|
|
Cesta do pravěku
Filipová, Markéta ; Rozbořil, Blahoslav (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Téma bakalářské práce je odkazem k filmu režiséra Karla Zemana, jenž je příběhem čtveřice chlapců, kteří se rozhodnou podniknout cestu do minulosti. Spojujícím prvkem celého souboru je variace na úvodní scénu z filmu Karla Zemana, kdy čtveřice kluků propluje jeskyní do období pravěku. Tato scéna se stala symbolickou a motiv „cesty“ je přítomný téměř ve všech obrazech. Cesta do pravěku je metaforou pro výzkum a studium prehistorie. Je to mentální pohyb směrem do minulosti, při kterém se snažíme porozumět dávno zapomenutým skutečnostem.
|
|
|
Edukační programy pro expozici Archevita ve Středočeském muzeu Roztoky u Prahy
Jindrová, Lucie ; Jareš, Jakub (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na edukaci v muzejním prostředí. Jejím cílem je vytvořit a vyzkoušet vlastní návrhy edukačních programů ve Středočeském muzeu Roztoky u Prahy. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje charakteristice muzejního prostředí a zkoumá komponenty muzejní edukace jako jsou výukové metody a organizační formy výuky. Dále se zabývá vybranými prvky edukace a prezentace archeologického kulturního dědictví a popisuje edukaci ve Středočeském muzeu Roztoky u Prahy. Praktická část se zaměřuje na tvorbu dvou edukačních programů, které navazují na vymezené teoretické principy první části práce. Edukační programy jsou určeny žákům 6. třídy 2. stupně základních škol a realizují se v expozici Archevita - Stopami věků zaměřené na období pravěku. Práce popisuje tvorbu obou programů, vymezení cílové skupiny, popis jednotlivých aktivit, a rovněž zaznamenává a hodnotí jejich průběh. K hodnocení každého programu je použita zpětná vazba od žáků, jejich učitelů a edukátorky muzea Roztoky. Práce na závěr předkládá návrhy na zlepšení programů a jejích jednotlivých aktivit, které si muzeum v rámci své edukace ponechá. KLÍČOVÁ SLOVA muzejní edukace, dějepis, pravěk, Archevita, Středočeské muzeum Roztoky u Prahy
|
|
|
Českodubsko v pravěku a raném středověku
Spěšná, Hana ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Předložená práce se zabývá pravěkým a raně středověkým osídlením na Českodubsku. Sleduje a popisuje nálezy jednotlivých období a kultur od paleolitu do raného středověku (12. stol. n. l.), které z velké většiny pochází z povrchových sběrů. Pozornost byla zaměřena především na sbírky uložené v Podještědském muzeu v Českém Dubu. Další informace byly čerpány z publikované odborné literatury a nové údaje o osídlení byly získány autorčiným povrchovým průzkumem. Na základě dostupných infomací byl sestaven katalog, ve kterém jsou zahrnuty všechny lokality s nálezy do konce 12. století n. l.. Práce je doplněna mapami nálezů, které jsou sestaveny podle jednotlivých období a obrazovým katalogem broušené a štípané industrie. Klíčová slova: severní Čechy - Podještědí - Českodubsko - osídlení - pravěk - raný středověk
|
|
|
Tracing the history of synanthropic flora and vegetation in the Czech Republic
Pokorná, Adéla ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Lososová, Zdeňka (oponent) ; Mercuri, Anna Maria (oponent)
1 Abstrakt Rostlinné makrozbytky z archeologických situací byly studovány za účelem vystopovat historii postupného utváření dnešní synantropní vegetace. Synantropní rostliny jsou velmi heterogenní skupinou s různými vlastnostmi a životními strategiemi, a také s různou imigrační historií. Synantropní flóra je obecně bohatá na nepůvodní druhy, proto je důležité znát dobu, od kdy se tyto druhy vyskytují na našem území (jejich residence time). Kromě stanovení Minimum Residence Time (MRT) nepůvodních druhů byla studována také dynamika utváření flóry a vegetace sídel s důrazem na středověk, jakožto dobu, kdy u nás vznikala první města. Vznik městských aglomerací mohl vést ke vzniku nových typů stanovišť, následovaném vytvořením nových rostlinných společenstev - předchůdců těch dnešních. Města jsou specifickým případem antropogenního prostředí s množstvím různých synantopních habitatů. Také proto jsou dnes velmi druhově bohatá. Otázky 1. Kdy vznikla flóra středověkých měst? Byl přechod mezi pravěkem a středověkem pozvolný nebo náhlý? 2. Které konkrétní druhy se podílely na středověké změně synantropní vegetace? Odkud ty druhy pocházejí? Byl vznik měst právě tím faktorem, který vyvolal změnu druhového složení? 3. Jaký měla středověká urbanizace vliv na lokální diversitu synantropní flóry? Spíše se objevily nové...
|
|
|
Tělesně postižení lidé v pravěku a raném středověku
Jokeš, Michal ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Malyková, Drahomíra (oponent)
Práce se zabývá problematikou lidí s tělesným postižením v pravěku a raném středověku. Ze vzorku české archeologické literatury shromažďuje a vyhodnocuje údaje o archeologických nálezech s patologickými jevy, které by mohly svědčit o postižení jejich nositelů. Shrnuje dosavadní stav poznání zejména na základě zahraniční literatury a uvádí případy reflexe postižení v mytologii, právních normách, literatuře a ikonografii minulých společností a etnografických paralel. Pro další výzkum v této oblasti doporučuje zhodnocení velkých pohřebišť a klade důraz na multidisciplinární přístup k tématu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
|
|
|
Beletrizace dějin ve výuce dějepisu
Knitlová, Hana ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
98 Resumé Tato diplomová práce se zabývá tématem beletrizace dějin ve výuce dějepisu, které velmi úzce souvisí s osobou Eduarda Štorcha. Eduard Štorch byl amatérský archeolog, uznávaný spisovatel a nedoceněný pedagog. Na základě různých archeologických nálezů vytvářel dobrodružné příběhy na rozhraní prózy a populárně-naučné publikace, pojednávající o nejstarších dobách naší historie. Tyto knihy dodnes patří k nejlepším svého druhu a byly přeloženy do mnoha cizích jazyků. Jako pedagog se Štorch snažil udělat co nejvíce ve prospěch dětí. Na Libeňském ostrově vybudoval téměř sám a na vlastní náklady Dětskou farmu. Jednalo se o školu v přírodě, ve volných chvílích však mohly na pozemek přicházet i ostatní děti z Prahy. Eduard Štorch se snažil prosadit různé změny ve výuce jednotlivých předmětů, nejvíce se to týkalo výuky dějepisu. Za tímto účelem sepsal několik publikací - např. Reforma školního dějepisu (1905), Nový dějepis (1909) a Školní dějepis v theorii i praxi (1946). Velkým přínosem byla v tomto směru také jeho třídílná Pracovní učebnice dějepisu. Kromě toho Štorch velmi usiloval o zařazení výkladu o pravěku do dějepisné výuky. Součástí diplomové práce je rovněž výukový program Štorchův pravěk českých zemí. Na základě četby Štorchových děl a informací z výuky a z odborných textů si žáci mají vytvořit...
|
|
|
Vývoj vegetace v okolí Roztok u Prahy z pohledu antrakologické analýzy
Prach, Martin ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Tato práce se zabývá výzkumem vývoje lesa a jeho ovlivnění lidským osídlením během pravěku a raného středověku metodou analýzy půdních uhlíků neboli pedoantrakologie. Zabývá se lokalitou v historicky jednom z nejdéle osídlených území České republiky, Roztockým hájem u Roztok u Prahy ve středních Čechách. Pedoantrakologie poskytuje velmi lokální a lidským jednáním relativně málo ovlivněnou informaci o historické dřevinné vegetaci. Naproti tomu archeoantrakologie zkoumá uhlíky pocházející z archeologických výzkumů přímo z míst lidského osídlení. Jejich vznik je výrazně ovlivněn lidským jednáním a poskytují syntetický obraz o vegetaci širšího okolí zkoumané lokality. Porovnání výsledků těchto dvou přístupů je v případě Roztok možné díky dlouhodobému archeologickému výzkumu, ze kterého pochází již dříve analyzovaný a částečně publikovaný soubor uhlíků. Nově získaný pedoantrakologický soubor přináší detailnější prostorové měřítko, možnost zjištění vlivu lokálních podmínek a vzdálenosti od osídlení na historická druhová spektra, nebo možnost identifikace v archeoantrakologickém souboru nadhodnocených selektivně vybíraných druhů. Další částí práce je popis současné vegetace v okolí půdních sond a zjištění její případné návaznosti na historická uhlíková spektra. 4 půdní sondy poskytly uhlíkový soubor,...
|
|
|
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
|
|
|
Historická krajina Českomoravské vrchoviny. Osídlení od pravěku do sklonku středověku.
Bajer, Aleš ; Bísko, Richard ; Dejmal, Miroslav ; Hrubý, Petr ; Malý, Karel ; Mazáčková, Jana ; Machová, Barbora ; Milo, Peter ; Plaček, Miroslav ; Šabatová, Klára ; Těsnohlídek, Jakub ; Zimola, David ; Žahourková, Alena ; Hejhal, Petr
Výstavní katalog představuje jednu z důležitých možností jak podrobně informovat veřejnost o historické krajině Českomoravské vrchoviny, dochování jejích památek, stavu jejich poznání a možnostech jejich dokumentace. Dobrá informovanost zvyšuje šanci na uchování jedinečných dokladů o naší vlastní minulosti v krajině. Krajina je důležitým svědkem historických změn v krajině. Pro pravěk je z hlediska stavu dochování archeologických památek krajina dokonce svědkem jediným. Českomoravská vrchovina je v tomto směru jednou z výjimečných oblastí. Stejně jako v minulosti tak i dnes jde o okrajové území, které není výrazně poznamenáno neustále probíhající destrukcí historické kulturní krajiny. V katalogu jsou představeny v kapitolách okruhy výzkumu. Na konci je uveřejněn katalog předmětů dokumentující hmotnou kulturu pro všechny zkoumané periody.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.