|
| |
|
|
Osobnost pěstouna v současném systému náhradní rodinné péče v České republice
Charyparová, Michaela ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem osobnosti pěstounů v současném systému náhradní rodinné péče v České republice. Teoretická část práce popisuje současný systém náhradní rodinné péče u nás, specifika pěstounské péče a úlohu psychologa v procesu zprostředkování i následné realizace náhradní péče o dítě. Všechna tato témata jsou předkládána na základě studia odborných tuzemských i zahraničních pramenů a jsou zasazena do kontextu tématu osobnosti pěstouna. Druhá část představuje návrh designu výzkumného empirického šetření vážícího se k tématu práce. Klíčová slova: Náhradní rodinná péče, pěstoun, osobnost, nároky, zátěž.
|
|
| |
|
|
Hodnocení aktuální situace pěstounské péče na přechodnou dobu pohledem pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje
Karasová, Vendula ; Mertl, Jiří (vedoucí práce) ; Kvašňáková, Lenka (oponent)
1 ABSTRAKT Tématem této diplomové práce je hodnocení aktuální situace pěstounské péče na přechodnou dobu pohledem pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí Jihočeského kraje. Diplomová práce je obsahově rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je primární pozornost věnována především problematice ohroženého dítěte, neboť právě ohroženým dětem je směřována sociálně-právní ochrana, které je pak věnována další teoretická část. Třetí část v rámci teoretické problematiky je zaměřena na náhradní rodinnou výchovu, kdy největší zájem je zúžen právě na pěstounskou péči na přechodnou dobu. Poslední kapitola teoretické části je směřována k aktuálním legislativním změnám, které celou problematiku podtrhují. V souvislosti s cílem práce a teoretickými poznatky byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak hodnotí pracovníci OSPOD aktuální situaci pěstounské péče na přechodnou dobu? Dále byly stanoveny dílčí výzkumné otázky: Jak hodnotí pracovníci OSPOD aktuální spolupráci s pěstouny na přechodnou dobu? Jaká pozitiva vnímají pracovníci OSPOD v pěstounské péči na přechodnou dobu s ohledem na aktuální legislativní změnu? Jaká negativa předpokládají pracovníci OSPOD v pěstounské péči na přechodnou dobu s ohledem na aktuální legislativní změnu? Aby bylo možné naplnit výzkumný záměr, byla zvolena...
|
|
|
Děti z institucionální a přechodné pěstounské péče v novém domově očima náhradních rodičů
Zdražilová, Elen ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá srovnáním a hloubkovou analýzou některých psychologických aspektů (zejména problematikou citové vazby) u dětí aktuálně pobývajících v náhradní rodinné péči se zkušeností se dvěma typy rané péče - institucionální péčí a PPPD po dobu prvního roku života. Zkoumanými oblastmi jsou projevy attachmentu a významné projevy chování, prožívání a vztahovosti u těchto dětí. Cílem práce je srovnání vlivu obou forem péče na psychiku dítěte a hlubší pochopení souvislostí mezi sledovanými jevy. Výzkum byl prováděn formou kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů s pěstouny či osvojiteli zkoumaných dětí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zkoumané děti z PPPD, i přes často neuspokojivou kvalitu poskytované péče, vykazují příznivější projevy ve většině zkoumaných oblastí než děti z institucionální péče a zůstává u nich zachována schopnost navázání důvěrného vztahu s pečující osobou. U dětí je ale patrná zvýšená míra úzkostnosti a nejistoty. U zkoumaných dětí z institucionální péče byly patrné projevy narušené citové vazby a další obtíže v chování a v regulaci emocí. U obou skupin dětí bylo možné zaznamenat zlepšení stavu po příchodu do rodiny, v případě dětí z instituce však měla na změně nejvýraznější podíl odborná pomoc v podobě terapie attachmentu. Výzkum také upozorňuje na problematické aspekty...
|
|
|
Problematika náhradní rodinné péče z pohledu pěstounů a doprovázejícího pracovníka
JIRÁSKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče z pohledu pěstounů a doprovázejícího pracovníka. Cílem práce bylo zjistit, jaká jsou pozitiva a negativa spolupráce pěstounů s doprovázejícími organizacemi, a popsat zkušenosti spolupráce doprovázejících pracovníků s pěstouny. Bakalářská práce má dvě části. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy vztahující se k náhradní rodinné péči a jejím formám s důrazem na pěstounskou péči. Definovaná je rodina, její funkce a druhy rodin, je vysvětlen pojem attachment, sociálně právní ochrana dětí. Poměrně velký prostor je věnován pěstounské péči, jejím druhům a procesu zprostředkování PP. Poslední kapitola se vztahuje na doprovázející organizace pro pěstounské rodiny, doprovázející pracovníky a poskytované služby pro pěstouny. V praktické části byl proveden kvalitativní výzkum, technikou polostrukturovaného rozhovoru s pěstouny a doprovázejícími pracovníky. Z výzkumu vyplývá, že spolupráce pěstounů s DO je hodnocena kladně, velkou roli hraje osoba doprovázejícího pracovníka, především jeho osobnostní kvality, způsob práce a celkový přístup a jednání s rodinou, protože se jedná společně s poskytovanými službami o rozhodující faktor pro výběr DO. V závěru práce jsou shrnuty moje hlavní poznatky a výsledky, kterých bylo dosaženo. Myslím si, že tato práce by se dala považovat za užitečný zdroj nebo informační materiál, který by mohl sloužit budoucím pěstounům, doprovázejícím pracovníkům, ale i studentům v oblasti sociální práce. Mohla by být i přínosem pro zlepšení povědomí o pěstounské péči a o doprovázejících organizacích.
|
|
|
Rizikové chování dospívajících se zkušeností náhradní rodinné péče
SPILKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá problematikou poruch chování zejména v kontextu problémového chování souvisejícího s hledáním individuální identity. Zaměřuje se na adolescenty, kteří byli přijati do náhradní rodinné péče a nemají přístup k informacím o své minulosti a biologických rodičích. Cílem teoretické části práce bylo stanovit souvislosti mezi umístěním dítěte do NRP a rozvojem problémového chování v období adolescence. Teorie dále směřovala k identifikaci specifik raného pobytu v ústavní péči a popisu následků chybějících informací o svém původu ve vztahu k poruchám chování v dospívání. Výzkumná část práce byla založena na sběru kvalitativních dat z hloubkových rozhovorů, které byly orientovány na kontext rozvoje poruch chování u dospívajícího muže, který vyrůstal v adoptivní rodině a neměl dostupné informace o svém původu a biologické rodině.
|
|
|
Jaká je role asistovaného kontaktu v náhradní rodinné péči v ČR
Hrnková, Veronika ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Vrzáček, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jaká je role asistovaného kontaktu v systému náhradní rodinné péče v České republice. Cílem této práce bylo zmapovat zkušenosti a postoj k asistovaným kontaktům všech aktérů, kteří se na těchto kontaktech podílejí a následné porovnání získaných výstupů s platnou legislativou a metodickým uchopením této problematiky. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část této práce se zaměřuje na vysvětlení systému náhradní rodinné péče a jejího financování. Následně se zaměřuje také na současnou právní úpravou kontaktů dětí s biologickými příbuznými, formami a intenzitou kontaktů, a definicí hlavních aktérů kontaktů a nastavování kontaktů. Výzkumná část mapuje zkušenosti a postoje aktéru asistovaných kontaktů, jejich negativní i pozitivní zkušenosti s nastavováním a průběhem asistovaných kontaktů, se spoluprací s dalšími institucemi, v rámci jedné organizace v Karlovarském kraji. Výzkum byl zpracován prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Polostrukturované rozhovory se všemi respondenty byly interpretovány a porovnány s dostupnou legislativou a vypracovanými metodikami. Klíčová slova: náhradní rodinná péče, asistované kontakty, pěstounská péče zprostředkovaná, pěstounská péče příbuzenská, financování pěstounské péče, biologičtí rodiče,...
|
|
|
Pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu (srovnání institutů)
Matuszczyková, Klára ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
Pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu (srovnání institutů) Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na instituty pěstounské péče a vystihuje jejich rozdílné aspekty. Analyzuje nejen odlišné stránky obou institutů, ale poukazuje na specifičnost pěstounské péče vykonávané osobami blízkými a příbuznými. Práce je rozdělena do pěti kapitol. Kapitola první pojednává o obou institutech z teoretického hlediska a o jejich historickém vývoji. Druhá část se zabývá lidskoprávním aspektem, který cílí na principy jako je zájem dítěte a právo na rodinný život. Především na to, jak mohou být pojímány v pěstounské péči. Různé přístupy jsou vykládány ve světle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu České republiky. Druhá kapitola se věnuje všem zúčastněným. Jedná se o část práce, ve které se projevují odlišnosti jednotlivých subjektů v závislosti na typu péče. V rámci kapitoly je pojednáno o osobách v evidenci a pěstounech, včetně pěstounů příbuzenských a jejich vzájemné odlišnosti ve smyslu odborné přípravy a nároků. Součástí kapitoly je rovněž analýza přechodnosti a krizovosti. OSPOD a doprovázející organizace jsou stěžejními články pěstounské péče. Závěrem je poukazováno právě na tyto dva důležité subjekty, které mají nezastupitelnou roli a jsou v neustálé interakci s rodinou. Právům a...
|
|
|
Limity sociální práce na oddělení sociálně-právní ochrany dětí
VISTOŘÍN, Jakub
Cílem této práce je identifikovat limity práce na oddělení sociálně-právní ochrany dětí a následnému popisu způsobu vypořádání se s těmito limity. Za tímto účelem jsem provedl rozhovory s pěti pracovníky sociálně-právní ochrany dětí. Místní příslušnost tohoto pracoviště v rámci zachování anonymity nebudu uvádět. I přes fakt, že pracovníci sociálně-právní ochrany dětí mají stanovenou metodiku a jsou omezováni legislativou, je zde mnoho způsobů, jak řešit a vyrovnávat se s limity, které výzkum této práce identifikuje. Přínosem celé bakalářské práce může být získání nového pohledu na věc, či uvědomění si, že existují i jiné možnosti práce, které lze v této profesi uplatnit. Tento zmiňovaný přínos by mohl platit jak pro informanty, se kterými byly rozhovory uskutečněny, tak pro další odborníky ve stejném odvětví, přičemž si myslím, že by to mohlo být o to více zajímavé, vidět přístup práce na odlišném oddělení a podle potřeb upravit potřebné záležitosti. Dalším faktem, který pouze utvrzuje v možnosti pomoci lidem, kteří se v tomto odvětví pohybují je skutečnost, že se neopírám ve výzkumu o žádná čísla či statistiky, ale o lidskou stránku této práce o podklady, které jsem získal při rozhovoru s člověkem, který vykonává tuto profesi, stejně jako odborník, kterému by tato práce mohla být užitečná.
|
host ::
RSS.