|
|
Srovnání využití vybraných apercepčních technik u dětí ve věku 6 až 7 let
Tylš Adámková, Jana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent) ; Preiss, Marek (oponent)
Disertační práce se věnuje problematice užití apercepčních technik v diagnostice dětí ve věku 6 a 7 let se zaměřením na praxi školního psychologa. Teoretická část se zaměřuje zejména na téma psychologické diagnostiky na poli školní psychologie, úžeji pak na využití apercepčních technik, jejich přínosy a také na jejich kritiku. Druhým těžištěm teoretické části je seznámení s Tematickým apercepčním testem a metodou Roberts-2 a dále pak s vybranými skórovacími systémy. V úvodu praktické části je představena metodologie výzkumu. Třiceti dětem ve věku 6 a 7 let byly předloženy obě diagnostické metody a jejich odpovědi byly skórovány pomocí standardizovaných systémů a následně srovnány jak kvantitativně, tak kvalitativní metodologií. Lze říci, že příběhy evokované tabulemi Roberts-2 jsou vyšší vývojové kvality než příběhy podané na základě tabulí TAT, které jsou pro dotazované děti větší výzvou a vidíme v nich spíše, jak dítě reaguje v zátěži. V práci jsou taktéž popsána specifika administrace těchto metod v dětském věku. Na základě dat od 50 dětí byly vytvořeny pracovní české normy pro děti ve věku 6 a 7 let k metodě Roberts-2 a byly srovnány s originálními americkými normami.
|
|
|
Sociální schopnosti a dovednosti odsouzených mužů
Humpálová, Hana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, zda jsou sociální schopnosti a dovednosti odsouzených mužů stejné jako sociální schopnosti a dovednosti mužů dosud nikdy netrestaných. V rámci teoretické části je podrobněji rozebrána problematika vězeňství včetně konkrétních problémů, se kterými se český vězeňský systém potýká. Kromě přeplněnosti věznic k nim patří např. vysoká recidiva a s ní související nedokonalá postpenitenciární péče, prizonizace, nedostatek soukromí a intimity odsouzených. Dále jsou rozebrány možné dopady uvěznění na psychiku vězňů - u odsouzených se častěji objevují stavy apatie, vězni ztrácí sociální kontakty vně věznice, ztrácí také možnost rozhodovat o sobě samém a svém životě. V teoretické části je také popsán Tématicko apercepční test, který byl zadán dvěma skupinám účastníků výzkumu - skupině odsouzených mužů a skupině mužů nikdy netrestaných. Tématicko apercepční test byl poté vyhodnocen pomocí Škály sociální orientace a získaná data interpretována ve výzkumné části bakalářské práce.
|
|
|
Podoba attachmentu u potomků matek se schizofrenií
Schmiedová, Petra ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Cílem práce je nalezení odpovědi na otázku, zda má duševní onemocnění matky, konkrétně schizofrenie, vliv na připoutání dítěte v dospělosti. V teoretické části nejprve přibližuji východiska a základní pojmy teorie attachmentu, popisuji vybrané metody užívané k měření citové vazby a charakterizuji jednotlivé typy attachmentu či stavů mysli ve vztahu k attachmentu. Dále podávám přehled stěžejních informací o schizofrenii a o specifických tématech výchovy dětí matkami se schizofrenií. Zpracovávám také téma attachmentu u dětí těchto žen. V empirické části na základě stanoveného výzkumného cíle zjišťuji podobu a typ připoutání u dětí matek se schizofrenií a jejich vývoj v čase. Zajímaly mě také strategie vyrovnávání se s nemocí matky. Hlavní metodou výzkumu bylo Adult Attachment Interview (AAI), dále jsem administrovala také Škálu prožívání blízkých vztahů (ECR) a Tématicko apercepční test (TAT). Z výsledků výzkumu vyplývá, že u dětí matek se schizofrenií se výrazně častěji vyvíjí úzkostné připoutání, konkrétně úzkostně vyhýbavé a dezorientované/dezorganizované. Matčino onemocnění schizofrenií má negativní vliv na podobu vztahu s jejím dítětem.
|
|
|
Škála sociální orientace v Tématicko-apercepčním testu
Novotná, Hana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá možností zjišťovat úroveň jednotlivých oblastí sociální kompetence Škálou sociální orientace (SOS) v příbězích vytvořených v Tématicko apercepčním testu. V teoretické části je představen Tématicko apercepční test, používané skórovací systémy k jeho interpretaci a Škála sociální orientace (SOS) autorů Goldmanna a Soukupové. Součástí je také přiblížení pojmu sociální kompetence, charakteristiky vývojového období adolescence a specifik diagnostických ústavů, jejich klientů a klientek a problémového chování, které bylo u většiny z nich zaznamenáno. V empirické části jsou porovnávány dvě skupiny adolescentů, každá se skládající z 30 probandů. První skupinu tvořili chlapci a dívky adolescentního věku umístění v době výzkumu v diagnostických ústavech a druhou jejich vrstevníky z běžné populace. Hlavními metodami sběru dat bylo polostrukturované anamnestické interview sloužící k zisku základních charakteristik testovaných skupin a administrace Tématicko apercepčního testu, který byl následně vyhodnocen Škálou sociální orientace a výsledky poté statisticky zpracovány. Výzkum se zaměřuje zejména na zjišťování rozdílů v dosažených úrovních u jednotlivých tabulí a v celém testu. Kromě toho byly příběhy podrobeny také obsahové analýze, která se soustředila na hlavní témata příběhů,...
|
|
|
Apercepční techniky a Index patogeneze
Kuhnová, Eva ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Bakalá ská práce se zabývá tématy apercep ních technik a Indexem patogeneze. Vlastní text práce je roz len n na dv ásti - teoretickou a empirickou. V teoretické ásti jsou blíže p edstaveny techniky založené na procesu apercepce, jejich podstata a historie. Blíže se zabývám n kterými konkrétními technikami, které jsou rozší ené po sv t . Nejv tší prostor je v nován technice Tématicko apercep ní test (TAT). Velmi významnou sou ástí práce je kapitola v nující se Indexu patogeneze (IP) - skórovacímu systému užívanému k analýze TAT - jeho vzniku, využití, psychometrickým vlastnostem. Sou ástí této kapitoly je p eklad manuálu ke skórování. Protože je v empirické ásti pracováno s rodi i osob se schizofrenií, sou ástí teoretické ásti je také uvedení do problematiky schizofrenie a vlivu p sobení rodinného prost edí na vznik a rozvoj tohoto onemocn ní. Empirická ást je v nována využití Indexu patogeneze v praxi. Výzkumné otázky plynou ze studií z 60. a 70. let 20. století, které pracovaly s myšlenkou, že rodi ovské p sobení m že mít vliv na rozvoj schizofrenního onemocn ní vlastních potomk . Výzkumná skupina je složena z 5 rodi osob s diagnózou schizofrenie. Kontrolní skupinu tvo í 5 rodi jedinc bez psychiatrického onemocn ní. Výzkum je zam en na porovnání nam ených IP skór obou skupin a dále jejich...
|
|
|
Srovnání využití vybraných apercepčních technik u dětí ve věku 6 až 7 let
Adámková, Jana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Preiss, Marek (oponent) ; Sotáková, Hana (oponent)
Disertační práce se věnuje problematice užití apercepčních technik v diagnostice dětí ve věku 6 a 7 let se zaměřením na praxi školního psychologa. Teoretická část se zaměřuje zejména na téma psychologické diagnostiky na poli školní psychologie, úžeji pak na využití apercepčních technik, jejich přínosy a také na jejich kritiku. Druhým těžištěm teoretické části je seznámení s Tematickým apercepčním testem a metodou Roberts-2 a dále pak s vybranými skórovacími systémy. V úvodu praktické části je představena metodologie výzkumu. Třiceti dětem ve věku 6 a 7 let byly předloženy obě diagnostické metody a jejich odpovědi byly skórovány pomocí standardizovaných systémů a následně srovnány jak kvantitativně, tak kvalitativní metodologií. Lze říci, že příběhy evokované tabulemi Roberts-2 jsou vyšší vývojové kvality než příběhy podané na základě tabulí TAT, které jsou pro dotazované děti větší výzvou a vidíme v nich spíše, jak dítě reaguje v zátěži. V práci jsou taktéž popsána specifika administrace těchto metod v dětském věku. Na základě dat od 50 dětí byly vytvořeny pracovní české normy pro děti ve věku 6 a 7 let k metodě Roberts-2 a byly srovnány s originálními americkými normami.
|
|
|
Vyprávění příběhů podle TAT ve stavu mírné zátěže: Vliv obranných mechanismů na zvládání mírné zátěže.
Míčková, Martina ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na vyprávění příběhů ve stavu mírné zátěže. V teoretické části shrnuje základní informace o stresu, obranných mechanismech, Tematicko-apercepčním testu a podrobněji se pak věnuje teorii obranných mechanismů Phebe Cramerové a metodě Defense Mechanism Manual, která slouží k vyhodnocování obran z TAT. Cílem empirické části této práce pak je zjistit, jestli má mírná bolest, způsobená tím, že zkoumané osoby drží ruku napnutou před sebou v pozici výdrže, vliv na množství obranných mechanismů v příbězích, které při tom vypráví na základě TAT. Druhým cílem bylo ověřit, jestli má množství a kvalita používaných obran vliv na délku této výdrže. Regresní analýzou bylo zjištěno, že množství používaných obranných mechanismů nemá žádnou signifikantní souvislost s mírou pociťované bolesti. Podařilo se ovšem prokázat, že vyšší používání obranných mechanismů ovlivňuje pozitivně délku výdrže. Tento efekt je ještě silnější, když jsou do modelu zahrnuty pouze vyspělejší obranné mechanismy, tedy projekce a identifikace.
|
|
|
Zkoumání sociální kognice a objektních vztahů u osob se schizofrenií
Smolová, Alžběta ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce zkoumá sociální kognici a objektní vztahy pacientů se schizofrenií pomocí Tématicko apercepčního testu hodnoceného škálou SCORS. Teoretická část práce pojednává o problematice schizofrenie, Tématicko apercepčním testu a jeho interpretačních systémech (zejména Westenově škále SCORS). Pozornost je věnována i teoretickým východiskům sociální kognice a objektních vztahům u pacientů se schizofrenií. Cílem výzkumné části práce je ověřit předpoklad, že pacienti se schizofrenií budou ve SCORS dosahovat patologických skórů. Dále jsou zkoumány vztahy mezi jednotlivými dimenzemi SCORS u této klinické populace. Výsledky naznačují, že pacienti se schizofrenií mají v oblasti sociální kognice a objektních vztahů, tak jak je měří škála SCORS, četné deficity. Výrazně snížené skóry, které spadají do patologie nebo s ní přímo hraničí, byly prokázány celkem u pěti dimenzí. Ve zbývajících třech dimenzích pacienti se schizofrenií dosáhli podprůměrných výsledků. Diskutovány jsou také vzájemné korelace mezi dimenzemi SCORS a výsledky faktorové analýzy, které u pacientů se schizofrenií odhalily třífaktorovou strukturu SCORS. Klíčová slova: Schizofrenie, sociální kognice, objektní vztahy, SCORS, Tématicko apercepční test, korelační analýza, faktorová analýza.
|
|
|
Apercepční techniky a Index patogeneze
Kuhnová, Eva ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Bakalá ská práce se zabývá tématy apercep ních technik a Indexem patogeneze. Vlastní text práce je roz len n na dv ásti - teoretickou a empirickou. V teoretické ásti jsou blíže p edstaveny techniky založené na procesu apercepce, jejich podstata a historie. Blíže se zabývám n kterými konkrétními technikami, které jsou rozší ené po sv t . Nejv tší prostor je v nován technice Tématicko apercep ní test (TAT). Velmi významnou sou ástí práce je kapitola v nující se Indexu patogeneze (IP) - skórovacímu systému užívanému k analýze TAT - jeho vzniku, využití, psychometrickým vlastnostem. Sou ástí této kapitoly je p eklad manuálu ke skórování. Protože je v empirické ásti pracováno s rodi i osob se schizofrenií, sou ástí teoretické ásti je také uvedení do problematiky schizofrenie a vlivu p sobení rodinného prost edí na vznik a rozvoj tohoto onemocn ní. Empirická ást je v nována využití Indexu patogeneze v praxi. Výzkumné otázky plynou ze studií z 60. a 70. let 20. století, které pracovaly s myšlenkou, že rodi ovské p sobení m že mít vliv na rozvoj schizofrenního onemocn ní vlastních potomk . Výzkumná skupina je složena z 5 rodi osob s diagnózou schizofrenie. Kontrolní skupinu tvo í 5 rodi jedinc bez psychiatrického onemocn ní. Výzkum je zam en na porovnání nam ených IP skór obou skupin a dále jejich...
|
|
|
Porovnání kognitivního výkonu ve WAIS-III a v TAT pomocí škály SCORS
Hudečková, Lucie ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou vztahu verbální inteligence a sociální kognice, a to prostřednictvím verbálních subtestů Wechslerovy inteligenční škály pro dospělé (3. revizí) a škály Diferencovanost Self a komplexnost reprezentace druhých a škály Porozumění sociální kauzalitě Tématicko apercepčního testu. V teoretické části jsou představeny pojmy inteligence a sociální kognice, dále psychologické testy inteligence a apercepční techniky. Teoretická část se rovněž věnuje sociální inteligenci jako odpovědi na otázku vztahu mezi inteligencí a sociální kognicí. V empirické části diplomové práce jsou zpracována data sebraná od 30 probandů, kteří se podrobili testování výše jmenovanými psychologickými testy. Data jsou zpracována korelační a faktorovou analýzou. Závěry statistického zpracování jsou v práci dále rozvíjeny v kontextu s teoretickými východisky a vědeckými poznatky. Diskuse poukazuje na omezení testování a navrhuje možnosti pro budoucí výzkum.
|
host ::
RSS.