|
| |
|
|
Spojená města - rozdílná paměť: místa paměti a jejich vnímání v rozdělených městech Český Těšín a Cieszyn
Byrtus, Fabian ; Bauer, Paul (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Rozdělená města Český Těšín a Cieszyn jsou místem, kde se po staletí mísily různé národy, etnika a náboženství. Přirozeně se tak zde střetávají i různé dějinné narativy. Tématem této diplomové práce je kvalitativní výzkum proměny vnímání míst paměti, ve kterých krystalizuje kolektivní paměť jednotlivých skupin obyvatel Českého Těšína a Cieszyna. Práce pracuje s hypotézou, že vnímání těchto míst se v průběhu času proměňuje a jedním ze zásadních impulsů k této změně bylo zapojení České republiky a Polska do evropského integračního procesu. Primárním zdrojem jsou polostrukturované rozhovory s představiteli kulturního, společenského a politického života v obou městech. V rámci těchto rozhovorů se do popředí zájmu respondentů dostala hraniční řeka Olza/ Olše, pomníky Slezanky a Československý hraničník připomínající rozdělení obou měst v roce 1920, židovské nekropole a německé hroby na komunálních hřbitovech, a těšínská tramvaj. Nejmarkantnější je vliv evropského integračního procesu na proměnu vnímání řeky Olzy/Olše a těšínské tramvaje. Obě místa paměti se stala základem pro budování přeshraniční spolupráce měst na půdorysu Euroregionu Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński. V rámci společných projektů Českého Těšína a Cieszyna došlo a dále dochází k významné proměně veřejného prostoru zejména v okolí...
|
|
|
Problematika regionální identity obyvatel českého Těšínska a její reflexe v dokumentárním filmu Hranice po našimu
Myšáková, Kateřina ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou regionální identity obyvatel české části Těšínského Slezska v návaznosti na dokumentární film České televize Hranice po našimu. Cílem práce je zanalyzovat reakci místních obyvatel na tento dokument a vysledovat, jak se v ní a v samotném snímku projevila tematika identity a místního nářečí. Reakce místních je analyzována především pomocí internetové diskuze, která se po odvysílání snímku rozvinula na stránkách České televize, dále také pomocí několika dostupných publicistických článků či oficiálních vyjádření těšínských institucí. Práce se dále zaměřuje na inklinaci některých místních obyvatel k tvorbě regionální formy identity, která u nich může nahrazovat identifikaci s kulturami národních států. Diplomová práce se opírá o hypotézu, že tvorba takové regionální identity je jednou z únikových strategií, kterou mohou místní obyvatele volit jako reakci na určitou formu etnické dikce. Tato regionální identita v sobě nese vlastní kulturní prvky, z nichž je jedním z nejvýznamnějších právě zmíněné místní nářečí, na které se tato práce zaměřuje.
|
|
|
Vliv tvorby Jana Kubisze na identitu a kulturní povědomí tří generací Těšínského Slezska
Kurová, Jana ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjištění míry vlivu Kubiszovy tvorby na identitu a kulturní povědomí tří generací lidí Těšínského Slezska. Za tímto účelem byl zobrazen stručný historicko-kulturní vývoj a následná metodologická východiska, kde poukazuji na termíny a teorie, se kterými pracuji v další části této práce. Dále jsem pomocí medailonku představila osobu Jana Kubisze. Následně jsem vylíčila charakteristické rysy Kubiszovy tvorby. Abych mohla prokázat míru působení autorovy tvorby na sebeidentifikaci místních lidí, uvádím v závěrečných kapitolách obsah a výsledky studie, kterou jsem na toto téma realizovala v Těšínském Slezsku. Na závěr práce všechny své poznatky sumarizuji. Klíčová slova Těšínské Slezsko, Region, Kubisz, Vliv, Identita
|
|
|
Vliv tvorby Jana Kubisze na identitu a kulturní povědomí tří generací těšínského Slezska
Kurová, Jana ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjištění míry vlivu Kubiszovy tvorby na identitu a kulturní povědomí tří generací lidí těšínského Slezska. Za tímto účelem byla zobrazena metodologická východiska, kde poukazuji na pojmy a teorie, se kterými pracuji v další části této práce. Dále jsem zobrazila stručný historicko-kulturní vývoj na Těšínsku a představila osobu Jana Kubisze. Abych mohla prokázat míru působení autorovy tvorby na sebeidentifikaci místních lidí, uvádím v kapitolách praktické části obsah a výsledky studie, kterou jsem na toto téma v těšínském Slezsku realizovala. Na závěr práce všechny své poznatky sumarizuji. Klíčová slova Těšínské Slezsko, Region, Kubisz, Vliv, Identita
|
|
|
Obraz regionu v dílech spisovatelů Těšínského Slezska ve vybraných dílech Jana Kubisze
Kurová, Jana ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
Cílem této bakalářské práce Obraz regionu v dílech spisovatelů Těšínského Slezska ve vybraných dílech Jana Kubisze je přiblížení celkové tvorby Jana Kubisze, spisovatele, učitele a aktivního činitele, širší veřejnosti, a také zobrazení faktorů, ovlivňujících jeho tvorbu a formují totožnost obyvatel z Těšínska. Za tímto účelem byl nastíněn historický vývoj na Těšínském Slezsku, který se viditelně odrážel v Kubiszově tvorbě, zejména v Pamiętniku starego nauczyciela. Zobrazila jsem také celkové literární pozadí na Těšínském Slezsku, aby byly patrné některé jevy, které jsou charakteristické pro tento literární region. Také byl naznačen postoj Kubisze ke germanizačním vlivům a národnostním otázkám. O pokusu předání jeho odkazu dalším generacím pojednávám v analýze těšínské hymny. Pro lepší orientaci v termínech, které používám v textu, jsem vytvořila jednu zvláštní kapitolu, která se věnuje této problematice. Abych mohla vyjádřit vliv tvorby Kubisze na regionální identitu lidí, uvádím na konci této bakalářské práce studii a interpretuji jednotlivé výsledky výzkumu. Klíčová slova Těšínské Slezsko, Region, Kubisz, Národnostní otázka, Památník, Totožnost
|
|
|
Život a dílo slezského fotografa a malíře Józefa Raszky (1875-1929)
Klepáčová, Veronika ; BÁRTA, Jaroslav (vedoucí práce) ; Buddeus, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem slezského fotografa a malíře Józefa Raszky (1875-1929). Při jejím zpracování byl kladen důraz na vyhledávání a sběr informací v archivech a jejich následné zpracování v jeden celek.
Celkově je práce rozdělena do čtyř hlavních částí. První kapitola se snaží načrtnout přehled historických událostí během Raszkova života v regionu, kde žil. Další dvě kapitoly detailně popisují Raszkův život a postup při bádání. Všechny výše zmiňované kapitoly by měly čtenáři představit tuto jedinečnou a kontroverzní osobnost a seznámit jej s Raszkovou složitou povahou a zajímavými životními postoji.
Poslední kapitola pak aplikuje tyto poznatky při interpretaci Raszkova díla. Nedílnou součástí práce jsou také fotografické ukázky a katalog, který se nachází na konci práce a který obsahuje reprodukce všech Raszkových známých fotografií.
Přínosem práce by mělo být mimo jiné připomenutí téměř zapomenutého regionálního umělce a také zdůraznit dokumentační hodnotu jeho fotografií.
|
|
|
Kulturní antropologie v ošetřovatelství
CARBOLOVÁ, Marcela
Kulturní antropologie, jakožto vědecká disciplína, zabývající studiem rozličných kultur byla začleněna do ošetřovatelství a pomáhá zdravotníkům získat specifické kulturní informace, které umožňují poskytnout vhodnou, účinnou, individuální péči, podporu ve zdraví a v nemoci u jedinců a komunit z odlišného kulturního prostředí. V České republice proběhlo zkoumání různých etnických skupin, ale neproběhlo zkoumání specifických potřeb polské národnostní menšiny. Cíl byl zaměřen na zmapování přístupu příslušníků polské národnosti ke svému zdraví, na zjištění jaký mají životní styl, vztah k prevenci, postoj k domácí péči a na specifika přístupu k umírání. Hypotézy: H1 Vysokoškolsky vzdělaná populace polské národnostní menšiny vykazuje statisticky lepší hodnocení v postoji ke svému zdraví než populace polské národnostní menšiny se základním vzděláním. H2 Mladší ženy polské národnostní menšiny základního vzdělání více souhlasí s tvrzením o dodržování preventivních prohlídek u gynekologa než starší ženy polské národnosti menšiny. H3 Populace polské národnostní menšiny populace polské národnostní menšiny s vyšším vzděláním dle statistického hodnocení udává vyšší preference při úpravě jídel i stravování dle obou kuchyní (české i polské) než populace polské národnostní menšiny s nižším základním vzděláním. H4 Muži polské národnostní menšiny, kteří konzumují alkohol příležitostně, výrazně statisticky převažují nad ženami z polské národnostní menšiny, které konzumují alkohol příležitostně. H5 U populace polské národnostní menšiny staršího věku je vyšší frekvence k aktivitě s rodinou než mladší populace polské národnostní menšiny. H6 Vyznání víry u populace polské národnostní menšiny výrazně ovlivňuje postoj k interrupci než u nevěřící populace. H7 Ženy polské národnostní menšiny staršího věku častěji preferují služby agentur domácí péče než starší muži polské národnostní menšiny. H8 Ženy polské národnostní menšiny častěji požadují přítomnost rodiny v případě umírání než muži polské národnostní menšiny. Metodika: Výzkumná část práce byla prováděna metodou kvantitativního výzkumného šetření. Výběrový soubor tvořilo 277 osob. Výsledky: Respondenti v počtu 94,90 % souhlasili s tím, že se starají o své zdraví. Přesto však H1, vztahující se k postoji ke zdraví, nebyla potvrzena. Výzkumné šetření bylo taktéž zaměřeno na samotnou prevenci a účast na preventivních prohlídkách. Samotným porovnáním výsledků šetření bylo zjištěno, že prevenci ve všech případech dodržuje více než 75 % respondentů. H2 zaměřená na prevenci nebyla potvrzena. V oblasti stravování byly potvrzeny získané informace o konzumaci potravin v souladu s literárními údaji. V konzumaci zeleniny a ovoce polská národnostní menšina převyšuje českou populaci. H3 se testováním potvrdila. Konzumace alkoholu a kouření patří k rizikovému chování, které napomáhá ke vzniku různých onemocnění a zkracuje život. H4 související s konzumací alkoholu se nepotvrdila. Polská národnostní menšina je charakterizována úzkými vazbami na rodinu a přátelskými vztahy. Samotný počet 88,40 % respondentů, kteří se přihlásili k víře, neovlivnil výsledek H6, která nebyla potvrzena. Cílem práce bylo také zjistit postoj a zkušenosti s agenturou domácí péče, kterou uvedlo 46,60 %. H7 nebyla potvrzena. Překvapivým zjištěním byl postoj respondentů k víře v posmrtný život, k přítomnosti rodiny nebo duchovního v případě umírání, kdy ve všech případech označilo více, jak 20 % odpověď nevím. H8 testováním nebyla potvrzena. Závěr: Práce poskytuje přehled informací o polské národnostní menšině žijící v Těšínském Slezsku. Výstupem diplomové práce je návrh Standardu ošetřovatelské péče o polskou národnostní menšinu. Výsledky výzkumného šetření budou dále prezentovány na konferencích. Tato práce může být využita pro studenty ošetřovatelství jako výukový materiál. Bylo by jistě žádoucí a vhodné provést rozšířený výzkum této problematiky.
|
host ::
RSS.