|
|
Literature in the works of theologians - the example of Karl Barth and Rudolf Bultmann
Lis, Marek ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Štefan, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns se pokouší zhodnotit význam německé literatury ve vybraných dílech výše uvedených teologů. V případě Karla Bartha byla analyzována recepce autorů německé klasiky (Römerbrief, 1919) a Dostojevského (Römerbrief, 1922), další samostatnou oblast zkoumání představuje zkoumání relevantních pasáží korespondence s německým spisovatelem Carlem Zuckmayerem ze závěru teologova života. V případě Rudolfa Bultmanna byla věnována pozornost širším souvislostem hermeneutickým - zejména teologovu vztahu ke kultuře a náboženství po 1. světové válce, dále pak jeho reakci na Deschnerovu kritiku role náboženství z konce 50. let 20. století a následně analýze vybraných homilií z doby po 1. světové válce, přičemž byla stručně popsána i specifičnost a problematičnost tohoto diskursu. Ačkoli je práce postavená jen na výběru, pokouší se závěrem formulovat názor, že literatura může plnit jak funkci "podřízenou" křesťanskému zjevení, které jí vytváří jasný kontext a je schopno na její otázky odpovídat, tak funkci zcela autonomní, kdy je literaturou artikulováno téma, které bylo již předestřeno teologickým diskursem.
|
|
|
Ve jménu Krista-Vybrané myšlenky členů menších českých evangelických církví v období 1890-1940
Mašek, Tomáš ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Práce se zaměřuje na vystižení specifik v myšlení některých menších evangelických církví na území Čech v období 1890-1940. Konkrétně se jedná o Bratrskou Jednotu Chelčického (baptisty), Jednotu českobratrskou (dříve Svobodnou církev reformovanou) a Evangelickou církev metodistickou. Ohniskem výkladu je představení konstrukce konfesní identity na základě vztahu k minulosti a specifického výkladu osobností a událostí, které formovaly tradici, z které tyto církve vycházely. Dalším prvkem formujícím identitu členů těchto církví byl jejich postoj k moderním sekularizačním tendencím, proti kterým stály v kontrapozici. V neposlední řadě určovalo jejich konfesní vědomí vymezení vůči jiným formám zbožnosti. Cílem práce bylo přinést na základě studia publikovaných písemných pramenů, které po sobě zanechali příslušníci těchto tří církví, komparaci a charakterizaci jejich způsobu nazírání na určitá témata skrze své náboženské přesvědčení.
|
|
|
Právní řád Českobratrské církve evangelické - dějiny a současnost
Csukás, Adam ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent) ; Přibyl, Stanislav (oponent)
Právní řád Českobratrské církve evangelické - dějiny a současnost Cílem této práce je shromáždit dostupné prameny týkající se právního řádu Českobratrské církve evangelické od vzniku ČCE v roce 1918 do současnosti s přihlédnutím k právním dějinám evangelické církve v Předlitavsku od roku 1848 do konce první světové války, provést jejich kritickou analýzu a podat syntézu vývoje církevního zřízení a řádů Českobratrské církve evangelické, přičemž kritérii rozpracování jednotlivých dějových linií jsou především historická relevance a praktická použitelnost získaných poznatků při naplňování Strategického plánu ČCE z roku 2019. Práce se skládá z úvodu, tří částí a závěru. První část (1848-1922) ve čtyřech kapitolách traktuje právní dějiny evangelické církve v Předlitavsku od revolučních let 1848/1849 do zániku Rakouska-Uherska, vzniku Československa a ustavení Českobratrské církve evangelické. Zvláštní pozornost přitom věnuje okolnostem vzniku církevního zřízení z roku 1861, snahám českojazyčných českých a moravských evangelíků obojího vyznání (augsburského i helvetského) o jeho změnu, hnutí českých evangelíků v letech 1917/1918, které vyústilo ve vznik ČCE, a procesu vzniku církevního zřízení z roku 1922. Druhá část (1922-1954) v osmi kapitolách popisuje vývoj církevního zřízení za první republiky,...
|
|
| |
|
|
Leuenberský synod v ČR
Zapletal, Aleš ; Vaňáč, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Pavel (oponent)
Leuenberský synod v ČR Bakalářská práce se zabývá leuenberským synodem v ČR, ekumenickou platformou sdružující denominace, které přijaly Leuenberskou konkordii (Církev bratrská, Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická, Evangelická církev metodistická, Slezská církev evangelická augsburského vyznání). Synod vznikl v roce 2000, jeho zasedání se konají každé dva roky a každá denominace je zastoupena čtyřmi delegáty. První kapitola práce představuje širší kontext problematiky zhodnocením historicko-teologického významu Leuenberské konkordie jako dokumentu, na jehož základě synod vznikl. Druhá kapitola se zabývá prvním zasedáním synodu v roce 2000, jeho statutem a jednacím řádem a dokumenty, které byly na tomto synodu přijaty. Třetí kapitola uvádí následující zasedání synodu a zaměřuje se vždy na téma zasedání, důležité dokumenty nebo rozhodnutí synodu. Rovněž jsou uvedena jména zvolených předsedů a místopředsedů. Čtvrtá kapitola nabízí vlastní autorovu reflexi činnosti synodu ve dvou desetiletích jeho existence a navrhuje možnosti, jak ji rozvíjet v dalších letech. Práce je založena na odborné teologické a historicko-teologické literatuře, církevním tisku, dokumentech leuenberského synodu v ČR a konzultacích se současnými či bývalými představiteli synodu. Klíčová slova...
|
|
| |
|
|
Benediktini v Čechách v letech 1419-1620 na příkladu vybraných klášterů
Vorlíček, Petr ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá dějinami vybraných benediktinských klášterů v Čechách v období, jež je vymezeno důležitými předěly českých dějin, vypuknutím husitských bouří a bitvou na Bílé hoře. Záměrně předkládá příklad kláštera v pohusitském období již neobnoveného, společně s těmi, jejichž dějiny pokračovaly i ve zmíněném období. Kromě snahy postihnout historický vývoj vybraných klášterů v údobí mezi roky 1419 až 1620 se práce věnuje ekonomickým a dalším společenským problémům, se kterými se v průběhu dvou staletí museli opati obnovených klášterů v důsledku nastalých situací potýkat. KLÍČOVÁ SLOVA Benediktini, klášter, proboštství, husitství, sekularizace, protestantství
|
|
|
Ve jménu Krista-Vybrané myšlenky členů menších českých evangelických církví v období 1890-1940
Mašek, Tomáš ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Práce se zaměřuje na vystižení specifik v myšlení některých menších evangelických církví na území Čech v období 1890-1940. Konkrétně se jedná o Bratrskou Jednotu Chelčického (baptisty), Jednotu českobratrskou (dříve Svobodnou církev reformovanou) a Evangelickou církev metodistickou. Ohniskem výkladu je představení konstrukce konfesní identity na základě vztahu k minulosti a specifického výkladu osobností a událostí, které formovaly tradici, z které tyto církve vycházely. Dalším prvkem formujícím identitu členů těchto církví byl jejich postoj k moderním sekularizačním tendencím, proti kterým stály v kontrapozici. V neposlední řadě určovalo jejich konfesní vědomí vymezení vůči jiným formám zbožnosti. Cílem práce bylo přinést na základě studia publikovaných písemných pramenů, které po sobě zanechali příslušníci těchto tří církví, komparaci a charakterizaci jejich způsobu nazírání na určitá témata skrze své náboženské přesvědčení.
|
|
|
The Principles of the Presbyterial-Synodical Ecclesiastical Polity
Csukás, Adam ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Princípy synodálno-presbyterského cirkevného zriadenia Práca postihuje princípy synodálno-presbyterského cirkevného zriadenia, na ktoré sa vo svojich cirkevných zriadeniach odvolávajú napr. Českobratská cirkev evanjelická či Reformovaná kresťanská cirkev na Slovensku. Autor upozorňuje na význam zásad cirkevného zriadenia v cirkevnom živote, pričom poukazuje i na ich občasnú nedostatočnú reflexiu. V tejto súvislosti sa venuje zavedeniu vodcovského princípu v nemeckej evanjelickej cirkvi v 30. rokoch 20. storočia. Na druhej strane vyzdvihuje príklady cirkví, ktoré dokázali princípy svojho zriadenia jasne sformulovať a niektoré z nich dokonca i vteliť do svojich cirkevnoprávnych predpisov. Autor sa ďalej venuje vyjasneniu základnej terminológie, ktorú používa, pričom sa zameriava na význam označení protestantských cirkví v rôznych jazykoch. Zaoberá sa rozdelením cirkví do rodín podľa kategorizácie, ktorú používa Svetová rada cirkví, pričom zvláštnu pozornosť venuje rodine unionovaných cirkví. Popisuje päť typov týchto cirkví, pričom sa zamýšľa nad nutnosťou zavedenia ďalšieho, šiesteho typu. Ďalej sa venuje základnej charakteristike reformovaných, presbyteriánskych a evanjelických (luterských) cirkví. Nasledujúca časť práce je venovaná popisu princípov čistého reformovaného cirkevného zriadenia, ako ich v roku...
|
|
| |
host ::
RSS.