|
|
Zavinění v trestním právu
Patrman, Aleš ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Zavinění v trestním právu Tématem této diplomové práce je zavinění v trestním právu. Jednou ze základních zásad trestního práva je princip nullum crimen sine dolus vel culpa. Podle této zásady vzniká trestní odpovědnost za trestný čin jen v případě, byl-li spáchán zaviněně. Zavinění je obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu a lze ho popsat jako vnitřní psychický vztah člověka ke skutečnostem, které zakládají trestný čin. Samotná práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první kapitole se obecně věnuji podmínkám trestní odpovědnosti. Dále se v této kapitole zabývám také subjektivní stránkou trestného činu a jejími fakultativními znaky, do kterých řadíme pohnutku a cíl. Ve druhé kapitole popisuji rozdíl mezi zaviněním a vinou, která je pojmem obecnějším. Třetí kapitola je věnována vývoji trestního práva na území České republiky, a to s ohledem na úpravu zavinění. Kapitola je dělena na jednotlivá časová období, a to v návaznosti na přijetí jednotlivých trestních zákonů. Čtvrtá kapitola je věnována obecnému výkladu o zavinění. Nejprve se blíže zaobírám principem odpovědnosti za zavinění. Zbylá část kapitoly je věnována jednotlivým složkám zavinění, tedy volní a vědomostní složce. Dále se zabývám vadami těchto složek, resp. jejich absencí. V této kapitole také rozebírám konstrukci...
|
|
|
Právní omyl
Vodičková, Eliška ; Richter, Martin (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Právní omyl Abstrakt Předkládaná diplomová práce si klade za cíl kriticky analyzovat právní úpravu institutu právního omylu, s čímž se nepochybně pojí i deskripce právního omylu a komparace s pojetím právního omylu v zahraničních právních řádech. Práce je rozčleněna do úvodu, devíti kapitol, které se zabývají jednotlivými aspekty právního omylu, a závěru. V první kapitole je obecně vymezen omyl, se kterým trestní právo počítá jednak na straně pachatele, jednak na straně poškozeného. Druhá kapitola pojednává o subjektivní stránce trestného činu se zaměřením na zavinění jakožto její obligatorní znak, se kterým právní omyl úzce souvisí. Třetí kapitola je věnována zakotvení právního omylu v našem právním řádu. Dostatečná pozornost je zde dedikována procesu přijímání zákonného ustanovení, jakož i historickému vývoji pojetí právního omylu. Čtvrtá kapitola představuje stěžejní část této práce, neboť je zaměřena na kategorizaci právního omylu, zejména podle odborné nauky a judikatury. Pátá kapitola pojednává o objektivním a subjektivním hledisku možnosti vyvarovat se právnímu omylu. Šestá kapitola se týká vybraných otázek právního omylu, kterým nauka věnuje pozornost spíše zřídka. Jedná se např. o konkurenci skutkového omylu negativního a právního omylu negativního nebo o otázku, zda úřední osoba může spáchat...
|
|
|
Zavinění v trestním právu
Brtnová, Klára ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Zavinění v trestním právu Abstrakt Tématem diplomové práce je zavinění v trestním právu, které je charakterizováno jako vnitřní psychický vztah pachatele k porušení či ohrožení zájmů chráněných trestním zákonem. Zavinění je jediným obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu, a proto je stěžejním institutem trestního práva, neboť bez zavinění není trestného činu. Diplomová práce je členěna do osmi částí včetně úvodu a závěru. V první kapitole je definován pojem trestného činujeho obecné a typové znaky neboli znaky skutkové podstaty trestného činu. Skutkovou podstatou rozumíme soubor znaků, z nichž je patrné, o který trestný čin se jedná. Druhá kapitola je věnována historickému vývoji zavinění a je dále členěna na podkapitoly, jež každá z nich koresponduje s historickými obdobími, respektive s jednotlivými trestními zákony, které na našem území vešly v platnost a účinnost. Předmětem výkladu ve třetí kapitole je zásada odpovědnosti za zavinění, jeho obsah a míra. Závěrem je v této kapitole popsána konstrukce skutkových podstat z hlediska zavinění. Čtvrtá kapitola pojednává o jednotlivých formách zavinění vč. úmyslu přímého a nepřímého a nedbalosti vědomé a nevědomé. Zvláštní pozornost je věnována rozlišení těchto forem zavinění. V páté kapitole je představeno zavinění u nepřímého pachatelství, u...
|
|
|
Omyl v trestním právu
Tylšarová, Kateřina ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o omylu v trestním právu a jeho problematice. Cílem je vyzdvihnout důležitost tohoto institutu a objasnění jeho role v trestním právu. Vyplývá z ní také velmi úzké spojení právního omylu a zásady subsidiarity trestní represe, na kterou se v některých případech omylu musí klást zvláštní zřetel. Omyl pachatele trestného činu je pro právní teorii podstatný. A má význam i pro pachatele, jelikož má vliv na jeho trestní odpovědnost. V první části nejprve definuji některé pojmy, které jsou podstatné pro pochopení omylu a bez nichž se dále neobejdeme. V první kapitole je to trestný čin. V druhé kapitole pak subjektivní stránka trestného činu a pojmy jako zavinění, úmysl, nedbalost, pokus, příprava a další. Tedy pojmy hojně užívané v souvislosti s omylem v trestním právu. Ve třetí kapitole krátce představuji také okolnosti vylučující protiprávnost. Stručně uvádím, jaké to jsou a co si pod nimi můžeme představit. Ve čtvrté kapitole rozkrývám jednotlivé druhy omylu jako nesouladu něčí představy a reality v souvislosti s trestním právem. Jak se dělí a co znamenají. V jakých situacích se s nimi můžeme setkat v praxi. Představuji skutkový omyl, při němž se některé okolnosti neshodovaly s pachatelovou představou. Také právní omyl, který se týká pachatelovy představy o právu....
|
|
|
Problematika zaviněné nepříčetnosti
Jechová, Veronika ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Problematika zaviněné nepříčetnosti Cílem práce je komplexně postihnout problematiku zaviněné nepříčetnosti. Práce v jedenácti kapitolách analyzuje tuto oblast trestního práva. Téma trestní odpovědnosti nepříčetných osob, byť zaviněně, je v rámci trestního práva velice zajímavé. Zvláště pak proto, že řešení otázky trestní odpovědnosti nepříčetných osob se může vymykat jedné ze základních zásad trestního práva - zásady trestní odpovědnosti za zavinění, eventuálně nemusí plnit jednu ze základních funkcí trestního práva - ochranu společnosti a společenských statků před nejnebezpečnějším jednáním stanoveným zákonem. Text se zaměřuje především na současnou právní úpravu zaviněné nepříčetnosti na území České republiky. Platná právní úprava převzala teoretické řešení zaviněné nepříčetnosti v podobě speciální skutkové podstaty a plné trestní odpovědnosti za konstrukci actio libera in causa. Příslušná ustanovení řeší situace, kdy si pachatel nepříčetnost přivodil aplikací návykových látek a v tomto stavu následně spáchal čin vykazující všechny znaky trestného činu s výjimkou příčetnosti. Podle psychického vztahu k činu v nepříčetnosti spáchaném je možné rozlišit právě trestný čin Opilství dle § 360 odst. 1 TZ a případy actio libera in causa, u nichž na rozdíl od Opilství existoval k činu spáchaném v...
|
|
|
Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 212 trestního zákoníku
Votava, Petr ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
VIII. Abstrakt Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 211 trestního zakoníku Trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., obsahuje trestný čin podvodu (§ 209) a zvláštní případy pojistného (§ 210 TZ), úvěrového (§ 211TZ) a dotačního podvodu (§ 212) - tedy celkem čtyři samostatné trestné činy zabývající se podvodnou delikvencí. Autor se v diplomové práci zabývá charakteristikou podvodových skutkových podstat. Trestný čin Podvodu dle § 209 TZ je poruchovým trestným činem, zatímco jeho zvláštní formy vykazují znaky předčasně dokonaného trestného činu (přípravy). Trestní odpovědnost pachatele za zvláštní podvody je tedy širší, než trestní odpovědnost za podvod obecný. Součástí diplomové práce je i rozbor judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky. Analýzou sledované judikatury Nejvyššího soudu autor dochází k závěru, že trestní odpovědnost osoby, která podá pod smyšlenou záminkou žalobní návrh na zaplacení fingovaného dluhu, je pokusem trestného činu podvodu. Rozdíl mezi zvláštním druhem podvodu (pojistným, úvěrovým nebo dotačním dle § 210 až § 212 TZ) a obecným Podvodem dle § 209 TZ je patrný i v rovině dokazování. Zavinění u klasického podvodu musí zahrnovat úmysl ke způsobení škody, úmysl neoprávněně se obohatit a obsahovat i příčinnou souvislost mezi...
|
|
|
Zavinění v trestním právu
Gašparík, Milan ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Zavinění v trestním právu Abstrakt Tématem diplomové práce je zavinění v trestním právu. Zavinění je tradičním institutem trestního práva hmotného a je obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu. Vyjadřuje vnitřní psychický vztah pachatele ke skutečnostem zakládajícím trestný čin. Trestní odpovědnost je v právním řádu České republiky založena na principu odpovědnosti za zavinění. Nejsou-li skutečnosti relevantní z hlediska trestního práva pokryty zaviněním pachatele, nelze vyvodit ani jeho trestní odpovědnost. Diplomová práce je rozčleněna na úvod, 6 kapitol a závěr. První kapitola za účelem pochopení postavení zavinění ve struktuře trestného činu vymezuje pojem trestného činu jako celku a jeho jednotlivé znaky. Obecnou charakteristiku institutu zavinění nabízí kapitola druhá. Rozebírá princip odpovědnosti za zavinění i definiční znaky zavinění včetně jeho jednotlivých složek, tedy složky vědomí a složky volní, dále se věnuje obsahu zavinění, jeho míře, i procesněprávním aspektům včetně dokazování. Stěžejní kapitolou diplomové práce je kapitola třetí, jenž pojednává o úpravě zavinění v současném právním řádu České republiky. V jejím rámci dochází k detailnímu výkladu o jednotlivých formách zavinění, tedy o úmyslu přímém a nepřímém a nedbalosti vědomé a nevědomé. Tato kapitola se rovněž zaměřuje...
|
|
|
Trestný čin opilství podle § 360 zákona č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník
Chamrádová, Natalie ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce, která nese název "Trestný čin opilství dle § 360 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník", se věnuje rozboru a bližšímu poznání trestného činu opilství ze všech jeho aspektů. Nejprve se zabývá historickým kontextem tohoto trestného činu a dále pak vývojem jeho pojetí během historie až do současnosti. Také tato práce popisuje pojmy zmenšená "příčetnost" a "nepříčetnost" a další pojmy, které s trestným činem opilství souvisí, a pro úplnost se věnuje i institutu actio libera in causa, a to oběma jeho formám. Trestný čin je velice sporným a atypickým trestným činem, přičemž je zároveň jedním ze způsobů řešení protiprávního jednání způsobeného v zaviněné nepříčetnosti. Tento trestný čin spočívá v tom, že pachatel činu jinak trestného (tedy takového, kterému chybí podstatný znak pro to, aby mohl být trestným činem) se před spácháním takového činu přivedl zaviněně požitím či aplikací návykové látky do stavu nepříčetnosti. Nepříčetnost jako taková u pachatele trestní odpovědnost vylučuje, ale ne v případě, kdy si ji pachatel způsobil sám aplikací či požitím návykové látky, v čemž lze spatřovat unikátnost tohoto trestného činu. Zajímavé je i to, že svým způsobem trestný čin opilství prolamuje zásadu nullum crimen sine culpa, tedy zásadu odpovědnosti za zavinění, jelikož trestný čin...
|
|
|
Předpoklady povinnosti k náhradě újmy
Kudláček, Michael ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Rigorózní práce se zabývá tou částí deliktního práva, která se týká předpokladů, za nichž škůdci vzniká povinnost nahradit újmu poškozenému. Újma musí nastat v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce, které musí být zpravidla též zaviněné. Tyto základní předpoklady kopírují hlavní kapitoly předkládané práce. Základ této materie se nachází v občanském zákoníku. Protiprávním je jednání, které se příčí normám právního řádu. V kontextu občanského zákoníku se jedná především o porušení dobrých mravů, zásah do absolutního práva, porušení ochranné normy a porušení smlouvy. Vzájemný poměr jednání a následku musí být spojen příčinnou souvislostí. Tento předpoklad se štěpí na dvě relativně samostatné oblasti, a to faktickou (kauzalitu) a právní (přičitatelnost). Kauzalita čerpá z přírodních zákonitostí a snaží se je popsat. Zde je dominantní tzv. teorie podmínky (conditio sine qua non), podle které příčinná souvislost mezi jednáním a konkrétním následkem existuje pouze tehdy, kdyby tento následek nenastal nebýt jednání. Přičitatelnost je spravedlnostní a politické hodnocení případu. Prostředky, pomocí nichž je otázka přičitatelnosti zjistitelná, jsou teorie adekvátnosti a ochranný účel normy. Újma v právním slova smyslu vzniká zásahem do statků majetkových (škoda) či bez majetkové hodnoty. Škodu...
|
|
|
Odpovědnost zaměstnance za škodu
Cozl, Marek ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Odpovědnost zaměstnance za škodu Abstrakt Obsahem této práce je problematika odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Téma práce je neustále aktuální, neboť se týká velkého počtu osob, když v prvním čtvrtletí roku 2020 byly v České republice evidovány více než čtyři miliony zaměstnanců. Problematika odpovědnosti zaměstnance za škodu, respektive její náhrady je pro zaměstnance velice citlivé téma, neboť náhrada škody např. ve výši několika měsíčních výdělků je značným zásahem do ekonomické situace téměř každého zaměstnance. Navíc právní úprava odpovědnosti zaměstnance za škodu s ohledem na její dlouhodobě silnou ochranu zaměstnance může mít vliv na trh práce, protože zaměstnavatelé jsou často vystaveni značnému riziku, spočívajícím v limitech náhrady škody, které mohou po zaměstnancích požadovat, v důsledku čehož mohou raději přistupovat k jiným formám spolupráce než na základě pracovní smlouvy. Cílem práce bylo podat přehledný a ucelený výklad institutu odpovědnosti zaměstnance za škodu, tento institut podrobně rozebrat a analyzovat právní úpravu jednotlivých druhů odpovědnosti zaměstnance za škodu ve spojitosti s vybranou relevantní judikaturou a nakonec i poskytnout dílčí návrhy de lege ferenda. Při zpracování práce jsem vycházel z hypotézy, že se jedná o oblast, jejíž právní úprava je...
|
host ::
RSS.