|
|
Das "deutsche Prag" 1939-1945. Ein Beitrag zur Erforschung der besetzten Hauptstädte Europas
Lohmann, Nina ; Křen, Jan (vedoucí práce) ; Puttkamer, Joachim (oponent) ; Schmiechen-Ackermann, Detlef (oponent)
v českém jazyce Disertace Das "deutsche Prag" 1939-1945. Ein Beitrag zur Erforschung der besetzten Hauptstädte Europas (Německá Praha 1939-1945. Příspěvek k výzkumu okupovaných hlavních měst Evropy) má za téma německou okupaci Prahy před a především v průběhu Druhé světové války. Práce na toto téma pohlíží v kontextu aktuálních historiografických výzkumů nacisty obsazené Evropy. Tzv. Protektorát Čechy a Morava totiž zůstává jakousi vedlejší kolejí aktuálních trendů mezinárodní historiografie. Týká se to i válečných dějin Prahy. Disertace proto nejprve představuje širší kontext výzkumu. Potom přenáší pozornost na kdysi prominentní posici německé menšiny v Praze, která se stala ideovým základem německé okupační politiky v bývalém hlavním městě Československa. Těžiště práce leží v rozboru proměn struktur pražské německé společnosti, resp. populačního vývoj Němců v Praze v průběhu okupačních let. Návazně jsou tu předloženy příklady toho, jak se okupační režim snažil konsolidovat a rozšiřovat posice Němců ve městě. Dlouhodobým cílem byla germanizační restrukturalizace hlavního města Čech. Práci uzavírá kapitola o kolapsu a zániku "německé Prahy" na konci války.
|
|
|
Historie obecní školy v Sousedovicích
PICHOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá historií a vývojem obecní školy v Sousedovicích od jejího založení až po její uzavření v roce 1979. Práce mapuje vývoj školy v jednotlivých dějinných etapách a popisuje tento vývoj s ohledem na historický vývoj státu ale i obce. Věnuje se stručně obci Sousedovice a zejména se pak věnuje mapování historie obecní školy, která je vskutku bohatá.
|
|
|
Václav Wagner - významná osobnost české památkové péče 20. století
Salavová, Mirka ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Václav Wagner - významná osobnost české památkové péče 20. století" popisuje život památkáře a pedagoga Václava Wagnera, který se narodil 7. listopadu 1893 a zemřel 21. března 1962 po letech věznění. Pojednává nejenom o jeho životě jako komplexu, ale věnuje se i jeho působení ve Státním památkovém úřadu, nastiňuje a interpretuje Wagnerovu tzv. syntetickou metodu ochrany památek a rozebírá odborné i osobní spory se Zdeňkem Wirthem a Cyrilem Merhoutem. Veškeré uvedené poznatky vychází ze studia archivních pramenů a literatury. KLÍČOVÁ SLOVA Václav Wagner, památková péče, okupace, druhá světová válka, politická perzekuce, věznění, Zdeněk Wirth, Cyril Merhout, syntetická metoda, analytická metoda
|
|
|
Formy a vývoj kolaborace ve Vichy 1940-1944
Šrédlová, Petra ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Formy a vývoj kolaborace ve Vichy 1940-1944 Petra Šrédlová Abstrakt Bakalářská práce pojednává o různých druzích kolaborace Francie s Německem během let 1940 až 1944. Zaměřuje se na tři nejpodstatnější druhy kolaborace, a to státní, ekonomickou a kolaboracionismus. Práce je rozdělena do tří kapitol o jednotlivých druzích kolaborace, přičemž každá z nich se člení na podkapitoly mapující jejich chronologický vývoj. Státní a ekonomická kolaborace probíhaly na vládní úrovni Vichy, přičemž vláda nezastávala postoj totální kolaborace. V případě kolaboracionismu se jedná o ideové následování nacistického Německa, kdy kolaboracionisté zastávali absolutní kolaboraci. Cílem této práce je analýza chronologického průběhu jednotlivých druhů kolaborace se zaměřením na rozbor proměn postojů jednotlivých aktérů. Jejich přístup se měnil především v závislosti na externím faktoru válečných úspěchů Německa, které se s postupem války snižovaly, a také v závislosti na zvyšujících se německých požadavcích především v ekonomické oblasti. Práce také sleduje otázku efektivity jednotlivých druhů kolaborace s ohledem na motivy, které Vichy ke kolaboraci vedly. Kolaboracionismus se od státní a ekonomické kolaborace liší především svým oddaným přístupem vůči Německu, kdy na rozdíl od vlády Vichy, která s blížícím se koncem války...
|
|
|
Brandýs nad Labem a Stará Boleslav 1938-1945
Potměšil, Jakub ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Brandýs nad Labem a Stará Boleslav 1938-1945" je zaměřena na popis vybraných aspektů ze života měst. Od událostí roku 1938, přes okupaci a období tzv. Protektorátu Čechy a Morava, až do období před povstáním v květnu roku 1945. Pro větší přehlednost je práce rozdělena do kapitol zabývajících se společenským a kulturním vývojem, proměnami městských samospráv, válečným průmyslem, odbojovým hnutím a válečnými událostmi, které zasáhly do života měst. Samostatné kapitoly jsou věnovány osudům židovské komunity a nástinu průběhu poválečného vyšetřování kolaborace v rámci Trestní nalézací komise. Závěrečná část práce je věnována pomníkům a pamětním místům českých i německých obětí války. KLÍČOVÁ SLOVA Brandýs nad Labem, Stará Boleslav, 1938-1945, okupace, Protektorát Čechy a Morava, odboj, aktivistické organizace, válečný průmysl, Židé, válečné pomníky
|
|
|
Právní postavení hnutí odporu a analýza jeho činů v Izraelsko-Palestinském konfliktu
Pohořská, Barbora ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Izraelsko-palestinský konflikt s sebou přináší mnoho otázek zasahujících do různých sfér, mimo jiné i sfér právních. Tato práce se zaměřuje na otázku organizovaného hnutí odporu proti okupaci a na jeho právní postavení. Obyvatelé každého okupovaného mají právo se proti okupaci a okupantovi bránit, mají právo vytvořit hnutí odporu a nárokovat si jeho jménem ze strany okupanta uznání, zejména uznání legality svých členů. Přesto, že je hnutí odporu termín zavedený, jeho oficiálně uznávaná definice neexistuje a jeho právní úprava se omezuje na stanovení podmínek, za nichž lze členům takovéhoto hnutí přiznat status a právní ochranu obdobnou kombatantům. Organizované hnutí odporu proti okupaci však, jak z jeho celého názvu vyplývá, může existovat jen tam, kde k okupaci došlo. Z tohoto důvodu práce nejprve zodpovídá několik podpůrných otázek, zjišťuje charakter sledovaného izraelsko-palestinského konfliktu a zejména zda lze v případě Palestiny hovořit o okupovaném území, jehož obyvatelstvo má právo na činy odporu proti okupantovi, Izraeli. Po zodpovězení podpůrných otázek a potvrzení, že Palestinu, tím míněn Západní břeh Jordánu, Východní Jeruzalém a pásmo Gazy, skutečně lze vnímat jako území okupované, neboť Izrael, byť ne vždy fyzicky přítomen, nad jejím územím stále vykonává efektivní kontrolu, se...
|
|
|
Židé v protektorátu a pokusy o jejich záchranu
Hlinovská, Květoslava ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Arava-Novotná, Lena (oponent)
Práce se zabývá moderní historií Židů na našem území, a to konkrétně během 2. světové války. Mapuje jejich osud a změnu jejich postavení, které vedlo k jejich postupnému vytěsnění ze společnosti a k likvidaci v Hitlerově "konečném řešení". Dále se zabývá pokusy o jejich záchranu, ať již prostřednictvím židovského odboje, exilovou vládou či podílem civilního obyvatelstva nežidovského původu. Rozebírá co stálo za motivací záchranců. Následuje typologie záchrany dle způsobu jejího provedení, doložená na známých zachráncích, jako byl Nicholas Winton či Přemysl Pitter.
|
|
|
Státoprávní změny v ČSR v letech 1938-1939
Hofman, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Shrnutí Tato práce se zabývá právními aspekty změn v ČSR v letech 1938 až 1939. Dává nejprve stručný přehled historického pozadí a vztahů, jež se utvářely po dobu existence první republiky. Dále se zabývá zejména ústavním vývojem v průběhu tzv. mnichovské krize, tj. popisuje uvažované plány na přebudování Československa, jakož i přijatá opatření a samu mnichovskou dohodu, jež vedla k okleštění státu a likvidaci jeho politické i hospodářské neodvislosti. Kromě toho se práce zabývá vývojem pomnichovské druhé republiky, a to z hlediska vnitřního i mezinárodního. V oblasti vnitřních změn poukazuje na vznik autonomních celků, volbu prezidenta Háchy, přijetí zmocňovacího zákona a voleb do sněmů. Pro dokreslení situace jsou vybrány rovněž některé otázky upravené na zákonné úrovni, jež prokazují odklon od humanistických principů a demokracie. Část mezinárodní popisuje územní ztráty ve prospěch sousedních zemí, snahu o získání garancí hranic a uvádí hlavní formy nucené spolupráce s Německem. Závěr práce je věnován rozpadu státu, tj. vyhlášení samostatnosti Slovenska a invaze do českých zemí a na Karpatskou Ukrajinu.
|
|
|
Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941
Veselá, Lenka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941" pojednává o způsobu, jakým protektorátní periodika informovala o paktu Ribbentop-Molotov a později o německé invazi do Sovětského svazu. Na příkladě těchto událostí a jejich reflexe v protektorátním denním tisku lze demonstrovat, jak pružně protektorátní propaganda reagovala na aktuální politický kurz. Pro účely práce byly zvoleny tři deníky: Polední list, Večerní České slovo, Venkov, které byly zkoumány ve dvou časově ohraničených obdobích, a to od 23. 8. 1939 do 27. 9. 1939 a od 16. 6. 1941 do 14. 7. 1941. Metodou práce je historická srovnávací analýza, která postihuje proměnu postojů protektorátní propagandy v závislosti na historickém kontextu, a sémiotická analýza, která se zabývá dobovým mediálním diskurzem a odhaluje udržovanou ideologii na úrovni znakových systémů.
|
|
|
Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933-1945
Bělohlávková, Alice ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kofroň, Václav (oponent)
Diplomová práce "Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933 - 1945" pojednává o dobovém filmovém průmyslu tak, jak byl zachycen v německém odborném tisku s cílem zaznamenat změny v jeho percepci, které nastaly po vzniku protektorátu. Sledovaný úsek je rozdělen na dvě období - rok 1933 až 15. březen 1939 včetně a 16. březen 1939 až květen 1945, kdy došlo k osvobození Československa. Pro každé období jsou uvedeny historické události, které rozhodujícím způsobem determinovaly vývoj československé a později protektorátní kinematografie, a popis filmového průmyslu z hlediska domácí i zahraniční produkce, distribuce, filmařů a organizací. Vzhledem k těsným vazbám mezi československou a německou kinematografií, jež byly po vzniku protektorátu ještě výraznější, byly mnohé události z českých zemí zachyceny také na stránkách německého odborného tisku. Analytická část diplomové práce se pak věnuje přímo historickému komparativnímu rozboru textů z deníku Der Film-Kurier, týdeníku Der Film a měsíčníku Der deutsche Film, jež byly rozděleny podle témat do kategorií a ve sledovaných obdobích vzájemně porovnány. Vlivem historických událostí se povaha i naplnění všech kategorií významně proměnila, do textů byla promítnuta nacistická a protižidovská propaganda a tematicky se zaměřily téměř...
|
host ::
RSS.