|
|
Hudba jako film, film jako hudba
Klusák, Martin ; RATAJ, Michal (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
Těžištěm této práce je hledání analogií různých prvků hudební a filmové řeči v kontextu hudební a filmové teorie a mé vlastní tvorby.
Úvodní kapitola se zaměřuje na pojmy vizuální hudba a synestezie. Druhá, hlavní kapitola práce srovnává různé parametry hudební kompozice a filmové řeči a snaží se nalézt vzájemné inspirační vlivy. Ve třetí kapitole prostřednictvím získaných poznatků analyzuji vybraná díla z mé tvorby.
|
|
|
Absolutní sluch v teorii i praxi
Bártová, Jitka ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Předložená práce si klade za cíl zpracovat komplexně problematiku absolutní sluchu, a to jak z teoretického, tak z praktického hlediska. K tomu bylo potřeba nahlédnout do oblasti hudební psychologie a definovat hudební sluch v obecné rovině, vymezit druhy absolutního sluchu na základě jeho forem, rozsahů a vztahu k tónové výšce a barvě. Práce také popisuje fungování sluchového orgánu a problematiku spojenou se zpracováním zvukového vjemu a s vnímáním výšky tónu. Je zaměřena na teorii absolutního sluchu a zabývá se příčinami jeho vzniku na základě dědičnosti a jeho ovlivnitelností hudební zkušeností. Sleduje jevy spojené s absolutním sluchem a jeho výskyt v populaci. Výchozím informačním zdrojem je česká a především zahraniční literatura v tištěné i elektronické podobě.
|
|
|
Absolutní sluch v teorii i praxi
Bártová, Jitka ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Předložená práce si klade za cíl zpracovat komplexně problematiku absolutní sluchu, a to jak z teoretického, tak z praktického hlediska. K tomu bylo potřeba nahlédnout do oblasti hudební psychologie a definovat hudební sluch v obecné rovině, vymezit druhy absolutního sluchu na základě jeho forem, rozsahů a vztahu k tónové výšce a barvě. Práce také popisuje fungování sluchového orgánu a problematiku spojenou se zpracováním zvukového vjemu a s vnímáním výšky tónu. Je zaměřena na teorii absolutního sluchu a zabývá se příčinami jeho vzniku na základě dědičnosti a tím, jak ho ovlivnitelňuje hudební zkušenost. Sleduje jevy spojené s absolutním sluchem a jeho výskyt v populaci. Praktickou část tvoří výzkum v podobě dotazníku, pomocí něhož jsou ověřovány hypotézy týkající se fenoménu absolutního sluchu. Výchozím informačním zdrojem je česká a především zahraniční literatura v tištěné i elektronické podobě.
|
|
|
Odlišnosti a podobnosti mezi zvuko-barvovou synestezií (chromaestezií) a obdobnými percepčnímy jevy
Kysilková, Lenka ; Šebesta, Pavel (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Synestezie je percepční jev objevující se u části populace. Stimulace jedné smyslové modality způsobí projev i v jiné nestimulované modalitě. Například při zvukové stimulaci se objevuje současný vizuální projev jako barva. Tato práce se zaměřuje na shrnutí fenomenologických poznatků a možných mechanických příčin synestezie. Podobnost synestezie jiným obdobným percepčním jevům jako krosmodální korespondence vnáší nejasnost definice fenoménu a neshodu mezi vědci ve vymezení synestezie. Popisuji rozdíly a podobnosti s krosmodálními korespondencemi. Také kriticky evaluuji metodiku experimentálních studií. Klíčová slova Synestezie, krosmodální korespondence, percepce
|
|
|
Lexikálně-chuťová synestézie českých mluvčích
Hupáková, Kateřina ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Tato práce představuje aktuální poznatky o synestézii jako specifickém způsobu vnímání, kdy určitý vjem (tzv. spouštěč) vyvolává vjem jiný, který není reálně přítomen (tzv. průvodce). Zvláštní pozornost upírá na typ synestézie, u něhož je průvodcem chuť (slova > chuti), nazývaný lexikálně-chuťová synestézie. Ve své výzkumné části se věnuje praktickému výzkumu lexikálně-chuťové synestézie u českých rodilých mluvčích. Popisuje metodologii sběru dat, proběhlá dotazníková šetření a volbu respondentů. Svůj hlavní přínos vidí v podrobné charakteristice projevů lexikálně-chuťové synestézie u čtyř vybraných synestetiček, s nimiž byl realizován cca hodinový rozhovor tázající se na povahu jejich prožitků, který se stal stěžejním materiálem práce. Získané informace z realizovaného výzkumu usouvztažněné s poznatky z odborné literatury jsou přehledně shrnuty v závěru práce.
|
|
|
Reflexe hudebního díla v literatuře evropské moderny
Kovaříková, Olga ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Práce se zaměřuje na intermediální vztahy mezi hudbou a literaturou v evropské literární moderně a rané avantgardě, přičemž sleduje dopad hudby na literární text, literaturu jako takovou a na bytostně literární médium knihy. Hudebním dílem se v tomto případě myslí především Wagnerova hudební dramata a teoretické texty, které nastínily Wagnerův umělecko-estetický koncept Gesamtkunstwerku jakožto totálního uměleckého díla sjednocujícího všechna umění. Tato práce sleduje metaestetickou linii niterného, synesteticky orientovaného intrakompozičního literárního Gesamtkunstwerku ve vybraných textech Charlese Baudelaira, Stéphana Mallarméa, Marcela Prousta a v almanachu Der Blaue Reiter, přičemž odhaluje podstatu analogií mezi hudbou a literaturou, jednotlivé projevy muzikalizace a jejich význam pro literární dílo a literaturu jako celek. Zároveň akcentuje, že na vybrané texty má velký vliv rovněž již "literalizovaná" hudba a esoterické učení o spekulativní hudbě, a též upozorňuje na postupné rozmělňování hranic mezi uměními na cestě k abstrakci.
|
|
|
Vizualizace zvuku
Jelínková, Jana ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Říha, Kamil (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vizualizace zvuku, tedy vytvoření objektu, jehož parametry budou měněny na základě časově proměnných parametrů zvuku. V první části se práce zabývá různými druhy vizualizací jak z historie, tak ze současnosti. Dále pak uměleckou teorií vztahující se k vizualizaci zvuku. Ve druhé části práce je popsán postup řešení v prostředí Pure Data, princip získávání vybraných parametrů z nahrávky a vytvoření vlastního rozšíření pro Pure Data.
|
|
|
Vztah grafémů a barev u rodilých mluvčích češtiny
Džupová, Olga ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována vymezení synestézie a zhodnocení dosavadního výzkumu synestézie grafémy-barvy. Druhá část představuje shrnutí vlastního výzkumu, který je replikací výzkumu ze studie Julie Simnerové et al. Non-random associations of graphemes to colours in synaesthetic and non-synaesthetic populations. Třetí část obsahuje interpretaci výsledků vlastního výzkumu a jejich srovnání s výsledky získanými na angličtině.
|
|
|
Teorie psaného jazyka
Chromý, Jan ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Kořenský, Jan (oponent) ; Křístek, Michal (oponent)
v českém jazyce Práce se snaží vymezit principy a základní aspekty možné budoucí teorie psaného jazyka a kriticky analyzovat dosavadní přístupy k věci. V první kapitole jsou představena východiska práce a vymezeny základní principy, na kterých je závislý výklad v kapitolách dalších. Druhá kapitola je věnována neempirickým přístupům k psanému jazyku a snaží se představovat vybraná pojetí psaného jazyka a kriticky reflektovat jejich teoretický dosah. Ve třetí kapitole jsou reflektovány vybrané empirické přístupy k psanému jazyku a je ukazováno, jakým způsobem mohou konkrétní empirická zkoumání a empiricky založené poznatky pomoci při vytváření teorie. Čtvrtá kapitola podává kritický přehled koncepce stylotvorných faktorů v české a slovenské lingvistice. V její druhé části jsou pak na příkladu konkrétního experimentu zabývajícího se stylotvornými faktory připravenost a nepřipravenost nastíněny možnosti validnějšího a reliabilnějšího přístupu k tomuto problému. Pátá kapitola je věnována problematice synestézie v souvislosti s psaným jazykem - cílem tak je propojit výzkumnou oblast, která by z hlediska autonomní lingvistiky byla považována za ne-lingvistickou, s výsostně lingvistickými problémy.
|
|
|
Vliv synestezií na kompoziční myšlení
Bartošík, Zdeněk ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; KURZ, Ivan (oponent)
Předmetěm této práce je vizuální uspořádání zvukové události v rámci synestetických projevů (především pak barevného slyšení) a poukázání na jejich k tématu se vztahující parametry (i když jsou mnohé z nich pokládány za subjektivní).
Úvodní kapitola přibližuje vybrané synestetické projevy. Následující část pojednává o barevném slyšení a jeho možném vztahu k teorii a praxi hudební kompozice. Závěr práce poukazuje na konkrétní využití tohoto fenoménu v kompozičním procesu.
|
host ::
RSS.