|
|
Sledování exprese fytoestrogenů do mléka a mléčných výrobků
Watzková, Jarmila ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Doležal, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Fytoestrogeny jsou v posledních letech velice intenzivně studovány, protože vykazují rozličné farmakologické účinky na zdraví člověka. Bylo např. prokázáno, že fytoestrogeny snižují riziko výskytu některých typů rakoviny (prsu, prostaty nebo střeva), působí v organismu jako antioxidanty a ovlivňují aktivitu některých enzymů. Kromě toho byla prokázána také řada pozitivních účinků sójových fytoestrogenů na zdravotní stav žen v menopauze, jako je např. snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění aterosklerózy nebo osteoporózy. Různě technologicky upravené sójové boby jsou významnou součástí krmných dávek zvláště pro vysokoprodukční dojnice, protože jsou cenným zdrojem energie a vysoce kvalitního proteinu i přes jejich možný negativní vliv na reprodukční procesy. Fytoestrogeny přijaté v krmné dávce jsou v bachoru dojnic hydrolyzovány a spolu s jejich metabolity jsou v tenkém střevě vstřebávány do krve. Z těla pak mohou být vyloučeny především močí nebo mlékem. Z tohoto pohledu se kravské mléko může stát zdrojem fytoestrogenních látek, především ekvolu v humánní výživě. Naproti tomuto, některé výsledky výzkumu poukazují na možná potenciální rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravě na zdravotní stav člověka. U některých věkových (kojenci a malé děti) a skupinových (vegetariáni) kategorií může být příjem fytoestrogenů v potravě nežádoucí. Podle názoru většiny odborníků příznivý vliv na lidské zdraví převažuje nad možnými riziky. Přesto však rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravinách není možné přehlížet, a proto fytoestrogeny zůstávají i nadále aktuálním problémem na poli vědeckého výzkumu.
|
|
|
Vývoj vybraných doplňků stravy - klimakterium
Tobolková, Blanka ; Vránová, Dana (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Doplněk stravy je výrobek, který obsahuje nutriční látky (např. vitaminy, minerální látky, rostliny, aminokyseliny nebo mastné kyseliny), a je určený k doplnění běžné stravy. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout recepturu na přípravu 3 typů doplňků stravy, které se užívají ke zmírňování klimakterických obtíží, jejich výroba, stanovení energetické hodnoty jednotlivých preparátů na základě zjištěného obsahu bílkovin, tuků a sacharidů v doplňcích stravy. Součástí práce bylo navrhnout vhodný obal a cenu připravených doplňků. K analýze byly použity 3 druhy doplňků stravy, a to tobolky, bylinný sirup a bylinné kapky. Obsah bílkovin byl stanoven metodou podle Kjeldahla, tuky extrakcí podle Soxhleta a sacharidy byly stanoveny titračně manganistanem draselným (metoda podle Bertrada). Doplňky stravy ve formě tobolek byly podrobeny analýze na obsah těžkých kovů (olova, kadmia a arsenu). V bylinných kapkách byl doplňkově stanoven obsah alkoholu (ethanolu). Z naměřených dat bylo zjištěno, že doplněk stravy ve formě tobolek má nejnižší energetickou hodnotu.
|
|
|
Zařazení barevné pšenice "AF ZORA" s vysokým obsahem antokyanů na parametry užitkovosti nosnic na konci snáškového cyklu
Schořová, Michaela
Hypotézou provedeného pokusu bylo zjistit vliv antokyanů z černé variety pšenice AF Zora na reprodukční parametry nosnic vyřazených z chovu (>72 týdnů věku). Pro pokus byly použito 120 nosnic Rodajlendky bílé a byly rozděleny do dvou skupin – kontrolní a pokusné v šesti opakováních. Pokusná skupina byla krmena krmnou směsí s obsahem 60 % barevné pšenice AF Zora a kontrolní skupina 60 % běžné pšenice odrůdy Vanessa. Pokus trval 18 týdnů během kterých byly sledovány spotřeby krmiva, snáška, kvalita vajec, pevnost kostí, antioxidační aktivita a fytoestrogenní aktivita. Pozitivní vliv antokyanů se průkazně projevil na snášce (P<0,05) u pokusné skupiny, zároveň ale byla u této skupiny o cca 2 g menší hmotnost jednoho vejce a zhoršená kvalita skořápky. Dále u vajec pokusné skupiny byly vyšší haughovy jednotky (P<0,01). Nebyl potvrzen vliv antokyanů na antioxidační aktivitu stanovenou pomocí metody FRAP. Fytoestrogenní aktivita stanovená pomocí exprese mR-NA vitellogeninu (VTG 1 a VTG 2) nebyla potvrzena.
|
|
|
Specifika výživy u postmenopauzálních žen
Ostárková, Ester ; Maruna, Pavel (vedoucí práce) ; Tůmová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky výživy u žen po menopauze. Ženy se v tomto období potýkají s úbytkem ženských hormonů a postmenopauzálními symptomy, které výrazně ovlivňují kvalitu života. Zdravý životní styl hraje výraznou roli v omezení působení symptomů na činnosti každodenního života a je prevencí vzniku onemocnění typicky podmíněných stárnutím organismu. Teoretická část práce se zabývá problematikou menopauzy a fyziologických změn, objasňuje zvýšená rizika vzniku onemocnění v tomto období života ženy, uvádí jejich dietní opatření a věnuje se obecným doporučením v rámci vhodného stravování pro ženy v menopauze včetně problematiky fytoestrogenů. Cílem diplomové práce je zhodnotit stravovací zvyklosti postmenopauzálních žen ve srovnání se všeobecnými doporučeními a určit míru informovanosti o vhodné výživě, pohybové aktivitě, možnostech prevence a o možném vyšším riziku vzniku onemocnění v tomto období. V rámci metodologie bylo využito dotazníkové šetření, které bylo doplněno případovými studiemi. Výsledky výzkumu poukazují na nevhodné stravovací návyky žen po menopauze, tj. nízkou spotřebu ryb, zeleniny i celozrnných výrobků, a naopak vyšší konzumaci potravin s nevhodným složením. Nebyla potvrzena závislost mezi nejvyšším dosaženým vzděláním žen a informovaností o výživě, nicméně povědomí o...
|
|
|
Vliv hormonálních změn na kvalitu života žen v klimakteriu
Chejnovská, Zuzana ; Matulová, Jana (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Zuzana Chejnovská Instituce: Univerzita Karlova - Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav nelékařských studií Název práce: Vliv hormonálních změn na kvalitu života žen v klimakteriu Vedoucí práce: Mgr. Jana Matulová Počet stran: 95 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2023 Klíčová slova: klimakterium, klimakterický syndrom, kvalita života, hormonální změny, hormonální substituční terapie, menopauza, fytoestrogeny Bakalářská práce se zabývá vlivem hormonálních změn na kvalitu života žen v klimakteriu. Práce je rozdělena na dvě části. První je teoretická, která popisuje jednotlivá fyziologická období života ženy, dále samotné klimakterium, symptomatologii klimakteria, možnosti mírnění jeho dopadů, kvalitu života obecně a kvalitu života žen v klimakteriu. Empirická část práce je založena na kvantitativním výzkumném šetření, které bylo provedeno prostřednictvím standardizovaného dotazníku Menopause Rating Scale. Hlavním cílem výzkumu bylo posoudit celkovou kvalitu života žen v klimakteriu.
|
|
|
Sekundární metabolity rostlinných kultur in vitro I
Zlochová, Pavlína ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Pavlína Zlochová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Sekundární metabolity rostlinných kultur in vitro I. Klíčová slova: Suspenzní kultura, Trifolium pratense, fytoestrogeny, flavonoidy, isoflavonoidy Explantátové kultury jsou zdrojem sekundárních metabolitů rostlin. Avšak produkce sekundárních metabolitů bývá u explantátových kultur nízká. Produkce může být zvýšena metodou zvanou elicitace. Vhodný elicitor přidaný do kultivačního média vede u rostliny ke genové expresi a produkci sekundárních metabolitů jako obranná reakce na působící stresor. Cílem této práce bylo sledování vlivu chloridu sodného na produkci flavonoidů a isoflavonoidů u suspenzní kultury Trifolium pratense L. (varieta Tempus). Kultura byla kultivována na živném médiu dle Gamborga. Médium bylo obohaceno o 2 mg.l-1 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu. Kultivace probíhala při 25řC a fotoperiodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Následně bylo provedeno stanovení flavonoidů dle Českého lékopisu 2009 a isoflavonoidů metodou HPLC. Nejlepší elicitační účinek na produkci flavonoidů byl zaznamenán po 3 i 7denní elicitaci u koncentrace 175 mmol.l-1 chloridu sodného. Obsah se navýšil o 67 a 101 % ve...
|
|
|
Hormonální léčiva a jiné endokrinní disruptory v životním prostředí
Pfitzner, Robert ; Podlipná, Radka (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
S rozvojem lidského pokroku nastává problém s kontaminací životního prostředí kolem nás nejrůznějšími chemickými látkami, pocházejících ze všech odvětví antropogenní činnosti. Mezi látky, které tímto způsobem kontaminují naše okolí, jsou i sloučeniny schopné ovlivnit endokrinní systém organizmů narušením fyziologických funkcí endogenních hormonů. Spolu s přirozeně se vyskytujícími látkami vykazující estrogenní aktivitu jsou označovány jako endogenní disruptory. Tyto exogeny mají společné strukturální rysy jako hormon estrogen, proto jsou schopné interakce s estrogenními receptory. Nebezpečnost těchto látek spočívá v tom, že ovlivňují biologické funkce již při velmi nízkých koncentracích. V současné době probíhá souběžně s rozvojem instrumentálních metod intenzivní výzkum vlivu na životní prostředí, včetně člověka. Cílem této bakalářské práce je shrnout poznatky o vlivu endokrinních disruptorů na životní prostředí, rozdělení podle jejich zdrojů, souhrnně naznačit metody analýzy a možnost jejich odbourávání pomocí biodegradace.
|
|
|
Sledování exprese fytoestrogenů do mléka a mléčných výrobků
Watzková, Jarmila ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Doležal, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Fytoestrogeny jsou v posledních letech velice intenzivně studovány, protože vykazují rozličné farmakologické účinky na zdraví člověka. Bylo např. prokázáno, že fytoestrogeny snižují riziko výskytu některých typů rakoviny (prsu, prostaty nebo střeva), působí v organismu jako antioxidanty a ovlivňují aktivitu některých enzymů. Kromě toho byla prokázána také řada pozitivních účinků sójových fytoestrogenů na zdravotní stav žen v menopauze, jako je např. snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění aterosklerózy nebo osteoporózy. Různě technologicky upravené sójové boby jsou významnou součástí krmných dávek zvláště pro vysokoprodukční dojnice, protože jsou cenným zdrojem energie a vysoce kvalitního proteinu i přes jejich možný negativní vliv na reprodukční procesy. Fytoestrogeny přijaté v krmné dávce jsou v bachoru dojnic hydrolyzovány a spolu s jejich metabolity jsou v tenkém střevě vstřebávány do krve. Z těla pak mohou být vyloučeny především močí nebo mlékem. Z tohoto pohledu se kravské mléko může stát zdrojem fytoestrogenních látek, především ekvolu v humánní výživě. Naproti tomuto, některé výsledky výzkumu poukazují na možná potenciální rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravě na zdravotní stav člověka. U některých věkových (kojenci a malé děti) a skupinových (vegetariáni) kategorií může být příjem fytoestrogenů v potravě nežádoucí. Podle názoru většiny odborníků příznivý vliv na lidské zdraví převažuje nad možnými riziky. Přesto však rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravinách není možné přehlížet, a proto fytoestrogeny zůstávají i nadále aktuálním problémem na poli vědeckého výzkumu.
|
|
|
Vývoj vybraných doplňků stravy - klimakterium
Tobolková, Blanka ; Vránová, Dana (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Doplněk stravy je výrobek, který obsahuje nutriční látky (např. vitaminy, minerální látky, rostliny, aminokyseliny nebo mastné kyseliny), a je určený k doplnění běžné stravy. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout recepturu na přípravu 3 typů doplňků stravy, které se užívají ke zmírňování klimakterických obtíží, jejich výroba, stanovení energetické hodnoty jednotlivých preparátů na základě zjištěného obsahu bílkovin, tuků a sacharidů v doplňcích stravy. Součástí práce bylo navrhnout vhodný obal a cenu připravených doplňků. K analýze byly použity 3 druhy doplňků stravy, a to tobolky, bylinný sirup a bylinné kapky. Obsah bílkovin byl stanoven metodou podle Kjeldahla, tuky extrakcí podle Soxhleta a sacharidy byly stanoveny titračně manganistanem draselným (metoda podle Bertrada). Doplňky stravy ve formě tobolek byly podrobeny analýze na obsah těžkých kovů (olova, kadmia a arsenu). V bylinných kapkách byl doplňkově stanoven obsah alkoholu (ethanolu). Z naměřených dat bylo zjištěno, že doplněk stravy ve formě tobolek má nejnižší energetickou hodnotu.
|
|
|
Přírodní zdroje lignanů v naší potravě
NĚMEC, Petr
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou lignanů (fytoestrogenů) v naší potravě. Úvod práce je zaměřen na charakteristiku lignanů, které patří mezi ne ještě zcela prozkoumanou skupinu látek, obsažených v různých částech rostlin. V práci je podán přehled nejvíce využívaných plodin (sója, len a obiloviny), ze kterých bylo izolováno velké množství lignanů a dalších látek s estrogenním účinkem. Dále jsou v práci uvedeny přehledy látek obsažených v plodinách a mechanismy jejich působení v lidském organismu. Jejich využití je velice prospěšné v prevenci závažných takzvaně civilizačních chorob. Na konci práce je poukázáno na různé metody separace lignanů z rostlin.
|
host ::
RSS.