|
| |
|
|
Jedno téma, dvě reakce? Židé a šoa v československé a rakouské kulturní paměti ve světle Eichmannova procesu
Heroldová, Karolína ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Mikulová, Soňa (oponent)
Práce se zabývá tématem prezentace židovských obětí a šoa v Československu a Rakousku na začátku šedesátých let, kdy se v Jeruzalémě odehrával proces s Adolfem Eichmannem. Cílem práce je zjistit, do jaké míry a jakým způsobem tento proces ovlivnil prezentaci židovských obětí v kulturních pamětech, resp. v politikách minulosti v obou společnostech a tyto změny porovnat. Díky tomu je tak možné odhalit nejen rozpory, ale i podobnosti mezi poválečnou pamětí dvou společností, které se na první pohled zdají naprosto rozdílné až nesrovnatelné, protože je od sebe odděluje "železná opona". Zpracování tématu je dvoufázové. V první fázi je nastíněna situace v Československu a v Rakousku v poválečném období až do začátku šedesátých let, která čtenáři ukazuje, s jakými "stereotypy" a s jak nastavenou politikou minulosti vcházely obě společnosti do doby, ve které vypukl proces s Eichmannem. Ve druhé fázi je provedena analýza tisku, konkrétně zpráv z vybraných československých a rakouských deníků, týdeníků a měsíčníků. Ta jde od obecného k velmi konkrétnímu, takže nastiňuje jak širší reakci na proces, tak hledá jak odpovědi na uvedené otázky. Analýza je vyhodnocována průběžně, ať už v textu nebo v určených částech kapitol, v závěru práce je však zařazeno její celkové shrnující vyhodnocení a samozřejmě závěry, které z něj...
|
|
|
The portrayal of post-war Germany in the novel District court by Ursula Krechel
Julišová, Adéla ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá románem Zemský soud (Landgericht) současné německé spisovatelky Ursuly Krechelové, která v tomto díle představuje osud jedné německé rodiny v období od 30. do 70. let 20. století. Fakt, že otec má židovský původ fatálně ovlivní osud všech členů rodiny. Přestože je románový příběh fiktivní, jeho historické pozadí je reálné a doložené autentickým materiálem, ze kterého autorka v románu často cituje. První část práce představuje autorku a její tvorbu, analyzuje název díla, časové roviny, místa, styl vyprávění, jazykové prostředky a kompozici. Následuje shrnutí příběhu, charakteristika hlavních postav a nastínění jejich osudů. Dále se věnuje důležitým tématům v románu - problematice partnerství, rozkladu rodiny a ztrátě identity. Výsledkem práce je analýza tohoto literárního díla, které odpovídá na výzkumnou otázku, jak je v románu Zemský soud ztvárněno poválečné Německo. Autorka kriticky zobrazuje poválečný vývoj v Německu. Kromě fatálních důsledků války na všechny členy rodiny, kterou se po válce nepodaří už nikdy spojit, zobrazuje nepravosti, které se lidem vracejícím se z exilu v poválečném Německu děly. V rovině poválečného vývoje Německa naráží autorka na velké deficity v souvislosti s vyrovnáváním se s nacistickou minulostí a holokaustem. Průběh...
|
|
|
Židovská náboženská obec Písek
MOTYKA, Josef
Práce se zabývá historií židovské komunity v Písku od období středověku až do konce šedesátých let 20. století. První kapitola se zabývá židovskou obcí v Písku. Začíná historiografií tématu, pokračuje historií města a základ tvoří historie Židů v jednotlivých historických epochách. Druhá kapitola se zabývá místy. Je uvedena synagoga a její rekonstrukce. Speciální téma je osud píseckých svitků Tóry. Je zde také popsán židovský hřbitov a rabínský dům, kde sídlil synagogální sbor. Třetí kapitola popisuje známé osobnosti písecké židovské obce. Můžeme se dozvědět o životě Israela Kohna, továrníka Marka Spitze a básníka Richarda Weinera.
|
|
| |
|
|
Jedno téma, dvě reakce? Židé a šoa v československé a rakouské kulturní paměti ve světle Eichmannova procesu
Heroldová, Karolína ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Mikulová, Soňa (oponent)
Práce se zabývá tématem prezentace židovských obětí a šoa v Československu a Rakousku na začátku šedesátých let, kdy se v Jeruzalémě odehrával proces s Adolfem Eichmannem. Cílem práce je zjistit, do jaké míry a jakým způsobem tento proces ovlivnil prezentaci židovských obětí v kulturních pamětech, resp. v politikách minulosti v obou společnostech a tyto změny porovnat. Díky tomu je tak možné odhalit nejen rozpory, ale i podobnosti mezi poválečnou pamětí dvou společností, které se na první pohled zdají naprosto rozdílné až nesrovnatelné, protože je od sebe odděluje "železná opona". Zpracování tématu je dvoufázové. V první fázi je nastíněna situace v Československu a v Rakousku v poválečném období až do začátku šedesátých let, která čtenáři ukazuje, s jakými "stereotypy" a s jak nastavenou politikou minulosti vcházely obě společnosti do doby, ve které vypukl proces s Eichmannem. Ve druhé fázi je provedena analýza tisku, konkrétně zpráv z vybraných československých a rakouských deníků, týdeníků a měsíčníků. Ta jde od obecného k velmi konkrétnímu, takže nastiňuje jak širší reakci na proces, tak hledá jak odpovědi na uvedené otázky. Analýza je vyhodnocována průběžně, ať už v textu nebo v určených částech kapitol, v závěru práce je však zařazeno její celkové shrnující vyhodnocení a samozřejmě závěry, které z něj...
|
|
|
Kultura vzpomínání na šoa v České republice po roce 1989
Heroldová, Karolína ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Koeltzsch, Ines (oponent)
Tématem této bakalářské práce je kultura vzpomínání na šoa v ČR po roce 1989, přičemž reflektuje dobu od 1945 do 1989, tedy dobu komunistické vlády v ČSSR. Toto období, především 60. Léta totiž jistě položilo základ pro kulturu vzpomínání na šoa po roce 1989. Práce se zaměřuje jak na dvě velké instituce (Památník Terezín a Pinkasovu synagogu, potažmo Židovské muzeum v Praze), tak na současné nové projekty týkající se vzpomínání na šoa (Vlak Lustig, Stolpersteine, Jom ha-šoa, Zapomenuté transporty atd.). Skrze podrobné zkoumání nových projektů a jejich srovnání se zavedenými institucemi se práce snaží zjistit, jak dalece, případně zda vůbec, se tato kultura vzpomínání v České republice po roce 1989 proměnila. Předmětem zkoumání je v daných projektech jak postava autora, jeho židovství/nežidovství a motivace pro vznik projektů, tak způsob, jakým jsou projekty prezentovány, co zastupují, čeho chtějí dosáhnout, případně jaký mají úspěch, je-li tento fakt zjistitelný. V práci je okrajově zohledňován také mezinárodní vývoj a stav kultury vzpomínání na šoa, je tedy snahou českou kulturu vzpomínání zasadit do mezinárodního kontextu. Ten je důležitý mimo jiné i proto, že některé zahraniční projekty se staly inspirací pro projekty domácí.
|
|
| |
|
|
Reflexe podílu vichystického režimu na šoa ve francouzské kinematografii
Rábová, Michaela ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku vyrovnávání se Francouzů se svou válečnou minulostí, kdy se kolaborantská vláda ve Vichy mj. podílela na perzekuci a deportacích židovských obyvatel. Toto téma zkoumá výhradně z pohledu francouzské poválečné kinematografie. Prostřednictvím snímků natočených mezi léty 1945 a 2010 zaměřených na šoa práce podává přehled o vývoji zobrazování podílu vichystické Francie na genocidě Židů. Hlavním cílem práce je kombinací kvalitativního výzkumu dané filmografie a rozborem dostupné literatury odpovědět na otázku, jak byla tato problematika během druhé poloviny dvacátého století ve Francii filmově zpracována, a na základě této analýzy vytvořit nové chronologické členění tématu od roku 1945 až do roku 2010. Záměrem je pak potvrdit či vyvrátit tezi, že tendence francouzských filmařů poukazovat na tabuizovaná témata deportací a snažit se přinést pravdivý pohled na zmíněné události postupně sílila, což bylo umožněno mj. nástupem nové generace a částečně i změnou na politickém poli.
|
|
|
The Jewish Community of Vienna, from 1945 to the present
KUDRLIČKOVÁ, Zlata
Tato práce pojednává o znovuobnovení a životě židovské obce ve Vídni po druhé světové válce. Práce představuje nejdůležitější aspekty každodenního i kulturního života Židů v rakouském hlavním městě. Jako uvedení do tématu je popsána historie a problémy relevantní politiky Rakouska po druhé světové válce jako například aféra Borodajkewycz nebo kauza Waldheim. Není opomenuta ani problematika rakouského vyrovnávání se s minulostí a rakouského antisemitismu. V první polovině práce je popsán historický vývoj židovské obce po druhé světové válce až do současnosti. Druhá polovina práce představuje a popisuje nejdůležitější židovské instituce, organizace či spolky, které v současnosti ve Vídni existují. Dále je zahrnuta v této části i problematika židovského kulturního života a využití volného času. Součástí této práce je rovněž krátké shrnutí nápadů a typů, jak by se dala tato tématika využít prakticky ve výuce na českých školách.
|
host ::
RSS.