|
|
Whistleblowing jako prostředek ochrany zaměstnavatele
Zajíček, Jan ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Whistleblowing jako prostředek ochrany zaměstnavatele Abstrakt Tato rigorózní práce se věnuje pojmu whistleblowing, tedy problematice ochrany oznamovatele škodlivého jednání. Autor si téma vybral především z důvodu vysoké aktuálnosti tématu. Začátek práce je věnován obecným tématům, vysvětlení pojmů a historii whistleblowingu. V této práci jsou dále rozebrány prameny mezinárodního práva, týkající se tohoto fenoménu, které mají vztah k České republice a českému právnímu řádu. Dále je v této práci věnován prostor legislativě Evropské unie, dotýkající se whistleblowingu a především pak Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, kterou lze v současné době považovat za nejdůležitější pramen práva stran whistleblowingu a současně za vzor pro vznikající českou národní legislativu. Obsah této směrnice je v této práci analyzován a okomentován. Ačkoli je pojem whistleblowing stále z hlediska českého práva nový, jeho aspekty lze najít v různých právních odvětvích. Proto je v této práci věnován prostor jeho pramenům, a to nejen z hlediska ústavního, pracovního, trestního nebo správního práva, ale i dalších právních odvětví. V minulosti se již objevila řada návrhů zákonů, které měly whistleblowing upravovat, avšak žádný z nich úspěšně...
|
|
|
Ochrana oznamovatelů škodlivých jednání
Mihaliková, Zuzana ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce je ochrana whistleblowerů, neboli osob oznamujících škodlivá jednání, jak je pojem do češtiny často překládán. První část se věnuje přiblížení problematiky, historii oznamování, vymezení základních pojmů nezbytných pro její pochopení a obecným východiskům, proč je třeba oznamovatele chránit. Dále se tato práce přes závazky, které pro oblast ochrany oznamovatelů vyplývají z mezinárodního práva a zejména z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, dostává až k rozboru pravidel, která přináší nová unijní Směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie. Tato Směrnice byla na půdě EU schválena v závěru roku 2019. Představuje ucelený soubor principů a pravidel, jejichž cílem je pomocí zavedení jednotných minimálních standardů zajistit vysokou úroveň ochrany oznamovatelů porušování práva Unie napříč všemi členskými státy, Českou republiku nevyjímaje. Ta je, stejně jako ostatní členské státy EU, povinna Směrnici transponovat do svého vnitrostátního právního řádu nejpozději do 17. 12. 2021. Závěrečná část této práce je věnována rozboru české právní úpravy oznamování škodlivého jednání. Jde jak o úpravu stávající, o jejíž dostatečnost byla v posledních několika letech zástupci z řad odborné veřejnosti několikrát zpochybňována, tak o dva nové návrhy zákona o ochraně...
|
|
|
Povinnosti zaměstnance vyplývající z pracovního poměru
Váchalová, Hedvika ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Povinnosti zaměstnance vyplývající z pracovního poměru Abstrakt Tato práce se zaměřuje na povinnosti zaměstnance vyplývající z pracovního poměru podle zákoníku práce. Povinnosti zaměstnance upravoval již všeobecný rakouský zákoník občanský, avšak ve velmi omezeném rozsahu. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, navázal na všeobecný rakouský zákoník občanský a poskytl komplexnější a rozsáhlejší portfolio povinností. Mnoho z nich lze nalézt též v současném právu. V současné době jsou povinnosti zaměstnance vyplývající z pracovního poměru upraveny zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Podle současného zákoníku práce je možné rozlišovat mezi základními a dalšími povinnostmi zaměstnanců jako je povinnost dodržovat pracovní dobu, povinnosti zaměstnance souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, povinnosti zaměstnance související s dlouhodobou pracovní neschopností, povinnost prohlubovat si kvalifikaci, povinnost řádně využívat prostředky zaměstnavatele, prevenční povinnost, povinnost zdržet se výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, povinnost informovat o výskytu překážky v práci na straně zaměstnance a povinnostmi vedoucích zaměstnanců. Některé skupiny zaměstnanců pracující ve veřejné sféře mají zvýšené povinnosti. Zdrojem povinností jsou kromě...
|
|
|
Whistleblowing v pracovněprávních vztazích v kontextu evropské úpravy
Blahová, Luisa ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Whistleblowing je již po řadu let diskutovaným tématem odbornou i laickou veřejností. V říjnu 2019 byla přijata evropská Směrnice na ochranu oznamovatelů, kterou dala českému zákonodárci už jasnou lhůtu pro přijetí legislativní úpravy. V současné chvíli je některým oznamovatelům poskytována dílčí a neefektivní ochrana. V minulosti se již objevilo několik neúspěšných legislativních návrhů a nový návrh je v současné chvíli ve fázi po rozeslání do mezirezortního připomínkového řízení. Tato práce stručně představuje pojem whistleblowingu, účel a dopady tohoto institutu ve světle mezinárodních a evropských dokumentů a judikatury. V rámci teoretického základu jednotlivých prvků ochrany oznamovatelů je pak detailně diskutována nová Směrnice na ochranu oznamovatelů. Vzhledem k minimalistické úpravě v řadě členských států EU lze Směrnici považovat za velmi pokrokový předpis. Práce dále poskytuje detailní analýzu irského zákona o chráněných oznámench a představuje jeho některé aplikační problémy. Irský zákon poskytuje ochranu širokému okruhu osob oznamující v podstatě jakékoli porušení nebo závadné jednání. Zákon také stanoví poměrně detailní pravidla týkající se jednotlivých kanálů pro oznámení. Ochrana oznamovatelů je zaručena v několika aspektech, zejména je pak zaručena ochrana totožnosti, možnost...
|
|
|
Whistleblowing a pracovněprávní vztahy, vývoj právní úpravy v ČR
Koblerová, Markéta ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
V předložené diplomové práci se autorka zabývá tématem whistleblowingu, neboli chráněnéným oznamováním škodlivých jednání, které je v České republice v posledním desetiletí tématem vysoce aktuálním. Pozornost si tato problematika zasloužila jak s prvními veřejně známými případy českých whistleblowerů, tak i s několika předloženými legislativními návrhy na komplexní právní úpravu chráněného oznamování v České republice. V první části práce autorka vymezuje pojem whistleblowing, a to zejména prostřednictvím několika definic od různých autorů. Dále se zaobírá vývojem tohoto institutu v anglosaských zemích i jeho přesahem do jiných odvětví. Rozebrány jsou i související aspekty, a to pojem pracovněprávních vztahů a povinnost loajality. Celkově má první kapitola poskytnout komplexnější náhled na institut whistleblowingu tak, aby bylo možné vyvodit nejdůležitější prvky potřebné v případné právní úpravě chráněného oznamování. Druhá kapitola je věnována mezinárodním závazkům České republiky v oblasti regulace tohoto institutu a představeny jsou nejvýznamnější dokumenty přijaté na poli Evropské unie a dalších významných mezinárodních organizací, včetně relevantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Autorka se závěrem kapitoly pokouší o právní komparaci české a německé právní úpravy chráněného oznamování....
|
|
|
Korupce
Chadimová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Název rigorózní práce Korupce. Abstrakt Rigorózní práce se zabývá hodnocením úrovně trestněprávního a trestně procesního boje proti korupci, kdy největší důraz je kladen na rovinu národní. Primárním cílem této práce je zjištění, jak lze v současné době čelit korupci, a zda česká právní úprava poskytuje účelné nástroje, které boji proti korupci mohou napomoci. Jelikož nezbytným předpokladem boje s korupcí je prevence proti korupčnímu jednání, detekce korupčního jednání a v ruku v ruce související dostatečné sankcionováních korupce, práce rozděluje nástroje boje proti korupci rozdělit do tří skupin, tj. na nástroje prevenční, nástroje detekční a nástroje sankční, kdy každé z těchto skupin nástrojů je věnována pozornost jak v obecné, tak v konkrétní rovině s akcentem na české trestní právo. Pro posouzení efektivnosti nástrojů práce operuje s kritériem dostatečného rozsahu, tj. tedy zda česká právní úprava je způsobilá postihnout všechny projevy korupce, kdy toto kriterium se uplatnilo ve vztahu zejména k prevenčním nástrojům; s kritériem schopnosti vyhledat, zajistit a provést dostatek použitelných důkazů, jež se uplatnilo na posouzení detekčních nástrojů, a s kritériem "přísnosti" sankcí. Úvodní část je věnována vymezení korupce a možností bojů proti ní v obecné rovině. Následně práce nastiňuje, jací hráči na...
|
|
|
Prevence a kontrola korupčního jednání v ČR
Vařecha, Tomáš ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce "Prevence a kontrola korupčního jednání v ČR" již svým názvem napovídá svoje zaměření a problematiku, se kterou se potýká. Korupce jakožto fenomén, který je neustále aktuální a v posledních letech opakovaně a velice často zmiňovaný v médiích, zůstává tématem otevřeným k dalšímu zkoumání a diskuzi. O potřebnosti zpracování daného tématu nemůže být pochyb, jelikož jedině efektivní a nepřetržitá snaha o prevenci a kontrolu korupce může vést ke snižování její míry a může zabránit dalším negativním důsledkům, které byly vyvolány korupcí. Dopady korupce totiž nejsou pouze v podobě uložení sankcí osobám přímo zainteresovaným na korupčním jednání, ale lze zaznamenat i dopady ekonomické či její nepříznivý vliv na občanskou společnost, kdy neblaze ovlivňuje veřejné mínění týkající se důvěry obyvatelstva ve veřejnou správu, státní politiku nebo ve spravedlivé, nestranné a objektivní rozhodování soudů a jiných státních institucí. Práce pohlíží na korupci zejména z kriminologického hlediska, ale při zkoumání bylo třeba využít i poznatky z trestního práva hmotného a procesního. Korupce je jev, který moderní společností prorůstá skrz na skrz, přestože je většina společnosti přesvědčena o její škodlivosti. Proto v souvislosti s cílem zabránit vytvoření dojmu o tom, že korupce je běžnou, nezbytnou...
|
|
|
Whistleblowing
Bartošová, Tereza ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
v českém jazyce Autorka se ve své diplomové práce zabývá tématem whistleblowing, který je v současné době velice aktuální, a to díky předložení dvou legislativních návrhů na ochranu oznamovatelů a taktéž přijetí nařízení vlády č. 145/2015, které stanovuje úpravu oznamování pro státní zaměstnance. Práce pojednává a přibližuje názory mnohých autorů na pojem whistleblowing, whistleblower, osvětluje dělení na interní a externí whistleblowing a také nabízí rozlišení z hlediska způsobu oznamování na whistleblowing otevřený, důvěrný a anonymní. Rovněž se v práci prezentuje historie žaloby qui tam, která se pojí s historií whistleblowingu. V práci jsou představeny vybrané aspekty zahraniční úpravy whistleblowingu, a to Spojených států amerických, kde má whistleblowing velkou tradici. Taktéž je autorkou zkoumán nový zákon proti společenské činnosti, který je účinný od 1. ledna 2015 na Slovensku. Autorka rovněž poukazuje na mezinárodní závazky České republiky, které ji plynou ze členství v mezinárodních organizacích a taktéž z Evropské unie a přináší přehled nejvýznamnějších dokumentů na mezinárodním poli, které se věnují otázce whistleblowingu. Součástí je také shrnutí nejvýznamnějších rozsudků ESLP v této právní oblasti. Diplomová práce nabízí ucelený přehled české právní úpravy oznamování a ochrany...
|
|
|
Whistleblowing
Švandelíková, Klára ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
V předkládané diplomové práci se autorka zabývá whistleblowingem, tématem, které je v současné době v České republice vysoce aktuální a diskutované. Důvodem je zejména nové nařízení vlády o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu, stejně jako probíhající legislativní práce, které mají směřovat k novému zákonu, jenž má ambice problematiku whistleblowingu komplexně upravit. I v současnosti se však již v českém právním řádu dají nalézt ustanovení, která na rozebíranou problematiku dopadají, a která autorka analyzuje. Ústavní pořádek tak nabízí normy, o které lze opřít legalitu whistleblowingu, jednotlivá pravidla prozařují právem pracovním, trestním, správním či občanským, relevantní je například i právní úprava ochrany osobních údajů či ochrany žurnalistických zdrojů. Byť jednotná definice pojmu whistleblowing neexistuje, snaží se autorka o jeho obsahové vymezení. Whistleblowing, neboli oznamování škodlivého či nežádoucího jednání, chápe jako určitý systém informování příslušných specializovaných míst v rámci entity, ve které k oznamovanému jednání dochází (tj. interní oznamování), případně informování třetího, s danou entitou majetkově a personálně nespojeného subjektu (tj. oznamování externí), přičemž oznamovatel má být chráněn před...
|
|
|
Ochrana před korupcí a úplatkářstvím a jejich prevence
Kraus, Šimon ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
1 Resumé Tato diplomová práce je věnována určitým aspektům problematiky korupce a ochrany před ní. Především se v ní zabývám otázkami whistleblowingu jako nástroje regulace korupce. Z hlediska struktury se práce člení na úvod, tři kapitoly a závěr. První kapitola se zabývá fenoménem korupce. Pomocí příkladů korupce z různých období lidské historie a v různých společenských zřízeních dokládám komplexnost, všudypřítomnost a v určitém slova smyslu přirozenost tohoto jevu. Dále se věnuji samotné definici korupce a přiblížení některých dalších pojmů, jako jsou úplatkářství, lobbing a další. Druhá kapitola poskytuje přehled české hmotněprávní úpravy korupčních trestných činů, především se zaměřuje na trestné činy úplatkářství obsažené v paragrafech 331 - 333 trestního zákoníku. V prvním ze dvou tematických exkurzů se zvlášť věnuji problematice korupčního potenciálu přijímání darů a jiných výhod státními zaměstnanci podle nového českého zákona o státní službě, který umožňuje přijímání takových darů v souvislosti s výkonem služby až do hodnoty 300 Kč. Ve druhém exkurzu se pak snažím vystihnout nejdůležitější rozdíly mezi lobbingem a trestným činem nepřímého úplatkářství podle § 333, neboť také v důsledku nedostatečné právní regulace lobbingu v České republice je zde lobbing často vnímán jako korupční praxe. Třetí...
|
host ::
RSS.