|
|
Stanovení autenticity potravin rostlinného původu pomocí molekulárních metod
Plášková, Anna ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na stanovení autenticity ovocných výživ určených pro ranou dětskou výživu pomocí molekulárních metod. V experimentální části byla provedena pomocí kitu izolace rostlinné DNA z ovoce (jahoda, meruňka, malina, jablko) a z šesti komerčních výrobků pro děti. Izolovaná DNA byla charakterizována a ověřena metodou PCR s primery specifickými pro rostlinnou rDNA (ITS2). Byly vybrány specifické páry primerů pro amplifikaci DNA z jednoho ovocného druhu. Specifičnost primeru byla hodnocena u čtyřech ovocných druhů. Ke stanovení citlivosti testu multiplex PCR byla použita směs ovocného pyré ze dvou plodů. Aby byla ověřena použitelnost navrhnuté multiplex PCR, bylo analyzováno pomocí této metody šest ovocných komerčních výrobků. Předkládaná metodika detekce ovoce pomoci qPCR a multiplex-qPCR (duplex) zahrnuje takové metodické přístupy, které umožňují diagnostikovat dva druhy ovoce (jahoda-malina, meruňka-jablko) v jedné reakci, čímž snižují ekonomické i časové nároky potřebné pro detekci.
|
|
|
Detekce vybraných druhů ovoce v potravinách rostlinného původu pomocí instrumentálních a molekulárně biologických metod
Ondruch, Petr ; Langová, Denisa (oponent) ; Fialová, Lenka (vedoucí práce)
Potraviny se často stávají předmětem falšování, výjimkou nejsou ani ovocné výrobky obsahující jahody. Tato práce se zabývá detekcí jahod v modelových a reálných ovocných výrobcích, aby mohlo být i případné falšování odhaleno. Cílem práce byla příprava modelových a reálných ovocných výrobků, jejich analýza pomocí vybraných instrumentálních a molekulárně-biologických metod a vzájemné srovnání výsledků těchto metod. Za tímto účelem byly připraveny modelové a zakoupeny komerční směsi ovocných výrobků. Pomocí UV-VIS spektrofotometrie u nich byl stanoven obsah polyfenolů a flavonoidů, které byly podrobněji charakterizovány pomocí HPLC. Z ovocných pyré byla vyizolována DNA. Pomocí vhodných primerů byla potvrzena případná amplifikovatelnost a tvorba produktu specifického pro jahodu. Tento produkt byl ověřen elektroforetickou kontrolou. V instrumentální části byly pomocí extrakce a HPLC u modelových a komerčních směsí detekovány určité látky. U vybraných látek bylo stanoveno i jejich množství. Nejnižší množství jahodové DNA, které bylo možné pomocí vybraných primerů u metody PCR detekovat, činilo 0,7 ng/µl, u komerčních směsí se tuto DNA detekovat nepodařilo. U metody HPLC se při zaměření na určitý fingerprint a množství pelargonidin-3-glukosidu ve vzorcích podařilo detekovat jahodu ve všech vzorcích. Za vhodnější se v tomto případě dá považovat instrumentální metoda.
|
|
|
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
|
|
|
Stanovení autenticity potravin rostlinného původu pomocí molekulárních metod
Plášková, Anna ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na stanovení autenticity ovocných výživ určených pro ranou dětskou výživu pomocí molekulárních metod. V experimentální části byla provedena pomocí kitu izolace rostlinné DNA z ovoce (jahoda, meruňka, malina, jablko) a z šesti komerčních výrobků pro děti. Izolovaná DNA byla charakterizována a ověřena metodou PCR s primery specifickými pro rostlinnou rDNA (ITS2). Byly vybrány specifické páry primerů pro amplifikaci DNA z jednoho ovocného druhu. Specifičnost primeru byla hodnocena u čtyřech ovocných druhů. Ke stanovení citlivosti testu multiplex PCR byla použita směs ovocného pyré ze dvou plodů. Aby byla ověřena použitelnost navrhnuté multiplex PCR, bylo analyzováno pomocí této metody šest ovocných komerčních výrobků. Předkládaná metodika detekce ovoce pomoci qPCR a multiplex-qPCR (duplex) zahrnuje takové metodické přístupy, které umožňují diagnostikovat dva druhy ovoce (jahoda-malina, meruňka-jablko) v jedné reakci, čímž snižují ekonomické i časové nároky potřebné pro detekci.
|
|
|
Detekce vybraných druhů ovoce v potravinách rostlinného původu pomocí instrumentálních a molekulárně biologických metod
Ondruch, Petr ; Langová, Denisa (oponent) ; Fialová, Lenka (vedoucí práce)
Potraviny se často stávají předmětem falšování, výjimkou nejsou ani ovocné výrobky obsahující jahody. Tato práce se zabývá detekcí jahod v modelových a reálných ovocných výrobcích, aby mohlo být i případné falšování odhaleno. Cílem práce byla příprava modelových a reálných ovocných výrobků, jejich analýza pomocí vybraných instrumentálních a molekulárně-biologických metod a vzájemné srovnání výsledků těchto metod. Za tímto účelem byly připraveny modelové a zakoupeny komerční směsi ovocných výrobků. Pomocí UV-VIS spektrofotometrie u nich byl stanoven obsah polyfenolů a flavonoidů, které byly podrobněji charakterizovány pomocí HPLC. Z ovocných pyré byla vyizolována DNA. Pomocí vhodných primerů byla potvrzena případná amplifikovatelnost a tvorba produktu specifického pro jahodu. Tento produkt byl ověřen elektroforetickou kontrolou. V instrumentální části byly pomocí extrakce a HPLC u modelových a komerčních směsí detekovány určité látky. U vybraných látek bylo stanoveno i jejich množství. Nejnižší množství jahodové DNA, které bylo možné pomocí vybraných primerů u metody PCR detekovat, činilo 0,7 ng/µl, u komerčních směsí se tuto DNA detekovat nepodařilo. U metody HPLC se při zaměření na určitý fingerprint a množství pelargonidin-3-glukosidu ve vzorcích podařilo detekovat jahodu ve všech vzorcích. Za vhodnější se v tomto případě dá považovat instrumentální metoda.
|
|
|
Detekce fytopatogenů jahodníku
MICHÁLKOVÁ, Barbora
Detekce fytopatogenů (Agrobacterium, Rhodococcus, fytoplazmy, SPV1, SMoV, SMYEV, SCV, SCRh1) na rostlinách jahodníku pomocí PCR a následného sekvenování. Zároveň byl zkoumán přenos SCRh1 roubováním.
|
|
|
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
|
|
| |
host ::
RSS.