|
|
Československá diplomacie a Izrael v letech 1948-1967
Krausová, Noemi ; Putík, Daniel (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Noemi Krausová Bakalářská práce Československá diplomacie a Izrael v letech 1948 - 1967 2015 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem diplomatických vztahů Československa a Izraele v letech 1948 - 1967. Československo bylo vůči palestinským Židům v prvních poválečných letech velmi vstřícné a podporovalo myšlenku na vznik židovského státu v Palestině. Tento "trend" přátelských vztahů se nezměnil ani po komunistickém převratu v roce 1948. Československo se dokonce stalo jedinou zemí, která dodávkami zbraní a vojenského materiálu podpořila Izrael v jeho válce za nezávislost v letech 1948/49. Zhruba od roku 1950, kdy se začal měnit postoj SSSR k Izraeli, se však začal měnit i ten československý. ČSR již bylo Moskvě stoprocentně podřízené a jeho zahraniční politika odpovídala sovětské linii. Vztahy s Izraelem se postupně zhoršovaly, zlomovým bodem byl antisemitský a antisionistický proces s Rudolfem Slánským v Československu v roce 1952. Izraelská strana byla tímto obratem v československém přístupu překvapena. Nastoupená linie nepřátelství vyvrcholila roku 1967, kdy byly diplomatické styky po šestidenní válce úplně přerušeny. Tato práce mapuje vývoj vzájemných vztahů ve sledovaném období, a to na základě obsahové analýzy dokumentů uložených v Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR a v Národním...
|
|
|
První krůčky k únoru. Moskevská jednání v březnu 1945
Čuchna, Matěj ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tématem této práce jsou moskevská jednání československé politické reprezentace v Moskvě v březnu 1945, konkrétněji jednání prezidenta Beneše s představiteli Sovětského svazu a vnitropolitická jednání československých politiků z londýnského a moskevského exilu o programu, struktuře a složení první poválečné vlády, uspořádání státu a jeho mezinárodněpolitické orientaci. Kromě průběhu a bezprostředního výsledku moskevských jednání práce zasazuje téma do širšího historického kontextu a představuje události a skutečnosti, které vedly k moskevským jednáním a definovaly jejich podobu, a rovněž jejich dlouhodobé následky.
|
|
|
Molotov - Ribbentrop pact in 70. anniversary of the end of WWII.
Suchodolinský, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práca je rozdelená do dvoch hlavných častí. V tej prvej sa v dvoch kapitolách zaoberá udalosťami v roku 1939. Konkrétne podpisom paktu o neútočení medzi Nemeckom a Sovietskym zväzom, tiež známy ako pakt Molotov-Ribbentrop, podľa ministrov zahraničných vecí oboch krajín, ktorí ho podpísali. Tiež udalosťami, ktoré tomuto paktu predchádzali a ktoré nasledovali po ňom. V tejto historickej časti práce sa tiež budem pozerať na vzťah medzi ideológiami Nemecka a ZSSR. Pričom budem chcieť poukázať na fakt, že oba režimy, ako nemecký tak aj sovietsky, boli pripravené na expanziu nie len na úkor tretích štátov, ale aj na úkor jeden druhého. Ďalšia časť práce sa bude zaoberať interpretáciou týchto udalostí vo dvoch kapitolách. V prvej sa pozriem ako sa líšia názory historikov na problematiku a ako si tieto udalosti vysvetľujú. Pokračovať budem druhou kde budem sledovať interpretáciu udalostí z pohľadu Vladimíra Putina v oficiálnych vyjadreniach. Budem sledovať zmeny jeho vyjadrení v čase. Na záver zhrniem zistené informácie a zhodnotím.
|
|
|
Obraz Ivana IV. Hrozného ve stalinském Rusku
Lhotáková, Veronika ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Smrž, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obrazem cara Ivana Hrozného ve stalinském Rusku. Analyzuje charakteristiku jeho osobnosti ve starší ruské a sovětské historiografii. Soustřeďuje se na jeho zobrazení v umění, především ve filmu Sergeje Michajloviče Ejzenštejna Ivan Hrozný. Zabývá se vznikem a obecným přijetím tohoto filmu během druhé světové války. Hodnotí jeho historickou věrohodnost, ideologické vyjádření a umělecký význam.
|
|
|
Sovětsko-německé vztahy 1933-1939
Drymanovych, Anhelina ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce analyzuje vývoj a jednotlivé aspekty zahraniční politiky SSSR vůči Německu ve vymezeném období 1933-1939. Bakalářská práce je koncipována především s orientací na sovětskou stranu této problematiky, význam sovětsko-německé spolupráce a podepsání paktu Molotov-Ribbentrop pro sovětskou politiku. Práce má za úkol zjistit, co zapříčinilo odmítnutí sovětským diktátorem sblížení s Francií a Velkou Británií proti Hitlerovi, a proč se místo toho bylo rozhodnuto pro přeorientování politické směrnice SSSR na uzavření spojenecké dohody s Třetí říší. Zároveň si autorka práce klade otázku, co znamenala kádrová výměna lidového komisaře zahraničních věcí M. Litvinova za V. Molotova a jak to ovlivnilo jednání SSSR se západními mocnostmi. Hlavní část práce je věnována jednáním Sovětského svazu s Anglií a Francií a následnému podepsání paktu Molotov-Ribbentrop mezi SSSR a Německem. V závěru jsou zhodnoceny důvody přeorientování kurzu zahraniční politiky, jež mělo sovětské vedení.
|
|
| |
|
|
Západní reakce a sovětská argumentace v případě anexe Pobaltí Sovětským svazem roku 1940
Prokopová, Zuzana ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato práce pojednává o reakci mezinárodní komunity na okupaci a následné připojení pobaltských států k Sovětskému svazu roku 1940. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, jak se k anexi postavily dvě západní mocnosti, Spojené státy americké a Velká Británie. Práce se věnuje zahraničním politikám USA a Velké Británie vůči Sovětskému svazu během druhé světové války, kdy se obě západní země rozhodly odmítnout legitimitu anexe. Práce vysvětluje, za jakých okolností se vlády a jejich čelní představitelé museli rozhodovat. Při analýze americké zahraniční politiky se práce zabývá i Stimsonovou doktrínou z roku 1932, která byla důležitá pro formulování politiky neuznávání silových zabrání území a byla použitá i na situaci v Pobaltí. Práce se dále věnuje budování protihitlerovské koalice, tzv. Velké trojky, a konferencím tří státníků. Pobaltská otázka byla sporným bodem při jednáních, avšak na Teheránské konferenci byla vyřešena tichým přijetím faktu, že pobaltské státy byly součástí Sovětského svazu. Uznání de iure však nikdy nebylo uděleno. Práce také nastiňuje vývoj událostí v Pobaltí v období od srpna 1939 do anexe v létě 1940. Dalším tématy, o kterých tato práce stručně pojednává, je sovětská argumentace pro ospravedlnění anexe, otázka mezinárodního práva a legitimity pobaltské anexe. Práce vznikla...
|
|
|
Pohled na období stalinismu jako třecí plocha mezi ruským státem a hnutím Memorial
Černoušek, Štěpán ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Pohled na období stalinismu jako třecí plocha mezi ruským státem a hnutím Memorial sleduje proměny ve výkladu sovětských represí (především z období stalinismu) od konce 80. let 20. století do konce roku 2016. Na jedné straně sleduje postoj ruského (resp. sovětského) státu, na straně druhé pak postoj nezávislého hnutí Memorial. V pěti kapitolách seřazených dle chronologického vývoje si všímá rozporů, které ve výkladu represí státu a Memorialu vznikají a snaží se je vysvětlit. Zatímco postoj Memorialu zůstává po celou dobu konzistentní a snaží se represe dávat do širšího kontextu, ze strany státu vidíme různé přístupy v dobách perestrojky, za vlády prezidenta Jelcina i v období prezidentství Vladimira Putina. Od souznějících postojů se stát pohybuje k výkladům, které jsou v rozporu s pozicí Memorialu a jsou ideologicky motivované. Práce také hledá příčiny současného tlaku ruského státu proti hnutí Memorial, který zesílil především po roce 2014. Na pozadí hlavního tématu práce představuje také stručnou historii hnutí Memorial, jeho vývoj a konkrétní projekty a postoje.
|
|
|
Stalin a sovětská zahraniční politika v letech 1945-1947
Lehnert, Jiří ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou sovětské zahraniční politiky po skončení druhé světové války zejména v letech 1945-1947. Práce se zaměřuje na aspekty sovětské zahraniční politiky na pozadí zvyšujícího se napětí mezi mocnostmi protihitlerovské koalice především mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Práce se tak věnuje sovětské strategii na konferencích Velké trojky v Jaltě a v Postupimi v roce 1945. Sovětské reakce na mezinárodní vývoj v letech 1945-1947 jsou spjaty s procesem sovětizace zemí střední a jihovýchodní Evropy. Práce se v tomto směru krátce zaobírá hlavně poválečným vývojem v Polsku, Bulharsku, Rumunsku a Německu a také sovětskou reakcí na novou americkou zahraniční politiku zadržováni komunismu uskutečňovanou prostřednictvím Trumanovy doktríny a Marshallova plánu v roce 1947. Sovětský svaz na tuto situaci reagoval v témže roce vytvořením Informačního byra komunistických a dělnických stran. Jedním ze stěžejních cílů práce je také snaha o vystihnutí úlohy sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina v zahraničně-politické agendě Sovětského svazu. Práce si také klade za cíl zjistit, jestli a jakým způsobem ovlivnila mezinárodní situace daného období vztahy uvnitř sovětského vedení.
|
|
|
Československá diplomacie a Izrael v letech 1948-1967
Krausová, Noemi ; Putík, Daniel (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Noemi Krausová Bakalářská práce Československá diplomacie a Izrael v letech 1948 - 1967 2015 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem diplomatických vztahů Československa a Izraele v letech 1948 - 1967. Československo bylo vůči palestinským Židům v prvních poválečných letech velmi vstřícné a podporovalo myšlenku na vznik židovského státu v Palestině. Tento "trend" přátelských vztahů se nezměnil ani po komunistickém převratu v roce 1948. Československo se dokonce stalo jedinou zemí, která dodávkami zbraní a vojenského materiálu podpořila Izrael v jeho válce za nezávislost v letech 1948/49. Zhruba od roku 1950, kdy se začal měnit postoj SSSR k Izraeli, se však začal měnit i ten československý. ČSR již bylo Moskvě stoprocentně podřízené a jeho zahraniční politika odpovídala sovětské linii. Vztahy s Izraelem se postupně zhoršovaly, zlomovým bodem byl antisemitský a antisionistický proces s Rudolfem Slánským v Československu v roce 1952. Izraelská strana byla tímto obratem v československém přístupu překvapena. Nastoupená linie nepřátelství vyvrcholila roku 1967, kdy byly diplomatické styky po šestidenní válce úplně přerušeny. Tato práce mapuje vývoj vzájemných vztahů ve sledovaném období, a to na základě obsahové analýzy dokumentů uložených v Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR a v Národním...
|
host ::
RSS.