|
|
Průzkum současného stavu slezské regionální identity u obyvatel Českého Těšína a Cieszyna
Jacková, Daniela ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá průzkumem současného stavu slezské regionální identity u obyvatel Českého Těšína a polského Cieszyna. Zkoumá a analyzuje dynamiku slezské regionální identity v kontextu oficiální české a polské národní identity. Činí tak ve vztahu k území historického regionu Těšínska. Konkrétněji na případu historického města Těšín, dnešního Českého Těšína a Cieszyna, která zkoumá zároveň. Práce se tak zaměřuje na sledování vývoje slezské regionální identity a řeší faktory, které ji mohou ovlivňovat. Činí tak pomocí dotazníkového šetření a následného vyhodnocení získaných dat pomocí statistické analýzy. Zabývá se i mezigeneračními rozdíly v rámci vnímání této identity v kontextu užívání těšínského nářečí. Získané poznatky nám pomohou odhalit faktory, které mohou ovlivňovat místní slezskou regionální identitu a umožní nám tak její lepší pochopení. Celkově tak z práce vyplývá, že identita obyvatel Českého Těšína/Cieszyna je velmi komplexní a je ovlivňována historií, etnickou dikcí, místem, kulturními vazbami, přičemž těšínské nářečí a rodinné vazby hrají klíčovou roli pro zachování této regionální identity. Klíčová slova Slezská regionální identita, Region, Těšínsko, Český Těšín, Cieszyn
|
|
|
Humoristická próza na území Těšínského Slezska psaná v těšínském nářečí v období druhé poloviny 20. století
Mohelníková, Táňa ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Bakalářská práce má za cíl co nejkomplexněji nastínit problematiku humoristické prózy na Těšínsku psané v nářečí v období druhé poloviny 20. století. První část práce podává stručný obraz celkového literárního vývoje na území Těšínského Slezska do roku 1945. Následující kapitola se zabývá literaturou vznikající po roce 1945. V této části práce jsou uvedena základní periodika, nejvýznamnější autoři Těšínska, základní rysy jejich tvorby a zejména četná literární seskupení. Další část se již zabývá humoristickou tvorbou na Těšínském Slezsku. Na začátku je zde teoreticky a žánrově vymezen pojem humoristická próza. Následující kapitola pojednává o autorech a sběratelích, jejich tvorbě a způsobu psaní humoristické prózy. V závěrečných kapitolách práce je analyzována humoristická próza z hlediska nejtypičtějších literárních motivů. Po teoretickém nastínění pojmu motiv a postava a jejich rozlišení v textu jsou motivy a postavy na základě primární literatury dále rozčleněny a blíže charakterizovány.
|
|
|
Těšínská otázka v československé politice v letech 1918 - 1920 a 1945 - 1947
Frič, David ; Květina, Jan (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Tato práce se zabývá politickým rozměrem otázky československo-polského teritoriálního sporu o oblast Těšínska, přičemž tuto problematiku bude sledovat především v klíčových obdobích let 1918-1920 a 1945-1947, kdy byl výše uvedený problém aktuální při tvorbě hranic nově vzniklých, resp. obnovených státních celků. Jejím cílem je zhodnotit postoje a role československých ústředních politických aktérů v těšínské otázce mezi lety 1918-1920 a 1945-1947. Výstupy analýzy obou časových úseků budou také vzájemně porovnány z hlediska kontinuality přístupu československých aktérů a také z hlediska zahraničních vlivů na řešení sporu o Těšínsko, zejména v podobě zahraničních velmocí.
|
|
|
Ateizační politika ČSR v období od koce 40. do poloviny 50.let 20.století a její odraz v dobovém regionálním periodiku
Muroň, Filip ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Ateizační politika ČSR v období od koce 40. do poloviny 50. let 20. století a její odraz v dobovém regionálním periodiku seznamuje čtenáře s tím, jak marxisticko- leninští ideologové přistupovali k tématu ateismu a procesu ateizace a jak byl tento světonázor představován lidovým masám. Vzhledem k tomu, že je výzkum zasazen do oblasti Těšínského Slezska, čtenář se seznámí rovněž s tímto regionem, jeho médii a mediálním systémem, který byl v pojednávané době nastolen v Československu. Práce reflektuje i poválečný nástup Komunistické strany Československa a její převrat v roce 1948. Praktická část diplomové práce následně odráží to, jak redakce vybraných médií (široce dostupného krajského deníku Nová svoboda, novin polské minority Głos Ludu a podnikového časopisu Třinecký hutník) publikovaly od roku 1948 do roku 1952 témata, která měla jejich příjemce přivádět k sekularizaci. Ze závěrů jednotlivých ročníků je však patrné, že propagaci vědeckého ateizmu bylo dáváno minimum prostoru a redaktoři se zaměřovali primárně na události na mezinárodní, ale i domácí společenské a politické scéně. S postupem času však i těchto příspěvků ubývalo. Hojně reflektovaným byly také soudní monstrprocesy s nepohodlnými duchovními. Téma jsem si vybral, protože jsem se mu věnoval již v několika...
|
|
|
Problematika regionální identity obyvatel českého Těšínska a její reflexe v dokumentárním filmu Hranice po našimu
Myšáková, Kateřina ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou regionální identity obyvatel české části Těšínského Slezska v návaznosti na dokumentární film České televize Hranice po našimu. Cílem práce je zanalyzovat reakci místních obyvatel na tento dokument a vysledovat, jak se v ní a v samotném snímku projevila tematika identity a místního nářečí. Reakce místních je analyzována především pomocí internetové diskuze, která se po odvysílání snímku rozvinula na stránkách České televize, dále také pomocí několika dostupných publicistických článků či oficiálních vyjádření těšínských institucí. Práce se dále zaměřuje na inklinaci některých místních obyvatel k tvorbě regionální formy identity, která u nich může nahrazovat identifikaci s kulturami národních států. Diplomová práce se opírá o hypotézu, že tvorba takové regionální identity je jednou z únikových strategií, kterou mohou místní obyvatele volit jako reakci na určitou formu etnické dikce. Tato regionální identita v sobě nese vlastní kulturní prvky, z nichž je jedním z nejvýznamnějších právě zmíněné místní nářečí, na které se tato práce zaměřuje.
|
|
| |
|
|
Humoristická próza na území Těšínského Slezska psaná v těšínském nářečí v období druhé poloviny 20. století
Mohelníková, Táňa ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Bakalářská práce má za cíl co nejkomplexněji nastínit problematiku humoristické prózy na Těšínsku psané v nářečí v období druhé poloviny 20. století. První část práce podává stručný obraz celkového literárního vývoje na území Těšínského Slezska do roku 1945. Následující kapitola se zabývá literaturou vznikající po roce 1945. V této části práce jsou uvedena základní periodika, nejvýznamnější autoři Těšínska, základní rysy jejich tvorby a zejména četná literární seskupení. Další část se již zabývá humoristickou tvorbou na Těšínském Slezsku. Na začátku je zde teoreticky a žánrově vymezen pojem humoristická próza. Následující kapitola pojednává o autorech a sběratelích, jejich tvorbě a způsobu psaní humoristické prózy. V závěrečných kapitolách práce je analyzována humoristická próza z hlediska nejtypičtějších literárních motivů. Po teoretickém nastínění pojmu motiv a postava a jejich rozlišení v textu jsou motivy a postavy na základě primární literatury dále rozčleněny a blíže charakterizovány.
|
|
|
Těšínská otázka v československé politice v letech 1918 - 1920 a 1945 - 1947
Frič, David ; Květina, Jan (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Tato práce se zabývá politickým rozměrem otázky československo-polského teritoriálního sporu o oblast Těšínska, přičemž tuto problematiku bude sledovat především v klíčových obdobích let 1918-1920 a 1945-1947, kdy byl výše uvedený problém aktuální při tvorbě hranic nově vzniklých, resp. obnovených státních celků. Jejím cílem je zhodnotit postoje a role československých ústředních politických aktérů v těšínské otázce mezi lety 1918-1920 a 1945-1947. Výstupy analýzy obou časových úseků budou také vzájemně porovnány z hlediska kontinuality přístupu československých aktérů a také z hlediska zahraničních vlivů na řešení sporu o Těšínsko, zejména v podobě zahraničních velmocí.
|
|
|
Vztah obyvatelsta Těšínska a Karvinska k polské a německé okupaci
Kawan, Jiří ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce "Vztah obyvatel Těšínska k polské a německé okupaci" se zabývá postojem a náladami obyvatelstva v české (tehdejší československé) části Těšínska mezi lety 1938-1940 vůči okupačním režimům a správě. Za uvedený časový úsek se v regionu dvakrát změnilo státní zřízení. Nedílnou součástí tohoto výzkumu je rovněž studium projevů a dopadů těchto nových režimů na obyvatele. Samotnému jádru práce zaměřenému na zmiňované období let 1938-1940 předchází část seznamující čtenáře se širšími souvislostmi, především vývojem společenské a politické historie regionu. Ústřední zdroje hlavní části práce tvoří výpovědi pěti pamětníků o dané době. Ve studiu zkoumaného úseku je mimo to zapracován též pohled literatury a několika archivních zdrojů. Výsledek práce tak může sloužit i pro porovnání poměrně úzce lokálně stavěného a běžným čtenářům nedostupného pohledu pamětníků s všeobecně dostupnými zdroji literárními, případně archivními.
|
|
|
Československo-polské vztahy a Těšínské Slezsko 1918-1920
Berousková, Karolína ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Goněc, Vladimír (oponent)
Vzájemné vztahy Československa a Polska byly ihned po jejich vzniku poznamenány dvě léta trvajícím územním sporem o region Těšínského Slezska. Jaké byly příčiny tohoto konfliktu? Národnostní složení obyvatelstva na daném území či mocenské ambice těchto států v oblasti středovýchodní Evropy? Práce na základě analýzy historických pramenů a odborné literatury sleduje formování konfliktních linií a následnou eskalaci konfliktu. Je rozdělena do dvou hlavních částí. První část reprezentuje vnitřní rozměr těšínského konfliktu, zabývá se historickými souvislostmi vývoje těšínského regionu jako svébytné územní jednotky se zvláštním akcentem na sebepojetí jejích obyvatel. Přibližuje posun od identity chápané a určované teritoriálně či statusově k identitě založené na příslušnosti k národu, později ztělesnovanému vznikem Československa a Polska. Druhá část práce se zaměřuje na vnější, mezinárodní rozměr těšínského sporu, tj. vzájemná československo-polská vyjednávání, genezi stanovisek jednotlivých států a roli dohodových mocností a rozhodovacích orgánů Pařížské mírové konference. Zvláštní důraz je kladen na vysvětlení geopolitického významu regionu na mapě nového poválečného uspořádání středovýchodní Evropy. V závěru práce dochází autorka k závěru, že vznik nástupnických států Československa Polska a nutnost...
|
host ::
RSS.