|
| |
|
|
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize Bakalářská práce se zabývá proměnou Kladenska. Hlavním cílem mé práce je zhodnotit, do jaké míry ovlivnila Velká hospodářská krize rozvoj těžebního a hutnického centra ve středních Čechách, území Kladenska i společnosti. Z tohoto důvodu je věnována větší část práce vývoji oblasti od druhé poloviny 19. století do hospodářské krize. Kladensko se rychlým tempem rozvíjelo a rozšiřovalo do okolní krajiny, neboť z původně zemědělské oblasti se vzhledem ke společenským změnám stalo dominantně průmyslovou. Hospodářská krize se projevila na Kladensku v roce 1932. Sídla přestala pronikat do okolní krajiny a z městských rozpočtů podporují rodiny nezaměstnaných. Před obcemi Kladenska stál však problém s nedostatečnou infrastrukturou a sociální péčí. Oživení ekonomiky pomohly až přípravy na další světovou válku. Kladenský průmysl začal zaměstnávat stále více nezaměstnaných a dostával se pomalu do kondice před krizí. Během druhé světové války se stalo Kladensko významným průmyslovým centrem, které chtělo nacistické vedení okresu přeměnit v reprezentativní místo místní buňky NSDAP. K městu Kladnu okupační správa připojila jeho nejbližší okolí a vytvořila takzvané Velké Kladno, které se po válce rozpadlo na původní obce, ale již v roce 1948 bylo...
|
|
|
Role Federálního Rezervního Systému v ekonomice USA
Selitrennikova, Irina ; Gevorgyan, Kristine (vedoucí práce) ; Brůna, Karel (oponent)
Hlavním cílem této práce je zanalyzovat Federální Rezervní Systém, centrální banku Spojených Států Amerických, zkráceně FED. V práci je popsáná jeho role během dvou nějvětších krizí a jeho změny v příjmech. Celá práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je věnováná třem subjektům, ze kterých se skládá FED. Druhá kapitola zahrnuje historické informace důvodů založení a chronologický sled událostí, které jeho vzniku předcházely. V třetí kapitole jsou popsány období Velké hospodářské krize a Ekonomické krize roku 2008 včetně činností, které FED v těchto období podnikl. Po poslední krizi došlo k razatním změnám ve struktuře a velikosti příjmů FEDu. Poslední kapitola této práce se plně věnuje analýzě příčin jejich vzniku a důsledků.
|
|
|
"Mototown Detroit" - Hospodářská a sociální proměna města od konce 19. století do roku 1941
Vosáhlo, Radka ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Předkládaná práce se bude věnovat vývoji automobilismu od konce 19. století do začátku druhé světové války v americkém Detroitu. Jedním ze základních cílů bude analýza hospodářského vzestupu tohoto města v důsledku koncentrace automobilové výroby, dalším pak proměna samotného Detroitu. Jakým způsobem se změnilo obyvatelstvo - jeho počet, zvyky, kulturní vyžití a jaké byly problémy, které sebou takto vysoká koncentrace pracovníků přinášela. Práce se zaměří zejména na následující výrobce automobilů: Ford Motor Company, General Motors a Chrysler LLC. Chronologicky je práce vymezena přelomem 19. a 20. století, kdy dochází k masovějšímu rozšíření myšlenky motorismu, a rokem 1941 - vstupem USA do druhé světové války. Práce se rovněž zaměří na osobu Henryho Forda a jeho stylu organizace práce, rozšiřování firmy a inovacím, které do výroby zaváděl. Reflektován bude způsob, jakým ovlivnil nejen ostatní producenty automobilů v oblasti, ale rovněž i své zaměstnance.
|
|
|
Smoot - Hawley tariff and its effects on economy of The United States
Šimo, Dávid ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na téma dosahů přijetí Smoot-Hawleyho celního sazebníku ve Spojených státech amerických v roce 1930. Konkrétně se práce zaměřuje na vliv sazebníku na průběh Velké hospodářské krize a pokouší se zodpovědět otázku, zda přijetí Smoot-Hawleyho celního sazebníku krizi zhoršilo. V první části práce je popsána hospodářská situace ve Spojených státech, před přijetím sazebníku, tedy před hospodářskou krizí, a následně postupná cesta k jeho přijetí. Další část práce je rozdělená na tři kapitoly, při čemž každá z nich se zaobírá vlivem sazebníku na ekonomiku z jiného pohledu, změnou situace výrobců a investorů, monetárními dopady a vlivem na světový obchod, také analyzuje důsledky těchto dopadů na průběh krize ve Spojených státech. Výsledkem práce je konstatování, že přijetí Smoot-Hawleyho celního sazebníku průběh hospodářské krize určitě ovlivnilo, avšak nepřímo přes nárůst protekcionizmu ve světě, který způsobil pokles mezinárodního obchodu a brzdil zotavení z recese.
|
|
|
Dopady Velké hospodářské krize na československý strojírenský průmysl ve 30.letech 20.století
Herna, Marek ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se soustředí na rozbor stavu československého průmyslu ve 20. a 30. letech 20. století. Podrobně se zaměřuje na odvětví strojírenství. Důraz je kladen na dopady Velké hospodářské krize a na související protikrizová opatření v průmyslu. Analyzovány jsou přímé dopady krize na jednotlivé strojírenské podniky. Teoretická část je věnována teorii státních zásahů do ekonomiky a vývoji československého průmyslu ve 20. a 30. letech. Analytická část práce se věnuje protikrizovým opatřením v průmyslu, analyzuje přímé dopady krize na průmysl a vybrané strojírenské podniky. Popisuje také strategii podniků v období krize. Výsledkem výzkumu je zjištění, že struktura československé průmyslové výroby byla před vypuknutím krize poměrně zastaralá a nová odvětví stále nedosahovala významných podílů. Hospodářská krize vedla ke změně struktury průmyslu a rostl význam nových odvětví. Potvrzena byla hypotéza, že protikrizová politika vlády nebyla dostatečně účinná a přijatá opatření měla negativní dopad na strategii podniků.
|
|
|
Dopady velké hospodářské krize na československý průmysl a zemědělství ve 30. letech 20. století
Suchá, Monika ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat dopady hospodářské krize na československé hospodářství. Hlavní pozornost je věnována průmyslu a zemědělství. Práce také popisuje konkrétní protikrizová opatření, která byla v těchto dvou odvětvích československé ekonomiky zavedena a kriticky hodnotí jejich výsledky. Na rozdíl od většiny studií je krize zkoumána z pohledu československých ekonomů a ekonomických teoretiků a je popsána v kontextu československého politického spektra. Hlavní zkoumanou hypotézou je tvrzení, že československá vláda zvolila správná protikrizová opatření. Tuto hypotézu však v závěru vyvracím. Na základě srovnání indexů průmyslové a zemědělské produkce jsem došla k závěru, že měla krize horší důsledky v průmyslu.
|
|
|
Velká hospodářská krize v USA - průběh, příčiny a poučení
Dvořák, Jan ; Sirůček, Pavel (vedoucí práce) ; Dobrylovský, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o Velké hospodářské krizi v USA. Práce popisuje hospodářskou a politickou situaci během 20. a 30. let 20. století. První část práce pojednává o období, které vedlo ke vzniku krize. Druhá část řeší politické kroky Franklina Delano Roosevelta, které měly ozdravit ekonomiku, a analyzuje dopad těchto kroků na ekonomiku. Práce hledá příčiny vzniku této krize a pokouší se najít řešení, jak předejít obdobné krizi v budoucnosti.
|
|
|
Dopad velké hospodářské krize na vývoz Československa
Hájková, Laura ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dopady velké hospodářské krize na československý vývoz. Její následky se promítaly v 30. letech nejen do teritoriální a komoditní struktury, ale i do obchodní politiky ČSR. V mé práci se krátce věnuji zahraničnímu obchodu dvacátých let, který se i přes překážky související s nově vzniklým státem rozvíjel v podstatě uspokojivě. Stěžejní částí práce je kapitola Československý vývoz ve 30. letech, kde analyzuji obchodní politiku a strukturu československého exportu. Ve třicátých letech byla podnětem pro obchodně politické změny a opatření československé vlády velká hospodářská krize, která zasáhla celý světový trh. Tato opatření měla mít stimulující účinky na tuzemský export, ale jejich dopad byl při nejmenším diskutabilní. Dále velká hospodářská krize vyvolala výrazné proměny nejen v komoditní struktuře, která se musela přizpůsobit změněné poptávce, ale i ve struktuře teritoriální, kdy narostl obecně zájem o mimoevropské trhy.
|
|
|
Důsledky světové hospodářské krize pro Československo ve 30. letech 20. století
PAŘIL, Aleš
Bakalářská práce se zabývá důsledky Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století pro Československo. Pro představu situace, která panovala před hospodářskou krizí, je uvedena charakteristika Československého státu ve 20. letech. Také je stručně nastíněn průběh této krize a poté jsou zde řešeny z ní vyplývající důsledky. Práce je zaměřena především na dopady krize v československém hospodářství, které jsou spojeny se sociálními důsledky pro obyvatele státu. Práce je rozšířena o narůstající národnostní problémy především v Sudetech ve 30. letech. Avšak tato část je popsána velmi stručně, protože by mohla být tématem ne jedné další bakalářské práce.
|
host ::
RSS.