|
|
Zmapování lesních mateřských školek v Libereckém kraji
Štěpánková, Michaela ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Frainšic, Michal (oponent)
Název: Význam přírody jako vzdělávacího prostředí zmapováním lesních klubů a lesních mateřských škol v Libereckém kraji z pohledu pedagogů. Cíl práce: Cílem mé diplomové práce je zmapování lesních mateřských škol a lesních klubů v Libereckém kraji. Dále získání konkrétních informací o fungování a pedagogické činnosti těchto LMŠ a lesních klubů v Libereckém kraji pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. Výsledky: Zpracování literatury vztahující se k předškolní pedagogice, alternativním pedagogickým směrům a lesní mateřské škole nám přiblížilo danou problematiku. Prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů, které jsem vedla s pedagogy jednotlivých lesních mateřských škol či klubů v Libereckém kraji, jsem získala potřebné informace. Fungování LMŠ a klubů je v mnoha ohledech odlišné. Otevírací doba školek je od 7:00 do 17:00. Využívají pedagogické směry waldorfský a montessori, ale pouze jako inspiraci. Režim dne se liší, avšak pomůcky, které používají, jsou podobné a pocházejí z přírody. Všichni respondenti mají kladný vztah k přírodě a vnímají její pozitivní vliv na děti. Velmi zásadní závěrečná informace je, že se mění způsob výchovy od autoritativní k liberální, mění se společnost a LMŠ či lesní kluby rodiče vítají. Klíčová slova: vzdělání, alternativní pedagogické směry, vztahy s přírodou, lesní...
|
|
| |
|
|
Zmapování lesních mateřských školek v Libereckém kraji
Štěpánková, Michaela ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Frainšic, Michal (oponent)
Název: Význam přírody jako vzdělávacího prostředí zmapováním lesních klubů a lesních mateřských škol v Libereckém kraji z pohledu pedagogů. Cíl práce: Cílem mé diplomové práce je zmapování lesních mateřských škol a lesních klubů v Libereckém kraji. Dále získání konkrétních informací o fungování a pedagogické činnosti těchto LMŠ a lesních klubů v Libereckém kraji pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. Výsledky: Zpracování literatury vztahující se k předškolní pedagogice, alternativním pedagogickým směrům a lesní mateřské škole nám přiblížilo danou problematiku. Prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů, které jsem vedla s pedagogy jednotlivých lesních mateřských škol či klubů v Libereckém kraji, jsem získala potřebné informace. Fungování LMŠ a klubů je v mnoha ohledech odlišné. Otevírací doba školek je od 7:00 do 17:00. Využívají pedagogické směry waldorfský a montessori, ale pouze jako inspiraci. Režim dne se liší, avšak pomůcky, které používají, jsou podobné a pocházejí z přírody. Všichni respondenti mají kladný vztah k přírodě a vnímají její pozitivní vliv na děti. Velmi zásadní závěrečná informace je, že se mění způsob výchovy od autoritativní k liberální, mění se společnost a LMŠ či lesní kluby rodiče vítají. Klíčová slova: vzdělání, alternativní pedagogické směry, vztahy s přírodou, lesní...
|
|
|
Význam přírody jako vzdělávacího prostředí ve srovnání českých lesních mateřských škol s lesními mateřskými školami v zahraničí z pohledu pedagogů.
Štěpánková, Michaela ; Frainšic, Michal (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Název: Význam přírody jako vzdělávacího prostředí ve srovnání českých lesních mateřských škol s lesními mateřskými školami v zahraničí z pohledu pedagogů. Cíl práce: Cílem mé diplomové práce je získat konkrétní informace o fungování lesních mateřských škol v zahraničí a porovnat je s lesními mateřskými školami v České republice. Mým dalším cílem je získat od laické veřejnosti v ČR konkrétní informace, a to jaké mají povědomí o přírodě a LMŠ. Výsledky: Výsledkem zpracování literatury vztahující se na předškolní pedagogiku, alternativní pedagogické směry, lesní mateřskou školu nám přiblížilo danou problematiku. Prostřednictvím dotazníkového šetření porovnávám lesní mateřské školy v ČR i zahraničí. Anketové šetření vyústí v poznání sám sebe a uvědomění si, že jsme součástí přírody. Klíčová slova: Vzdělání, vztahy s přírodou, alternativní pedagogické směry, lesní mateřská škola, příroda, dítě, zahraničí, dotazování
|
|
|
Montessori pedagogika, její přínosy a rizika
Petrovová, Petra ; Krpálková Krelová, Katarína (vedoucí práce) ; Dvořáček, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na kvalitativní analýzu Montessori pedagogiky a tradiční české pedagogiky a pokouší se upozornit na některé problémy současného fungování vzdělávacího procesu v tradiční české škole a navrhnout konkrétní možnosti jeho zefektivnění. Teoretická část práce podává stručný obraz o autorce Montessori metody vzdělávání a o vývoji této metody a vymezuje principy této metody vzdělávání. Jádrem praktické části práce jsou kvalitativní analýzy Montessori pedagogiky a tradiční české pedagogiky. Ke zpracování těchto analýz přispěly výsledky průzkumu zaměřeného na vnímání přínosů a rizik uplatňování Montessori pedagogiky v praxi, který autorka provedla mezi Montessori učiteli. Výsledkem kvalitativních analýz obou výše zmíněných pedagogických směrů je návrh optimalizace výuky na tradiční české škole. Navrhovaná opatření se týkají zejména proměny školního prostředí, změny organizace a metod výuky, zmenšení počtu žáků ve třídě, změn v používaných metodách diagnostiky a hodnocení a financování školství ze strany státu. Diplomová práce si klade za cíl poukázat na nedostatky a nezbytnost změn v současném fungování povinného školského vzdělávání v České republice.
|
|
|
Historie waldorfské školy ve světě a ČR, porovnání waldorfské pedagogiky s ostatními klasickými reformními směry
NOLČOVÁ, Karolína
Práce se zabývá historií waldorfských škol a porovnává waldorfskou pedagogiku s ostatními klasickými reformními školami. Na začátku práce je vymezen pojem alternativní škola a typologie alternativních škol. Dále je práce zaměřena na vznik a vývoj waldorfských škol ve světě a České republice. Podrobněji popisuje vznik první waldorfské školy v Německu a v Čechách. Zmíněn je zakladatel waldorfské pedagogiky Rudolf Steiner. V kapitole o první waldorfské škole v Čechách text vychází z rozhovorů s iniciátorem a prvním třídním učitelem. Z počtu waldorfských škol ve světě v průběhu let 1991 až 2013 je vyvozen zájem o waldorfskou pedagogiku. Třetí závěrečná část práce porovnává waldorfskou pedagogiku s ostatními klasicky/klasickými reformními školami. Mezi tyto školy patří waldorfská škola, škola montessoriovská, daltonská škola, moderní/pracovní škola Célestina Freineta a Jenský plán.
|
|
|
POVĚDOMÍ ČESKÉ SPOLEČNOSTI O ALTERNATIVNÍCH PEDAGOGICKÝCH SMĚRECH
BARTESOVÁ, Adéla
Alternativní školy označují vzdělávání, které se odlišuje zcela nebo částečně svými cíli, učebními obsahy, formami učení a vyučování od vzdělávání nabízeného státem nebo jinými tradičními institucemi. V teoretické části bakalářské práce byla použita metoda sekundární analýzy dat. Pro ověření předpokládaných hypotéz a splnění cílů výzkumné části práce byla zvolena metoda dotazování, technika dotazník. Hlavním cílem práce bylo zjistit informovanost české společnosti o možnostech alternativního vzdělávání. Dílčím cílem bylo zmapovat názory veřejnosti na formu tohoto vzdělávání. Předpokládaná hypotéza, že rodiče upřednostňují vzdělávání ve standardních (běžných) školách dané vzdělávací soustavy před vzděláváním alternativním, se potvrdila s jasnou návazností na dílčí hypotézu, která říká, že hlavním důvodem, proč rodiče upřednostňují vzdělávání ve standardních (běžných) školách dané vzdělávací soustavy před vzděláváním alternativním, je neznalost kurikula nabízené alternativy.
|
host ::
RSS.