|
|
Československo-britské vztahy v letech 1953-1957
Žíla, Erik ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá československo-britskými vztahy v období 1953- 1957. Práce rozděluje československo-britské vztahy do tří základních rovin, v nichž analyzuje vývoj ve sledovaném období, přičemž každé rovině je vyhrazena samostatná kapitola. Konkrétně se jedná o roviny politickou a diplomatickou, ekonomickou a kulturní. Politická rovina se v úvodu věnuje základnímu nástinu mezinárodního uspořádání ve sledovaném období, dále se zabývá stručným poválečným vývojem vzájemných politických vztahů a v hlavní části analyzovaného období uvádí ještě vliv německé otázky a suezské krize. Politická rovina je pak zakončena podkapitolou o obecných tendencích ve vzájemných československo-britských vztazích. Ekonomická kapitola se po představení stručného poválečného vývoje věnuje v hlavní části analyzovaného období také vzájemným vztahům v oblasti civilního využití jaderné energie. Stejně jako předchozí kapitola je i ekonomická rovina zakončena podkapitolou o obecných tendencích ve vzájemných ekonomických vztazích. Závěrečná kulturní kapitola uvádí po nástinu poválečného vývoje v hlavní části analyzovaného období také dvě podkapitoly o Whitehavenském fondu a Hnutí Lidice budou žít. Kapitola je opět zakončena závěrečnou podkapitolou o obecných tendencích ve vzájemných kulturních vztazích.
|
|
|
Vliv domnělé existence "bomber gap" na diplomacii a strategii Spojených států amerických v krizovém roce 1956 během prvního prezidentského období D. D. Eisenhowera
Krebs, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Krize "bomber gap" není příliš známá v obecném povědomí o studené válce. Navíc obecně přijímaný a z mého pohledu zjednodušený průběh vzniku "bomber gap" lze s použitím relevantních zdrojů zpochybnit, a stejné je to i datací události, s níž se zachází též velmi volně. Pokud došlo ke zpochybnění průběhu této události, je nutné hledat příčinu "bomber gap" i v jiné, než obecně přijímané rovině, odvolávající se na pozorování během letecké přehlídky. Někteří autoři tak nabízí vysvětlení "bomber gap" jak z pohledu politickoekonomického, tak z hlediska lidského faktoru v tajných službách. Druhý pohled na "bomber gap" se týká obou krizí probíhajících v závěru roku 1956, Suezské krize a Maďarského povstání. Ačkoli by se zdálo, že strategické letectvo a jaderné bomby budou klíčovým faktorem a budou hrát důležitější roli při řešení obou krizí, kdy došlo nepřímo ke střetu obou strategií a doktrín obou velmocí, doktríny osvobození východní Evropy od komunismu a sovětské doktríny o pronikání do zemí Třetího světa. Strategické letectvo zde na první pohled hrálo podružnou roli, kapacity obou zemí na jaderný úder nebyly v té době ještě dostačující a vzájemná odstrašující síla zde zabránila přímému střetu obou velmocí. Obě krize tak z hlediska vzájemného vztahu velmocí probíhaly v diplomatické rovině.
|
|
|
Československo-britské vztahy v letech 1953-1957
Žíla, Erik ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá československo-britskými vztahy v období 1953-1957. Práce rozděluje československo-britské vztahy do tří základních oblastí, v nichž analyzuje vývoj ve sledovaném období, přičemž každé z nich je vyhrazena samostatná kapitola. Konkrétně se jedná o oblast politickou a diplomatickou, dále ekonomickou a konečně pak kulturní. Politická oblast začíná podkapitolou o základní podobě mezinárodního politického uspořádání ve sledovaném období, dále se zabývá stručným poválečným vývojem vzájemných politických vztahů a v hlavní části kapitoly zkoumá kromě úrovně vzájemných vztahů ve sledovaném období také vliv německé otázky a suezské krize na československo- britské vztahy. Kapitola je pak zakončena vyhodnocením úrovně československo-britských vztahů v politické oblasti. Ekonomická kapitola se po představení stručného poválečného vývoje věnuje v hlavní části kromě samotné analýzy vzájemných vztahů ve sledovaném období také československo-britským vztahům v oblasti civilního využití jaderné energie. Stejně jako předchozí kapitola je i tato kapitola zakončena podkapitolou, která hodnotí kvalitu československo-britských vztahů v ekonomické oblasti. Závěrečná kulturní kapitola uvádí po nástinu poválečného vývoje v její hlavní části vyjma samotné analýzy vzájemných vztahů ve...
|
|
|
Sovětská geopolitika a geostrategie v éře N. S. Chruščova a L. I. Brežněva
Drábek, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Žídková, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Sovětská geopolitika a geostrategie v éře N. S. Chruščova a L. I. Brežněva" pojednává o vývoji a konceptu geopolitických zájmů SSSR za vlády Chruščova a Brežněva. Představuje prvopočátky sovětské geopolitiky a cíle, kterých se snažila dosáhnout, zejména pod vedením J. V. Stalina. Hodnotí, do jaké míry se podařilo tyto cíle naplnit a zda cíle nenaplněné zůstaly v agendě nového sovětského vůdce, či nikoliv. Práce se zaobírá nejvýznamnějšími událostmi mezi léty 1953 - 1982 a hodnotí jejich význam pro sovětskou říši.
|
|
|
Eisenhower Doctrine and the Middle East: Changes of the US Foreign Policy after the Suez Crisis
Repčíková, Soňa ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Anotácia Cieľom diplomovej práce je analýza amerického zahraničnopolitického myslenia prostredníctvom komplexnej analýzy troch prezidentských administratív, vsadená do historického kontextu suezskej krízy. Práca poskytuje obraz o zmene americkej zahraničnej politiky po suezskej kríze pozorovanej na porovnaní zahraničnopolitických doktrín troch pre obdobie relevantných prezidentov - D. D. Eisenhowera, J. F. Kennedyho a L. B. Johnsona. Zahraničnopolitická doktrína je konkrétnym vyjadrením, obrazom zahraničnej politiky daného štátu. Americký politický systém je známy hneď niekoľkými historicky aj politicky významnými zahraničnopolitickými doktrínami. Práca približuje, akým spôsobom je v podmienkach Spojených štátov zahraničná politika a s ňou aj doktrína formulovaná, aké faktory proces formulácie ovplyvňujú. Dôležitým prvkom v pozadí analýzy je studená vojna. Popri teoretickom vymedzení práca ďalej ponúka komplexnú charakteristiku administratív troch sledovaných prezidentov. Súčasťou charakteristiky je analýza jednotlivých zahraničnopolitických doktrín. Na základe tejto analýzy je prostredníctvom komparácie sledovaná rozdielnosť jednotlivých administratív, odvodzovaná od historického okamihu suezskej krízy. Výsledkom komparácie budú vyvodené závery o podobnosti alebo prípadnej rozdielnosti jednotlivých...
|
|
|
Suezská krize: dopady na politiku Velké Británie a vývoj mezinárodních vztahů
Korbel, Tomáš ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Suezská krize: dopady na politiku Velké Británie a vývoj mezinárodních vztahů" se zaměřuje na ústřední momenty a především důsledky jedné z horkých krizí studené války z roku 1956. Stěžejním bodem této události byl izraelský útok na Egypt s podporou Velké Británie a Francie. Do konfrontace však ještě diplomaticky zasahovaly Spojené státy a Sovětský svaz, což bylo nakonec pro celou situaci rozhodující. V textu jsou nejprve rozebrány faktory, které vedly k propuknutí Suezské krize, dále její samotný průběh a posléze její následky. Cílem práce je identifikovat, kdo se stal hlavním vítězem a poraženým tohoto konfliktu. Dále jaké dopady vyvodila ze Suezské krize Velká Británie a jakým směrem se dále vyvíjeli vztahy mezi aktéry, kteří do konfliktu zasahovali.
|
|
|
Československo-britské vztahy v letech 1953-1957
Žíla, Erik ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá československo-britskými vztahy v období 1953-1957. Práce rozděluje československo-britské vztahy do tří základních oblastí, v nichž analyzuje vývoj ve sledovaném období, přičemž každé z nich je vyhrazena samostatná kapitola. Konkrétně se jedná o oblast politickou a diplomatickou, dále ekonomickou a konečně pak kulturní. Politická oblast začíná podkapitolou o základní podobě mezinárodního politického uspořádání ve sledovaném období, dále se zabývá stručným poválečným vývojem vzájemných politických vztahů a v hlavní části kapitoly zkoumá kromě úrovně vzájemných vztahů ve sledovaném období také vliv německé otázky a suezské krize na československo- britské vztahy. Kapitola je pak zakončena vyhodnocením úrovně československo-britských vztahů v politické oblasti. Ekonomická kapitola se po představení stručného poválečného vývoje věnuje v hlavní části kromě samotné analýzy vzájemných vztahů ve sledovaném období také československo-britským vztahům v oblasti civilního využití jaderné energie. Stejně jako předchozí kapitola je i tato kapitola zakončena podkapitolou, která hodnotí kvalitu československo-britských vztahů v ekonomické oblasti. Závěrečná kulturní kapitola uvádí po nástinu poválečného vývoje v její hlavní části vyjma samotné analýzy vzájemných vztahů ve...
|
|
|
"Special relationship"? Problematika britsko-amerických vztahů v počátečním stádiu studené války (1945-1956)
Krivenkaya, Yana ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent)
Bakalářská práce "Special relationship"? Problematika britsko-amerických vztahů v počátečním stádiu studené války (1945-1956)" pojednává o proměně britsko-amerických vztahů, známých taktéž jako "special relationship", v zadaném období. Práce se zaměřuje na důležité historické milníky, jež vedly k transformaci charakteru spolupráce mezi Británií a USA, druhou světovou válkou počínaje, suezskou krizí konče. Cílem práce je na příkladech ukázat, jak a proč se měnila povaha vztahu mezi Velkou Británií a Spojenými státy, a zvýraznit míru vzájemné provázanosti obou států.
|
|
|
Československo-britské vztahy v letech 1953-1957
Žíla, Erik ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá československo-britskými vztahy v období 1953- 1957. Práce rozděluje československo-britské vztahy do tří základních rovin, v nichž analyzuje vývoj ve sledovaném období, přičemž každé rovině je vyhrazena samostatná kapitola. Konkrétně se jedná o roviny politickou a diplomatickou, ekonomickou a kulturní. Politická rovina se v úvodu věnuje základnímu nástinu mezinárodního uspořádání ve sledovaném období, dále se zabývá stručným poválečným vývojem vzájemných politických vztahů a v hlavní části analyzovaného období uvádí ještě vliv německé otázky a suezské krize. Politická rovina je pak zakončena podkapitolou o obecných tendencích ve vzájemných československo-britských vztazích. Ekonomická kapitola se po představení stručného poválečného vývoje věnuje v hlavní části analyzovaného období také vzájemným vztahům v oblasti civilního využití jaderné energie. Stejně jako předchozí kapitola je i ekonomická rovina zakončena podkapitolou o obecných tendencích ve vzájemných ekonomických vztazích. Závěrečná kulturní kapitola uvádí po nástinu poválečného vývoje v hlavní části analyzovaného období také dvě podkapitoly o Whitehavenském fondu a Hnutí Lidice budou žít. Kapitola je opět zakončena závěrečnou podkapitolou o obecných tendencích ve vzájemných kulturních vztazích.
|
|
|
"Special Relationship" v době vlády Harolda Macmillana (1957-1963)
Beranová, Monika ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Práce analyzuje klíčové momenty z období vlády Harolda Macmillana jakožto ministerského předsedy Velké Británie a vlády Johna Fitzgeralda Kennedyho, prezidenta Spojených států. Velká Británie a Spojené státy disponovaly zvláštním vztahem, který byl založen na jejich úzké spolupráci. Macmillan s Kennedym vztah prohloubili osobním přátelstvím, které hrálo roli při řešení nastalých konfliktů v době studené války, kdy hrozilo jaderné zničení. Analýza dokazuje, že "Special Relationship" v období mezi lety 1957 až 1963 prošel dynamickým vývojem, avšak nikdy zcela neztratil svůj zvláštní status. I přes počáteční nedůvěru obou zemí po Suezské krizi, dokázali oba politici najít vždy kompromisní řešení. Díky jejich přátelství a hlubokému respektu se v dobách nejvyšší hrozby dokázali sjednotit. Názornou ukázkou osobního vztahu je například Karibská krize, kdy Kennedy byl v telefonickém spojení s Macmillanem a žádal ho o radu. Tímto se Macmillan stal jedním z hlavních poradců při řešení krize. Zvláštní vztah obou zemí neskončil v roce 1963, kdy Macmillan rezignoval a Kennedy byl zastřelen. Silná politika v rámci "Special Relationship" se projevila i v období vlády Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové.
|
host ::
RSS.