmat v indikativu a subjunktivu, která vyjadřují absolutní a relativní následnost ve španělštině. S pomocí sekundární literatury a jazykových korpusů zkoumáme jednotlivá paradigmata, kontexty, ve kterých se vyskytují, a možnosti jejich vzájemné alternace. Absolutní následnosti je věnována velká část práce. Paradigmata v indikativu zkoumáme nejen z časového hlediska, ale i z hlediska kontextu a postoje mluvčího. U paradigmat v subjunktivu se zaměřujeme na jejich distribuci v různých typech vedlejších vět. V kapitole o relativní následnosti ukazujeme, která paradigmata odpovídají paradigmatům vyjadřujícím absolutní následnost. Ve stručnosti se dotýkáme i srovnání s prostředky vyjadřování následnosti v češtině. Na základě výsledků našich případových studií a informací ze sekundární literatury jsme došli k závěru, že užití jednotlivých paradigmat nelze jednoduše kategorizovat a že je potřeba zohledňovat více faktorů než jen vzdálenost děje od momentu promluvy.
Souslednost časová ve španělštině
Smažíková, Adéla ; Kratochvílová, Dana (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
v českém jazyce Souslednost časová ve španělštině Klíčová slova: souslednost časová, minulý čas, relativní časy, souběžnost, následnost, předčasnost Tato práce se zabývá sousledností časovou ve španělštině. Je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V první části práce se teoreticky věnujeme problematice souslednosti časové, vymezujeme stěžejní pojmy, zaměřujeme se na relativní předčasnost, souběžnost a následnost a stručně nastiňujeme i situaci v češtině. Dále se teoreticky zabýváme tendencemi v jazyce, které mohou mít dopad na obecná pravidla souslednosti časové. Druhá část je věnována praktické korpusové analýze, pro kterou využíváme korpusy Španělské královské akademie CREA a CORPES XXI. Cílem naší analýzy je prostudovat četnost (ne)dodržení souslednosti časové po konkrétních slovesných formách a dále analyzovat možné důvody jejího nedodržení na konkrétním jazykovém materiálu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.