|
|
Analýza životopisných rozhovorů s romskými pamětníky nacistické perzekuce na pozadí odškodňovacích procesů v České republice
Zdařilová, Eva ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Analýza životopisných rozhovorů s romskými pamětníky nacistické perzekuce se zaměřuje na faktory, které mohou ovlivňovat vyprávěný životní příběh. Od samotného zapamatovávání si vzpomínek, přes jejich nové kontextualizování během života, vypravěčskou tradici informátorova zázemí, až po finální naraci a okolnosti s ní spojené. Tematickým rámcem analýzy jsou proběhnuvší kompenzační programy v ČR. Text upozorňuje na různé nahlížení minulosti při podávání žádostí o "odškodnění" na jedné straně úřady a na straně druhé pamětníky. Text přináší několik poznámek k vzájemnému nepochopení odlišných úhlů pohledu na minulost - úředníka/ historika a očitého svědka.
|
|
|
Pahárští Dómové: případová studie dómských komunit v okolí města Bhímtál v indickém státě Uttaráňčal
Houdek, Lukáš ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Hons, Pavel (oponent)
Diplomová práce seznamuje s uskupením indických kast známých pod názvem dómové, kteří jsou považováni za skupiny obyvatel Indie, ze kterých pocházejí Romové. Práce je případovou studií několika vybraných lokalit v severoindickém regionu Kumáún (stát Uttaráňčal). Práce se zaměřuje na každodenní život dómských skupin v tomto regionu, jejich postavení v kastovním systému a na profese, kterým se věnují. Dále zmiňuje praktiky při výběru partnerů pro členy své komunity a popisuje některé jejich náboženské představy. V neposlední řadě poukazuje na paralely, které se mezi Romy a dómskými skupinami objevují.
|
|
|
Legitimation and professionalization of a Romani NGO in the Czech Repulic
Synková, Hana ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Mušinka, Alexander (oponent)
Legitimizace a profesionalizace romské nevládní organizace v České Republice Hana Synková Disertační práce mapuje strategie legitimizace a přežití nevládních organizací pracujících s lidmi, kteří bývají kategorizováni jako "sociálně vyloučení" či "Romové". Snaží se odpovědět na otázku, co nevládní organizace dělají, aby vypadaly "úspěšně", byly schopné získávat prostředky a vytvářet organizační renomé. Práce nepojímá organizace jako "věci", ale přibližuje je jako "procesy" a sociální sítě ovlivněné státní a evropskou politikou, systémy financování i vnitřními konkurenčními boji. I přesto, že jsou organizace diskursivně rozděleny na ty, které preferují spíše etnickou nebo sociální definici svých klientů, musejí se vyrovnávat se stejnými tlaky v podobě zákona o sociálních službách, standardů kvality či kontrolních systémů přicházejících s projekty. Organizace nevěnují svůj čas zdaleka jen "práci s klienty", ale i zvyšování sociálního kapitálu svých členů a produkování "textů", které slouží k jejich legitimizaci v očích kontrolních orgánů, ostatních organizací i veřejnosti. Aby bylo možné tyto pro veřejnost "špatně viditelné" procesy výzkumně zachytit, využívá autorka metod organizační antropologie - terénního výzkumu uvnitř organizace a na mnoha místech, které s fungováním organizace kontextuálně...
|
|
|
Primární prevence rasismu a xenofobie s využitím multikulturní výchovy na základní škole
Kejmarová, Marie ; Mottlová, Jana (vedoucí práce) ; Valešová Malecová, Barbara (oponent)
ANOTACE: Diplomová práce zkoumá multikulturní výchovu a její uplatnění při realizaci primární prevence rasismu a xenofobie na základní škole. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem teoretické části je vymezení základních teoretických východisek primární prevence, multikulturní výchovy, forem a metod, prostřednictvím kterých můžeme primární prevenci a multikulturní výchovu realizovat na základní škole. V praktické části je předkládán návrh projektu multikulturní výchovy, který má vést žáky k postojům odmítajícím xenofobii a rasismus.
|
|
|
Romové v naší společnosti v kontextu s majoritou
Kůtková, Markéta ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztazích mezi romskou společností a majoritní společnosti. Stručně popisuje historii Romů ve světě a na našem území, mapuje klíčové body v historii, kdy se poprvé objevují rozkoly mezi majoritou a romskou minoritou. Dále popisuje možné částečné řešení tohoto problémů v rámci multikulturního vzdělávání a osvěty mezi romskou i majoritní společností. Je zde zmiňován klíčový názor, že z velké části konflikty mezi oběma společnostmi pramení ze vzájemného neporozumění obou kultur. Praktická část pojednává o názorech a vztazích majoritní společnosti k Romům, se kterými se přímo setkávají v běžném životě.
|
|
| |
|
| |
|
|
Činnost NNO zaměřených na romskou inkluzi z hlediska naplňování potřeb Romů
Neuhöferová, Michaela ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Cílem této práce je objasnit, do jaké míry neziskové organizace věnující se romské inkluzi při své činnosti vycházejí z reálných potřeb svých romských klientů. Práce je postavena na kvalitativním výzkumu, který vychází z výpovědí zástupců šesti nestátních neziskových organizací, terénních pracovníků a romských klientů. Výzkum se zaměřuje na čtyři hlavní faktory, kterými jsou důraz na komunikaci s klienty, sledování efektivity, stupeň závislosti na grantových podmínkách a podpora interkulturního poznávání mezi Romy a majoritou. Dle provedeného výzkumu se zkoumané organizace ve svých strategiích liší, nicméně všechny se snaží pracovat v souladu s potřebami svých klientů. Tento závěr potvrzují i terénní výzkumníci a romští klienti, podle kterých je činnost neziskových organizací uspokojivá a je do velké míry v souladu s reálnými potřebami romských klientů. Klíčová slova: Romové, inkluze, romská inkluze, neziskové organizace, potřeby, efektivita, komunikace, empowerment
|
|
|
Romové a období Sametové revoluce
Tomšů, Kateřina ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Práce chce přiblížit život Romů za komunistického režimu a následnou změnu v jejich každodenních životech, kterou způsobila Sametová revoluce. První část se zabývá teoretickým vysvětlením pojmů menšina, národ, integrace a akulturace, totalitní režim a rasová diskriminace. Cílem praktické části je přiblížit, jak změny v režimu vnímali sami Romové. Výpovědi narátorů byly rozčleněny do větších skupin, jako jsou každodenní život před rokem 1989, období Sametové revoluce, po roce 1989, romský jazyk a romská identita. Práce využívá kvalitativního výzkumu ve formě polostrukturovaných rozhovorů s devíti Romy, kteří žijí na různých místech v ČR.
|
|
|
Informovanost romského obyvatelstva v oblasti stomatologické péče
KARÁSKOVÁ, Pavla
Diplomová práce je zaměřena na problematiku zubní péče u romských pacientů. Hlavními sledovanými oblastmi byla informovanost Romů v různých aspektech péče o zuby a ochota zubních lékařů romské pacienty ve svých ordinacích registrovat. Původně měl být pro tuto práci použit kvalitativní výzkum, ale předvýzkum ukázal, že kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření bude lepším řešením. Zubní lékaři z důvodu vytíženosti byli totiž ochotni vyplnit dotazníky, ale na rozhovory jim kvůli pracovnímu vytížení čas nezbýval. Dotazníky jsem nakonec zvolila i pro romské respondenty a díky nim získala informace od větší části populace, než by bylo v případě kvalitativního výzkumu. Dotazníky jsou vlastní konstrukce, zcela anonymní a byly předkládány pouze v tištěné podobě. Prvním cílem této práce bylo zjistit informovanost a ochotu romského obyvatelstva k preventivním zubním prohlídkám. Výsledky práce ukazují, že ochotu k absolvování preventivní prohlídky projevila nadpoloviční většina respondentů ve vzájemné shodě obou výzkumných souborů. Kladně odpovědělo 61 % dotazovaných registrovaných Romů a 57 % zubních lékařů odpovědělo, že Romové na preventivní prohlídky chodí. Komparativním vyhodnocením jsem zjistila, že informovanost registrovaných a neregistrovaných romských respondentů vykazuje disproporce s vyšším skóre úspěšnosti u registrovaných respondentů, kdy např. informace o úhradě výkonů zdravotní pojišťovnou má z registrovaných romských respondentů celých 70 % a z neregistrovaných jen 30 % respondentů. Druhým cílem bylo zjistit ochotu dotazovaných zubních lékařů Romy ve svých ordinacích registrovat. Předpokládala jsem, že převážná většina nepřijímá z kapacitních důvodů pacienty žádné. Proto jsem položila v dotazníku otázku: "Pokud byste ještě přijímal/a pacienty, přijal/a byste Roma?" 57 % dotázaných zubních lékařů uvedlo, že by Roma přijali. Za předpokladu spolupráce Roma a sociálního pracovníka ochota k přijetí do evidence zásadně roste a dosahuje hodnoty 84 %. Tento, celkem velký rozdíl, odpovídá negativním zkušenostem se spoluprací s Romy. To znamená, že pomoc sociálního pracovníka by mohla pozitivně ovlivnit vztahy i komunikaci mezi zubními lékaři a romskými pacienty. Problém v komunikaci však není pouze na straně Romů. Všichni zdravotničtí pracovníci by se měli povinně vzdělávat v problematice multikulturní výchovy. Pokud pochopí historické hodnoty a zvyky různých kultur, mohou se eliminovat kulturní bariéry, nesnášenlivost, předsudky a diskriminace, které jsou často, třeba i ve skryté formě, důvodem odmítnutí pacienta. V případě účinné komunikace a vybudování vzájemné důvěry mohou romští pacienti lépe pochopit pravidla, která zubní lékař vyžaduje a získat informace, které jsou důležité pro předcházení problémům s bolestí zubů, finančními výdaji a v neposlední řadě také s estetikou. Z výzkumu dále vyplynulo, že Romové (dle odpovědí dotazovaných zubních lékařů) zanedbávají zubní hygienu a péči o chrup u svých dětí. Zubní hygienu u romských pacientů označilo za nedostatečnou 54 % dotázaných zubních lékařů. Spokojeno s péčí u dětí je pouze 14 % z nich. Bylo by velmi vhodné využít v mateřských školách ve větším měřítku služeb zubních hygieniček, které mohou dětem pomoci osvojit si vhodné hygienické návyky a díky "domácím úkolům" zprostředkovat tyto informace i ostatním členům rodiny. Shrnutím možných řešení problémů zubní péče u Romů je tedy účinná komunikace mezi romským pacientem a zubním lékařem, která by byla možná realizovat povinným multikulturním vzděláváním všech zdravotnických pracovníků a spoluprací se sociálním pracovníkem jako mediátorem mezi nimi.
|
host ::
RSS.