|
|
modřeň
Voldán, Martin ; Gabriel, Michael (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Ztratili jsme vodu. Ztratili jsme s ní přirozený kontakt. Díky změně klimatu se dostáváme do situace, ve které máme buď vody moc – přívalové deště a tající sníh, anebo jí máme nedostatek během čím dál častějších such. Řešení jsou v nedohlednu. Vodu si na dluh bereme z podzemních rezerv a neplánujeme ho splatit. A přitom, když už nám zaprší, tak nám voda protéká přímo skrze prsty skrze města ven. Pryč, pryč, pryč! Je třeba vrátit vodu do každodenního běhu města, vnímat ji jako zásadní součást ekvivalentní jakékoliv jiné infrastruktuře, třeba zeleni. Zeleň = modřeň. Je potřeba si udržovat vodu na místě. Víc vody se nám jen tak neobjeví, pitné je málo, a tak je nejen rozumné, ale i zásadní pro naši budoucnost si nějaký ten ždibec ponechávat. Viditelné s neviditelným. Viditelné pozemní praporky, pomyslné třešínky na technologickém dortu ve formě podzemních katedrál či bank. Aqua bank.
|
|
|
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Murínová, Miriam ; Kolář, Vojtěch (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práca sa venuje návrhu nových intervencií v rámci územia nad podzemnými vodojemami na Žlutém kopci. Na riešenom území sa stretávajú rôzne mestské štruktúry, atmosféry a vplyvy okolia, prírodné či urbanistické. Miesto je jedinečné svojou polohou v bezprostrednej blízkosti historického centra mesta Brno, potenciálom zeleného verejného priestranstva v rámci zastavanej mestskej časti s výhľadom na dominantu mesta, hrad Špilberk. Cieľom práce je tak ponúknuť návrh, ktorý reaguje na podnety okolia, dopĺňa už existujúce podzemné vodojemy. Pozýva obyvateľov mesta, nových návštevníkov či turistov k regenerácii tela aj duše, v galérii či atletickom centre v prostredí vodojemov. Program miesta tak ponúka priestor komunitný, spoločenský skrz nové kultúrne a návštevnícke centrum a zároveň upokojujúci vo forme parku.
|
|
|
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Vymětal, Bedřich ; Hanousek, Jan (oponent) ; Palaščák, Michal (vedoucí práce)
Prace se zabyva problemem zpristupneni oblasti na hranici trech subsystemu odriznutych topografii. Nenaplneny potencial zpusobeny barierou branici zapojeni se do stavajici mest- ske struktury jako funkcniho celku. Relief mesta ovlivnujici dostupnost jeho casti, ktera vede k opusteni a zapomenuti. Prekonanim takoveto bariery je mozna aktivace uzemi bez primych zasahu do stavajici zastavby ci zmeny funkce resene casti.
|
|
|
Prevence vzniku a šíření přírodních požárů v bezprostředním okolí\npovrchových zdrojů pitné vody včetně metod pro odhad důsledků \npřípadného výskytu
Beranová, J. ; Čermák, Petr ; Albert, J. ; Cienciala, Emil ; Zatloukal, V. ; Kudláčková, Lucie ; Novotný, Jan ; Zeman, Evžen ; Kuráž, M. ; Vizina, Adam ; Trnka, Miroslav
Cílem metodiky je vytvoření pragmatického postupu hodnocení rizik vzniku a šíření přírodních požárů\nv bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody. V metodice jsou navrženy metody pro odhad\ndůsledků výskytu přírodních požárů na jakost povrchové vody, prognózu změny rizika výskytu požárů\nv důsledku klimatických změn a postup stanovení rizika sekundárního znečištění nádrží v důsledku\nzměny odtokových poměrů po přírodním požáru. Na tomto základě metodika navrhuje a diverzifikuje\npreventivní a operativní opatření.
|
|
|
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Murínová, Miriam ; Kolář, Vojtěch (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práca sa venuje návrhu nových intervencií v rámci územia nad podzemnými vodojemami na Žlutém kopci. Na riešenom území sa stretávajú rôzne mestské štruktúry, atmosféry a vplyvy okolia, prírodné či urbanistické. Miesto je jedinečné svojou polohou v bezprostrednej blízkosti historického centra mesta Brno, potenciálom zeleného verejného priestranstva v rámci zastavanej mestskej časti s výhľadom na dominantu mesta, hrad Špilberk. Cieľom práce je tak ponúknuť návrh, ktorý reaguje na podnety okolia, dopĺňa už existujúce podzemné vodojemy. Pozýva obyvateľov mesta, nových návštevníkov či turistov k regenerácii tela aj duše, v galérii či atletickom centre v prostredí vodojemov. Program miesta tak ponúka priestor komunitný, spoločenský skrz nové kultúrne a návštevnícke centrum a zároveň upokojujúci vo forme parku.
|
|
|
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Vymětal, Bedřich ; Hanousek, Jan (oponent) ; Palaščák, Michal (vedoucí práce)
Prace se zabyva problemem zpristupneni oblasti na hranici trech subsystemu odriznutych topografii. Nenaplneny potencial zpusobeny barierou branici zapojeni se do stavajici mest- ske struktury jako funkcniho celku. Relief mesta ovlivnujici dostupnost jeho casti, ktera vede k opusteni a zapomenuti. Prekonanim takoveto bariery je mozna aktivace uzemi bez primych zasahu do stavajici zastavby ci zmeny funkce resene casti.
|
|
|
Populační dynamika bolena dravého Leuciscus aspius v údolní nádrži Želivka
Bouše, Eduard ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Cílem této práce bylo vyhodnocení materiálu bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) z údolní nádrže Želivka - Švihov z let 1971 - 2014. Hlavní důraz byl kladen na analýzu třecího hejna z let 2008 - 2014. Zde byly sledovány základní abiotické podmínky v době výtěru a spočteny růstové a populační charakteristiky. Výtěr probíhal na dvou lokalitách při teplotě 4 - 10 0 C, přičemž bolen vykazoval věrnost výtěrové lokalitě. Samci převažovali na trdlišti v celkovém poměru 1,22:1. Stáří zkoumaných ryb se pohybovalo od 3+ do 13+. Průměrná mortalita dospělých jedinců se pohybovala okolo 0,4. Doplněk třecího hejna se nacházel v rozmezí 0,2 - 0,5. Délka, při které se začínají vytvářet šupiny (SL = 29,7 mm), byla určena použitím závislosti mezi délkou těla a poloměrem šupiny. Rozdíly v rychlosti růstu mezi samci a samicemi jsou minimální, pouze ve třetí až páté věkové skupině vykazovali samci vyšší tempo růstu. Délko-hmotnostní vztah může být popsán jako W = 0,0153·L3,19 .
|
|
|
Sezónní změny kvality vody v nádržích Litovecko- Šárecké kaskády
Stegarescu, Rodica ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá sledovanním kvality vody v nádržích tvoricích Litovecko-Sarecke kaskádu. Litovecko-Šárecká kaskáda je soustava rybníků, vodních děl a retenčních nádrži, umístěná na Litovecko-Šáreckém potoce a se skládá z 9 významných nádrži a několika menších. Tyto nádrže plní různé funkce, od krajínotvorné, retenční, biologické a také rekreační: rybolov a koupáni. Mnoha z těchto nádrži protekají přes lidská sídla, jsou ovlivněné lidskou činností, která negativně ovlivňuje kvalitu vody v celé kaskádě. Cílem teto práci je sledovat fyzikálně-chemické ukazatele vody a také určit složeni fytoplanktonních společenstev, hodnotit stav vody v závislosti na antropogenních aktivitách v povodí a také sledovat jak se změnila kvalita vody časem a jaké jsou hlavní zdroje znečištěni. Kvalita vody byla hodnocená na základě 11 vzorků odebíraných v měsičním intervalu v období od březena 2012 do květen 2013. Odebíralo se ze všech nádržích vždy na přítoku, ze středu a na odtoku z nádrže pro sledování fyzikálně-chemických ukazatelů a jenom ze středu nádrže pro biologické stanoveni. Byly stanovené následující ukazatele: teplota, pH, konduktivita, rozpuštěny kyslík ukazatele neutralizačně kapacity (ZNK8.3 a KNK4.5), tvrdost, CHSKMn, koncentrace amoniakálního, dusičnanového, dusitanového dusíků, fosforečnany,...
|
|
|
Struktura zooplanktonu v nádržích Jizerských hor v období vrcholící antropogenní acidifikace a zotavování z acidifikace (1992-2011)
Bímová, Tereza ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Seďa, Jaromír (oponent)
Kyselá atmosférická depozice a okyselování půd a vod na zemském povrchu, jako důsledek emisí síry a dusíku do atmosféry, vedly v průběhu minulého století v mnoha oblastech světa k drastickým změnám ve složení povrchových vod a jejich oživení. Došlo ke snížení počtu druhů a biomasy fytoplanktonu, zooplanktonu a bentosu, v případě živočišného planktonu a bentosu i ryb někdy k jejich úplnému vymizení. Na území Jizerských hor bylo působení antropogenní acidifikace vždy kombinováno s vysokou přirozenou kyselostí a dystrofním charakterem vod, způsobenými vysokým obsahem organických kyselin. Přestože od 90. let 20. století došlo v této oblasti k výraznému chemickému zotavení vod z acidifikace, biologické zotavování je oproti změnám chemismu opožděno a je mnohem složitější. Předkládaná diplomová práce je studií sukcese zooplanktonu (korýšů) v horských nádržích Souš, Bedřichov a Josefův Důl po desetiletích silné acidifikace. Biologické zotavení probíhá odlišně v nádrži Souš, která je dlouhodobě vápněna, v nádrži Bedřichov s přirozeně vysokým obsahem organických látek a na Josefově Dole, který je z těchto nádrží největší a nejhlubší a který byl acidifikací nejvíce postižen. Zotavování biologické složky vod je v případě korýšů zčásti překryto jejich přirozeně kyselým charakterem, navíc bylo ovlivněno vápněním...
|
|
|
Populační dynamika bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) v údolní nádrži Želivka
Bouše, Eduard ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Byl vyhodnocen materiál bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) z údolní nádrže Želivka z let 1971 - 2012. U materiálu z let 2008 - 2012 byly vypočteny základní růstové a populační charakteristiky. Důraz byl kladen na analýzu třecího hejna. Zde se stáří studovaných ryb pohybovalo od 3+ do 13+ při délce těla 370 - 690 mm. Délka při, které se začínají vytvářet šupiny (SL = 29,7 mm) určena použitím závislosti mezi délkou těla a poloměrem šupiny. Rychlost růstu v předchozích letech byla stanovena metodou zpětného výpočtu ze šupin. Délko-hmotnostní vztah může být popsán jako W = 0,009·L3,1 . Rozdíly v rychlosti růstu mezi samci a samicemi byly minimální a statisticky neprůkazné. Růstová rychlost bolena na Želivce je srovnatelná s ostatními nádržemi.
|
host ::
RSS.