|
|
Small States Thinking Big: Comparative Analysis of the Czech Presidencies of the Council of the European Union in 2009 and 2022
Monsportová, Daniela ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato studie se zaměřuje na dvě česká předsednictví v Radě EU. Přistupuje k nim optikou dvou teoretických konceptů - malého státu, a symbolické moci Pierra Bourdieu. Hlavními cíli práce je sledovat relevanci výše uvedených teoretických východisek při aplikaci na vybraný případ České republiky a tím osvětlit případ relativně nový a často opomíjený. Pro naplnění cílů studie využivá kvalitativní výzkum a design "embedded" jednotlivé případové studie. Pro zodpovězení výzkumné otázky se práce nejprve zaměřuje na hloubkovou diskuzi teoretických konceptů. Poskytuje také přehled obecného diskursu kolem konceptu rotujícího předsednictví Rady. Studie poté zkoumá domácí a mezinárodní nastavení předsednictví, zjevné i skryté cíle a hmotné i nehmotné výsledky jednání a komunikačních strategií. Porovnáním obou předsednictví práce dochází k závěru, že zatímco vztahy mezi státy mohou být asymetrické, symbolická moc může změnit a posílit postavení států v mezinárodním systému. Tento závěr je demonstrován na případu České republiky a jejích dvou předsednictvích v Radě, během jejichž trvání byla zemi udělena značná symbolická moc - v práci operacionalizovaná jako možnost nastolování agendy a komunikačních strategií. Uplatněním symbolické moci tak mohla Česká republika ovlivnit své postavení v systému vztahů států,...
|
|
| |
|
|
Evropská politika v období rumunského předsednictví
Kašpar, Tomáš
Diplomová práce se zabývá výkonem rumunského předsednictví v Radě EU v prvním pololetí r. 2019. Záměrem práce je analýza jednotlivých kroků Rumunska, které vedly k posunu legislativního procesu v souvislostech, a také zhodnocení předsednictví. Text je strukturován do tří pomyslných částí. Autor v první části vymezuje problematiku mandátu předsednictví v Radě EU. V druhé části se věnuje Rumunsku, jeho vztahu s EU a okolnostem, za kterých vstupovalo do čela Rady EU a ve třetí části jsou analyzovány kroky vedoucí k legislativnímu postupu, kterých Rada EU pod vedení Rumunska dosáhla. Také je zde předsednictví hodnoceno dle stanovených prioritních pilířů Rumunska.
|
|
| |
|
|
Cultural Diplomacy of Slovakia within the Presidency of the Council of the EU
Ihnátová, Ivana ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábek, Petr (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je kulturní diplomacie Slovenska během jeho předsednictví v Radě EU, které se konalo v druhé polovině roku 2016. Přestože předsednictvo představovalo pro Slovensko nelehký úkol, přineslo mu také příležitost prezentovat své umění a kulturu širšímu publiku a zviditelnit se na mezinárodní scéně. Cílem práce je tedy charakterizovat kulturní diplomacii během slovenského předsednictví Rady EU, popsat její jednotlivé aktivity, kulturní program a zhodnotit její celkovou úspěšnost. První kapitola práce se zabývá samotným pojmem kulturní diplomacie, jeho definováním, umístěním kulturní diplomacie v systému zahraniční kulturní politiky, vztahem kulturní a veřejné diplomacie atd. Druhá kapitola se zaměřuje na kulturní diplomacii Slovenska, její aktéry, strategii a nástroje, přičemž rovněž poukazuje na odlišnost mezi kulturní diplomacií malých a velkých států. Třetí a zároveň závěrečná část už konkrétně rozebírá kulturní diplomacii Slovenska v rámci předsednictví Rady EU.
|
|
|
Communication and media aspect of Slovak presidency in the Council of the European Union
Tvrdoňová, Zuzana ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Táto bakalářská práce se zabývá komunikačním a mediálním aspektem předsednictví Slovenské republiky v Radě Evropské unie, které proběhlo v druhé polovině 2016. Cílem je detailně přiblížit komunikační a mediální aspekt, zhodnotit organizační i prezentační cíle Slovenska a poskytnout pohled na vnímání Slovenské republiky v této úloze. Práce se z části věnuje i veřejné diplomacii Slovenska. Přibližuje brandingovou strategii, která byla schválena před výkonem předsednictví za účelem zvýšení pozitivního vnímání krajiny v zahraničí. V závěru jsou zhodnoceny dosažené výsledky prezentace Slovenska v zahraničí, rovněž jako komunikace s domácími i zahraničními médii.
|
|
|
Změna role předsednictví po Lisabonské smlouvě na příkladu Španělska a Belgie
Grulichová, Zuzana ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
(abstrakt) Lisabonská smlouva přinesla výrazné změny do institucionálního fungování celé Evropské unie. Nevýznamnější změnou je vytvoření stálého a dlouhodobého předsednictví Evropské rady a Rady pro zahraniční věci. Před přijetím Lisabonské smlouvy předsedal členský stát Evropské unie všem formacím Rady Evropské unie, včetně Evropské rady, po dobu šesti měsíců. Tyto změny bezesporu přispěly k řešení některých otázek (např. k otázce kontinuity), na druhou stranu se tyto změny dotkly v některých ohledech výkonu rotujícího předsednictví. Zaměřila jsem se na tyto změny v institucionální podobě předsednictví a na vliv těchto změn na předsednictví při výkonu svých funkcí, a to vyjednávací a vnější reprezentace. Čerpala jsem ze zkušeností prvních dvou "polisabonských" předsednictví, španělského a belgického. Mým cílem bylo analyzovat měnící se roli předsednictví v těchto funkcích. Zkoumala jsem roli předsednictví před a během vyjednávání zakládajících smluv Evropské unie a jeho roli po reformách zavedených Lisabonskou smlouvou. Konkrétně jsem se zaměřila na vztah mezi rotujícím předsednictvím a nově zřízeným stálým předsednictvím reprezentovaným předsedou Evropské rady a vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Věnovala jsem se úlohám předsednictví, které nebyly dostatečně...
|
|
|
Rada EU po Lisabonské smlouvě: změny v rozhodování kvalifikovanou většinou a jejich vliv na postavení členských států
Kučera, Václav ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Cílem této práce je analýza vlivu nového systému kvalifikované většiny podle Lisabonské smlouvy na postavení členských států v Radě. Práce se zejména zabývá potenciální proměnou váhy členských států při hlasování v Radě, s pomocí tzv. hlasovacích indexů bude také determinována absolutní a relativní hlasovací síla členských států v Radě. Kvalifikovaná většina je v první části práce přiblížena také v rámci historického vývoje, tzn., jak její podoba variovala od vzniku Evropských společenství až po současnost. Důraz je pak pochopitelně kladen na podrobný popis stěžejních článků Lisabonské smlouvy, týkajících se hlasování kvalifikovanou většinou v Radě. Odpověď na otázku, zda nová kritéria kvalifikované většiny budou znamenat odlišný výsledek hlasování v Radě, lze nalézt v rámci čtvrté kapitoly této práce. Důležitým prvkem analýzy kvalifikované většiny podle Lisabonské smlouvy je také její srovnání se systémem z Nice z hlediska spravedlivosti a efektivity. Na závěr této práce je zařazen historický vývoj rozšiřování hlasování kvalifikovanou většinou v Radě na úkor jednomyslného rozhodování. Identifikace států, které se v minulosti nejčastěji při hlasování kvalifikovanou většinou vyjadřovaly proti navrhovanému návrhu, je taktéž součástí poslední kapitoly.
|
|
|
Hlasování kvalifikovanou většinou v Radě EU (implikace pro Českou republiku)
Svatošová, Iveta ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Práce se věnuje problematice hlasování kvalifikovanou většinou v Radě EU. Důraz je zde kladen na přechod od Smlouvy z Nice k Lisabonské smlouvě. Úvodní kapitoly tvoří platformu pro analýzu tzv. hlasovacích indexů, na základě kterých určujeme vliv států v Radě, efektivitu a spravedlivost jednotlivých systémů. Podle nich budou středně velké státy EU, jako je Česká republika, dle Lisabonské smlouvy znevýhodněny. Indexy jsou však následně konfrontovány s jejich kritikou. S ohledem ke konfrontaci by hlasovací indexy neměly být brány jako jediné východisko pro hodnocení uvedených veličin.
|
|
| |
host ::
RSS.