|
| |
|
|
Zvládání pandemie Covid-19 u akademických pracovnic-matek
Procházková, Barbora ; Cidlinská, Kateřina (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Diplomová práce se zabývá zvládáním pandemie COVID-19 u akademických pracovnic - matek. Cílem práce je zjistit, jak se akademičky vypořádávaly s globální krizí v souvislosti se skloubením osobního a profesního života. Práce zohledňuje kritéria akademické excelence, zkoumá, zda se zvládání pandemie lišilo u akademických pracovnic, jež dosahují kritérií akademické excelence, a těch, jež jich nedosahují. Navíc práce mapuje akademickou práci v době pandemie COVID-19 ve dvou odlišných vědních oblastech (STEM a SSH) a současně i ve dvou typech akademických institucí: VVŠ a AV ČR. Pro dosažení výzkumných cílů bylo využito kvalitativní metodologie, specificky polostrukturovaných rozhovorů, které umožnily identifikovat stěžejní faktory, jež měly vliv na zvládání pandemie u akademických pracovnic - matek. Metoda zároveň umožnila získat informace ke komparaci předem stanovených kategorií. Výzkumné šetření odhalilo celkem tři dimenze, které se společně podílejí na schopnosti akademiček vypořádat se s pandemickou situací. Jedná se o osobnostní, rodinou a profesní dimenzi, jež se navzájem ovlivňují a jsou spolu provázány. Akademická excelence a dosahování jejích kritérií nehrálo ve zvládání pandemie roli. Akademické pracovnice působící v oblasti STEM a SSH se potýkaly s obdobnými problémy, které však měly...
|
|
|
Přítomnost koloniální minulosti v současném Portugalsku
Tošnerová, Barbora ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Klíma, Jan (oponent)
Diplomová práce "Přítomnost koloniální minulosti v současném Portugalsku" pojednává o vyrovnání se portugalské společnosti se ztrátou posledních kolonií po demokratické revoluci v roce 1974. Portugalsko patřilo společně se Španělskem v Evropě k prvním koloniálním mocnostem a dlouho do dvacátého století byla ztráta těchto území pro značnou část jeho obyvatel nemyslitelná. Proto náhlé osamostatnění těchto kolonií po roce 1974 zastihlo mnohé Portugalce naprosto nepřipravené na tuto změnu. Postoj Porugalců k tomuto zvratu je analyzován na základě odrazu v akademickém a politickém prostředí po roce 1976. Přístup širší společnosti ke koloniálnímu dědictví pak je ukázán na příkladu masivní podpory, kterou portugalská veřejnost projevila bývalé kolonii Východnímu Timoru v září 1999. Politický přístup je představen na vybraných momentech v rozmezí let 1976- 1996. Analýza akademické diskuse se soustředí především na devadesátá léta a současnost, kdy se koloniální minulost stává předmětem širokého zájmu mnoha portugalských odborníků. Od konce devadesátých let se v Portugalsku začíná prosazovat také nový akademický směr - postkolonialismus, který je v práci také krátce zmíněn. Případová studie zaměřená na masivní demonstrace Portugalců na podporu Východního Timoru v září 1999 slouží k doplnění obrazu o postoji...
|
|
|
Design souboru aktivit podporujících well-being vysokoškolských učitelů
Brlicová, Natalie ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Cílem diplomové práce je vytvoření souboru aktivit pro vysokoškolského učitele, které budou mít potenciál ke zlepšení pracovního života učitele a celkově well-being. Teoretická část práce obsahuje poznatky o well-being, jeho determinanty, zdroje, ale také rozebírá well-being ve spojitosti se zdravím. Další kapitoly teoretické části se zabývají problematikou osobní změny well-being, tedy jak může sám jedinec well-being pozitivně nebo negativně ovlivnit. Dále jsou v teoretické části zahrnuta témata well-being na pracovišti a vytváření zdravého pracovního prostředí. V poslední a jedné z nejdůležitějších kapitol teoretické části je rozebírána problematika well-being u vysokoškolského učitele, tedy co utváří a ovlivňuje jeho well-being. Praktická část se zabývá návrhem aktivit na zlepšení well-being vysokoškolského učitele. Tyto aktivity jsou vytvořené na základě rešerše z odborné literatury. Praktická část se skládá ze dvou hlavních částí. První část obsahuje návrhy na aktivity pro zlepšení well-being vysokoškolského učitele, které si vysokoškolský učitel sám zařazuje do pracovního i osobního života. V druhé části jsou navržené aktivity, které taktéž vedou ke zlepšení well-being vysokoškolského učitele, ale i celkového pozitivního klimatu na pracovišti. Aktivity v druhé části musí zařadit na pracovišti...
|
|
|
Kdo a proč odchází z vědy? Vývoj profesní identity začínajících vědců a vědkyň a jeho oborová a genderová specifika
Cidlinská, Kateřina ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Vostal, Filip (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Tato dizertační práce navazuje na výzkum proměn vědeckého prostředí v posledních desetiletích a jejich vlivu na vědecké profesní dráhy a akademické identity. Specificky se zaměřuje na fenomén opouštění vědecké profesní dráhy, který zkoumá za pomoci perspektivy profesní identity. Vychází přitom z poznání, že akademické identity jsou nedílnou součástí proměn vědeckého prostředí, kterým tak umožňují lépe porozumět, a zároveň ovlivňují rozvoj akademických ambicí. Cílem práce je zjistit, jací lidé, s jakými profesními identitami, do vědy vstupují, a následně ji opouštějí, a z jakých důvodů, a na tomto základě identifikovat překážky rozvoje akademických identit a drah. Zvláštní pozornost přitom věnuje oborovým a genderovým aspektům vývoje profesních identit za účelem prozkoumat vliv specifických strukturních faktorů (zejména oborově specifické organizace vědecké produkce a genderově specifických biografií) a získat informace potřebné pro vhodné nastavení opatření, zaměřených na podporu profesního rozvoje začínajících vědkyň a vědců. Práce vychází z analýzy narativních rozhovorů s osobami, které opustily vědeckou profesní dráhu. Výstupem analýzy je typologie trajektorií vývoje prosní identity začínajících vědců a vědkyň a identifikace faktorů, které k tomuto vývoji a odchodu z vědy přispívají. Oblast...
|
|
|
Akademické identity v kontextu Mentoringového programu pro začínající vědkyně a vědce
Fucimanová, Martina ; Nyklová, Blanka (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Diplomová práce vychází z rozhovorů s účastnicemi a účastníky Mentoringového programu pro začínající vědkyně a vědce. Práce představuje analýzu způsobů, jimiž se účastnice a účastníci vztahují k tomu, co je podle nich věda. Cílem analýzy je zjistit, zda je jejich chápání vědy genderované, i to, jaké znaky nese akademická identita lidí, kteří se do daného mentoringového programu hlásí a jsou v něm aktivní. Teoretickými rámci jsou epistemologie vědy, teorie mentoringu, kontext fungování vysokých škol a vědeckého prostředí v České republice a práce Pat O'Connor, Clare O'Hagan a Julie Brannen, které se zabývají výzkumem akademických identit v současném neoliberálním akademickém prostředí.
|
host ::
RSS.