|
|
Ta naše hospoda
Velechovská, Nela ; Jung, Adam (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Volný večer, sraz s přáteli, oslava, nebo zastávka na výletě. To vše nám poskytuje hospoda. Český fenomén, pro naši kulturu tak jedinečný, jehož vlastnosti daleko přesahují jen výčep s pivní pěnou a cinkání skla. V průběhu časů nabírala různých podob a její vývoj reagoval na řadu vnějších faktorů. S jistotou však můžeme říct, že její rysy přetrvávají v kterékoliv době i formě. Tradice, pocit sounáležitosti, komunikace a hlavně útočště, kde čas mění svou rychlost. Místo, které přijímá své hosty s otevřenou náručí a jistotou. Diplomová práce reaguje na současnou situaci hospodské kultury v sudetské oblasti Bruntálska a Rýmařovska a předkládá manuál české hospody s konkrétní aplikací na koncepční vizi v dané oblasti. Navazuje na předdiplomový projekt, jehož obsah shrnoval vývoj a funkci hospody v průběhu časů. Návrh vychází z poznatků získaných při sledování fenoménu. Pracuje se stávajícími objekty, kterým se snaží vrátit život a navrhnout způsob, jak je v dnešní době uchopit.
|
|
|
Diakonický rozměr života církevního sboru
HUTAŘOVÁ, Sandra
Teoretická část popisuje diakonii, jako součást Církve na základě konstitutivních prvků. Zabývá se historií, diverzitou forem diakonie a mapováním aktivit konkrétního sboru. Výzkumné šetření přináší názor čtyř členů Sboru Církve bratrské v Havlíčkově Brodě. Snahou je lépe zmapovat a zkoumat myšlenky spojené s diakonií v rámci sboru.
|
|
|
Zašová - klášter v rukách veřejnosti
Šebestová, Pavla ; Šárka, Jan (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Projekt se zabývá přestavbou někdejšího kláštera Trinitářského řádu a navazujícího areálu obce Zašová. Účelem přestavby je vytvoření návrhu, který by sestával z centra společensky potřebných sociálních služeb a dostatečně by využil skrytý potenciál areálu. Předmětem řešení jsou zejména objekty ve vlastnictví obce, tj. samotná klášterní budova, budova bývalé školy, hospodářské objekty a rozsáhlá klášterní zahrada. V řešení je také zahrnuta úvaha zamýšlející se nad potencionálním zapojením farního objektu a barokního kostela Navštívení Panny Marie do celkového ideového konceptu. Celý návrh se snaží vyhovět potřebám obce, a vyzdvihnout taktéž její rozvojový potenciál v rámci širšího okolí.
|
|
|
Společenství
Matyášová, Hana ; Lungová, Barbora (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Práce podněcuje vytvoření společenství bakterií a lidí. Vybraný okruh účastníků pečuje o bakteriální kulturu, na základě těchto zkušeností vzniká série sci-fi povídek. Příběhy jsou psány při akcích ve specifickém prostoru. Atmosféra, hudba, osvětlení, prostorové řešení i délka setkání určují osnovu povídek. Cílem povídek je zvýšení citlivosti k více než lidským druhům.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánů v Brně - Líšni
Kręželoková, Tereza ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je návrh kostela Svatého Ducha a zároveň komunitního centra pro Salesiány v Brně – Líšni. Salesiáni jsou křesťanskou kongregaci, která se věnuje zejména výchově mládeže. V Líšni působí Salesiáni už od roku 1995. kdy zde začalo vznikat Salesiánské středisko mládeže. Zdejší komunita věřících zde momentálně nemá kostel, který by splňoval kapacitní podmínky, věřící slaví bohoslužby v tělocvičně Salesiánského střediska mládeže. Cílem mé práce je návrh kostela, kde můžou věřící důstojně slavit bohoslužby, a také komunitního centra, kde se může zdejší komunita lidí setkávat a vytvářet společenství. Součástí návrhu je také fara s byty a zázemím pro kněze. Pozemek určený k výstavbě se nachází v těsné blízkosti Salesiánského střediska mládeže. Leží na vyvýšeném místě v dosti svažitém terénu. Severně od pozemku se nachází objekt polikliniky. Okolní zástavbu tvoří panelové bytové domy, často s výškou až osmi podlaží. Tvar objektu vychází z urbanistického uspořádání. Vnější půdorysný tvar objektu je obdélníkový a je osazen rovnoběžně s objektem polikliniky a s komunikací. Do obdélníku je vyříznutá elipsa – vnitřní atrium. Do atria je vepsán elipsovitý půdorys kostela. Navrhovaný objekt je rozdělen do jednotlivých funkčních celků: kostel Svatého Ducha, zázemí kostela, komunitní centrum a fara. Kostel má půdorysný tvar elipsy a je osvětlen pouze shora pomocí světlíků. Tyto světlíky symbolizují světlo Ducha Svatého, přicházející shora. Vnitřní prostor kostela je vymezen 24 sloupy. Součástí zázemí kostela je sakristie, hovorna, hygienická zařízení a provozní prostory. Mezi komunitním centrem a kostelem je navrženo vnitřní atrium, kolem kterého vede chodba komunitního centra. Součástí komunitního centra je společenský sál pro 120 lidí, který lze rozdělit pomocí mobilní příčky na dvě místnosti, dále také učebna, klubovna a zázemí. Ve 2NP se nachází dva byty kněží a zázemí pro kněze, součástí, kterého je kuchyňka, knihovna, kanceláře a kaple. Dominantním prvkem návrhu je věž, která slouží jako zvonice. Před kostelem vznikne kostelní nádvoří, kde je navrženo posezení, vodní prvek a také přístřešky pro kola. U schodiště na jižní straně pozemku vzniknou pobytové schody. Součástí návrhu je i úprava okolních ploch zeleně.
|
|
| |
|
|
Rodina dítěte s těžkým kombinovaným postižením
Káchová, Viola ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tato bakalářská práce se soustředí na problematiku rodiny s dítětem s těžkým kombinovaným postižením. První tři části vysvětlují pojmy kombinované postižení, mozková obrna a rodinu dítěte s těžkým kombinovaným postižením. Vlastní výzkumné šetření sleduje vybranou rodinu s dítětem s těžkým kombinovaným postižením. Cílem této práce je zjistit, jak vybrané sociální skupiny působí na zvolenou rodinu a zodpovědět stanovené otázky: Co vše péče o dítě upoutané na lůžku obnáší a jaký to má dopad na rodinu dítěte? Změnil se sociální okruh kolem rodiny poté, co do ní vstoupilo dítě s postižením? Jakým způsobem to ovlivňuje sourozence a kterých sociálních oblastí života se to dotýká? Výzkumné šetření má kvalitativní charakter a je plněno formou rozhovoru a pozorování. Rozhovor byl kódován podle předem stanovených oblastí, které vychází z nastudovaných zdrojů. Výsledky této práce přispívají k hlubšímu přiblížení problematiky rodin dětí s těžkým kombinovaným postižením. KLÍČOVÁ SLOVA Kombinované postižení, přátelé, rodina dítěte s postižením, sociální sítě, specialisté, společenství
|
|
|
Rozvoj hudebnosti jedince v chrámových sborech a scholách v Telči, v Nové Říši a ve Staré Říši
Doležal, Lukáš ; Marešová, Jiřina (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Práce představuje výhody člověka, který navštěvuje chrámové hudební těleso, v možnostech jeho hudebního a osobnostního rozvoje. Tyto možnosti rozvoje člověka jsou zde rozepsány pro téměř všechny jeho životní etapy: od mladšího školního věku až po stáří. Práce čerpá informace z celkem tří zdrojů: teoretické informace čerpá z odborné literatury a praktické z dotazníkového šetření ve třech zkoumaných tělesech a z rozhovorů s jejich sbormistry. V praktické části se práce zaměřuje na tři konkrétní chrámová hudební tělesa z regionu autorova zájmu: telčský sbor Santini, Staroříšský sbor a Novoříšskou scholu. Část práce se věnuje také analýze těchto těles na základě získaných dat. Na konci práce jsou vyzkoumané výhody v možnostech rozvoje v chrámovém hudebním tělese zasazeny do obecného kontextu a shrnuty.
|
|
|
Liturgický prostor kostela sv. Jakuba Staršího v římskokatolické farnosti Boršov nad Vltavou
ČERKL, Martin
Práce se zabývá liturgickým prostorem kostela sv. Jakuba Staršího v Boršově nad Vltavou. Začátkem stručně vymezuje pojem liturgie a nastiňuje jeho vývoj v historickém kontextu. Dále se obecně věnuje významu a dějinnému vývoji liturgického prostoru, zejména vlivu reformy II. vatikánského koncilu na jeho podobu. Popisuje římskokatolickou farnost Boršova nad Vltavou, jakožto územní společenství s přifařenými okolními obcemi, ve kterých se nacházejí sakrální stavby sloužící k liturgickým činnostem. Na základě výše popsaných faktů je hlavním cílem práce vyobrazení vývoje a současné podoby liturgického prostoru kostela sv. Jakuba Staršího. Závěrem představuje volnočasové aktivity ve farnosti, na kterých se podílí společenství farníků.
|
|
|
Sonda do duše celoživotního skauta
BROMOVÁ, Zuzana
Práce přináší pohled na život očima skauta. Zabývá se tím, jak žijí a uvažují lidé, kteří byli nebo ještě stále jsou aktivními členy této organizace. Praktická část se snaží, prostřednictvím osmi narativních rozhovorů, zjistit, jaká je žitá zkušenost lidí, kteří prošli skautskou organizací a jaký subjektivní smysl této zkušenosti přikládají napříč svým životem. Dále popisuje, co tito jedinci uvnitř organizace nalezli, s čím se ztotožnili nebo naopak rozešli i jaké hodnoty a přístupy ve svém životě dále preferují. Praktická část hledá podstatu toho, co tvoří jakousi duši skauta, tedy toho, co dělá skauta skautem. Z analýzy jednotlivých rozhovorů vzešlo několik témat a podtémat, mezi nimiž byla zkoumána jejich vzájemná souvislost. Tato témata se stala jakousi osnovou neboli východiskem pro teoretickou část práce, kde byla za pomoci odborné literatury čtenáři popsána a objasněna.
|
host ::
RSS.