|
|
Stávková média v rámci UK v období sametové revoluce 1989
Stuchlík, Jakub ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Cílem práce bylo nalézt všechna dostupná média stávkových výborů UK a dalších vysokých škol, popsat je a porovnat je s oficiálním periodikem a mezi sebou. Zároveň mělo dojít k oslovení původních vydavatelů těchto médií s prosbou o poskytnutí informací na dané téma formou rozhovoru. Vzhledem k rozsahu a náročnosti práce bylo po dohodě s vedoucím práce od záměru kontaktovat původní vydavatele a redaktory upuštěno. Práce shrnuje působení studentů v průběhu sametové revoluce 1989 a zaměřuje se na studentské časopisy a bulletiny, které vydávaly studentské stávkové výbory a další nezávislé studentské spolky v inkriminované době. Celkem popisuje jedenáct médií, vydávaných v Praze, Plzni a Olomouci. Jedná se o časopisy: Čaje o páté, EM89, Informační bulletin, Nezávislí, Plzeňský student, Proto, Přetlak, Reflex, Růžové právo, Situace 89 a Skoba. Dále jednotlivé časopisy porovnává mezi sebou a to zvlášť média, která vycházela na Univerzitě Karlově a zvlášť ostatní časopisy. Podkapitola je pak věnována srovnání obsahu studentských médií a oficiálního periodika, konkrétně Rudého práva, které bylo v listopadu 1989 nejčtenějším deníkem v zemi.
|
|
| |
|
|
Mediální (re)konstrukce kolektivní paměti: Říjen a Listopad - opora současné české národní identity.
Vacková, Kateřina ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vztahu masových médií, kolektivní paměti a národní identity. Kolektivní paměť i národní identitu chápu v souladu s teorií sociálního konstruktivismu jako sociální konstrukty. Masová média vnímám jako činitele, kteří se na konstruování sociální reality podílejí. Práce se soustředí na analýzu mediálních interpretací významných událostí českých dějin - Října 1918 a Listopadu 1989. Analyzovány jsou komentáře vycházející při příležitosti výročí těchto událostí v letech 1998 - 2009. Zvolenými analyzovanými médii jsou české deníky Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES. K rozboru vybraných textů je použita kvalitativní metoda analýzy obsahu. Cílem práce je odhalit některé typické mediální diskurzy opírající se o národní minulost, na jejichž základě je posilována současná česká národní identita. Výzkumná část práce je doplněna o teoretický rámec zahrnující výklad relevantních pojmů a část metodologickou.
|
|
|
Transformace pardubického rozhlasového vysílání po roce 1989 (se zvláštním zřetelem k Rádiu Profil)
Nováková, Anna ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Cílem práce je na základě dobových dokumentů (archivních materiálů, tisku a právních předpisů) a dotazování pamětníků z řad tehdejších pracovníků popsat podmínky vzniku Rádia Profil, první soukromé rozhlasové stanice ve východních Čechách, a také první období jejího fungování. Tato problematika je chápána jako konkrétní příklad transformačních procesů odehrávajících se v celé české (nejen) mediální krajině. Přičemž klíčový je přechod od elektronických médií vlastněných státem k duálnímu systému vysílání, tedy koexistenci vysílání veřejné služby (provozovatelů vysílání ze zákona) a soukromého vysílání (držitelů licencí).
|
|
|
Pohled polského denního tisku na události spojené se sametovou revolucí
Chvíla, Jakub ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
(česky) Tato práce řeší problematiku diskurzní analýzy referování polského denního tisku o listopadových událostech v Československu na konci roku 1989. Je zaměřena průřezově na všechny kategorie denního tisku, který v té době v Polsku oficiálně vycházel. Zvolená otázka je analyzována podle metod, které jsou zmíněny v teoretické části práce, a je zasazena do podrobného historického kontextu. Teoretická část práce se skládá z historie daného období, popisu tehdejšího polského mediálního trhu a teorií propagandy, newspeaku a diskurzu. V praktické části je popsán výzkum, který byl prováděn kvantitativní a kvalitativní metodou bádání. Hlavním přínosem je zjištění přesného počtů článků ve sledovaných denících, analýza vybraných témat a formulace odpovědí na základní položené otázky týkající se role propagandy v tehdejším tisku, rozdíly mezi články ze státních vs. nezávislých; polských vs. americkopolských; regionálních severopolských vs. jihopolských deníků. Ale především odpovídá na hlavní otázku a to, zdali byla ještě ve sledované době přítomna v polských denících propaganda a pokud ano, tak jakého charakteru tato propaganda byla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv sametové revoluce na veřejný život v Milevsku v letech 1989-1990
Wimmerová, Lucie ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Petřík, Martin (oponent)
Práce popisuje politické události započaté 17. listopadem roku 1989, které vedly po 42 letech k ukončení vlády jedné strany a odstartovaly dlouhotrvající proces demokratizace Československa. Poukazuje na paralely a odlišnosti milevské a celostátní politiky v období od 17. listopadu 1989 do červnových voleb do Federálního shromáždění a České národní rady roku 1990. Popisuje, jak se demokratizační proces započatý sametovou revolucí v Praze promítl do veřejného života na malém městě. Odkrývá odpovědi na otázky, zda došlo k politickým, ekonomickým a společenským změnám v Milevsku z iniciativy občanů města, či byly tyto doporučeny z revolučního centra v Praze? Jak se k těmto změnám stavěli občané Milevska? Požadovali stejně jako v Praze obměnu politiků a pracovníků městských institucí, nebo měli své specifické požadavky odlišné od Prahy?
|
|
| |
|
|
Občanské fórum na Ostravsku: regionální problémy a jejich odraz ve volebním programu
Zipser, Jan ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá procesem ustavování Občanského fóra po 17. listopadu 1989, a to jak na centrální úrovni v Praze, tak na regionální úrovni na Ostravsku. Cílem práce je postihnout rozdíly v tomto procesu na obou úrovních a charakterizovat úlohu podnikových občanských fór v ostravském regionu. Důležitou otázkou je, zda měla sametová revoluce šanci uspět i v tzv. železném srdci republiky, tedy v prostředí dělníků v těžkém průmyslu, a zda se jí tato skupina obyvatel ve větším míře aktivně účastnila. Práce dochází k závěrům, že rozdílné byly především problémy, které se na jednotlivých úrovních řešily, například míra podílu na moci v centru oproti výměně lokálních politických představitelů v regionu. V otázce aktivity dělníků OF pak zjišťuje, že jejich zastoupení v podnikových Občanských fórech dosahovalo značné míry. Druhá část práce pak zkoumá, do jaké míry byly regionální problémy na Ostravsku vnímány na centrální úrovni v Praze. To je zjišťováno na základě analýzy centrálního volebního programu OF ve volbách do České národní rady a do Federálního shromáždění České a Slovenské federativní republiky v červnu roku 1990 a jeho následnou komparací s dokumenty zaměřenými na regionální problémy Ostravska. Ta naznačuje, že pouze některé regionální agendy byly reflektovány centrálním volebním programem, ale většinu problémů program neřešil, ba naopak vytvářel riziko vzniku problémů nových.
|
|
|
Dvacet pět let od Sametové revoluce očima občanů ČR a SR
Tabery, Paulína
Při příležitosti pětadvacátého výročí Sametové revoluce provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., a Inštitút pre verejné otázky Bratislava ve spolupráci s agenturou Focus výzkumy mapující názory české a slovenské veřejnosti na listopadovou revoluci, změny politického a ekonomického systému obecně i v jednotlivých oblastech života.
|
|
| |
host ::
RSS.