|
|
Postkulturní sídlo jako symbióza krajinného prvku městské divočiny v sídelní struktuře: smršťující se město Vimperk
Singer, Kateřina
V Česku bylo k roku 2019 evidováno 607 měst. U 187 z nich došlo mezi lety 2009 a 2019 k úbytku obyvatelstva o více než 3 %. Kdysi významné obchodní centrum, město Vimperk s poklesem o 5,9 %, vykazuje v porevolučním období i další znaky shrinking city. Důsledkem jsou mimo jiné mezery v urbanistické struktuře. Vzniká mozaika neurčitých opomíjených prostor v různém stádiu rozkladu, které jsou pohlcovány městskou divočinou. Výzkum se zabývá návratem krajiny do zapomenutých míst sídelní struktury města a symbiózou nové městské krajiny a místních obyvatel. Na základě obecné a osobní analýzy města a rozprav s lokálními odborníky výzkum pojmenovává, dokumentuje a následně subjektivně hodnotí 30 zapomenutých míst. Kritériem je historická a kulturní hodnota, celkový charakter lokality, poloha ve vztahu k městu, zájem vlastníka, technický stav a současný provoz. Vybraným lokalitám je navržen scénář a míra managementu, které podtrhují respekt nové divočiny a zrod postkulturního sídla. Popularizace výsledků výzkumu mění náhled na opomíjené nebo negativně vnímané rozpuky přírodního života uvnitř kulturní krajiny. Otázkou zůstává, jakým způsobem změní nová krajina strategii územního plánování nerostoucích či smršťujících se měst.
|
|
| |
|
|
Zápas o české školství ve Vimperku v letech 1918-1948
LUKESCH, Vít
Práce se zabývá vývojem českého školství ve Vimperku v kontextu společenských a politických událostí se zaměřením především na období let 1918-1948. Současně práce poukazuje na fakt, nakolik bylo složité soužití českého a německého obyvatelstva nejen v oblasti všedního života, ale především z hlediska školství. V první části práce je stručně popsána historie města Vimperk, v druhé části je zmapován vývoj školství ve Vimperku do roku 1918. Třetí, čtvrtá a pátá část jsou zaměřeny na hlavní předmět této práce, kterým je vývoj českého školství v kontextu historických událostí období let 1918-1948 s důrazem na události související s druhou světovou válkou.
|
|
|
Německý Český Krumlov jako téma výletu středoškolské třídy
FIŠEROVÁ, Ivana
Prakticky zaměřená bakalářská práce pojedná výlet se zaměřením na německý jazyk studentů střední školy z Vimperka do Českého Krumlova. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměří na vybraná témata spjatá s historickým soužitím českého a německy mluvícího obyvatelstva Českého Krumlova. Praktická část navrhne výukový projekt výletu, ve kterém studenti budou organizovat výlet, zjišťovat dosavadní povědomí o tématu výletu, dopravní spojení, ceny jízdného, informace o pamětihodnostech spjatých s německy mluvícími osobnostmi a historií v Českém Krumlově vč. otevíracích časů a cen vstupného, a plánovat časový harmonogram.
|
|
| |
|
|
Vimperk v letech 1938 - 1945
Dalíková, Jana ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Práce se zabývá dějinami města Vimperka v období mezi lety 1938 a 1945. Zakládá se na studiu archivních dokumentů v příslušných archivech v České republice a sekundární literatury k danému tématu. První část práce obsahuje souhrn literatury a pramenné základny pro ni použité. Následuje uvedení do historie města před rokem 1938, navazující pak dobou druhé světové války. Tyto kapitoly jsou doplněny o stručné vylíčení mezinárodněpolitické situace a průběhu válečných operací, což pomáhá zasadit události ve městě do širšího dějinného rámce. Hlavní část práce popisuje dění ve Vimperku ve válečných letech, což je založeno převážně na studiu archivních dokumentů. Většina obyvatel na tomto území mluvila německým jazykem a deklarovala stejnou národnost. V roce 1938 byly oblasti nazývané "Sudety" připojeny k hitlerovskému Německu. Brzy následovala druhá světová válka, kdy museli místní muži narukovat do německé armády a mnozí z nich se konce války nedočkali. Civilní obyvatelé žili ve zhoršujících se podmínkách. Na jaře roku 1945 se zde také nacházely tisíce uprchlíků, což ještě ztěžovalo situaci. Dění ve městě se stále více omezovalo na udržování stavu, všechno řídily nacistické organizace. Blížící se válečná fronta způsobila, že se německá správa ve městě zhroutila a zástupci města vyjednali jeho předání...
|
|
|
Historie cyklistiky na horských kolech na Vimpersku - od roku 1989 do současnosti
Pomezný, Lukáš ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Kainová, Lucie (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Práce se zabývá historií horského kola na Vimpersku od roku 1989 až po současnost. V práci by se měly objevit hlavní události spjaté s cyklistikou, významní závodníci, pořadatelé a zakladatelé oddílu věnujícímu se závodění na horském kole na Vimpersku. Hlavním cílem práce je prozkoumání a zaznamenání příchodu horského kola na Vimpersko od roku 1989 až po současnost. Mezi dílčí cíle patří zaznamenání hlavních postav, které souvisí se vznikem závodů na horském kole a oddílu na Vimpersku a propojení tématu s historií cyklistiky v České republice. Hlavní metoda práce je metoda historická, obohacená o rozhovory s hlavními aktéry horské cyklistiky na Vimpersku.
|
|
| |
|
|
Podíl německých příjmení na příjmeních současné populace města Vimperk
KOLÁŘOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá podílem německých příjmení na příjmeních dnešní populace města Vimperk. V práci je nastíněna problematika česko-německých vztahů, které město Vimperk ovlivňovaly, a jejich vliv na dnešní strukturu českých a německých příjmení obyvatel. Součástí práce je materiálový korpus obsahující německá příjmení současné populace města Vimperk a jejich analýza dle sémanticko-motivačních kategorií.
|
|
|
The History of Vimperk and its German Population in the 20th Century
MAREŠOVÁ, Anna
Diese Bachelorarbeit beschäftigt sich mit der deutschen Bevölkerung in der Stadt Vimperk im 20. Jahrhundert und mit deren Vertreibung im Jahre 1946. Im ersten Teil wird kurz die Gründung der Stadt beschrieben, anschließend die deutsche Bevölkerung in Vimperk in der Tschechoslowakei, das heißt von dem Jahr 1918 über die Zeit des Zweiten Weltkriegs und die darauffolgende Vertreibung bis in die Zeit nach der Vertreibung. Darüber hinaus beschäftigt sich die Arbeit mit der Frage, warum einige Deutsche in Vimperk bleiben mussten und nicht vertrieben wurden. Der zweite Teil fokussiert sich sowohl auf die in Vimperk verbliebenen deutschen Einwohner als auch auf die nun in Deutschland lebenden. Viele dieser Vertriebenen wohnen in der nahen Partnerstadt Freyung. Dieser Teil besteht aus Gesprächen mit Zeitzeugen, die miteinander verglichen und vor allem in Bezug auf die Zeit der Vertreibung analysiert werden.
|
host ::
RSS.