|
| |
|
|
Etické aspekty přijímaní migrantů a role sociální práce v kontextu současné migrační krize
ČAPKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá etickou problematikou vyplývající z otázky přijímání migrantů v kontextu aktuální migrační krize. Cílem diplomové práce je posouzení etické problematiky související s přijímáním migrantů. Stěžejní otázkou, která je posuzována je otázka přijímání migrantů. Tato otázka je reflektována na základě vybraných teorií globální spravedlnosti. Součástí práce je také popis a role sociální práce s migranty. První část práce je zaměřena na uvedení do problematiky migrace, představí základní pojmy vztahující se k fenoménu migrace, dále se věnuje rozdílným formám a typům migrace a základním teoriím migrace, další podkapitolou pak je reflexe samotné migrační krize. Druhá část práce spočívá ve vymezení eticky problematických bodů souvisejících s přijímáním migrantů, je zde reflektována otázka lidských práv, státní suverenity a představena je také migrační politika. Důraz práce je kladen ve třetí části práce na vymezení konceptu globální spravedlnosti, jako etického východiska pro přístup státu k migrantům a východiska pro sociální práci. Poslední část práce se věnuje sociální práci s migranty, jejím jednotlivým metodám, teoriím a vybraným organizacím pracující s migranty v rámci České republiky.
|
|
|
Princip non-refoulement a suverenita státu
Dudek, Vavřinec ; Flídrová, Eliška (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Princip non-refoulement a suverenita státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi principem non-refoulement a suverenitou státu jako základních principů uprchlického, respektive mezinárodního práva. Práce se primárně věnuje výkladu a aplikaci těchto principů v evropském kontextu. Text práce je rozdělen do tří kapitol. První kapitola popisuje pojem non-refoulement. Nejprve je zde podáno, v jakých právních pramenech princip non-refoulement nalezneme. Dále je vyloženo, jaký je účel tohoto principu, kdy a za jakých podmínek se aplikuje, kdo je jím vázán a které osoby chrání. Rovněž se věnuje pozornost tomu, jaké odlišné podoby má princip non- refoulement v jednotlivých subsystémech mezinárodního práva a jakou má povahu z hlediska pramenů mezinárodního práva. Druhá kapitola se zaměřuje na suverenitu státu. V úvodu kapitoly je podán stručný historický vývoj tohoto pojmu. Následně je vyloženo současné vnímání suverenity. Podrobněji se práce zaměřuje nejprve na základní definici suverenity, dále pak na odlišnosti v pohledech nauky, samotných států a mezinárodních soudů. Ve třetí, závěrečné kapitole je analyzován vztah mezi oběma popsanými principy. Vztah mezi principem non-refoulement a suverenitou je zde podřazen širší problematice vztahu mezi státem a jednotlivcem. V jednotlivých podkapitolách se...
|
|
|
Non-Western Approaches to Statehood
Karmazin, Aleš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Pšeja, Pavel (oponent) ; Ogden, Chris (oponent)
Tato dizertace se věnuje variacím suverenity v mezinárodním řádu s pomocí analýzy toho, jak je obecný model suverenity lokalizován v politické praxi dvou významných nezápadních mocností - Číny a Indie. V práci argumentuji, že jejich suverenita by měla být chápána jako likvidní, přestože jsou tyto státy často považovány za zastánce "konzervativní", "absolutní" či "vestfálské" suverenity. Empirické jádro se zabývá čínským přístupem k Hongkongu a Tchaj- wanu a indickým přístupem k Bhútánu a Kašmíru. Na základě teoretického pluralismu a eklekticismu vytvářím teoretický a analytický rámec, který objasňuje utváření suverenity Číny a Indie, ale který má také potenciál pro širší aplikaci. Tento rámec je nastaven k zachycení fluidnosti suverenity. Rámec je založen na debatě mezi C. Schmittem a H. Kelsenem a doplněn o perspektivu škálování (odvozena ze socioekonomické geografie) a temporální polohování (inspirována debatami v mezinárodních vztazích o významu času). V práci předkládám tři hlavní argumenty. Zaprvé, ukazuji, že oba analyzované státy simultánně zastávají dva rozdílné módy suverenity. Zadruhé, dokládám, jak jednoduše suverenita může koexistovat s různými heteronomními logikami, prvky a praktikami. Zatřetí, argumentuji, že bychom měli opustit vnímání suverenity založené na jednoznačné distinkci...
|
|
|
Různá pojetí teorie společenské smlouvy v politickém a právním myšlení
Šimek, David ; Havel, Tomáš (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Různá pojetí teorie společenské smlouvy v právu a politice Abstrakt Cílem práce je analyzovat jednotlivá pojetí teorie společenské smlouvy u různých kontraktualistických autorů napříč historií, včetně 20. století. Pomocí metody analýzy a zejména diachronní komparace se práce snaží vyvrátit přesvědčení, že teorie společenské smlouvy je toliko fenoménem osvícenství 17. a 18. století a představuje hlavní, ale i méně známé kontraktualistické myšlenky jak z antické, tak nedávné historie. Kromě úvodu a závěru je práce členěna do pěti kapitol a osmi podkapitol, z nichž některé jsou ještě rovněž dále členěny. S výjimkou kapitoly první, která si klade za cíl pojem teorie společenské smlouvy (alespoň částečně) generalizovat, a kapitoly čtvrté sleduje stať po celé její délce obdobnou strukturu. Kapitola druhá je chronologicky seřazeným historickým průřezem, který začíná osobami antických filosofů, prochází dobou středověku a vrcholí v počátcích renesance. Jedná se o kapitolu zabývající se genezí kontraktualismu, zejména jeho počátkem v individualismu, voluntarismu či ius naturalismu a rovněž pojetím svobodné vůle jedince a středověký fenoménem souboje víry s rozumem, jehož výsledek se později ukázal pro vznik teorie kontraktu jako stěžejní. Kapitola třetí pojednává o zlatém věku teorie společenské smlouvy v období...
|
|
|
Koncept "Responsibility to Protect" v mezinárodním společenství. Případová studie Súdánu
Linková, Zuzana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem "Responsibility to protect" v mezinárodním společenství z obecného hlediska a také v praxi na případu konfliktu v Dárfúru. První část práce je teoretická a věnuje se samotnému konceptu. Jsou v ní popsány jeho vznik, obsah, tři hlavní pilíře a definice kategorií zločinů, na které se koncept vztahuje. V první části práce jsou také analyzovány postoje nejdůležitějších mezinárodních aktérů ke konceptu z hlediska jeho možného použití v praxi. Poslední kapitola první části analyzuje problémy, úskalí a výzvy konceptu, na které může mezinárodní společenství při jeho implementaci narazit. Druhá část práce se zaměřuje na konflikt v Dárfúru; pro pochopení souvislostí se nejdříve věnuje historickému vývoji Súdánu a Dárfúru a poté konfliktu, který propukl v roce 2003. Nejprve se kapitola zabývá průběhem konfliktu mezi lety 2003-2009 a poté je diskutováno zapojení a vliv mezinárodních aktérů v konfliktu tj. především Rady bezpečnosti OSN, Africké unie a USA. Ve své třetí části práce propojuje koncept R2P a konflikt v Dárfúru. V rámci každého pilíře jsou aplikovány jeho hlavní principy na konflikt v Dárfúru, analyzuje se, zda došlo ke spáchání zločinů popsaných v R2P, aby mohl být koncept aplikován. Dále se ve třetí části zkoumá, zda se R2P v chování zainteresovaných...
|
|
| |
|
| |
|
|
Stát a válka: vývoj konceptu
Duda, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Historie mezinárodního práva chápaného jako objekt intersubjektivní reality odráží různá teritoriální uspořádání lidské společnosti. Státy coby nositelé mezinárodní práva byly v průběhu historie vytvářeny válkami, které spolu vedly. Na základě myšlení Carla Schmitta můžeme rozlišit dvě historická uspořádání prostoru: středověkou univerzální říši a novověké suverénní státy. Obě tato uspořádání byla spojena s odlišnými systémy mezinárodního práva a s odlišnými pojetími války. Od přelomu 19. a 20. století můžeme ovšem sledovat známky úpadku vestfálského systému suverénních států. Tento proces, doprovázený změnami v pojetí válek, se začal naplno projevovat na počátku 21. století v souvislosti s tzv. válkou proti teroru. Na právním pojetí války proti teroru a konceptu humanitární intervence ukazuji upadání vestfálského systému suverénních států a možný návrat k mezinárodnímu uspořádání středověké říše.
|
|
|
Somaliland : nový stát na politické mapě světa?
Hausvater, Ervín ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce "Somaliland: nový stát na politické mapě světa?" analyzuje secesi Somalilandu v historickém a geopolitickém kontextu. Navzdory vysoké míře vnitřní suverenity a uspokojení kritérií státnosti není Somaliland uznáván žádným státem. Práce zkoumá, zda je secese Somalilandu ospravedlnitelná podle normativních teorií secese a na základě argumentů představitelů Somalilandu. Dále se zaměřuje na přístup mezinárodního společenství a příčiny absence mezinárodního uznání.
|
host ::
RSS.