|
|
Současný stav a historie zaniklých sídel - inovativní nástroje záznamu paměti krajiny
Petrů, Eliška
Tato diplomová práce se zabývá zaniklými sídly a možnostmi jejich uchování v povědomí společnosti za pomoci moderních počítačových programů. Literární rešerše shromažďuje poznatky o počátcích osídlení na našem území s ohledem na pohraniční oblasti, v rámci kterých je následně popisována specifická architektura typická pro daný region. Dále je shrnuta nová role zaniklých sídel, a to jak s ohledem na Českou republiku, tak i na zahraničí. Hlavním úkolem této práce je 3D vizualizace části zaniklého sídla Hraničky, a to jak z doby před jeho zánikem, tak v současnosti. K vytvoření 3D vizualizací sídla byl použit software SketchUp Pro spolu s CAD a GIS programy, ve kterých byly zpracovávány historické a novodobé mapové podklady. Výsledek aplikační části diplomové práce má sloužit k uchování povědomí o krajinných a sídelních změnách, která nastaly v důsledku odsunu německého obyvatelstva z pohraničních oblastí.
|
|
|
Zemědělské vesnice na Moravě zaniklé ve 20. století
Kovalová, Barbora
Tato práce pojednává o zaniklých sídlech, o příčinách, které k zániku sídel vedly, popřípadě vedou, o vlivu zaniklých sídel na kulturní krajinu a na změnu zemědělské produkce. Pro tuto práci byly vybrány tři obce z Moravy s různou příčinou zániku. Jedná se o obce Javoříčko, Vikantice a Stará Voda. U každé této sledované obce je popsaná příčina zániku, historie obce a zajímavosti, její vývoj s postupným přechodem k současnému stavu. Součástí je i vliv všech událostí na demografický a hospodářský vývoj. To vše je podtrženo výpovědí pamětníků, popřípadě vedením obce.
|
|
|
More-than-human cohabitation: gentrification, displacement and belonging
Dědková, Linda ; Lorenz - Meyer, Dagmar (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
More-than-human cohabitation: gentrification, displacement and belonging Více-než-lidská městská spolužití: gentrifikace, vysídlení a sounáležitost Linda Dědková Tato práce zkoumá vysídlení a gentrifikaci na příkladu obchodního domu Karstadt na Hermannplatz v Berlíně. Ekofeministická kritika binarity mezi přírodou a kulturou je ústředním bodem mého argumentu, že gentrifikace a vysídlení jsou ovlivňovány komplexními přírodními a kulturními procesy. Práce využívá kombinaci etnografické terénní práce, rozhovorů a afektivního čtení historických materiálů ke zkoumání historických souvislostí mezi konstrukcím tohoto obchodního domu Karstadt ve 20. letech 20. století a jeho současnou situací. Gentrifikace znamená vice než architektonickou a demografickou transformaci sousedství, a má často kořeny v intersekcionálním útlaku. Vysídlení zahrnuje také složité více- než-lidské vztahy a procesy, jako jsou způsoby nakupování, a narušuje komplexní místní ekologie. A konečně, agentnost materiálů má přímý vliv na transformaci budov a čtvrtí. Studie ukazuje, že mimolidští činitelé mohou hrát zásadní a dynamickou roli ve vzájemně propojených ekonomických, kulturních a ekologických procesech, které způsobují gentrifikaci. Klíčová slova: více-než-lidské vztahy, gentrifikace, sounáležitost, vysídlení, naturecultures,...
|
|
|
Historická kulturní krajina vysídlených území na Kaplicku
Baramová, Magdalena
Krajina česko-rakouského pohraničí na pomezí Šumavy a Novohradských hor byla od 2. poloviny 13. století až do událostí po druhé světové válce majoritně osídlena německojazyčným obyvatelstvem, po jehož odsunu prošla původně relativně hustě zalidněná oblast turbulentním vývojem. V horizontu několika let se sociodemografické změny zřetelně propsaly do podoby území, ve kterém je tak dnes možné pozorovat hned několik překrývajících se fenoménů, jež společně zachycují proces jeho transformace. Na počátku 50. let zanikla řada sídel v důsledku nízkého počtu nových obyvatel, který byl způsoben nedostatečnou pracovní nabídkou, málo rozvinutou občanskou vybaveností a infrastrukturou, a v neposlední řadě též výstavbou železné opony a s ní spjatým režimem kontroly státní hranice. I přesto se v krajině dochovaly doklady o jejím využívání z doby před odsunem, a to zejména ve formě reliktů staveb, sakrální architektury, cest, mezních pásů, terénních úprav, vodních děl a dalších stop. Ostraha hranice s sebou přinesla další proměnu krajiny, jež měla devastující účinek na kulturní dědictví oblasti, nicméně na druhé straně napomohla k rozvoji cenných přírodních společenstev a k utvoření tzv. Evropského zeleného pásu. Ani po pádu komunismu region zdaleka nedosáhl počtu obyvatel v předválečném období, a tak absence osídlení dále dodává oblasti ojedinělého genia loci. Kulturně-historické hodnoty krajiny ovšem doposud nejsou plošně chráněny a příspěvek proto usiluje o jejich představení a zdůrazňuje nutnost jejich ochrany.
|
|
|
Vysídlení německého obyvatelstva z Chřibského údolí. Průběh, důsledky a reflexe v dobových pramenech a vyprávění pamětníků.
Zdražilová, Hana ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat průběh vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce z Chřibského údolí a jeho následky pro vývoj významu oblasti. Práce je vystavěna na studiu archivních pramenů, dobového tisku, dostupné odborné a regionální literatury a rozhovorech s pamětníky metodou orální historie. Rozhovory byly vedeny s pamětníky, kteří byli násilně vystěhováni nebo mohli či museli zůstat, i s pamětníky z řad nových osídlenců. Cílem práce bylo zároveň získat celkový přehled o zaznamenaných svědectvích z regionu a existujících vazbách mezi současným a vysídleným obyvatelstvem. Přínosem projektu je mikro-historická sonda do vývoje života v jednom údolí na pozadí historických událostí a zachycení zkušeností a příběhů pamětníků pro další generace. Klíčová slova: vysídlení; pochody; transporty; osídlení; demolice; mikro-historie
|
|
|
ʻSudeten Germansʻ in Czech cinematography from 1945: changes and constants
Koutská, Anna ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce diachronně popisuje vývoj zobrazování sudetských Němců a problematiky odsunu v československém a českém filmu. Klade si otázku souvislosti dobového kulturního a politického klimatu s filmovým pojetím této problematiky a trvanlivosti zavedených schémat a klišé. Ve čtyřech výrazných kulturně-historických epochách je na základě sekundární literatury a dobové kritiky analyzováno pět filmů. Padesátá léta: Nástup, šedesátá léta: Adelheid, éra normalizace: Cukrová bouda a Zánik samoty Berhof, po roce 1989: Habermannův mlýn.
|
|
|
Odsun Němců z území broumovského okresu
Bartošková, Jitka ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
NÁZEV: Odsun Němců z území broumovského okresu AUTOR: Jitka Bartošková KATEDRA: Katedra dějin a didaktiky dějepisu VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE: doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D. ABSTRAKT: Práce sleduje průběh vysídlování obyvatel německé národnosti z bývalého okresu Broumov ve východních Čechách. Až do roku 1946 zde převažovalo německé obyvatelstvo a Češi tu představovali nejpočetnější národnostní menšinu. Hlavní pozornost je věnována odsunu v letech 1945 a 1946. V roce 1945 probíhal z iniciativy reprezentantů československého státu a byl provázen četnými akty násilí. V roce následujícím byl již organizován v souladu s mezinárodními úmluvami, byl prováděn spořádaněji a byl rozsáhlejší. Tehdy byla z broumovského okresu vystěhována naprostá většina Němců. Odsun provedli členové orgánů místní státní správy a bezpečnostních složek spolu s vojáky československé armády. Proto je pozornost věnována také poměrům v těchto institucích. Písemnosti a úřední záznamy vzešlé z jejich činnosti jsou základním pramenným zdrojem této práce. KLÍČOVÁ SLOVA: Odsun, Vysídlení, Vyhnání, Státně nespolehlivé obyvatelstvo,
|
|
| |
|
|
Vzpomínky pamětníků z východních Krkonoš
Lindrová, Tereza ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Suk, Aleš (oponent)
Název: Vzpomínky pamětníků z východních Krkonoš Cíle: Cílem práce je popsat a shrnout historické události a společenské změny spojené s obdobím od počátků osídlování východních Krkonoš až do druhé poloviny 40. let 20. století prostřednictvím výpovědí regionálních rodáků komparovaných s tematickou literaturou. Metody: Pro získání dat na diplomovou práci týkajících se výpovědí pamětníků jsem použila převážně publikace Krkonošští rodáci vzpomínají 1, 2 a 3, dále časopis Krkonoše-Jizerské hory, webové stránky paměť národa - Sudetské osudy (Antikomplex) a metodu polostrukturovaného rozhovoru s jednou pamětnicí. Zaměřila jsem se zejména na německy mluvící rodáky narozené ve 20. a 30. letech 20. století z východních Krkonoš, převážně z obcí Horního Maršova a Velké Úpy a blízkého okolí, občasně doplněné krajany ze středních Krkonoš. Celkem se jednalo o 17 pamětníků, z toho 8 žen a 9 mužů. Následně jsem provedla komparaci výše zmíněných zdrojů s odbornou a populárně naučnou tematickou literaturou a webovými stránkami, majícími vztah k regionu a k dobovým historickým a společenským událostem. Závěr: Diplomová práce představila klíčové momenty životních příběhů převážně německy hovořících pamětníků z východních Krkonoš. Nejprve jsem se věnovala fenoménu budního hospodářství, a poté mému ústřednímu tématu -...
|
|
|
ʻSudeten Germansʻ in Czech cinematography from 1945: changes and constants
Koutská, Anna ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce diachronně popisuje vývoj zobrazování sudetských Němců a problematiky odsunu v československém a českém filmu. Klade si otázku souvislosti dobového kulturního a politického klimatu s filmovým pojetím této problematiky a trvanlivosti zavedených schémat a klišé. Ve čtyřech výrazných kulturně-historických epochách je na základě sekundární literatury a dobové kritiky analyzováno pět filmů. Padesátá léta: Nástup, šedesátá léta: Adelheid, éra normalizace: Cukrová bouda a Zánik samoty Berhof, po roce 1989: Habermannův mlýn.
|
host ::
RSS.