|
|
Zhodnocení fyzické základny de facto státu na případu Jižní Osetie za využití definice státnosti Bjørna Møllera.
Dumpík, Marek ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá de facto státy, konkrétně případem Jižní Osetie, kterou posuzuje z hlediska její státnosti. K posouzení jihoosetského případu bylo využito definice státnosti Bjørna Møllera, který rozlišuje mezi třemi dimenzemi státu - institucionální, ideovou a fyzickou základnou. Tato práce se konkrétně zabývá dimenzí fyzické základny, která sestává z ekonomiky, teritoria a populace. Práce také využívá přístupu silných, slabých a selhávajících států, který je využit k přesnějšímu nadefinování zkoumaných indikátorů, pro jednotlivé složky fyzické základny. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první, teoretické části, jsou představeny jednotlivé teoretické přístupy, které jsou v práci využity a s jejich pomocí jsou navrženy zkoumané indikátory. Ve druhé části je potom představen přehled klíčových historických událostí, který poskytuje nezbytný kontext pro třetí část, která se zabývá samotnou fyzickou základnou Jižní Osetie. Cílem práce je potom zodpovědět otázku, zda je Jižní Osetie schopna naplnit požadavky, které jsou na stát kladeny v dimenzi fyzické základny.
|
|
|
Gruzínsko-ruské vztahy v období let 2004 -2011 Boj za nezávislost Gruzie
Achvlediani, Ketevan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá mapováním a analýzou Rusko-gruzínských vztahů v období mezi roky 2004-2011. Zaměřuje se především na vývoj vztahů po nástupu nového gruzínského prezidenta Mikhaila Saakašviliho a po jeho transformaci gruzínské politiky. Práce je chronologický rozdělena na historické ose vývoje událostí, počínaje od historie Gruzie a vzniku gruzínského národa se autor dostává k problematice srpnové války v roce 2008. Hlavním cílem této práce je najít příčiny války mezi Ruskem a Gruzii, zmapovat jejích dlouholeté nepřátelské vztahy a pokusit se najít možnost jejich řešení. Východiskem práce je předpoklad, že Gruzie a Rusko vždy byli národy kulturně si velmi blízké a proto i jejích přátelské vztahy jsou nutností pro regulaci konfliktů na hranicích Gruzie. Rusko jako silnější soused, vždy mělo převahu nad Gruzii, proto v dalších kapitolách je zdůrazněná nutnost zásahu mezinárodních organizaci, jako je NATO, OBSE, EU atd. do otázek rusko- gruzínského konfliktu, aby se mocenské síly vyrovnaly na obou stranách. V posledních kapitolách se práce věnuje intervenci mezinárodního společenství, jestli i nadále jejich tlak na Rusko bude intenzivní a zda v budoucnu budou schopné uskutečnit jednání mezi Ruskem a Gruzii, které by schválilo řešení konfliktů mírovou cestou? Klíčová slova: Abcházie,...
|
|
|
Evropská unie a neuznané státy v Gruzii
Kasalová, Michaela ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí Evropské unie v řešení problému neuznaných států na území Gruzie. Cílem práce je zjistit, jakými nástroji se EU zapojuje do řešení tohoto problému. Neuznané státy jsou mezinárodním společenstvím odmítány a chybí jim tedy základ pro vstup do mezinárodních vztahů, externí suverenita. To však nebrání tomu, aby neuznané státy vnitřně fungovaly a poskytovaly svým občanům funkce podobně jako běžné suverénní státy. Jelikož neuznané státy v Gruzii, Abcházie a Jižní Osetie, jsou považovány za součást Gruzie, bude práce také zkoumat, jak jsou nástroje EU uplatňovány na území Gruzie a neuznaných států a jaký vliv má tedy neuznání těchto států na působení Evropské unie v nich. Abcházie a Jižní Osetie vznikly krátce po rozpadu Sovětského svazu a následujících etno-politických konfliktech na jižním Kavkaze. Od svého vzniku se však neuznané státy rozvíjely a budovaly svou národní identitu, která se vymezuje vůči původnímu státu. Staly se tak zdánlivě nezávislými, jejich existence ale závisí na několika faktorech, z nichž nejdůležitějším je existence externího patrona, v tomto případě Ruska. Působení Evropské unie v Gruzii je zejména založeno na Evropské politice sousedství, jejímž cílem je podporovat vnitřní reformy a demokratizaci ve státech sousedství Evropské unie. Podpora...
|
|
|
Mírové síly jako nástroj prosazení vlivu v zahraničí: případ Jižní Osetie
Müller, Matyáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o ruském využití Společné kontrolní komise (Joint Control Commission) v Jižní Osetii k udržení svého vlivu v jedné z postsovětských republik - Gruzii. První část práce je věnována především historickému uvedení do děje. Je zde popsáno, proč a na základě čeho Společná kontrolní komise vznikla, ale také, jaké povinnosti a pravomoci z toho pro jednotlivé zúčastněné strany plynuly. Druhá část bakalářské práce je koncipována jako případová studie k válce v Jižní Osetii, na které práce ukazuje konkrétní příklady ruského využití přítomnosti svých mírových jednotek za cílem udržení vlivu na cizím území. V závěru práce nabízí shrnutí nabytých poznatků, a hlavně odpovídá na výzkumnou otázku, zda si Rusko díky přítomnosti mírových jednotek udrželo, potažmo zvýšilo, vliv v Gruzii, jedné z postsovětských republik.
|
|
|
Mezinárodněprávní postavení de facto států
Řeháčková, Diana ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Organizace lidské společnosti prošla během historického vývoje několika evolučními stádii. Jejich vrcholem se zejména v Evropě staly státní útvary založené na etnickém základě, národní státy. Jejich vznik a zánik probíhal mnohdy zcela živelně, což vedlo k rostoucí míře společenské nestability. Mezinárodní společenství proto hledalo mechanismy, které by tyto procesy regulovaly. Z pohledu mezinárodního práva bylo třeba především definovat stát a kodifikovat hlavní požadavky, které musela jakákoliv entita splňovat, aby se za stát dala pokládat. Montevidejská úmluva se shodla na elementární čtveřici, která spočívá v požadavku na obyvatelstvo, teritorium a výkonnou moc a schopnost dané entity účastnit se plnohodnotně mezinárodněprávních vztahů, tedy disponovat vnější suverenitou. Ani tyto čtyři elementy však nejsou zcela dostačující, a tak se k nim postupně nekonzistentně přidávaly další vedlejší požadavky, které pátraly především po vnitřním charakteru entity a jejím postoji kupř. k dodržování všeobecných lidských práv či práv menšin. Problém však spočívá v tom, že pouhé naplnění výše uvedených požadavků ke vzniku a plnohodnotné existenci státu nestačí. V současném světě je totiž prakticky nemožné, aby nový stát vznikl bez narušení integrity a suverenity státu stávajícího. Právo národů na sebeurčení,...
|
|
|
Mírové síly jako nástroj prosazení vlivu v zahraničí: případ Jižní Osetie
Müller, Matyáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o ruském využití Společné kontrolní komise (Joint Control Commission) v Jižní Osetii k udržení svého vlivu v jedné z postsovětských republik - Gruzii. První část práce je věnována především historickému uvedení do děje. Je zde popsáno, proč a na základě čeho Společná kontrolní komise vznikla, ale také, jaké povinnosti a pravomoci z toho pro jednotlivé zúčastněné strany plynuly. Druhá část bakalářské práce je koncipována jako případová studie k válce v Jižní Osetii, na které práce ukazuje konkrétní příklady ruského využití přítomnosti svých mírových jednotek za cílem udržení vlivu na cizím území. V závěru práce nabízí shrnutí nabytých poznatků, a hlavně odpovídá na výzkumnou otázku, zda si Rusko díky přítomnosti mírových jednotek udrželo, potažmo zvýšilo, vliv v Gruzii, jedné z postsovětských republik.
|
|
|
Third parties' role in the frozen conflicts of the South Caucasus. The Cases of Nagorno-Karabakh, South Ossetia and Abkhazia.
Ganjaliyeva, Farahkhanim ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
The thesis aims to discuss effectiveness of the international conflict resolution in the region of the South Caucasus, analyzing the challenges to international efforts to solve the three conflict cases: the conflict over Nagorno-Karabakh is among the frozen disputes in the region, the others Abkhazia and the South Ossetia are nominally independent states, however de facto occupied by Russia. It is the fact that three regional players Russia, Turkey and Iran and global players Russia, US, EU have different type of impacts to conflict settlements in the region which directly relate to their political and economic interests. Therefore, after two decades of mediation by powerful states provided no final resolution with numerous attempts at mediation, wherein the Organization for Security and Cooperation in Europe (OSCE) has taken the lead. The complicated and interdepended relations of states make this region highly sensitive area for war and peace in the world theatrical chessboard. Author also analyzes the effectiveness of conflict management between the parties by focusing on conflicts in the South Caucasus region mentioning their historical, political, security and ethnic dimensions, where international organizations, namely OSCE, UN, EU involve.
|
|
| |
|
|
Evropská unie a neuznané státy v Gruzii
Kasalová, Michaela ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí Evropské unie v řešení problému neuznaných států na území Gruzie. Cílem práce je zjistit, jakými nástroji se EU zapojuje do řešení tohoto problému. Neuznané státy jsou mezinárodním společenstvím odmítány a chybí jim tedy základ pro vstup do mezinárodních vztahů, externí suverenita. To však nebrání tomu, aby neuznané státy vnitřně fungovaly a poskytovaly svým občanům funkce podobně jako běžné suverénní státy. Jelikož neuznané státy v Gruzii, Abcházie a Jižní Osetie, jsou považovány za součást Gruzie, bude práce také zkoumat, jak jsou nástroje EU uplatňovány na území Gruzie a neuznaných států a jaký vliv má tedy neuznání těchto států na působení Evropské unie v nich. Abcházie a Jižní Osetie vznikly krátce po rozpadu Sovětského svazu a následujících etno-politických konfliktech na jižním Kavkaze. Od svého vzniku se však neuznané státy rozvíjely a budovaly svou národní identitu, která se vymezuje vůči původnímu státu. Staly se tak zdánlivě nezávislými, jejich existence ale závisí na několika faktorech, z nichž nejdůležitějším je existence externího patrona, v tomto případě Ruska. Působení Evropské unie v Gruzii je zejména založeno na Evropské politice sousedství, jejímž cílem je podporovat vnitřní reformy a demokratizaci ve státech sousedství Evropské unie. Podpora...
|
|
|
Fragmentace politického prostoru Kavkazu: Případy secesionistických území Abcházie a Jižní Osetie
Bokeria, Levan ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Valková, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá snahou dvou de facto států Abcházie a Jižní Osetie o secesionismus. První část práce vymezuje základní pojmy k pochopení problematiky. Následně chronologicky zkoumá historické kořeny sporu mezi Abcházii, Jižní Osetií a Gruzií. Vzájemné spory vedly k ozbrojenému konfliktu na začátku devadesátých let, po němž se Abcházie a Jižní Osetie od Gruzie odtrhly a začaly usilovat o mezinárodní uznání. Získání částečného uznání se jim podařilo po gruzínsko-ruské válce v roce 2008. Hlavním spojencem těchto států je Rusko, které je politicky, ekonomicky i vojensky podporuje. Práce pojednává i o roli Ruska v konfliktu a jeho následném řešení. Závěrečná kapitola se zabývá zhodnocením úspěšnosti státnosti a vnitřního fungování Abcházie a Jižní Osetie Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.