|
|
Multiculturalism Policy in Canada: Exploring the Dispute with Québec through Framing Analysis.
Hrynuik Breedon, Hannah Mae ; Jelínková, Marie (vedoucí práce) ; Jusić, Mirna (oponent)
Multiculturalism has been an official federal government policy in Canada since 1971 and is strongly associated with the country. However, from its inception, it has been met with strong criticism and opposition in the predominantly French-speaking province of Québec. While the long history of French-English conflicts in Canada has been explored, there is a paucity of comprehensive literature that focuses on the resurgence of this particular dispute in the last decade. This period includes Québec's adoption of several new, high profile, and controversial policies and laws that mark a rejection of the federal policy. To help fill this gap, and develop a more specific and contemporary description of this dispute, this paper uses frame analysis as a lens through which to examine a range of sources including news articles, government documents, press releases, speeches and interviews. Through this analysis six frames used by federal and provincial actors are identified and discussed: "Unique Cultural Preservation", "Québecois as Dominant Culture" and "Provincial Autonomy" on one side; and "Cultural Diversity and Pluralism", "Accommodation" and "National Unity" on the other. The findings reveal that the dispute is rooted in a historic struggle for power between the province and the federal government...
|
|
|
Critical discourse analysis of #metoo press coverage in Quebec
Glorieux, Charlotte ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Lábová, Sandra (oponent)
V roce 2017 vedlo hnut. #metoo k ud.n. veřejných i soukromých osobnost. po cel.m světě. V n.vaznosti na různ. vlny hnut. z.skalo medi.ln. pokryt. sexu.ln.ch .toků d.ky popularitě hnut. značný ohlas. V Kanadě dali novin.ři hlas obětem a z.roveň odhalili n.siln.ky. Quebec se od zbytku Kanady odlišuje svým historickým a soci.ln.m kontextem. Na z.kladě př.stupu soci.ln. konstrukce a kritick.ho feminismu bylo analyzov.no medi.ln. pokryt. v quebeckých novin.ch v době prvn. vlny #metoo v roce 2017 i jej.ho n.sledovn.ka v roce 2020. Tato studie ukazuje, že mezi lety 2017 a 2020 došlo k vývoji v novin.řsk.m pokryt. hnut.. Novin.ři se zabývali dvěma různými typy vln, což se odrazilo v jejich zpravodajstv.. Mezi oběma časovými obdob.mi vedlo medi.ln. pokryt. veřejných ud.n. obět. ke zvýšen.mu rozhořčen. vůči kultuře zn.silněn., zvýšen.mu znepokojen. nad cancel culture, potřebě lepš.ho vzděl.v.n. a kritice justičn.ho syst.mu. Klíčová slova metoo, Quebec, ledevoir, lapresse, lejournaldemontreal, metro, rozon, lacroix, sexuální napadení, znásilnění
|
|
| |
|
| |
|
|
Quebecká integrační politika od tiché revoluce do současnosti
Pluhařová, Jana ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá quebeckou integrační politikou od tiché revoluce do současnosti. Analyzuje dynamiku mezi imigrací, identitou a integrací v Quebeku a pohlíží na identitu jako hlavního hybatele tvorby quebecké integrační politiky. Cílem práce je zjistit, zda identita a její proměna od etnického k občanskému základu byla hlavním determinantem tvorby quebecké integrační politiky. Od tiché revoluce v 60. letech 20. století prošla quebecká společnost dynamickou proměnou své vlastní identity nejen ve vztahu ke zbytku Kanady, ale zejména k sobě samým. Quebek se jako globálně menšinová a regionálně většinová společnost rozhodl odmítnout kanadskou federální politiku multikulturalismu, která neuznává Quebek jako odlišnou společnost a navíc popírá zásadu dvoukulturní Kanady. Přijal vlastní model integrace přistěhovalců nazvaný interkulturalismus, který byl ovlivněn proměnou zvláštní dichotomické quebecké identity.
|
|
| |
|
|
Proměny role Québecu ve francouzské politice
Lemel, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami francouzské zahraniční politiky vůči Québecu a Kanadě. První prezident francouzské páté republiky Charles de Gaulle, jakožto i všichni jeho následovníci včetně svých vládních aparátů podporovali mezinárodní ambice Québecu a jeho snahu být v zahraničí suverénní v oblastech, které spadají do jeho kompetencí dle kanadské Ústavy ve vnitřní politice. Tato podpora probíhala zejména na platformě Francophonie. V roce 1995 tehdejší prezidentský kandidát Jacques Chirac jasně podpořil suverenistické hnutí, jehož členové usilovali o svrchovanost Québecu na Kanadě. Po referendu, ve kterém zvítězili federalisté, se však Francie postupně sbližuje s federální vládou Kanady v různých otázkách mezinárodní politiky, například ochrany multilateralismu či kulturní diverzity. Francie má také obavy, že v případě rozdělení Kanady by se anglofonní zbytek země snáze dostal do sféry vlivu Spojených států amerických, což nehodlá připustit. Jacques Chirac během svého dvanáctiletého mandátu tak postupně prohlubuje spolupráci s Ottawou, ovšem v oblastech kultury a vzdělávání, klíčových pro francouzskou zahraniční politiku, privilegovaným partnerem Francie zůstává Québec. Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy se již jasně proti suverenitě vymezí.
|
|
|
Jazykové politiky Kanady: Zhodnocení Trudeauovy politiky oficiálního bilingvismu
Malý, Ondřej ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce "Jazkové politiky Kanady: Zhodnocení Trudeauovy politiky oficiálního bilingvismu" pojednává o kanadské anglicko-francouzské dvojjazyčné realitě. Práce popisuje vývoj kanadského jazykového zákonodárství na federální úrovni, kde se podařilo dlouholetému kanadskému premiérovi Pierre Elliottu Trudeauovi vytvořit oficiálně bilingvní federální sféru, i na provinciální úrovni. Zvláštní pozornost je věnována především provincii Québec, která má jako dominantně frankofonní provincie jazykovou legislativu nejpropracovanější. Práce hodnotí Trudeauovu snahu bojovat s québeckým separatismem a nacionalismem důrazem na novou pankanadskou identitu, související především s oficiálním bilingvismem "od pobřeží k pobřeží".
|
|
|
Tichá revoluce. Proměna identity frankofonního Québecu.
Denemark, Jan ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá québeckou politikou a proměnou identity Québecu od tiché revoluce. Analyzuje dynamiku změn a pohlíží na identitu jako hlavního hybatele tvorby québecké politiky. Historicky podmíněná diskriminace byla příčinou hlubokého pocitu kolektivní méněcennosti. Cílem práce je zjistit, zda identita a její proměna od etnického k občanskému základu byla hlavním determinantem tvorby québecké politiky. Od tiché revoluce v šedesátých letech dvacátého století prošla québecká společnost dynamickou proměnou identity nejen v rámci provincie, ale i ve vztahu ke zbytku Kanady. Důsledkem proměny identity je i fakt, že Québec jako globálně menšinová a regionálně většinová společnost později odmítl kanadskou federální politiku multikulturalismu, která neuznává Québec jako odlišnou společnost, a navíc popírá zásadu dvoukulturní Kanady. Québec přijal vlastní model integrace přistěhovalců nazvaný interkulturalismus. Při analýze vývoje identity a nacionalismu je převažujícím přístupem metoda kritického zkoumání empirické zkušenosti Québecu a tezí teoretických konceptů Charlese Taylora a Willa Kymlicky. Bylo nutné ujasnit si termíny a prostudovat Taylorovy a Kymlickovy teze o multikulturalismu, identitě, komunitarismu a liberalismu jako výchozího bodu k analýze vývoje mnohonárodního státu Kanady....
|
|
| |
host ::
RSS.