|
|
Sociální dovednosti učitele a možnosti jejich rozvíjení
Štěrbová, Nina ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Práce "Sociální dovednosti učitelů a možnosti jejich rozvíjení, se zaměřením na začínající učitele" se zabývá možností využití videotréninku interakcí k rozvoji sociálních dovedností začínajících učitelů. Teoretická část práce uvádí analýzu dnešního stavu pre- a postgraduálního vzdělávání, zaměřuje se na osobnost a sociální dovednosti učitelů, především na dovednosti komunikační. Praktická část zkoumá, zda dochází k rozvoji sociálních dovedností začínajících učitelů při užití metody videotrénink interakcí, která je k tomuto účelu upravena. Data získaná pozorováním 14 učitelů jsou analyzována pomocí programu Interakt. Výsledkem je poznatek, že metoda videotrénink interakcí se významně podílí na celkovém rozvíjení sociálních dovedností učitele. Pozitivní vliv má videotrénink interakcí zejména na věnování pozornosti učitele studentům a na parafrázování výroků studentů.
|
|
|
Proces vytváření sociálního statusu při změně školní třídy
Brožová, Martina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Předmětem této diplomové práce je proces utváření sociálního statusu při přechodu ze základní školy na střední. V teoretické části se zaměřuji na školní třídu jako sociální skupinu a postavení žáka ve třídě, věnuji se struktuře školní třídy, statusovému systému rolí a nejčastějším sociometrickým pozicím, které se ve školní třídě vyskytují. Dále uvádím poznatky o období adolescence, které se vztahují k tomuto tématu a prezentuji základní informace o identitě adolescentů a sociálních dovednostech. Jako poslední se zabývám tématem, jak zkoumat školní třídu. V empirické části prezentuji kvalitativní výzkum, ve kterém bylo zapojeno 5 středních škol z Prahy a okolí, celkem 104 studentů. Cílem výzkumu bylo popsat a porozumět procesu utváření sociálního statusu v nové třídě. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - sociometrický ratingový dotazník SORAD a dotazník mapující zkušenost jedince v interpersonálních vztazích a jeho spokojenost se změnou školního kolektivu. Na základě analýzy dat a interpretativních metod jsme došli k závěru, že sociální status je utvářen již v prvních interakcích mezi členy a je málo proměnlivý. Sociální status je tvořen dvěma rovinami - vztahovou, která je vyjádřena oblibou a sociální sílou, která je vyjádřena poměrem moci ve skupině. Tyto roviny doplňuje...
|
|
|
Rozvoj sociálních dovedností žáků středních škol v předmětu ekonomika
Urbášková, Kateřina ; Krejčová, Kristýna (vedoucí práce) ; Langer, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rozvoje sociálních dovedností žáků středních škol v předmětu ekonomika. V teoretických základech práce je vymezen pojem sociální dovednosti a vysvětlen jejich význam pro společnost. Podstatná část teorie je zde také věnována sociálním dovednostem v souvislosti s Rámcovým vzdělávacím programem. V rámci empirické části je provedena analýza Rámcového vzdělávacího programu pro OA, jejímž prostřednictvím je zkoumáno, jakým způsobem se zaměřuje na rozvíjení sociálních dovedností žáků. Dále je pomocí dotazníkového šetření zjišťován současný stav osvojených sociálních dovedností u vybraných žáků z prvních ročníků na OA a jejich pohled na tuto problematiku. Práce je zaměřena také na to, zda učitelé v předmětu ekonomika vytvářejí dostatečně vhodné prostředí, které by žákům umožňovalo jejich sociální dovednosti rozvíjet. Konečným cílem je navrhnout konkrétní hry a činnosti, které by studentům pomohly rozvíjet tyto dovednosti v předmětu ekonomika.
|
|
|
Soubor publikovaných článků
DVOŘÁK, Petr
Cílem předkládaného souboru publikovaných článků je charakterizovat sociální dovednosti učitele jako součást jeho profesní kompetence a vymezit jejich význam ve výuce angličtiny komunikační metodou v edukačních interakcích ve školní třídě. Teoretickými východisky výzkumů jejichž výsledky jednotlivé články předkládají jsou funkčně komunikační přístupu k jazyku a z něj vycházející komunikační metoda. Pozornost je věnována procesům interakce, komunikace a cizojazyčnému diskurzu ve školním prostředí s akcentem na cizojazyčnou výuku dospívajících. Na základě specifik cizojazyčné edukační interakce konkretizujeme sociální dovednosti učitele a vymezujeme sociálně-dovednostní aspekty cizojazyčné edukační interakce. Zjištění výzkumů prezentovaných v předkládaných článcích se týkají zejména žákovské reflexe edukačního stylu učitelů angličtiny a edukačního působení učitele v konkrétní třídní interakci. Výzkum je rovněž zacílen na analýzu vybraných sociálně-dovednostních aspektů edukační interakce a diskurzu ve výuce angličtiny komunikační metodou. Konkrétně se jedná o žákovské a učitelské iniciace komunikace, otázky a distribuci komunikačních příležitostí.
|
|
|
Hra jako diagnostický prostředek
VALÍKOVÁ, Lucie
Tato práce se zabývá představením hry jako prostředku k rozvoji klíčových kompetencí. Dochází zde k vymezení důležitých pojmů, potřebných pro zpracování praktické části práce. Ta pak pojednává o tom, zda je možno dlouhodobým působením, opakováním vhodně zvolených her a soustavnou prací s dětmi, dosáhnout posunu úrovně komunikace a spolupráce v kolektivu.
|
|
|
Rozvoj komunikačních a sociálních dovedností u dětí s autismem Skupinový nácvik sociálních dovedností a komunikace dětí s autismem v mladším školním věku
KOPFOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku rozvoje komunikačních a sociálních dovedností u dětí s autismem v mladším školním věku. Tato bakalářská práce, by měla přinést komplexní přehled o této problematice. Jsou v ní charakterizované specifické problémy, vyskytující se u těchto dětí a jejich důsledky v běžném životě a také je zde přiblíženo jejich chování a vysvětleno, na jakém základě bychom k nim měli přistupovat. V teoretické části se snažím všeobecně uvést nejpodstatnější informace vztahující se k tomuto tématu, které by měly posloužit jako určitý souhrn poznatků třeba i pro laickou veřejnost. Největším přínosem pro tuto práci by mělo být vytvoření vlastního metodického materiálu skupinového nácviku sociálních dovedností, který bude pro děti s poruchami autistického spektra, věkově zaměřený na mladší školní věk. Tyto metodické listy by mohli využívat ke svým nácvikům sociálních dovedností speciální pedagogové v různých zařízeních či centrech nebo by mohli posloužit rodičům, kteří by chtěli rozvíjet schopnosti a dovednosti dětí v domácím prostředí. Cílem mé práce bylo vytvoření vlastního metodického materiálu skupinového nácviku sociálních dovedností u dětí s autismem v mladším školním věku a tento pak ověřit v praxi. K získání veškerých informací o jednotlivých klientech bylo zapotřebí prostudovat dostupnou dokumentaci, která mi byla poskytnuta Speciálně pedagogickým centrem na základě písemného souhlasu rodičů, a pro doplnění informací byl proveden rozhovor s rodiči. V empirické části jsem se věnovala vytvářením vlastních námětů skupinových nácviků sociálních dovedností. Tyto nácviky byly realizovány ve Speciálně pedagogickém centru, byly rozděleny do deseti lekcí a probíhaly jednou týdně, po dobu jedné hodiny. Pracovala jsem s pěti dětmi, které měly poruchu autistického spektra a byly ve věku 6-12 let. Tyto nácviky byly zaměřeny na nejdůležitější problémové oblasti u těchto dětí. Pokaždé jsem se specifikovala na jinou problémovou oblast a snažila jsem se ji zkvalitnit. Nicméně všechny tyto náměty měly společné to, že byly provázány jednotným tématem přátelství. Tento vytvořený materiál by mohl posloužit jako metodická pomůcka pro nácvik sociálních dovedností speciálním pedagogům, rodičům a organizacím zabývajících se problematikou dětí s autismem.
|
|
|
Skupinový nácvik sociálních dovedností dětí s Aspergerovým syndromem staršího školního věku
SKOTÁKOVÁ, Jana
Sociální dovednosti využíváme při interakci s druhými lidmi. Jsou nedílnou součástí každého z nás. Nejdříve se jim učíme od rodičů postupně od okolí. A s každou novou zkušeností po celý život. Lidé s Aspergerovým syndromem toho schopni nejsou. Mají problém pochopit při konverzaci prvky nonverbální komunikace, jako je gestika, proxemika, mimika, posturika a mnohé další. Nevyznají se v emocích svých ani druhých. Nechápou ironii. Mohou být pro svou důvěřivost a naivitu snadnou kořistí šikanujících, násilníků nebo podvodníků. Bakalářská práce je zaměřena na období staršího školního věku. Je to čas velkých změn, které sebou nesou určitá rizika. Pro dospívající s Aspergerovým syndromem, stejně tak jako pro vrstevníky, je to jedno z nejnáročnějších období života. Začínají si uvědomovat svojí jinakost a potřebují proto zvýšenou podporu. Skupinový nácvik modelových situací je pro ně jednou z možností, jak porozumět základním pravidlům sociální interakce. Cílem mé práce je na základě zjištěných deficitů u vybrané skupiny dospívajících, na základě pozorování celé skupiny, diskuzí s pracovnicí SPC a analýzou dokumentace, vytvořit pracovní listy a následně je ověřit při skupinovém nácviku sociálních dovedností v praxi. První část mé bakalářské práce popisuje všeobecné informace o jednotlivých druzích poruch autistického spektra. Dále porovnává symptomatiku dětí s Aspergerovým syndromem a dětským autismem v oblasti sociální interakce a komunikace. Na závěr první kapitoly jsou vymezeny problémy lidí s Aspergerovým syndromem ve třech základních oblastech (sociální interakce, komunikace a představivosti). V druhé kapitole jsou popisovány jednotlivé prvky sociálních dovedností. Další část se věnuje období staršího školního věku (pubescenci), nejprve v obecné rovině a poté se zaměřuje na jednotlivá specifika dopívajících dětí s Aspergerovým syndromem. Závěrečná kapitola poukazuje na zvýšenou hrozbu šikany těchto dětí. V další části bakalářské práce je popsána metodika výzkumu, která byla použita pro vypracování této práce. Nácvik sociálních dovedností byl prováděn v SPC pro děti s mentálním postižením s rozšířenou působností pro péči o osoby s poruchou autistického spektra v Českých Budějovicích ve Štítného ulici. Vybranou skupinou byli čtyři klienti s Aspergerovým syndromem, kteří navštěvují druhý stupeň základní školy v Českých Budějovicích. V práci je uvedena charakteristika této skupiny a jednotlivých klientů. V praktické části je popsán průběh každého nácviku a reflexe vybrané skupiny. Na závěr je uvedený rozhovor se dvěma rodiči dětí, které docházely na skupinový nácvik sociálních dovedností do SPC. Při práci s cílovou skupinou jsem si uvědomila, že skupinový nácvik má své klady i zápory a není vždy vhodný pro každého klienta - ne každý klient je schopen pracovat ve skupině, lépe mu vyhovuje nácvik individuální. Při tvorbě skupiny se musí brát v potaz individualita každého klienta. Při skupinovém nácviku s cílovou skupinou jsem zjistila určitá úskalí a hrozby, které tato forma nácviku sebou přináší např. různorodost skupiny, nepravidelný počet klientů, vzrůstající počet hodin s vzrůstající náročností výuky na druhém stupni základní školy, rozdílné zájmy a náročnost individuální motivace každého klienta. Každý klient potřebuje individuální způsob motivace. Pracovní listy, které jsem vytvořila a ověřila v praxi, by mohly sloužit jako praktický návod pro další práci se skupinou klientů s Aspergerovým syndromem v některém z občanských sdružení, které se touto problematikou zabývají.
|
|
|
Canisterapeutický pobyt jako prostředek sociální rehabilitace
CIMLOVÁ, Ludmila
Využití psů pro terapeutické účely není žádnou novinkou. Pouto ke psovi je naopak jedním z nejsilněji zakotvených pout v lidské společnosti. Je známo, že mnoha lidem chybí v jejich blízkosti někdo, komu by se mohli vypovídat ze svých životních radostí a starostí nebo jen blízkost nějakého živého tvora, který by je měl rád. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na objasnění pojmů jako je zooterapie, canisterapie a zotavovací akce. Jenda z kapitol teoretické části práce je věnována také představení Výcvikového canisterapeutického sdružení Hafík, o. s. Dále se autorka ve své práci zaobírá vysvětlením problematiky integrace a inkluze. Konečná část teoretického úseku diplomové práce je zaměřena na vyložení pojmu sociální dovednost. V praktické části diplomové práce se autorka věnuje popisu cíle práce, metod výzkumu a vlastních výsledků výzkumu. Výzkumným cílem diplomové práce bylo popsat změny v oblasti sociability a sociálních dovedností u dětí z intaktní společnosti a to v průběhu realizace pobytové akce se zaměřením na canisterapii. Pro realizaci výzkumné části diplomové práce autorka zvolila kvalitativní výzkum. Pro sběr dat byla využita metoda zúčastněného pozorování, kdy se jednalo o dlouhodobé a systematické pozorování dětí z intaktní společnosti přímo při pobytové akci se zaměřením na canisterapii. Druhou využitou metodou pro sběr dat byl hloubkový rozhovor s dětmi z intaktní společnosti, které se zúčastnily pobytové akce se zaměřením na canisterapii. Děti byly během rozhovoru individuálně dotazovány na předem připravené otevřené otázky, které se týkaly hlavně jejich názoru na kamarády s postižením, kteří se spolu s nimi zúčastnili pobytové akce. Poslední použitou metodou pro sběr dat v diplomové práci je metoda strukturovaného dotazování, která byla využita u rodičů dětí z intaktní společnosti, které se zúčastnily pobytové akce se zaměřením na canisterapii.Po skončení pobytové akce proběhlo mezi rodiči dětí strukturované dotazování zaměřené na zjištění názoru rodičů na vliv pobytové akce na jejich dítě. Jako doplňující zdroj dat byla použita metoda fotodokumentace. Výzkum probíhal v období červenec až září 2012 u dětí z intaktní společnosti, které byly v roce 2012 účastníky pobytové akce se zaměřením na canisterapii pořádané Výcvikovým canisterapeutickým sdružením Hafík, o. s. a jejich rodičů. Celkem se výzkumu zúčastnilo 12 respondentů a respondentek z řad dětí z intaktní společnosti, které se účastnily pobytové akce se zaměřením na canisterapii a 6 rodičů těchto dětí. Výsledky výzkumu prokázaly u dětí z intaktní společnosti nastalé změny v oblasti sociability a sociálních dovedností v průběhu pobytové akce se zaměřením na canisterapii. Děti se během pobytu zlepšily ve své komunikaci, naučily se navazovat a udržet kontakt s novými lidmi. Staly sebevědomějšími, samostatnějšími a soběstačnějšími. Dále se děti díky přítomnosti kamarádů s postižením naučily, jak se mají správně chovat a jak přistupovat k lidem s handicapem a nabyly nové znalosti o jednotlivých typech postižení. Během programu s přítomnými pejsky získaly děti i mnoho znalostí a dovedností týkajících se výchovy, péče a výcviku psů a naučily se, jakým způsobem bezpečně a zodpovědně přistupovat k těmto čtyřnohým kamarádům. Autorka věří, že výsledky výzkumu diplomové práce by mohly soužit jako materiál pro praktickou canisterapii a pro canisterapii na vědecké, výzkumné a vzdělávací úrovni.
|
|
|
Socializace dětí s vývojovou dysfázií v mateřských školách
JOHANÍKOVÁ, Vilma
Teoretické informace ohledně vývojové dysfázie, její etiologie a symptomatologie, popis její současné diagnostiky a terapie. Dále pak práce v teoretické části popisuje problém socializace, včetně její diagnostiky a problematiky u dětí s vývojovou dysfázií. Praktická část se zabývá problémem socializace dětí s vývojovou dysfázií v mateřských školách a informovanosti pedagogických pracovníků předškolních zařízení. Použité metody průzkumu jsou případová studie, polostrukturovaný rozhovor a dotazník. Výsledky praktické části ukazují na určité vyčlenění dětí s vývojovou dysfázií z kolektivu vzhledem k jejich pomalejšímu vývoji sociálních dovedností. Část zjišťující informovanost ohledně vývojové dysfázie poskytuje přehled o znalostech, týkajících se této oblasti, u pedagogických pracovníků předškolních zařízení.
|
|
|
Ověření vlivu intervenčního pohybového programu na rozvoj osobnosti s mentálním postižením v Ústavu sociální péče Slatiňany
VOTÁPKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se ve své teoretické rovině zabývá tematikou mentálního postižení obecně, úžeji pak v souvislosti s pohybovými aktivitami. V praktické části práce byl ověřován již vytvořený intervenční pohybový program pro osoby s touto formou zdravotního postižení. Po dobu šestnácti týdnů byl aplikován na skupinu klientů Ústavu sociální péče se středně těžkým stupněm mentálního postižení a jeho účinek poté kvalitativně vyhodnocen dle výsledků testů motorické a sociální kompetence. Na základě těchto ukazatelů byl potvrzen pozitivní vliv programu na rozvoj osobnosti s mentálním postižením a zároveň ověřena možnost jeho realizace v podmínkách Ústavu sociální péče.
|
host ::
RSS.