|
|
Intertextovost v žánru novinového komentáře
Matějková, Michaela ; Schneiderová, Soňa (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
V bakalářské práci se zabývám intertextovostí v žánru novinového komentáře. Teoretická část je věnována vývoji a pojetím teorií studujících intertextovost. V této části se také věnuji žánru analytického slohu publicistiky - komentáři - jeho vzniku a ustálení jako samostatného útvaru a také charakteristickým rysům. Materiál k praktické části práce jsem excerpovala z denního tisku v jeho elektronické podobě, a to v období od srpna roku 2012 do března roku 2014. Konkrétně jsem se zaměřila na Mladou frontu Dnes a Lidové noviny. Z analýzy materiálu vyplynulo, že autoři velmi častým užíváním intertextovosti uplatňují svůj všeobecný rozhled, propůjčují tomuto žánru silně osobitý ráz, vyjadřují subjektivní hodnocení a získávají pozornost recipienta. Intertextové odkazy se v komentářích, a to napříč všemi tématy, objevují zpravidla již v titulku komentáře. Jejich nejčastější formou je aluze, citace či parafráze. Jako zdroje pretextů slouží předlohy literární, filmové, hudební, dále rčení a přísloví, případně odkazy biblické.
|
|
|
Žalm 118 v Novém zákoně
Zavadil, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Název: Žalm 118 v Novém zákoně Autor: Tomáš Zavadil Katedra: Katedra Nového zákona Vedoucí práce: doc. Jiří Mrázek, Th.D. Abstrakt: Práce se zabývá uplatněním žalmu 118 v Novém zákoně. Je rozdělena do několika částí, nejprve obsahuje soupis všech citací a odkazů k žalmu 118 v Novém zákoně podle edice Nestle-Aland. Následně poukazuje na propojenost jednotlivých textů, na využití jednoho textu v jiném a na uplatnění intertextuality v biblickém bádání. Na rozdíl od tradičního pojetí zdůrazňuje přínos jednoslovných aluzí. Další část uvádí žalm 118 do možného historického kontextu a přibližuje jeho uplatnění v liturgii, zejména na dobovém pozadí 1. století po K. Poukazuje také na jeho velkou oblibu. Následuje stručný výklad pasáží z Nového zákona, kde novozákonní autoři citují či odkazují k žalmu 118. Zvýšená pozornost je věnována výkladu perikop Mk 11,1-11 a Mk 12,1-12, ve kterých jsou aluze k žalmu 118 rozebírány podrobněji. Závěr práce tvoří shrnutí poznatků exegetické práce. Klíčová slova: citát, odkaz, žalm 118, Nový zákon, Ježíš, Mesiáš, král, spása, kámen, svátky, intertextualita
|
|
|
Shakespearean Intertextuality in Aldous Huxley's Brave New World
Fišerová, Hana ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
The aim of this thesis is to present intertextuality as a literary device and to offer a description of its function based on the ideas of the most prominent theorists, who are concerned with this very topic. The thesis describes the employment of intertextuality in literature and its influence on reader's interpretation of a text. The practical part analyses the use of intertextuality in Aldous Huxley's novel Brave New World, concentrating in particular on chosen theatre plays by William Shakespeare. Key Words: intertextuality, allusion, interconnection, fiction, modernism Abstrakt Cílem této práce je představit intertextovost jakožto literární prostředek a vylíčit její funkci na základě idejí a myšlenek nejvýznamnějších teoretiků, kteří se tímto tématem zabývají. Práce popisuje funkci intertextovosti v literatuře a její vliv na čtenářovu interpretaci textu. Praktická část zkoumá užití intertextovosti v díle Aldouse Huxleyho Konec civilizace, zabývajíc se konkrétně vybranými divadelními hrami Williama Shakespeara. Klíčová slova: intertextovost, aluze, propojení, fikce, modernismus
|
|
|
Mystifikace a intertextualita ve hrách Divadla Járy Cimrmana
Černá, Lucie ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Putna, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji konceptu Divadla Járy Cimrmana. Pomocí deskripce a explanace zkoumám vliv mystifikace, fikčních světů, intertextuality a zvláštních jevů komiky divadla na jeho úspěšnost a neutuchající oblíbenost mezi diváky. Za tímto účelem pracuji s audiovizuálními záznamy a s knižním vydáním všech divadelních her Divadla Járy Cimrmana. Pokud jde o teoretický výzkum, používám bibliografické zdroje, mezi nimiž jsou texty, články, studie a publikace Lubomíra Doležela, Umberta Eca a dalších autorů, jejichž práce jsou relevantní k tématu mé diplomové práce. V diplomové práci předkládám interpretaci teoretických poznatků, názorů, komentářů a reflexí souvisejících se zvoleným tématem. Téma je předmětem širokého odborného diskurzu a je z teoretického hlediska natolik komplexní, že v této diplomové práci nelze postihnout všechny otázky a kontexty, které se k němu vztahují. V tomto ohledu jsem se pokusila nastínit alespoň některé z nich a na jejich základě zpracovat téma této diplomové práce.
|
|
| |
|
|
Panoptical tropes and negotiations between art and politics in Charles Johnson's short fiction
Ženíšek, Jakub ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Jařab, Josef (oponent) ; Veselá, Pavla (oponent)
Disertační práce: Panoptical tropes and negotiations between art and politics in Charles Johnson's short fiction Abstrakt Tato dizertace se zabývá komplikovaným vztahem mezi ideologií a estetikou v černošské literatuře, přičemž se zaměřuje zejména na způsob, jakým se tento vztah odráží v povídkovém díle Charlese Johnsona. Historický úvod popisuje vývoj tradice ideologické autocenzury v afroamerické literatuře. Ústřední tezí je tvrzení, že afroamerická literatura a její recepce si stále zachovává silný ideologický podtext, který se u ostatní americké literatury v takové míře nevyskytuje. Tento přetrvávající anachronismus patrně nemá jen jedinou příčinu, avšak lze jej vnímat i jako potvrzení skutečnosti, že v historické a kulturní paměti této komunity je stále živá vzpomínka na diskriminační praktiky, jimž byli černoši v mnoha amerických státech vystaveni. Patrně i díky této historické paměti se v afroamerické literatuře stále hojně vyskytují ideologické podtóny, a to jak asimilační tak protestní povahy. Tento prostý argument vysvětluje, proč se do černošské prózy i nadále vtírají ideologická témata. Toto ještě umocňuje skutečnost, že i akademická a kritická veřejnost často hodnotí černošskou literaturu podle neliterárních kritérií, což lze též vnímat jako pokračování historického trendu. Politika a...
|
|
| |
|
|
Mystifikace a intertextualita ve hrách Divadla Járy Cimrmana
Černá, Lucie ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
V této diplomové práci se budu věnovat hrám Divadla Járy Cimrmana. Pomocí deskripce a explanace budu zkoumat vliv mystifikace, intertextuality a komiky na úspěšnost tohoto pražského divadla. Nápomocné mi k tomu budou záznamy představení Divadla Járy Cimrmana i knižní vydání jejich her. Teorii budu přebírat především od B. Brouka, V. Boreckého, J. Homoláče, H. Bergsona a L. Dvorského.
|
|
|
Žalm 118 v Novém zákoně
Zavadil, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Název: Žalm 118 v Novém zákoně Autor: Tomáš Zavadil Katedra: Katedra Nového zákona Vedoucí práce: doc. Jiří Mrázek, Th.D. Abstrakt: Práce se zabývá uplatněním žalmu 118 v Novém zákoně. Je rozdělena do několika částí, nejprve obsahuje soupis všech citací a odkazů k žalmu 118 v Novém zákoně podle edice Nestle-Aland. Následně poukazuje na propojenost jednotlivých textů, na využití jednoho textu v jiném a na uplatnění intertextuality v biblickém bádání. Na rozdíl od tradičního pojetí zdůrazňuje přínos jednoslovných aluzí. Další část uvádí žalm 118 do možného historického kontextu a přibližuje jeho uplatnění v liturgii, zejména na dobovém pozadí 1. století po K. Poukazuje také na jeho velkou oblibu. Následuje stručný výklad pasáží z Nového zákona, kde novozákonní autoři citují či odkazují k žalmu 118. Zvýšená pozornost je věnována výkladu perikop Mk 11,1-11 a Mk 12,1-12, ve kterých jsou aluze k žalmu 118 rozebírány podrobněji. Závěr práce tvoří shrnutí poznatků exegetické práce. Klíčová slova: citát, odkaz, žalm 118, Nový zákon, Ježíš, Mesiáš, král, spása, kámen, svátky, intertextualita
|
|
|
T. S. Eliot and William Shakespeare: The Dynamics of Influence
Lakhno, Maryna ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
5 ABSTRAKT T. S. Eliot jednou poznamenal: "Zkusil jsem zdůraznit význam vztahu svých básní s básněmi jiných autorů a navrhl jsem koncepci poezie jako organického celku, který se skládá z vztahu mezi jednotlivými básněmi různých autorů."2 Interpretace jeho tvorby vyžaduje pochopení literární tradici. Eliotovu dílu lze porozumět prostřednictvím rešerší. Kontrastuje kontext minulosti a současnosti a také upozorňuje na roli přejímání v kreativním procesu. Jeden z autorů, který se často objevuje u Eliota, je William Shakespeare. Eliot mu vzdal poctu prostřednictvím užití dramatického monologu, citací a narážek na jeho témata a motivy. Touto cestou on vyjádřil obdiv k anglickému kulturnímu dědictví a Shakespearovi jako symbolu Anglie. Tato práce se zabývá vlivem, který měl Shakespeare na literární kritiku a poezii, především v letech 1920- 1940. Se speciálním důrazem na tragédii Hamlet a Coriolanus se tato bakalářská práce zabývá vlastnostmi, které Eliot zdůrazňoval a považoval za důležité ve své práci, zejména v Písni lásky J. Alfreda Prufrocka, Zpustlé zemi, Čtyřech kvartetech, a také v méně významných jako je Óda a Coriolan. 2 My translation of T.S. Eliot, "Tradition and the Individual Talent," The Critical Tradition, ed. David H. Richter (Boston/New York: Bedford/St. Martins, 2007) 538.
|
host ::
RSS.