|
|
Gibridnaya Voyna in Light of the War in Ukraine: Analysing Changes in Russian Interpretations and the Use of Hybrid Warfare Concept.
Filina, Anastasia ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Po vojenské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se ruská hybridní válka přestala být pohodlným "strašidlem" pro interpretaci ruské vojenské strategie, Ale stala se konceptuálním vyvrhelem západního politického a strategického diskurzu. Tohle neplatilo pro Rusko, kde se gibridnaya voyna přeměnila do fáze "racionální propagandy" s cílem ospravedlnit vnímání hrozby, kterou si Kreml vytvořil sám. Tato studie si klade za cíl vyplnit výzkumné mezery v západní současné analýze gibridnaya voyna prostřednictvím provádění průzkumného výzkumu, abychom zjistili, zda došlo k nějakým změnám v interpretaci a používání gibridnaya voyna v ruském vojenském výzkumu po ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Studie ukáže, že ačkoli konceptuální pochopení termínu zůstává stejné, interpretace gibridnaya voyna v oblasti vojenského a jazykového (klíčových slov) domén prošla významnými změnami. Klíčová slova Hybridní vedení války; Rusko, Západ Název práce Gibridnaya Voyna ve světle války na Ukrajině: Analýza změn v ruské interpretaci a užívání konceptu hybridního vedení války
|
|
|
Strategické cíle Ruska v pásmech otřesu v Africe a středním východě: soupeřen se Západem
Schwarzer, Jiří ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Weinfurter, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na strategické cíle Ruska v Africe a na Blízkém východě. K hlubšímu pochopení chování Ruska v těchto dvou regionech autor využívá konceptu pásem otřesu, který vypracoval Saul B. Cohen. Pásma otřesu jsou regiony, které jsou značně fragmentované občanskými válkami a dalšími vnitřními problémy a zároveň destabilizované dvěma nebo více soupeřícími velmocemi. Afrika i Blízký východ odpovídají definici pásma otřesu. Kromě výzkumné otázky týkající se strategických cílů Ruska jsou předloženy dvě hypotézy. První z nich se ptá, zda Rusko v současné době oživuje strategii Sovětského svazu z dob studené války pro obě pásma otřesu, aby obnovilo své postavení velmoci. Druhá hypotéza se ptá, zda Rusko využívá vojenskou sílu jako hlavní nástroj k dosažení svých cílů v obou pásmech otřesu. K zodpovězení výzkumné otázky je využit kvalitativní přístup a jsou vybrány dvě případové studie, z nichž každá se týká země jednoho z pásem otřesu, kde Rusko zaznamenalo největší úspěch: Středoafrické republiky a Sýrie. Tato studie dochází k závěru, že Rusko se většinou zaměřuje na státy, které se potýkají s vážnými bezpečnostními problémy a jsou do značné míry nefunkční. Cíle Moskvy jsou rozděleny do čtyř hlavních kategorií: geostrategické, ekonomické, politické a narušující. První hypotéza se ukazuje...
|
|
|
The West Through the Eyes of Russian Elite: Evolution of Its Perception in Modern Russian History
Moskovenko, Arsenii ; Földes, Kristián (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
V provedeném výzkumu představuji proces, jak se od vzniku nového ruského státu mění vnímání západního světa v očích ruských politických elit prostřednictvím jejich diskurzu. Výsledky tohoto výzkumu pomohou zaplnit důležitou výzkumnou mezeru, jelikož dříve nebyl proveden žádný podobný výzkum, který by se snažil sledovat stejný proces. V literatuře můžeme najít některá díla, která analyzují reakci Ruska na některé politické události v jednom přesném časovém okamžiku. Žádný z výzkumníků se však nepokoušel analyzovat, kdy se vnímání Západu začalo obracet na negativnější stránku a jaké byly hlavní faktory, s přihlédnutím k tomu, jak přátelské se vztahy mezi Ruskem a Západem jevily být v 90. letech a jak jsou vytápěny dnes. Výzkum je proveden prostřednictvím metody diskurzivní analýzy, kde analyzuji relevantní výroky politických elit vytvořené v okamžicích nejzásadnějších historických událostí s ohledem na vztahy Ruska a kolektivně vnímaného Západu. V každé z citací hledám různé diskurzivní strategie, jako jsou metafory, hyperboly nebo řečnické otázky, které nám pomohou vytvořit si širší obrázek o tom, jak elity viděly Západ ve svých projevech v tom či onom období dějin. Výsledky výzkumu přispějí k lepšímu pochopení motivů ruských elit v jejich postoji k Západu v aktuálním geopolitickém kontextu, a to zejména s...
|
|
|
Detekce hranice mezi Západem a Východem Evropy pomocí mentálních map
ZAJÍČKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá tématem duality Evropy a podvědomím vnímáním tohoto fenoménu studenty geografie z vybraných evropských států. Cílem práce je za pomoci mentálních map vysledovat, kde respondenti, ve většině případů právě vysokoškolští studenti geografie, z vybraných států Evropy vymezují hranici duality. Dalším cílem je poté následná komparace jednotlivých národních pohledů. Výzkum byl zaměřen především na středoevropské státy, z nichž proběhl v Rakousku, Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku. Část výzkumu probíhala již před vznikem této bakalářské práce a autor výzkumu RNDr. et PhDr. Aleš Nováček, Ph. D. z něho pro tuto práci poskytl podklady, část výzkumu probíhala již jako součást práce. Výsledky výzkumu jsou rozebrány v analytické a syntetické části práce. V analytické části je věnován prostor jednotlivým národním pohledům samostatně, v rámci syntetické části jsou mezi sebou národní pohledy komparovány, dochází k identifikaci podobností a odlišností mezi národními pohledy a také k jejich interpretaci.
|
|
|
Východ a západ a poznávání
Koláček, Luboš
rigorózní práce Mgr. Luboš Koláček, Ph. D. Práce je specifickou aproximací evropského autora k myšlení Západu s Východem, na základě jím vybraných myslitelů na obou stranách. Předkládá zrcadlení ontologických, gnozeologických, etických a psychologických, sociologických a jiných otázek a odpovědí na problém, vyznačený už samotným názvem. Jde o kaleidoskopické myšlení, které se multiplikací obsahů v reflexích těch druhých a těch druhých ve třetích myslitelích prolíná a rozevírá do obrovské šíře poukazů. V práci je obsažena intencionalita v patřičné síti souvislostí, která nám představuje Západ jako myšlení explikátních významů a Východ jako myšlení implikátních významů. Jde o to předestřít před čtenáře nikoli jen hotová tvrzení, ale čtenář je vyzván otázkami ke spolupráci v odkrývání neskrytosti, tj. alethei. Jde o hermeneutickou metodu, která vychází od hotových odpovědí a teprve pak se dostává k otázkám, jež jsou současně pozadím, z něhož odpověď vznikla. Je to speciální dialogická metoda, která nechce vedle sebe klást hotové soudy, nýbrž požaduje, aby čtenář prošel touto výzvou jako spoluřešitel otázky, která má přijít k rozdílu mezi Západem a Východem, protože si autor uvědomuje, že to, na co si přijde čtenář sám, je opravdu podstatné, ve srovnávání s podsouvajícími tendencemi současné...
|
|
|
Ruská soft power vůči Rakousku na příkladu kulturně-vzdělávací politiky v letech 2014 až 2019
Jiříček, Dalibor ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou ruské soft power na příkladu kulturně-vzdělávací politiky vůči Rakousku v letech 2014 až 2019. První kapitola zdůvodňuje výběr tématu práce a opírá se přitom o společnou historii Ruska a Rakouska, o hospodářskou, politickou a bezpečnostní rovinu vztahů. Zmíněna je i oblast turismu a kultury vzpomínání. Druhá kapitola se věnuje popisu teoretické diskuze konceptu soft power pohledem různých autorů. Počínaje obecným pojetím je prostor dále věnován specificky zaměřeným definicím ve vztahu ke vzdělávání s přesahem do oblasti kultury. Stěžejní třetí kapitola podrobně analyzuje zkoumanou politiku na příkladu tří klíčových instrumentů. Největší pozornost je věnována "Ruskému centru" při univerzitě v Salzburku a dále i "Ruskému centru" při univerzitě v Innsbrucku a "Ruskému domu ve Vídni". Rozebírán je vývoj jejich programů, projektů a dalších aktivit. Zároveň je sledováno naplnění cílů a partnerství s dalšími institucemi a organizacemi v Rakousku, Německu a Rusku. Na činnost těchto tří institucí je průběžně nahlíženo také optikou teorie. V rámci jejich cílů a programové činnosti jsou tak definovány i konkrétní prvky zkoumané politiky. V neposlední řadě je ověřována ještě celková úspěšnost. Na konci třetí kapitoly je popsána reakce rakouské strany na ruskou soft power v...
|
|
|
Východ a západ a poznávání
Koláček, Luboš ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
1 Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE 2022 Luboš Koláček 2 Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE Východ a Západ a Poznávání East and West and Cognition Luboš Koláček Školitelka: Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. Studijní program: filozofie Studijní obor: filozofie Rok odevzdání: 2022 3 Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma Východ a Západ a Poznávání vypracoval pod vedením školitele samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze, 24. 4. 2022 ……………………………… podpis 4 Poděkování: Profesorce PhDr. Anně Hogenové, CSs. - za všechno! 5 Abstrakt Práce je filozofickým a nezbytně též historicko-filozofických srovnávacím rozborem vzájemně korespondujících akcentů dané problematiky zasahující období v rozmezí let od 8. století před naším letopočtem (př. Kr.) do současnosti, s ohledem k "osové době" kulturního "zázraku" obdobně prosperujících kultur a filozofií v relativně odříznutých krajinách Východu a Západu. Podrobněji se pak zabývá některými významnými i zcela zásadními filozofy a duchovními učiteli, souvisejícími učenci či umělci nejrůznějších oborů, ale též osobnostmi méně známými, a to na bázi rámcových vstupů do co největších hloubek uvažování těchto myslitelů, to...
|
|
|
Imaginární vnější svět: obraz "Západu" v československé společnosti v období přestavby
Andělová, Kristina ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Ve společnostech státního socialismu se obraz Západu vždy vyznačoval poměrně vysokou mírou ambivalence. Na straně jedné byl Západ prostorem, do něhož mohly být symbolicky vytěsněny negativní společenské a politické jevy - jakožto "negativní fólie" měl oficiální obraz zlého Západu, plného životní nejistoty, kriminality a vykořisťování, ujišťovat o správnosti nastoupené cesty "budování socialismu". Součástí veřejného prostoru však byly také, na straně druhé, zcela opačné výjevy - neskrývané projevy obdivu k módním trendům inspirovaným západní masovou kulturou (filmy, hudba) nebo závislost na západní módě v oblékání. Nebyla to ovšem jen fascinace konzumními komoditami západního světa, ale i obdiv k mnoha nemateriálním aspektům (svoboda tisku, pohybu; ekologické, feministické, mírové hnutí, demokracie a podob.). Západ se stal postupně čímsi mystickým (což neznamená, jak ukážeme, že by vymizely jeho negativní rysy) - byl zároveň "známý a nedosažitelný, reálný i abstraktní, pozemský a exotický" tato ambivalence a nedosažitelnost ho proměňovala v tajemný a snový svět, kam se namísto zla mohl naopak projektovat příslib štěstí.
|
|
|
Obraz světa v novinářské fotografii (komparativní analýza světových výstav novinářské fotografie Interpressphoto a World Press Photo)
Kolářová, Klára ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Ždimera, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Obraz světa v novinářské fotografii (komparativní analýza světových výstav novinářské fotografie Interpressphoto a World Press Photo)" se zabývá porovnáním ročníků obou výstav před pádem železné opony. Výstava World Press Photo byla určena pro fotografy Západu, Interpressphoto pak pro fotografy východního bloku. Práce se zaměřuje především na ideologické aspekty obou výstav a pokládá si otázku, zdali byl obraz, který o sobě chtěl Západ (World Press Photo) a Východ (Interpressphoto) vyvolat, podmíněný ideologickým zřízením, jakou míru manipulace obě výstavy vyvolávaly a zdali byla tato manipulace v obou případech srovnatelná, či se výrazně lišila. Práce se dále zaměřuje na porovnávání aspektů vítězných fotografií obou výstav, jako jsou vybraná místa, z nichž jsou fotografie přinášeny, míra dramatičnosti, přístupnosti (nakolik je pro fotografa z dané země snadné/obtížné se do dané země dostat) a důležitosti (nakolik se fotoreportéři zaměřují na země, které disponují velkou rozlohou, bohatstvím a armádními silami). Na začátku práce je vyslovena hypotéza, že míra ideologičnosti byla v obou zemích porovnatelná. Tato hypotéza je pak s pomocí kódovacích tabulek ověřována.
|
|
|
The American Hybrid War? Operation Enduring Freedom through the hybrid warfare lenses
Pinkas, Šimon ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá schopností Západních demokratických států vést hybridní válku. Hybridní válka byla po celou dobu své existence téměř exklusivně připisována nedemokratickým režimům, které jejích metod používají často velmi agresivně. Ve snaze zpochybnit toto přesvědčení, tato práce reinterpretuje počínání Spojených států amerických během počáteční fáze Operace Trvalá svoboda1 v Afghánistánu roku 2001 "očima" hybridní války. Vzhledem k tomu, že pojem hybridní válka je velmi široký a často špatně definovatelný, se autor této práce rozhodl konceptualizovat široce známý popis Ruské hybridní války, vytvořený Andrásem Ráczem v roce 2015, skrze který bude zkoumaný případ reinterpretovat. Možnost Západního demokratického státu vést hybridní válku je, co se týče dostupné literatury, zhola neprozkoumaná, tato práce se tedy zaobírá naprosto novým tématem. Tato práce se také zamýšlí nad tím, jak může zjištění o schopnosti Západních států vést hybridní válku ovlivnit naše chápání tohoto fenoménu obecně. Autor se skrze tuto práci snaží poskytnout nový, faktuálně zaměřený pohled na hybridní válku, nezatížený předsudky ani emocionálním podtextem, který bohužel zatěžuje mnohé příspěvky do akademické debaty na toto téma. Tato nová perspektiva na hybridní válku dle autora silně přispěje k našemu...
|
host ::
RSS.