Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Blechy jako hostitelé a přenašeči bakterií
Hovorková, Jana ; Hammerbauerová, Iva (vedoucí práce) ; Myslivcová Fučíková, Alena (oponent)
Blechy (Siphonaptera) jsou celosvětově významnými ektoparazity a přenašeči mnoha lidských patogenů. Mezi původce nejzávažnějších infekcí přenášené blechami patří Yersinia pestis, Rickettsia spp. a Bartonella spp. způsobující mor, rickettsiózy a bartonellózy. V této práci jsem se zaměřila na mikrobiom blech s důrazem na vzájemné interakce bakterií, které jsou blechami přenášeny nebo jsou ve vztahu ke svému blešímu hostiteli patogenní, mutualistické či komenzální. Složení blešího mikrobiomu může být ovlivňováno jak vzájemnými interakcemi jednotlivých bakterií, tak mnoha různými faktory, mezi které patří například druh a pohlaví blechy či jejího hostitele, vlhkost a teplota vnějšího prostředí či geografická lokalita.
Phylogenetic and seasonal patterns in the microbiome of mosquito vectors
KLEIN, Amelie
The aim of this thesis was to identify phylogenetic and seasonal patterns in mosquitoes' microbiome. Thereby, the season around summer was targeted and the species Culex pipiens with the two forms pipiens and molestus as well as their hybrid form were of interest. For the microbiome analysis, the 16s rRNA gene was targeted in individual samples.
Latitudinal effect on mosquitoes' microbiota
LEIBETSEDER, Melissa
The aim of this thesis was to find environmental influences on the microbiota of Cx. pipiens mosquito, while investigating the 16S ribosomal RNA composition of the samples, collected over different latitudes in Europe.
Impact of endosymbiotic bacteria on the capacity of host spiders (Araneae) to provide ecosystem services
Gloríková, Nela ; Řezáč, Milan (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Vliv mikrobiálního společenstva i jednotlivých kmenů endosymbiotických bakterií na aspekty pavouka jako hostitele se začal intenzivněji studovat teprve v posledních 20 letech. Je to především díky novým molekulárním metodám a přístrojům, ale na druhé straně také díky rostoucí snaze odhalit mechanismy, které stojí za schopností pavouků poskytovat člověku užitečné ekosystémové služby. Jejich přínos spočívá ve vysoké diverzitě, v jejich generalistické strategii lovu a v efektivním šíření na velké vzdálenosti, tzv. ballooningu. Všechny tyto vlastnosti jsou však na pozadí dost možná ovlivňovány drobnými organismy obývajícími tkáně jejich hostitelů - od hemolymfy po trávicí soustavu a reprodukční orgány. V této práci je věnována pozornost právě těm životním aspektům, které jsou ovlivňovány nebo manipulovány mikroby za účelem jejich vlastní proliferace. Jsou zde shrnuty studie zkoumající notoricky známé manipulátory reprodukce, jako jsou Wobachia, Cardinium nebo Rickettsia. Práce shrnuje recentní poznatky v oblastech vlivu endosymbiotických bakterií a jejich společenstev na metabolické dráhy a výživu, ale také na behaviorální oblasti, jako je predační/anti-predační chování, obrana proti patogenům, disperse a vyhýbáni se stresu. Informace ze skupiny pavouků jsou dávány do kontextu poznatků o ostatních...
Srovnání reprodukčních parametrů středoevropských populací kriticky ohroženého druhu motýla - okáče skalního (Chazara briseis)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
Okáč skalní (Chazara briseis) je motýl z čeledi babočkovitých (Nymphalidae), obývající převážně krátkostébelné suché stepi. Ve střední Evropě je kriticky ohrožený. V současnosti je proto předmětem mnoha ochranářských aktivit, a to včetně reintrodukcí. Při takových translokacích jedinců je důležité, aby původní a zdrojová populace byly sobě ve všech ohledech co nejpříbuznější. V této práci proto byli chováni jedinci dvou forem tohoto druhu, Ch. briseis pannonica (rakouská populace) a Ch. briseis bataia (česká populace), a byly zaznamenávány jejich reprodukční charakteristiky a sledovány rozdíly mezi těmito dvěma formami. Během dvou sezón se podařilo úspěšně rozmnožit 5 rakouských a 8 českých samic. Rakouská a česká populace se mezi sebou lišily hlavně v načasování líhnutí dospělců a začátku kladení samic - rakouští jedinci jsou fenologicky posunutí o týden až 14 dní dříve. Jednotlivé populace stejného druhu se mezi sebou mohou lišit také přítomností wolbachie (Wolbachia pipientis). Tato bakterie může ovlivňovat poměr pohlaví v populaci a také reprodukční chování jedinců. U české populace existovalo podezření na její přítomnost. Část české populace v chovu proto byla léčena antibiotiky, a reprodukční parametry byly následně porovnávány mezi léčenou (n = 8) a neléčenou (n = 7) částí populace. Dospělci...
Bakterie rodu Asaia a Wolbachia u flebotomů
Sovová, Kristina ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Bilej, Martin (oponent)
Flebotomové jsou prokázanými přenašeči řady patogenů, včetně parazitů rodu Leishmania. Vývoj leishmanií probíhá ve střevě přenašeče, které je zároveň kolonizováno řadou dalších mikroorganismů tvořících společenství nazývané střevní mikrobiota. Přítomnost a složení střevní mikrobioty může mít vliv na mortalitu flebotomů, ale také na vývoj přenášeného patogena. Na rozdíl od komárů je tato problematika u flebotomů málo prozkoumána. Předložená diplomová práce se zaměřuje na bakterie rodu Asaia a Wolbachia a jejich možný vliv na vývoj leishmanií ve střevě přenašeče. Práce přináší první informace o výskytu bakterií Asaia sp. a Wolbachia sp. u flebotomů z Balkánského poloostrova - ohniska viscerální leishmaniózy a onemocnění působených fleboviry. U 237 jedinců z podrodu Larroussius byly Asaia sp. a Wolbachia sp. detekovány s prevalencí 2,5 % a 8,4 %. Zároveň byly na přítomnost těchto bakterií prostudovány laboratorní kolonie flebotomů. Z dvanácti studovaných kolonií byl pouze u jedné (Phlebotomus perniciosus) detekován pouze rod Wolbachia. Následovaly pokusy o eliminaci Wolbachia sp. z této laboratorní kolonie, s cílem budoucího využití Wolbachia-negativních flebotomů při experimentálních infekcích s leishmaniemi. Závěrečná část diplomové práce byla věnována bakteriím rodu Asaia, konkrétně druhu A....
Symbiotické bakterie rodu Wolbachia u flebotomů a komárů.
Rehbergerová, Markéta ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Jančářová, Magdaléna (oponent)
Bakterie rodu Wolbachia (Proteobacteria, Rickettsiales, Rickettsiaceae) jsou maternálně dědičné intracelulární symbionty mnoha druhů členovců (Arthropoda) a filárií (Nematoda, Secernentea). Díky schopnostem wolbachií navodit u svých hostitelů reprodukční anomálie a redukovat infekci patogenními organismy a viry jsou hojně studovány. Tato bakalářská práce je souhrnem dostupných informací týkajících se interakcí bakterií rodu Wolbachia s komáry (Diptera, Culicidae) a flebotomy (Diptera, Psychodidae, Phlebotominae), přenašeči mnoha významných infekčních patogenů a možností jejich využití v kontrole přenosu těchto patogenů. Klíčová slova: Wolbachia, Phlebotominae, Culicidae, členovci přenášená onemocnění, symbióza, metoda kontroly přenašečů
Interakce "symbiotických" či "parazitických" bakterií Cardinium a Wolbachia s roztoči (Acari)
Hejdánková, Sylvie ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Tato práce shrnuje literární údaje o interakcích bakterií Candidatus Cardinium hertigii (Sphingobacteriales: Flexibacteraceae) a Wolbachia pipientis (Rickettsiales: Rickettsiaceae) s roztoči (Acari). Tyto bakterie jsou označovány za symbionty či reprodukční parazity a nacházejí se v mnoha druzích členovců. V této práci jsou revidovány poznatky charakterizující tyto bakterie, popisující morfologii a lokalizaci v těle hostitele a interakce obou bakterií s roztoči. Dosud známé interakce zahrnují ovlivnění roztočů vedoucí k cytoplazmatické inkompatibilitě, partenogenezi, feminizaci a selhání hybridů (hybrid breakdown). Do práce jsou rovněž zahrnuty dvojité infekce těmito bakteriemi, kdy jsou roztoči napadeni jak bakterií Cardinium tak Wolbachia, a násobné infekce, kdy jsou roztoči nakaženi několika liniemi zmíněných bakterií. Tyto bakterie mají poteniconální uplatnění v kontrole škodlivých roztočů nebo jako vhodné modelové případy pro studium interakcí členovce symbiotická/parazitická bakterie.
Evolution and genomics of symbionts in Hippoboscidae
ŠOCHOVÁ, Eva
Krevsající parazité vytváří asociace se symbiotickými bakteriemi, které jim doplňují B vitamíny a kofaktory chybějící v jejich potravě. Pokud jede o skupinu Hippoboscoidea, Glossinidae jako medicínsky významní přenašeči jsou extensivně studovány zatímco parazité ze skupin Nycteribiidae, Streblidae a Hippoboscidae jsou opomíjeni. Tato práce se skládá ze dvou doplňujících se manuskriptů zaměřených na fylogenezi a původ symbiontů ve skupině Hippoboscidae (mynuskript 1) a evoluci jejich genomů (manuskript 2). Za prvé, fylogenetika byla použita pro určení linií obligátních a fakultativních symbiontů v této skupině. Za druhé, genomika a fylogenomika byly použity pro lepší porozumění evoluce obligátních symbiontů z rodu Arsenophonus. Výsledky obou studií naznačují, že vztahy mezi Hippoboscidae a jejich symbionty jsou velmi dynamické s častými náhradami obligátních symbiontů. Tato hypotéza je podpořena jak fylogenetickými tak genomickými důkazy, konkrétně symbiotická bakterie Arsenophonus ve skupině Hippoboscidae představuje několik různých linií se zásadními rozdíly v jejich genomech a jejich metabolickými schopnostmi. Data prezentována v této práci tedy značně rozšiřují naše znalosti o evoluci a genomice symbiotických bakterií ve skupině Hippoboscidae a všeobecně i v ostatních krevsajících parazitech.
Intracelulární symbionti krevsajících dvoukřídlých skupiny Hippobosccoidea
ŠOCHOVÁ, Eva
Krev sající paraziti ze skupiny Hippoboscoidea (Insecta: Diptera) obsahují symbiotické bakterie, které jim poskytují B-vitamíny a kofaktory, které chybí v jejich potravě. Ačkoli zahrnují lékařsky významné vektory, jako jsou mouchy tsetse, evoluční historie symbiózy v celé skupině není příliš známá. Tato práce je zaměřena na analýzu symbiontů v čeledi Hippoboscidae (paraziti ptáků a savců). Byl použit fylogenetický přístup k rozlišení linií obligátních a fakultativních symbiontů přítomných v této skupině. Výsledky studie ukazují, že vztahy mezi Hippoboscoidea a jejich symbionty jsou velmi dynamické s častými náhradami obligátních symbiontů. Do jaké míry je tato dynamická evoluční historie symbiotických systémů v Hippoboscoidea způsobená rysy jejich parazitického způsobu života (např. hostitelské přeskoky ze savců až ptáků) bude zajímavá otázka pro další studium.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.