Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 58 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Systém pohonu frekvenční měnič – elektromotor – převodovka
Sochor, Pavel ; Pokorný, Přemysl (oponent) ; Malášek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je teoreticky popsat funkci systému pohonu frekvenční měnič asynchronní elektromotor, zhodnotit převodovky vhodné pro náhradu hydrauliky u manipulátorů, robotů, coţ je provedeno formou rešerše z literatury, v závěru práce jsou popsány vlastnosti modelových sestav. V příloze je pak výkres obou modelových sestav.
Odhad polohy rotoru PMSM pomocí VF signálu
Moravec, Vojtěch ; Veselý, Libor (oponent) ; Pohl, Lukáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá navržením vektorového řízení na vícefázový synchronní motor s permanentními magnety uvnitř rotoru. V prvních části práce je uvedený popis motoru s potřebnými transformacemi k návrhu regulačních struktur. Dále jsou uvedeny metody odhadu polohy rotoru pomocí VF signálu společně se stručným přehledem ostatních bezsnímačových metod. Je využita jedna bezsnímačová metoda injektování VF signálu, na kterou je navrženo otáčkové a momentové řízení. Pomocí simulací v prostředí MATLAB/Simulink je ověřena funkčnost řídících struktur a také možná kompenzace fázového zpoždění vznikající při filtraci. V závěru práce jsou zobrazeny a zhodnoceny výsledky testů zvolené metody na dvou reálných motorech v otáčkovém a momentovém řízení i při velké zátěži.
Modely řízení asynchronního motoru
Vidlák, Michal ; Knobloch, Jan (oponent) ; Pazdera, Ivo (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem matematického modelu asynchronního, vytvoření jeho modelu v programu Matlab Simulink. A dále vytvořením různých typů řízení asynchronního motoru. Na začátku práce jsou teoretické poznatky o transformaci veličin do souřadnic, které jsou potřeba pro vytvoření matematického modelu a dále k řízení stroje. Z těchto transformovaných veličin jsou dále vytvořeny řídící logaritmy, které lze použít pro řízení momentu nebo otáček motoru. Jedná se o řízení s konstantním magnetickým tokem, skalární řízení, vektorové řízení, a nakonec je přímé řízení momentu. Všechny odvozené řídící algoritmy byly vyzkoušeny v programu Matlab Simulink. Kde byly provedené simulace zkoumaných veličin.
Programování mikrokontrolérů c2000 v programu MATLAB/Simulink
Šoupal, Ondřej ; Ctibor, Jiří (oponent) ; Pazdera, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této práce je prozkoumat možnosti metody automatického generování kódu, popsat koncept tvorby aplikace ve vybraném prostředí MATLAB/Simulink pro vývojový kit Texas Instruments LaunchPad a vytvořit pro něj aplikaci pro řízení DC a asynchronního motoru v tomto prostředí. Práce se zaměřuje na detailní popis aplikace, která spočívá v unipolárním/bipolárním řízení H-můstku výkonového měniče pro DC motor, měření výstupních proudů, otáček a jejich zobrazování v reálném čase s pomocí sériové linky. Dále se práce zabývá skalárním a vektorovým řízením asynchronního motoru. Všechny aplikace jsou vytvořeny v prostředí MATLAB/Simulink. Jsou k dispozici v přílohách práce spolu s naměřenými veličinami.
IP core pro řízení BLDC motorů
Hráček, Marek ; Bohrn, Marek (oponent) ; Dvořák, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o vektorovém řízení synchronních BLDC a PMSM motorů pomocí FPGA. V první části je popsána základní teorie těchto motorů a jejich řízení. Následně je popsáno vektorové řízení a jeho náležitosti jako a Parkova transformace. Zbytek práce se zabývá samotným návrhem univerzálního regulátoru s nastavitelnou přesností v jazyce VHDL. Data jsou oddělena od výpočetní části, které je prováděno specializovanou aritmeticko-logickou jednotkou. V poslední části je návrh ověřen v simulátoru pomocí modelu PMSM motoru.
Koncepce pracoviště pro měření lineárních motorů
Knobloch, Jan ; Červinka, Dalibor (oponent) ; Klíma, Bohumil (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o měření na lineárních motorech. Jedná se o sestavu dvou lineárních strojů na jedné dráze. Jeden je motorem a druhý zátěží. Práce se věnuje jejich matematickému popisu, řízení a měření. Je provedeno měření zatěžovací charakteristiky lineárního motoru. Další měření se týká ztrát v měniči. Je vytipován měřící přístroj vhodný pro měření během pracovního cyklu. Během pracovního cyklu se má určovat účinnost pohonu jako celku.
Implementace algoritmů řízení elektrických motorů v systémech CompactRIO
Gléba, Gergely ; Veselý, Ivo (oponent) ; Blaha, Petr (vedoucí práce)
Abstrakt Diplomová práca sa zaoberá implementáciou existujúcich algoritmov riadenia elektrických striedavých motorov v prostredí Matlab Simulink do prostredia LabVIEW Control Design and Simulation. Prvá časť práce sa zaoberá odvodením matematického modelu synchrónneho motora, asynchrónneho motora s permanentnými magnetmi, a teóriu vektorového riadenia elektrických striedavých motorov. V ďalšej časti prace je stručný návod na vytvorenie simulačných algoritmov v prostredí LabVIEW a na vytvorenie modelu motora pomocou EMI funkcií v jazyku C. V poslednej časti práce sú porovnané simulačné nástroje Matlab Simulink a LabVIEW.
Moderní struktury řízení servosystémů se střídavými pohony
Hrnčárek, Martin ; Blaha, Petr (oponent) ; Václavek, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o moderních řídicích algoritmech asynchronního a synchronního motoru s permanentními magnety. Zaměřuje se na algoritmy vektorového řízení, přímého řízení momentu a zpětnovazební linearizace (vstup - výstup). Zabývá se také tvorbou knihovny algoritmů v prostředí Matlab – Simulink a její použití. V poslední části této práce je popsaná implementace vybraných algoritmů na procesor řady Freescale 56F800E.
Řízení BLDC motoru v oblasti nízkých otáček
Kozáček, Peter ; Pohl, Lukáš (oponent) ; Veselý, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá riešením problematiky získavania hodnôt otáčok a elektrického uhlu z informácii Hallových sond s potrebným rozlíšením pre riadenia BLDC motora. Konkrétne sa jedná o oblasť riadenia v nízkych otáčkach. Väčšina motorov využíva Hallove sondy na zisťovania rýchlosti a polohy motora. Pri nízkych otáčkach nastáva situácia, kedy nevieme určiť polohu rotora s požadovaným(dostatočným) rozlíšením, tým pádom vzniká zvlnenie pri riadení (pulzácia momentu). Úlohou je navrhnúť a z zhodnotiť možnosti algoritmu pre riadenia a získania hodnoty otáčok a polohy rotora s požadovanou presnosťou.
Algoritmy odbuzování při řízení asynchronního motoru
Mynář, Zbyněk ; Veselý, Libor (oponent) ; Václavek, Pavel (vedoucí práce)
V současnosti jsou díky pokroku ve výpočetní a výkonové technice asynchronní motory nasazovány tam, kde bylo dříve možno použít pouze elektromotory jiných typů. Ty obvykle postrádají spolehlivost a nízké pořizovací náklady asynchronních motorů. Nejlepší výsledky při řízení asynchronních motorů vykazuje vektorové řízení, jemuž je věnována část práce. Pokud motor chceme provozovat v otáčkách pro něž nedostačuje ani maximální velikost statorového napětí, nabízí se možnost motor odbudit, čili snížit magnetický tok a tím těchto provozních hodnot dosáhnout. Algoritmů odbuzování existuje celá řada. Právě srovnání několika nejčastěji používaných algoritmů je věnována tato práce. Jako simulačního nástroje bylo použito prostředí MATLAB-Simulink. Další část práce je věnována implementaci těchto algoritmů do procesoru řady 56F800E užívajícího výpočty v pevné řádové čárce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 58 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.