|
|
Chov sklípkanů (Mygalomorphae) v zoologických zahradách
KUBEČKOVÁ, Jitka
Obsahem práce je shrnutí současných znalostí o biologii sklípkanů (Mygalomorphae) spolu se zhodnocením výsledků jeho chovu v zoologických zahradách v České re- publice a zasazením do kontextu evropských zoologických zahrad. Jak podkladová data pro vyhodnocování chovu v České republice jsou využity ročenky Unie českých a slovenských zoologických zahrad (USCZOO) z let 2013-2022. Jako zdroj dat pro zhodnocení chovu sklípkanů v Evropě jsou využita mezinárodní databáze ZIMS (Zoological Information Management System), z níž byl využit report aktuální k březnu 2024.
|
|
|
Návrh sítě nízkého napětí administrativní budovy
Nestrojil, Martin ; Slavata, Petr (oponent) ; Kadlec, Radim (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem sítě nízkého napětí v administrativní budově. Na začátku práce je uvedena teoretická část daných témat, které potřebujeme k vytvoření návrhu sítě v zadané budově. V této teoretické části jsou uvedeny hlavní zásady dimenzování vodičů, jištění vodičů a selektivita jistících přístrojů. Vše bylo hledáno v odborných publikacích a článcích. Na teoretickou část bude navazovat praktická část, kde se nejprve upraví podkladové schéma a poté se bude řešit praktický návrh pomocí dodaných programů od firmy Eaton. Cílem celé práce je seznámit se teoreticky s hlavními zásadami návrhu sítě, a potom také prakticky s používanými programy a vytvořit kompletní návrh sítě budovy.
|
|
|
Implementace algoritmů kinematiky pro čtyřnohý chodící robot
Králík, Jan ; Appel, Martin (oponent) ; Sova, Václav (vedoucí práce)
Náplní práce je renovace čtyřnohého kráčejícího robota pavoučího typu se jménem Jaromír. Součástí práce je návrh těla, které se následně vytiskne na 3D tiskárně. Dále pak návrh a vytvoření nové řídící desky, která bude obsahovat senzorové vybavení vhodné pro chod robota. Následně se práce zabývá návrhem senzorů došlapu a jejich osazením na nohy. Závěrečnou částí je implementace algoritmu pro ovládání robota. Cílem bylo uvést model do stavu, kdy by se dal použít pro potřeby výuky a případné prezentace.
|
|
|
Karyotypová evoluce u vybraných čeledí entelegynních pavouků
Kotz, Matěj ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Nguyen, Petr (oponent)
Araneoidea je nadčeledí entelegynních pavouků s obrovskou druhovou diverzitou. Celá nadčeleď je však velmi konzervativní, co se pozorovaného karyotypu týče. Pravděpodobně ancestrálním stavem celé skupiny je v případě samců 24 akrocentrických chromozomů s chromozomovým systémem určení pohlaví X1X20. Cílem této práce bylo zmapovat karyotypovou diverzitu dvou čeledí - Araneidae a Mimetidae. Většina studovaných druhů odpovídá svým karyotypem ancestrálnímu stavu. V rámci těchto čeledí bylo však u některých zástupců pozorováno skokové zvýšení počtu chromozomů, u Araneidae až 2n♂ = 52, v případě Mimetidae až na 2n♂ = 57. Což představuje vůbec nejvyšší pozorovaný počet u Entelegynae. Zvýšené 2n je doprovázeno i zvyšováním počtu pohlavních chromozomů, vedoucí až k X1X2X3X40 u Araneidae, respektive k X1X2X3X4X5X6X70 u Mimetidae. Jako možný mechanismus zvyšování počtu chromozomů navrhuji polyploidii. Tato hypotéza je v práci testována pomocí měření velikosti genomu za použití průtokové cytometrie a fluorescenční in situ hybridizace se sondami pro 18S rRNA a 5S rRNA geny. Pro jeden druh byla optimalizována sonda také pro U2 snRNA gen. U velké části studovaných druhů byly tyto techniky použity vůbec poprvé. V případě čeledi Mimetidae se podařilo odhalit zatím největší genomy v rámci Entelegynae. Všechny...
|
|
|
Impact of endosymbiotic bacteria on the capacity of host spiders (Araneae) to provide ecosystem services
Gloríková, Nela ; Řezáč, Milan (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Vliv mikrobiálního společenstva i jednotlivých kmenů endosymbiotických bakterií na aspekty pavouka jako hostitele se začal intenzivněji studovat teprve v posledních 20 letech. Je to především díky novým molekulárním metodám a přístrojům, ale na druhé straně také díky rostoucí snaze odhalit mechanismy, které stojí za schopností pavouků poskytovat člověku užitečné ekosystémové služby. Jejich přínos spočívá ve vysoké diverzitě, v jejich generalistické strategii lovu a v efektivním šíření na velké vzdálenosti, tzv. ballooningu. Všechny tyto vlastnosti jsou však na pozadí dost možná ovlivňovány drobnými organismy obývajícími tkáně jejich hostitelů - od hemolymfy po trávicí soustavu a reprodukční orgány. V této práci je věnována pozornost právě těm životním aspektům, které jsou ovlivňovány nebo manipulovány mikroby za účelem jejich vlastní proliferace. Jsou zde shrnuty studie zkoumající notoricky známé manipulátory reprodukce, jako jsou Wobachia, Cardinium nebo Rickettsia. Práce shrnuje recentní poznatky v oblastech vlivu endosymbiotických bakterií a jejich společenstev na metabolické dráhy a výživu, ale také na behaviorální oblasti, jako je predační/anti-predační chování, obrana proti patogenům, disperse a vyhýbáni se stresu. Informace ze skupiny pavouků jsou dávány do kontextu poznatků o ostatních...
|
|
|
Aphidofágie u polyfágních predátorů
Valdecká, Miriam ; Řezáč, Milan (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Mšice patří mezi nejrozšířenější hmyzí škůdce v agroekosystémech. Doposud byla věnována značná pozornost jejich přirozeným nepřátelům, zejména specializovaným predátorům a parazitoidům. Informací o vlivu polyfágních predátorů je už méně, hlavně u pavouků a střevlíků. Proto je cílem této bakalářské práce shrnout poznatky o této skupině. A zaměřit se na výhody a nevýhody aphidofágie u polyfágních predátorů. Klíčová slova: Mšice, aphidofágie, polyfágie, pavouk, střevlík, predátor
|
|
|
Karyotypová evoluce afrických linií sklípkanů čeledi Theraphosidae
Košátko, Prokop ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Nguyen, Petr (oponent)
Karyotypy pavouků infrařádu Mygalomorphae jsou poměrně málo známy. Tématem diplomové práce je základní cytogenetická analýza vybraných zástupců afrických linií mygalomorfní čeledi Theraphosidae. Jedná se o podčeledi Eumenophorinae, Harpactirinae, Ischnocolinae a Stromatopelminae. U samčích jedinců vybraných druhů těchto podčeledí byly studovány diploidní počty, chromosomová morfologie, systémy pohlavních chromosomů a chování chromosomů v pohlavní dráze. Zjištěné údaje podporují publikované výsledky, že čeleď Theraphosidae vykazuje značnou karyotypovu diverzitu. Významným trendem karyotypové evoluce terafosidů je pravděpodobně snižování diploidního počtu chromosomů. Většina analyzovaných druhů má systémy chromosomového určení pohlaví tvořené jedním až třemi chromosomy X, u některých byly nalezeny systémy neopohlavních chromosomů. U řady zástupců byly detekovány také jeden nebo dva páry nediferencovaných pohlavních chromosomů (SCP). Metodou fluorescenční in situ hybridizace byly u některých druhů detekovány nukleolární organizátory jadérka. U dvou druhů byla provedena detekce konstitutivního heterochromatinu metodou C-pruhování. Klíčová slova: diploidní počet, fluorescenční in situ hybridizace, karyotyp, konstitutivní heterochromatin, Mygalomorphae, nukleolární organizátor, pavouk, pohlavní...
|
|
|
Analýza karyotypu u sklípkanů čeledí Hexathelidae a Dipluridae
Hrubá, Barbora ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Sember, Alexandr (oponent)
Pavouci skupiny Mygalomorphae jsou z cytogenetického hlediska velmi málo probádanou skupinou. Diplomová práce je zaměřena na karyotypovou evoluci pavouků bazálních čeledí skupiny Avicularioidea, Hexathelidae a Dipluridae. U zástupců těchto čeledí je v práci sledována jak evoluce diploidních počtů chromozomů a morfologie chromozomů, tak evoluce pohlavních chromozomů. Karyotypy sklípkanů jsou velmi zajímavé svou diverzitou. Mnoho zástupců čeledí Hexathelidae a Dipluridae disponuje extrémními systémy chromozomového určení pohlaví s mnoha gonozomy X. V této práci byly analyzovány karyotypy vybraných zástupců a průběh meiotického dělení samců. Některé druhy vykazují modifikace tohoto dělení jako je achiazmatická meióza. Pomocí techniky fluorescenční hybridizace in situ byly u pavouků těchto čeledí detekovány vybrané markery. Klíčová slova: evoluce, fluorescenční hybridizace in situ, karyotyp, nukleolární organizátor jadérka, pavouk, pohlavní chromozomy
|
|
|
Karyotype analysis of mesothelid spiders
Prokopcová, Lenka ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent)
Podrad mesothelidných pavúkov je z cytogenetického hľadiska veľmi málo prebádaný. Predkladaná diplomová práca je zameraná na karyotypovú evolúciu týchto pavúkov. Vzhľadom k tomu, že sa jedná o najbazálnejšiu skupinu pavúkov, môže analýza ich cytogenetiky priniesť dôležité údaje o ancestrálnom karyotype pavúkov. U jednotlivých zástupcov sú v práci popísané diploidné počty a morfológia chromozómov, meiotické delenie, pohlavné chromozómy a tiež vzor vybraných molekulárnych markerov, ktoré boli detekované pomocou techniky fluorescenčnej in situ hybridizácie. Podľa mojich výsledkov, mesothelidné pavúky disponujú vysokým počtom chromozómov a prevahou jednoramenných chromozómov. Na rozdiel od ostatných pavúkov majú málo diferencované pohlavné chomozómy. Kľúčové slová: evolúcia, pavúk, chromozóm, karyotyp, fluorescenčná in situ hybridizácia, nukleolárny organizátor, pohlavné chromozómy
|
|
|
Karyotypová evoluce u vybraných čeledí entelegynních pavouků
Kotz, Matěj ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Nguyen, Petr (oponent)
Araneoidea je nadčeledí entelegynních pavouků s obrovskou druhovou diverzitou. Celá nadčeleď je však velmi konzervativní, co se pozorovaného karyotypu týče. Pravděpodobně ancestrálním stavem celé skupiny je v případě samců 24 akrocentrických chromozomů s chromozomovým systémem určení pohlaví X1X20. Cílem této práce bylo zmapovat karyotypovou diverzitu dvou čeledí - Araneidae a Mimetidae. Většina studovaných druhů odpovídá svým karyotypem ancestrálnímu stavu. V rámci těchto čeledí bylo však u některých zástupců pozorováno skokové zvýšení počtu chromozomů, u Araneidae až 2n♂ = 52, v případě Mimetidae až na 2n♂ = 57. Což představuje vůbec nejvyšší pozorovaný počet u Entelegynae. Zvýšené 2n je doprovázeno i zvyšováním počtu pohlavních chromozomů, vedoucí až k X1X2X3X40 u Araneidae, respektive k X1X2X3X4X5X6X70 u Mimetidae. Jako možný mechanismus zvyšování počtu chromozomů navrhuji polyploidii. Tato hypotéza je v práci testována pomocí měření velikosti genomu za použití průtokové cytometrie a fluorescenční in situ hybridizace se sondami pro 18S rRNA a 5S rRNA geny. Pro jeden druh byla optimalizována sonda také pro U2 snRNA gen. U velké části studovaných druhů byly tyto techniky použity vůbec poprvé. V případě čeledi Mimetidae se podařilo odhalit zatím největší genomy v rámci Entelegynae. Všechny...
|
host ::
RSS.