|
|
Mezinárodní obchod s uranem a jeho vliv na světovou politiku
Štětkář, Matěj ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Svojí bakalářskou práci jsem vypracoval na téma Mezinárodní obchod s uranem a jeho vliv na světovou politiku. Hlavním cílem je zhodnotit vývoj mezinárodního obchodu s uranem včetně jeho vlivu na mezinárodní politické dění ve světě. Statistické i nestatistické údaje jsem získával především z oficiálních informačních stránek World Nuclear Organization a ze statistických přehledů OECD a IAEA. Na základě výzkumu jsem rozebral strany nabídky a poptávky mezinárodního obchodu s uranem včetně uvedení hlavních oblastí těžby. Uran je díky svému významu v energetickém a vojenském průmyslu důležitá strategická surovina, která měla v minulosti velký význam na poli mezinárodních vztahů. Jsou s ním spojena regulatorní opatření, jejichž výkon je zajišťován mezinárodními jadernými organizacemi. Přínosem této práce je přiblížení vlivu uranu na světově dění za posledních 50 let, včetně zhodnocení vývoje mezinárodního obchodu s touto surovinou do budoucnosti. Přestože se uran jeví jako čím dál významnější energetický zdroj budoucnosti, je s ním stále spojováno mnoho kontroverzních otázek.
|
|
|
Economic Analysis of Investment in Nuclear Weapons
Martínková, Hana ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Jaderné zbraně nejsou v ekonomii, na rozdíl od jiných oborů jako mezinárodní vztahy, příliš prominentním tématem. Cílem této bakalářské práce je ukázat, že ekonomie může do debaty o jaderných zbraních přispět hned několika způsoby, a tyto způsoby shrnout. V první části je použit přístup analýzy nákladů a výnosů. Tato kapitola má přiblížit rozměry celé problematiky a ukázat, že pod náklady a výnosy zdaleka nepatří jen přímé výdaje na zbrojení. Druhá část se zaměřuje na producenty jaderných zbraní jako investiční příležitost. Pomocí SWOT analýzy je demonstrována klíčová role vlád a důležitost etických otázek. Předmětem poslední části práce jsou státy jako základní aktéři v rámci problematiky jaderných zbraní. Použita je teorie her, konkrétně myšlenky nositele Nobelovy ceny za ekonomii Thomase Schellinga (1960). Pokud jeho teorie platí, jaderné zbraně zůstanou latentní silou, budou mít odstrašující funkci a rovnováha se ustaví v situaci jejich nepoužití. V realitě avšak nejsou splněny všechny podmínky a předpoklady, což zvyšuje pravděpodobnost, jakkoliv nízkou, nerovnovážného výsledku, jaderného výbuchu, ať už jako následek nehody či úmyslného útoku.
|
|
|
Vliv Ruska a Spojených států na soupeření Izraele a Íránu na Blízkém východě: Jak se vypořádat s jaderným Íránem?
Jedinák, Marek ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cílem této diplomové práce je odpověď na výzkumnou otázku: Jak se vypořádat s jaderným Íránem? Autor využívá neorealistického paradigmatu a analyzuje vliv Ruské federace a Spojených států na soupeření Izraele a Íránu v oblasti Blízkého východu. Tato práce operuje s metodou diskurzivní analýzy, s jejíž pomocí zkoumá především strategickou rovinu vztahů Izraele a Íránu s důrazem na jejich jadernou dimenzi. Práce konfrontuje vojenská a mírová řešení otázky jaderného programu. Hlavními empirickými případovými studiemi, z nichž tato práce čerpá, jsou izraelské nálety na jaderné reaktory Osirak a Al-Kibar. Analýza strategické rovnováhy mezi státem Izrael a Islámskou republikou Írán vychází z teorie odstrašování, především její konvenční roviny.
|
|
|
Atomová zbraň jako nástroj míru.
Filip, David ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
V souvislosti s existencí jaderných zbraní, které nebyly během studené války po útoku na Nagasaki a Hirošimu znovu použity jako válečný prostředek proti civilním ani vojenským cílům, se snažím podat vysvětlení "ozbrojeného míru". Pokládám si otázku, proč obě supervelmoci (USA a SSSR) nerozpoutaly "horkou válku", která by byla pravděpodobně jadernou. Jako příklad nejkritičtější události mi poslouží kubánská krize, jejímž popisem lze pochopit řadu širších souvislostí. Práce ukazuje na vzájemné vztahy proti sobě stojících ideologií, které často ve vztahu k atomovým zbraním docházely ke stejným závěrům. Věnuje se vojensko-strategickému významu atomových bomb, které utvářely mezinárodní vztahy po celou druhou polovinu dvacátého století. Vedle vojenských aspektů se dotýkám i ekonomické interpretace nukleárního zbrojení a ekonomického potenciálu SSSR a USA. Proč docházelo nejdříve k jednostrannému a postupně i celkovému odzbrojování-snižování počtu jaderných hlavic? Vysvětlení se pokusím mimo historických událostí dokumentovat i použitím teoretických modelů.
|
|
|
Aplikace teorie konfliktu na příčiny vzniku studené války
Jedinák, Marek ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
S pádem Sovětského svazu a komunistické ideologie měla definitivně skončit také studená válka. Současné vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem však opět začínají vykazovat některé rysy nedávného soupeření supervelmocí. Může to být výsledkem toho, že studená válka v podstatě nikdy neskončila, neboť nedošlo k odstranění jejích příčin? Bakalářská práce analyzuje kořeny a příčiny studené války s důrazem na teorii konfliktů, aby tak vysvětlila vztah mezi přetrvávajícím dědictvím studené války a současnou bezpečnostní situací v Evropě a ve světě.
|
|
|
USA a jaderné odzbrojení na počátku 21. století
Semecká, Michaela ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou jaderného odzbrojení Spojených států amerických na počátku 21. století. Jejím hlavním cílem je posoudit, zda se proces jaderného odzbrojení posunul během funkčních období administrativ prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy vpřed či nikoliv. K dosažení tohoto cíle bylo využito analýz bilaterálních odzbrojovacích smluv mezi USA a Ruskem uzavřených na začátku druhého tisíciletí a amerických bezpečnostních doktrín, ze kterých lze vyčíst přístup obou prezidentů k dané problematice.
|
|
|
Jadrové zbrane ako nástroj zahraničnej politiky Severnej Kórey
Ovšonka, Pavol ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
V deväťdesiatych rokoch dvadsiateho storočia sa lídri Severnej Kórey rozhodli pre vojenský jadrový program práve za účelom vyhnutia sa kolapsu, ktorý v tom čase postihoval mnohé totalitné režimy. Pre špecifickú zemepisnú pozíciu sa kórejský konflikt stal dôležitou súčasťou zahraničnej politiky mnohých veľmocí ako Spojené štáty americké, Čínska ľudová republika, Japonsko a Ruská federácia. Tento jadrový program je mnohokrát všeobecne vnímaný ako výhražný nástroj na upevnenie moci režimu a zabezpečenia potravinovej a energetickej rozvojovej pomoci. Táto práca aplikuje severokórejskú výhražnú politiku na rôzne pohľady rozličných autorov, ktorí sa zaoberajú teóriou zastrašovania v medzinárodných vzťahoch.
|
|
| |
|
|
KLDR a bezpečnost v regionu severovýchodní Asie v kontextu vývoje jaderných zbraní
Kunert, Michael ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží blíže objasnit situaci na Korejském poloostrově v kontextu severokorejského jaderného programu a s tívm spojenými důsledky. Zabývá se fázemi rozvoje severokorejského jaderného programu a postavením mezinárodních aktérů a jejich reakcí rámci bezpečnosti v oblasti severovýchodní Asie. Především díky nepřehledné situaci se tato bakalářská práce také zabývá multilaterálními vztahy mezi mocenskými státy a mezinárodními institucemi a severokorejským vedením. Obsahem této bakalářské práce jsou mimo jiné ucelené informace o dění na mezinárodní sféře v kontextu bezpečnosti v oblasti severovýchodní Asie a také poznatky o postavení KLDR v mezinárodním společenství a její politice vůči uvaleným restrikcím a sankcím v rámci porušování mezinárodních dohod.
|
|
|
Nuclear weapons – inevitable element of world politics?
Tomahoghová, Jana ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Jaderné zbraně jsou už od svého prvního použití na konci druhé světové války předmětem neutichajících debat na půde světové politiky. Tím, že jsou lehce zneužitelné, totiž představují výrazné riziko pro mezinárodní bezpečnost. Jediným řešením je jejich úplná eliminace. Ačkoli dnes by se mohlo zdát, že se podaří jadernou demilitarizaci završit, existuje ještě mnoho překážek, které ji činí zatím nerealizovatelnou. Využívání jiných nových nástrojů v mezinárodních vztazích by však jednou mohlo celosvětové jaderné odzbrojení umožnit.
|
host ::
RSS.