|
|
Život Ukrajinců (včetně dalších vybraných národností) a jejich integrace v Jihočeském kraji
LISOVOL, Oksana
Cílem bakalářské práce bylo popsat život Ukrajinců, Rusů a Kazachů na území České republiky, jak probíhá jejich integrace v jazykové, ekonomické, sociální a kulturní oblasti. Konkrétně se zaměřuje na cizince, kteří žijí v České republice v Jihočeském kraji. Vybrala jsem cílovou skupinu cizinců, protože sama jsem cizinka a toto mě inspirovalo, abych popsala život svých krajanů a jiných vybraných národností v České republice v Jihočeském kraji. Zároveň pro mě bylo obohacující nahlédnout do této problematiky jiným úhlem pohledu a připomenout si vlastní zkušenost. Informace jsem získala od informantů pomocí kvalitativní výzkumné strategie společně s kombinací narativního rozhovoru s rozhovorem strukturovaným. Cílové otázky byli zaměřeny na proces integrace cizinců v různých oblastech z jejich subjektivního hlediska do české společnosti a jejich osobní důvody migrace do České republiky. Další otázky byly zaměřeny na to, jak vnímají Ukrajinci, Rusové a Kazaši svůj život na území České republiky. Pro sbírání dat jsem použila v této bakalářské práce techniku snowball sampling. Celkem se zúčastnilo výzkumu 10 cizinců, kteří pobývají legálně v Jihočeském kraji. Při provádění rozhovorů se již odpovědi informantů opakovaly, bylo tedy možné výzkum zastavit při počtu 10 osob. Pro zpracovávání výsledků jsem použila zakotvenou teorii společně s metodou kódování. Z výsledků výzkumu je patrné, že každý cizinec prochází procesem integrace, ale každý informant měl různé důvody migrace a výsledky integrace jak pozitivní, tak i negativní. Bylo zřejmé, že v jazykové oblasti cizinci nejsou rodilí mluvčí, proto se často setkávají s předsudky nebo diskriminací, ale v oblasti kultury se jim naopak otevírají nové možnosti k poznání české kultury, zvyků a tradic. V oblasti ekonomické využívají různé prostředky, možností pro získání práce, pro svou soběstačnost. V sociální oblasti využívají možností setkávání a komunikace s místním obyvatelstvem, stejně tak jako se svými krajany. Bylo zajímavé sledovat, jak proces integrace probíhá u každého informanta jinak, přestože mají mnoho společného a musí překonávat podobné překážky
|
|
|
Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny
Garmash, Sofya ; Nekolová, Kateřina (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou bariér, které se vyskytují při komunikaci mezi migrantem původem z Ruska, Ukrajiny nebo Běloruska a českým knihovníkem. První kapitola představuje sebou teoretický úvod do interkulturní komunikace; jsou rozepsané takové pojmy, jako kultura, národnostní menšina, asimilace atd. V druhé kapitole jsou podrobně rozebrané bariéry (jazykové a psychologické), které mohou ovlivnit komunikace z obou stran. Třetí kapitola je věnovaná cizincům, jejich typologii (migrant, uprchlík, azylant) a typům pobytu, které migranti mohou získat na území České republiky. Také jsou zde stručně charakterizováni Ukrajinci, Rusové a Bělorusové, kteří přijíždí do tohoto státu (důvody k migraci, počet migrantů v Česku atd.). Čtvrtá kapitola je praktická a popisuje jak situaci v Městské knihovně v Praze, tak i výzkumy - včetně jejich přípravy, metodologie, průběhu a výsledků -, které byly mnou provedené na dvou pobočkách této knihovny. Výzkumy se zúčastnily jak knihovnici, tak i migranti; jsou představené .názory obou skupin respondentů. Na závěr jsou zhodnocené výsledky výzkumů a jsou dané doporučení, jak by mohli být analyzované bariéry překonané. Klíčová slova: interkulturní komunikace, migranti, knihovny, Městská knihovna v Praze, Bělorusové, Rusové, Ukrajinci, bariéry
|
|
|
Spolková činnost ukrajinské menšiny v Praze v letech 2001-2013
Vágnerová, Vendula ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Práce se zabývá ukrajinskými menšinovými spolky v Praze v letech 2001 až 2013. Ukrajinská menšina má na našem území dlouhou tradici, ačkoliv od počátku 20. století do současnosti měly na charakter její činnosti vliv různé migrační vlny či společensko-politické změny. Po dlouhém období potlačování národnostně menšinových aktivit byla v roce 1990 obnovena možnost oficiální registrace diasporních spolků ve formě občanských sdružení. První z nich byly založeny Ukrajinci z dřívějších migračních vln nebo jejich potomky, zatímco po roce 2001 začaly vznikat spolky nové, zpravidla v souvislosti s růstem počtu ukrajinských migrantů, kteří do České republiky začali mířit v 90. letech, a jejich diversifikaci. Práce tedy předkládá zprávu o ukrajinských organizacích v Praze v daném období, reflektuje jejich vývoj, rozdíly a seznamuje s konkrétními aktivitami, jakožto prostředky k naplňování cílů spolků a potřeb jejich členů. Zároveň práce vyzdvihuje prvky, které spolkovou činnost ukrajinské menšiny spojují. Účelem práce je představení ukrajinské diaspory v Praze i z toho důvodu, že její lepší poznání může přispět k jasnějšímu pohledu na doposud spíše jednostranně a negativně vnímanou menšinu.
|
|
|
Integrace dětí imigrantů z pohledu jejich rodičů (na příkladě imigrantů z post-sovětských zemí)
Chernykh, Aleksandra ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Leontiyeva, Yana (oponent)
Práce se zabývá fenoménem integrace 1,5. generace imigrantů pocházejících ze zemí bývalého Sovětského svazu. Česká odborná veřejnost věnuje tomuto tématu relativně málo pozornosti, proto zatím zůstává spíše v ústraní. V současné době tak máme k dispozici jen dílčí a náhodné poznatky o integraci dětí, které pocházejí z postsovětského regionu. Na základě úrovně současného poznání usiluje o uchopení jevu integrace zmíněných dětí v celé jeho komplexnosti, a proto se zaměřuje na různé dimenze integrace - strukturní, sociální a kulturní včetně jazykové. V rámci zkoumání vyjmenovaných dimenzí jednak sleduje, jak děti zacházejí s kulturním dědictvím své země původu, zároveň i způsob, jakým přijímají českou kulturu v jejím širším slova smyslu. Pro získání co nejhlubšího porozumění mechanismům jejich začleňování - jak v rámci jednotlivých dimenzí, tak i v rámci celkového integračního procesu - a také za účelem zjistit, s jakými problémy se na své cestě k úspěšné integraci potýkají, zkoumá tento fenomén z perspektivy matek těchto dětí. Skrze hloubkové rozhovory s imigrantkami, které pocházejí z postsovětského regionu, práce odhaluje významy, které přisuzují jednotlivým aspektům integrace svých dětí do české hostitelské společnosti. V neposlední řadě práce usiluje o porozumění tomu, jak skrze výpovědi o integraci svých...
|
|
|
Analýza vnitřní migrace cizinců v regionu České Budějovice
Hůda, Radek ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Obůrková, Soňa (oponent)
Práce se zabývá analýzou vnitřní migrace cizinců v Jihočeském kraji. V této práci je zkoumána vnitřní migrace tří skupin cizinců - Ukrajinců, Slováků a Vietnamců. V úvodní části práce jsou postupně popsány vývoj migrace cizinců, jejich rozložení a zapojení do vnitřní migrace v České republice. Dále následuje popis migrační situace v Jihočeském kraji. V této kapitole je popsáno rozložení cizinců a jsou zde zmíněny i možné faktory, které ovlivňují rozhodování cizinců. Hlavní částí práce je dotazníkové šetření, které zkoumá důvody cizinců a jejich migrační historii. V této práci je vymezen dojížďkový region do obce České Budějovice a jsou zde zkoumány rozdíly uvnitř a vně tohoto regionu. Díky dotazníkovému výzkumu získáváme informace o pohybu cizinců a také jaké důvody je k těmto pohybům vedly. Dotazníkovým šetřením také zjistíme, jestli je migrační chování cizinců možné zařadit do teoretických konceptů.
|
|
|
Zahraniční studenti češtiny v České republice (Příspěvek k problematice migrace a studentů-migrantů v českém prostředí)
Franc, Aleš ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
v češtině Dizertační práce pojednává o zahraničních studentech češtiny v České republice, konkrétně o studentech-migrantech přicházejících z nejrůznějších koutů světa - jednak z Číny, Japonska, Koreje a Vietnamu; a pak z Běloruska, Ruska a Ukrajiny. Základním cílem práce je tedy snaha o reálné zobrazení výseku života určitých skupin migrantů-studentů češtiny v České republice takovým způsobem, aby bylo poukázáno zejména na problémy a bariéry, se kterými se setkávají při vlastním studiu češtiny i při adaptaci a integraci do majoritní české společnosti. Přičemž si zároveň uvědomujeme, že tato práce je však pouze dílčím příspěvkem k poznání části života studentů-migrantů v českém prostředí mezi lety 1998 až 2011. Práce vychází z relevantní odborné literatury a z výzkumného šetření založeného na rozhovorech se studenty a zúčastněném pozorování. Volba kvalitativních metod se odvíjí od toho, že nejlépe odpovídají záměru prostudovat dosud ne příliš probádanou oblast migrantů-studentů češtiny v České republice. Zaměření pozornosti na kvalitativní techniky je také závislé na charakteristikách zkoumané skupiny, a to zejména ve sféře jazykové a sociokulturní. Výzkumné šetření probíhalo v Ústavu jazykové a odborné přípravy UK (dále jen ÚJOP UK) na Albertově - na jazykovém pracovišti kontinuálně a dlouhodobě se...
|
|
|
Integrace Ukrajinců v Českých Budějovicích
ŠILLEROVÁ, Veronika
Diplomová práce nese název Integrace Ukrajinců v Českých Budějovicích. Teoretická část práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola vysvětluje základní pojmy tématu integrace cizinců, jako je například migrace, imigrant či azylant. Druhá kapitola se vztahuje k pojmu integrace, která je podrobně definována. Třetí kapitola popisuje integrační politiku v České republice. Právní úpravě a dvěma základním zákonům upravujícím tuto problematiku je vyhrazena čtvrtá kapitola. Pátá kapitola pak ukazuje cizince v České republice z pohledu čísel a statistik. Obsahem šesté kapitoly je základní charakteristika ukrajinských imigrantů v ČR a poslední, tedy sedmá kapitola, se věnuje organizacím zaměřeným na pomoc cizincům v Českých Budějovicích. Cílem práce je zjistit, jaká pozitiva a negativa ve vyskytují při integraci Ukrajinců v Českých Budějovicích. Byly stanoveny tyto dvě výzkumné otázky: VO1: Jaká pozitiva a negativa se vyskytují v integraci Ukrajinců žijících v Českých Budějovicích? VO2: Využívají Ukrajinci v Českých Budějovicích organizace zaměřené na pomoc cizincům?. Výsledky týkající se první výzkumné otázky ukázaly několik pozitiv i negativ, která lze vysledovat při integraci Ukrajinců v Českých Budějovicích. Hlavní negativa se projevila v oblasti znalosti jazyka - problém s výslovností některých hlásek (ř), nesrozumitelnost zákonů a odbornějších textů, psaní háčků a čárek či vyplňování formulářů. Z rozhovorů vyplynula v této oblasti i pozitiva. Doporučují najít si mezi Čechy přátele a komunikovat s nimi, neuzavírat se pouze uvnitř ukrajinské komunity a zapojit se do pracovního procesu, což podle nich výrazně zlepší jejich jazykovou znalost. Pro zlepšení úrovně čtení a psaní si čtou dětské pohádky, jednoduché časopisy, píší si deníky, případně si dopisují s přáteli v českém jazyce. V oblasti ekonomické a sociální soběstačnosti jsem se zaměřila na dvě oblasti zaměstnání a bydlení. V oblasti zaměstnání se vyskytuje hned několik závažných problémů. U drtivé většiny informantů neodpovídá jejich zaměstnání vzdělání získanému na Ukrajině. S tím souvisí problém sehnat zaměstnání u vysokoškolsky vzdělaných imigrantů. Setkali se i s diskriminací u výběrových řízení z důvodu jejich původu. Pozitivem je, že pro méně vzdělané imigranty není složité sehnat zaměstnání a že všichni informanti jsou také spokojeni se svým platovým ohodnocením. Také v oblasti bydlení z rozhovorů vyplynulo několik negativ. V tomto případě však informanti nehovořili o své vlastní zkušenosti, ale o zkušenosti svých známých. Jedná se především o problémy s pronajímateli bytů. Sami informanti jsou se svým bydlením spokojení a uvádějí, že pro ně není problém sehnat si odpovídající bydlení, což jsou jednoznačná pozitiva. V oblasti orientace ve společnosti a kultuře je podle většiny dotazovaných hlavním negativem špatná orientace imigrantů v zákonech, jejich nedostatečné právní povědomí. Současně nejsou spokojeni s tím, jakým způsobem s nimi jednají mnozí zaměstnanci českých úřadů. Kultura je podle nich podobná, ale vnímají zásadní rozdíly v důležitých záležitostech, jako je rodina a rodinný život, vedení dětí ke vzdělání a také jim vadí slavení svátků v jinou dobu, než na kterou jsou z domova zvyklí. Vztahy mezi majoritou a menšinou byly dalším okruhem zkoumání. Negativa se vyskytují i zde, a to v podobě stydlivosti Ukrajinců při navazování konverzace s Čechy, vadí jim také malá aktivita ze strany státu v oblasti budování dobrých vztahů mezi oběma národy a také nezájem Čechů o navazování konverzace či přátelských vztahů s nimi. Pozitivy, která by zmíněná negativa mohla zmírnit, jsou multikulturní akce, které by mohl stát pořádat za účelem zlepšení vztahů Čechů k jiným kulturám a podpora multikulturní výchovy už na základních školách. Druhá výzkumná otázka se týká pomáhajících organizací. Ukázalo se, že mnozí imigranti tyto organizace téměř neznají, a tudíž jejich služby nevyužívají.
|
|
|
Cizinci v České republice po roce 1993
Šperga, Jan ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Průša, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vývoj počtu cizinců na území České republiky v letech 1993 - 2013. Zmapovat základní vlivy, které mají na vývoji počtu cizinců svůj podíl a dále komparace cizinců z Ukrajiny a Vietnamu ve vybraných charakteristikách. Práce je složena ze dvou částí. V teoretické části je věnována pozornost definicím a popisům základních pojmů, které s touto problematikou souvisí. Analytická část je rozdělena do čtyř časových období a je založená především na datech z Českého statistického úřadu ve formě časových řad vyjadřujících vývoj zkoumané problematiky. V jednotlivých obdobích se věnuji vývoji počtu cizinců v ČR, počtu cizinců s dlouhodobým pobytem a porovnání cizinců z Ukrajiny a Vietnamu v demografické struktuře, ekonomické aktivitě a podílu na celkovém počtu obyvatel České republiky.
|
|
|
Imigrace v České republice z Ukrajiny
Skřivánková, Jaroslava
Migrace je celosvětově sílící jev, který je prohlubován díky globalizaci. Její vliv může mít zásadní dopad na jednotlivé státy, jejich demografickou strukturu i politiku. Migrace může mít pozitivní i negativní dopady na daný stát. Bakalářská práce se zabývá migrací v České republice z Ukrajiny, konkrétněji pro období 2000 až 2012. Jsou zmíněny historické souvislosti migrace, migrační politika České republiky, vývoj počtu migrantů v daném období, nejčastější vykonávané profese a další pro tuto problematiku klíčové údaje. Praktická část práce obsahuje vyhodnocení dotazníkového šetření pracujících Ukrajinců na území České republiky. Pozornost dotazníku je zaměřena převážně na jejich pracovní podmínky, a sice nejvyšší dosažené vzdělání s ohledem na vykonávanou profesi, ale i věk respondentů, místo dosažení vzdělání, čistou hodinovou mzdu nebo počet odpracovaných dní v týdnu.
|
|
|
Integrace žáků cizinců do systému vzdělávání České republiky
MOJŽÍŠ, Milan
Bakalářská práce se zabývá procesem integrace žáků vietnamské a ukrajinské národnosti do vzdělávacího systému ČR, popisuje její legislativní úpravu, blíže vysvětluje pojmy související s integrací a rovněž přibližuje kulturní rozmanitosti ukrajinských a vietnamských národností. V praktické části jsem se pokusil zmapovat integrační proces žáků cizinců na vybrané základní škole prostřednictvím případových studií.
|
host ::
RSS.