Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Změny nutričního stavu a tělesného složení u dětí a dospívajících s mentální anorexií
Kaduchová, Pavla ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá změnami nutričního stavu a tělesného složení u dospívajících dívek s mentální anorexií (AN) během realimentace. Hlavním cílem práce (i) je porovnání nutričního stavu a tělesného složení u 16 pacientek na počátku realimentace a následně s 6měsíčním odstupem. Vedlejším cílem (ii) je porovnání průběhu a úspěšnosti léčby 20 pacientek s AN diagnostikovaných před pandemií covid-19 a 21 pacientek diagnostikovaných během pandemie. Pacientky byly porovnány (iii) i s kontrolní skupinou 14 zdravých dívek párovaných věkem. Data byla vyhodnocena pomocí programu Statistica 12. Výsledky: (i) U 16 pacientek, které se dostavily i ke kontrolnímu vyšetření, došlo během realimentace k významnému nárůstu tělesné hmotnosti a BMI (obojí p <0,001) z původních 40,7±6,54 kg (BMI 15,69±1,97) na 48,7±9,0 kg (BMI 18,26±2,60). Významný nárůst jsme zaznamenali v tukové (p <0,01) i netučné (p <0,05) hmotě. Také v klidové spotřebě energie měřené nepřímou kalorimetrií byl po 6 měsících realimentace zjištěn významný nárůst (p <0,01). Při porovnání REE měřené nepřímou kalorimetrií a vypočtené dle Schofieldovy rovnice bylo zjištěno, že zatímco před realimentací se tyto hodnoty statisticky významně (p <0,001) lišily, po 6 měsících realimentace již nebyly významně rozdílné. V laboratorních parametrech došlo...
Povědomí o značení potravin u pacientů s obezitou a diabetem
Hálová, Nikol ; Brunerová, Ludmila (vedoucí práce) ; Anděl, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá povědomím o značení potravin u pacientů s obezitou a diabetem. Cílem práce je zjistit, jaké jsou znalosti těchto pacientů o značení potravin a jaké mají názory na toto téma. Dále se práce zaměřuje na zkoumání vlivu značení potravin na stravovací návyky pacientů s obezitou a diabetem a na možnosti zlepšení povědomí o značení potravin mezi těmito pacienty. Výzkum byl proveden formou anonymního dotazníku, který pomohl identifikovat úroveň znalostí a postoje pacientů s obezitou a diabetem ke značení potravin. Výsledky ukázaly, že povědomí o značení potravin má významný vliv na stravovací návyky pacientů. Pacienti s vyšší úrovní znalostí o značení potravin častěji činí informovanější a zdravější rozhodnutí při výběru potravin. Práce také identifikovala hlavní bariéry, které brání pacientům v efektivním využívání značení potravin, jako jsou například malé písmo na etiketách, složitost informací a nedostatečné porozumění označení. Mezi navrhovaná opatření ke zlepšení povědomí patří zavedení edukačních programů, praktických ukázek a interaktivních workshopů zaměřených na správné čtení etiket. Dále je doporučena spolupráce s nutričními terapeuty a lékaři, kteří mohou poskytovat individuální konzultace a poradenství. Závěrem lze říci, že lepší informovanost o značení potravin může...
Vliv monitorace stravy na redukci hmotnosti u obézních pacientů
Zemanová, Adéla ; Šimková, Simona (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Vliv monitorace stravy na redukci hmotnosti obézních pacientů Abstrakt V diplomové práci s názvem "Vliv monitorace stravy na redukci hmotnosti obézních pacientů" se věnuji redukci hmotnosti u obézních pacientů. Zejména jsem se zaměřila na zjišťování, zda respondenti, kteří svůj energetický příjem monitorují pomocí aplikace Kalorické tabulky dosahují větší redukce hmotnosti a změny tělesného složení. Obezita je celosvětové onemocnění a její prevalence roste nejen ve vyspělých státech. Podle současných trendů Světové federace pro obezitu odhady naznačují, že do roku 2035 mohou být postiženy více než 4 miliardy lidí nadváhou či obezitou. Pro tuto práci jsem zvolila kvantitativní výzkum, kterého se zúčastnilo 76 respondentů navštěvujících nutriční poradnu. Respondenty jsem rozdělila do dvou výzkumných skupin. Konkrétně, do výzkumné skupiny 2 byli zařazeni ti respondenti, kteří projevili zájem o používání aplikace pro monitorování kalorického příjmu (Kalorické tabulky) a současně disponovali chytrým telefonem kompatibilním s touto aplikací. Respondenti, kteří buď neprojevili zájem o používání aplikace, nebo nedisponovali vhodným telefonem, byli zařazeni do výzkumné skupiny 1. Součástí výzkumu byl odběr anamnézy, edukace k zápisu pětidenního jídelníčku, individuální nutriční intervence na základě zapsaného...
Výživa po operaci čelistního kloubu
Machoňová, Natálie ; Machoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Vlachopulos, Vasilis (oponent)
Výživa po operaci čelistního kloubu je velmi specifická, ale definovaná jasnými pravidly. Pacienti v rekonvalescenci přijímají první 3 dny mixovanou stravu a po 3 dnech, pokud nenastanou komplikace, přecházejí na kašovitou. Mnoho pacientů se obává pooperačních bolestí a celkového průběhu hospitalizace, a také jak pokrmy budou v mixované podobě nejen chutnat, ale i vypadat. Je tedy důležité dbát na pacientův názor ohledně nemocniční stravy a také na promítnutí příjmu doporučené stravy na hmotnostní rozdíl v průběhu zotavení. Prvním cílem bylo porovnání hmotnostního vývoje u sledovaných hospitalizovaných pacientů při nástupu k operaci a 5. den po operaci. Druhým cílem bylo zhodnocení stravy po operaci samotným pacientem a zjistit, jak se spokojenost promítla do hmotnostního úbytku. Třetím cílem bylo zhodnocení užívání doporučených výživových doplňků pacientů. Praktická část byla vyhodnocována z odpovědí provedeného dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 16 pacientů hospitalizovaných na oddělení čelistní chirurgie ve VFN v období od ledna 2023 do března 2023, kteří podstoupili rekonstrukci čelistního kloubu totální náhradou. U stejných pacientů byl následně sledován hmotnosti vývoj. Z výsledku vyplynulo, že hmotnostní rozdíl pacientů po operaci čelistního kloubu průměrně činil 1,2 kg. Dále bylo...
Vliv nutriční edukace na kompenzaci diabetu 1. typu
Křesáková, Nikola ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Mikeš, Ondřej (oponent)
Úvod: Celosvětová prevalence diabetu 1. typu (DM1) stále narůstá, a i přes dostupnost nových a moderních metod léčby, především v oblasti moderních technologií, je obtížné u mnohých pacientů dosáhnou optimální kompenzace diabetu. Řádně vedená a individualizovaná edukace v oblasti inzulinoterapie, režimových opatření a selfmonitoringu je dnes považována již za nezbytnou součást úspěšné léčby každého pacienta s diabetem. Cíl: Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv nutriční edukace na kompenzaci DM1 pomocí dostupných a zjišťovaných parametrů (HbA1c, TIR, TBR, variační koeficient, průměrná glykémie) a na tělesnou hmotnost. Metody: Výzkum probíhal u celkem 40 vybraných pacientů s DM1 Diabetologického centra 3. interní kliniky VFN Praha, kteří v období leden 2020 až leden 2022 podstoupili edukaci v ambulanci nutričního terapeuta. Retrospektivní analýzou byl následně zkoumán vliv nutriční edukace na parametry kompenzace diabetu po dobu 12 měsíců. Výsledky: Po 12 měsících došlo k významnému zlepšení zjišťovaných parametrů. Hodnota TIR vzrostla (68 ± 15 % vs. 75 ± 15 %; p<0,0001), u ostatních parametrů došlo k pozitivnímu poklesu hodnot - HbA1c (57 ± 11 mmol/mol vs. 50 ± 10 mmol/l; p<0,0001), TBR (4 (0; 21) % vs. 3 (0; 12) %; p<0,05), průměrná glykémie (8,4 ± 1,5 mmol/l vs. 8,0 ± 1,4 mmol/l,...
Nutriční terapie a stravovací návyky u pacientů s onemocněním TBC
Čadová, Andrea ; Špíralová, Veronika (vedoucí práce) ; Mudra, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá výživou dospělých pacientů s tuberkulózou. Cílem práce je zmapovat stravovací návyky pacientů s tuberkulózou a dále i vyhodnotit nutriční potřebu u konkrétních pacientů s tuberkulózou a porovnat ji s aktuálním příjmem potravy v léčebně tuberkulózy. Teoretická část se zaměřuje na historii, současnou epidemiologii, klinický obraz nemoci, vyšetřovací metody a léčebné metody. Podrobněji se pak zabývá léčebnou výživou a nejnovějšími výživovými doporučeními v souvislosti s onemocněním tuberkulózou. Pro tuto práci jsem si zvolila kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnilo deset dospělých respondentů s diagnostikovanou tuberkulózou, léčených v Léčebně tuberkulózy a respiračních nemocí Janov. Praktická část se skládá ze dvou podkapitol. První z nich je věnována kazuistikám, kde jsou shrnuty všechny základní informace o pacientech získané z lékařské dokumentace. Je zde individuálně propočítán celkový doporučený denní příjem energie a doporučený příjem makronutrientů. Tento celkový energetický denní příjem je následně porovnáván s energetickým příjmem z domácího prostředí a s energií přijímanou v léčebně. Součástí jsou i ukázky jednotlivých jídelníčků. V druhé části jsou vyhodnoceny odpovědi respondentů na otázky kladené při semistrukturovaném rozhovoru. Otázky byly zaměřeny...
PPP u studentů nutriční terapie a vliv výživy na jejich výživový stav
ŠTĚPÁNOVÁ, Vendula
Bakalářská práce zpracovává téma Poruchy příjmu potravy u studentů nutriční terapie a vliv výživy na jejich výživový stav. Tato práce je zaměřena na problematiku poruch příjmu potravy (dále jen ,, PPP ") a jejich rozšíření mezi studenty nutriční terapie a na důsledky poruch příjmu potravy. Jedná o velice rozšířené nemoci, o kterých se dosud nedostatečně mluvilo. Nemoci postihují zejména mladé lidi, ale dospělý ve vyšším věku nejsou výjimkou, protože jejich léčba bývá jak psychicky, tak i často nutričně obtížná. Cíl práce je zjistit rozsah výskytu PPP u studentů nutriční terapie, jak se liší strava studentů s PPP a bez PPP . Teoretická část se zabývá výživou obecně, popsáním jednotlivých makronutrientů a energetické bilance. Poté popisuje poruchy příjmu potravy, její druhy, incidenci, rizikové faktory, komplikace a léčbu. Údaje a výsledky z praktické části jsou zjištěny pomocí standardizovaných dotazníků ORTO-15 a EAT-26 (Eating Attitudes Test-26) a pomocí vlastního dotazníku. Praktická část se zabývá dále rozborem získaných jídelníčků a poté jídelních návyků studentů oboru nutriční terapie dle toho, zda si prochází/prošli PPP či nikoliv. Studenti nutriční terapie, kteří si prošli PPP vykazují rozdílné jídelní chování než studenti bez PPP a to zejména v kontrole svého energetického příjmu a sníženého příjmu sacharidů. Celkově dosáhlo rizikového skore v dotazníku EAT-26 10,6 % studentů a v dotazníku ORTO-15 dokonce 74 %. Určitě je vhodné zvyšovat mezi odborníky i laickou veřejností nadále informovanost o PPP.
Vliv dysfagické diety na prevenci rizika malnutrice u seniorů
ZEMANOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce s názvem "Vliv dysfagické diety na prevenci rizika malnutrice u seniorů" se zabývá dysfagickou dietou, což je dieta podávaná při poruchách polykáni. Nejčastěji se poruchy polykání vyskytují po cévních mozkových příhodách, u neurodegenerativních chorob, nádorů hlavy, krku a jícnu a také u kriticky nemocných pacientů nebo u seniorů. Pro tuto práci jsem zvolila kvantitativní i kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnila dvě nemocniční zařízení a jedno zařízení sociálních služeb pro seniory. Praktickou část jsem rozdělila do dvou podkapitol. V první se věnuji zpracování údajů z pozorování. Popisuji zde, jaká dieta je pacientům s problémy dysfagie v konkrétním zařízení podávána, jaké technologické postupy se při její přípravě používají a jaká jídla jsou v zařízení nejčastěji zařazována. V druhé části jsou vyhodnoceny pětidenní jídelníčky jednotlivých zařízení, které jsou porovnány s hodnotami z dietního systému zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že pokud by pacient konzumoval veškerou stravu jemu podanou, nebyl by v riziku malnutrice, je totiž energeticky dostatečná a pokrývá potřeby seniorů. Avšak pouze ve dvou zařízeních se pacientům podávala strava s ohledem na pestrý výběr potravin, v jednom zařízení se pokrmy či jednotlivé potraviny častěji opakovaly. Estetika pokrmů v žádném zařízení neodpovídá mé představě o atraktivním vzhledu připraveného pokrmu a ani technologická úprava stravy v žádném zařízení neodpovídá požadavkům diety s upravenou texturou stravy - husté pyré. Je tedy pravděpodobné, že pacienti z důvodu malé pestrosti, špatné technologické úpravy nebo způsobu servírování, nebudou výživu tolerovat, protože, jak se říká, jíme i očima. Příjem by pak nebyl dostatečný a mohl by vést k riziku vzniku malnutrice. Nelze tedy jednoznačně říct, zda je dysfagická dieta prevencí rizika malnutrice u seniorů, avšak pokud by došlo kzachování pestrosti jídelníčku a dodržení zásad technologické úpravy, mohla by jí být.
Vliv edukace nutričním terapeutem na dětskou obezitu
Bučková, Kristýna ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Kosheleva, Svetlana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dětskou obezitou a vlivem edukace nutričního terapeuta na její prevenci a léčbu. Teoretická část definuje nadváhu a obezitu u dětí a dospívajících, jejich výskyt, příčiny, diagnostiku, prevenci a léčbu. Praktická část vychází z dat, čerpaných retrospektivně ze zdravotnické dokumentace obezitologické ambulance a nutričních ambulancí Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN v Praze. Zkoumána byla data za období od 1.1.2018 do 1.2.2022 u 58 pacientů ve věku od 3 měsíců do 18 let 5 měsíců s nadváhou či obezitou. Do výzkumu byli zahrnuti pouze pacienti, u nichž byla nadváha či obezita způsobena pozitivní energetickou bilancí. Mezi zkoumaná data patřily antropometrické parametry pacienta při porodu a v průběhu léčby, krevní tlak, hladina kyseliny močové, glykémie nalačno. U rodičů pacienta byl zjištěn BMI na počátku léčby dítěte. Hlavním cílem výzkumu bylo posoudit efekt intervencí nutričního terapeuta u dlouhodobě spolupracujících pacientů s nadváhou a obezitou ve srovnání s pacienty, kteří nutriční ambulanci navštívili jednou nebo vůbec (přestože péče byla nabídnuta všem pacientům). Sledován byl zejména efekt na změny Z-skóre BMI pacienta. Sekundárními cíli bylo zjistit vliv dodržování doporučení na vývoj Z-skóre BMI, vliv vývoje BMI na tlak krve, hladinu kyseliny...
Příjem vápníku u pacientů s poruchami beta oxidace mastných kyselin s dlouhým řetězcem (LCHAD)
Ondrová, Ellen ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Ješina, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se věnuje vzácným dědičným poruchám metabolismu, deficitu LCHAD (long chain 3-hydroxyacyl-coenzyme A dehydrogenase) a MTP (mitochondriální trifunkční protein), enzymů, jejichž nedostatek způsobuje poruchu v cyklu β-oxidace mastných kyse- lin s dlouhým řetězcem. Základem léčby u těchto onemocnění jsou dietní a režimová opat- ření. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit úroveň compliance v dietních a reži- mových opatřeních a příjem vápníku u pacientů s deficitem LCHAD/MTP. V teoretické části jsou nejprve popsány dědičné metabolické poruchy (DMP) jako velká he- terogenní skupina závažných dědičných onemocnění, z nich některé se vyskytují jen vzácně, mezi tato vzácná onemocnění patří i deficit LCHAD/MTP. Nejprve jsou stručně shrnuty obecné poznatky o DMP, jejich historie, výskyt, dědičnost, patogeneze, dia- gnostika, klinické projevy a léčba. Dále se teoretická část zabývá mastnými kyselinami ja- kožto živinou, která hraje zásadní roli v dietě pacienta s LCHAD/MTP deficitem, a rovněž procesem β-oxidace, který je u těchto deficitů narušen. Hlavní část je věnována samotné- mu onemocnění, deficitu LCHAD/ MTP. Popisuje dědičnost onemocnění, diagnostiku, kli- nické projevy a léčbu. Závěr teoretické části je věnován vápníku, minerální látce, jež je pro lidský organismus...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.