|
|
Město ve městě/ „Blok Trnitá“
Menšík, David ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Zadáním práce bylo zpracování dvou plánovaných bloků nového brněnského jižního centra. Ty jsme ve spolupráci s Kanceláří architekta města Brna upravili do finální podoby, ze které vzniklo dvanáct pozemků, pro dvanáct diplomantů ateliéru Nový-Palasčák. Mnou řešený pozemek se nachází při setkání ulice Opuštěná a řeky Svratky. Tvoří tak významné urbanistické nároží, vyznačující nově vznikající čtvrť. Tento nárožní objekt jsem díky jeho charakteru, významu, velikosti a polyfunkčnímu řazení nazval „Palác Opuštěná“.
|
|
|
Italská romantická diskuse
Piptová, Ivana ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se pokusí představit kořeny, základní myšlenky a následné interpretace textů diskuse o romantismu, která proběhla v Itálii mezi roky 1816-1826. Na základě vybraných polemických příspěvků a jejich kritického zhodnocení se budeme snažit vysvětlit, proč italský romantismus stojí poněkud stranou pozornosti literárních vědců mimo Itálii a proč se stále vrací otázka, zda vůbec italský romantismus existoval. Polemiku o romantismu zahájil článek Madame de Staël Sulla maniera e l'utilità delle traduzioni (O způsobu a užitečnosti překladů), ve kterém autorka jako řešení krize italské literatury navrhovala početnější překlady současné francouzské a německé produkce, která již byla ovlivněna nastupující estetikou romantismu. Tento skromný nápad vyvolal bouřlivou debatu, jež se postupně přesunula od tématu přijímání zahraničních kulturních podnětů až k otázkám nutnosti redefinovat kořeny italské kulturní tradice a znovuvybudování moderní italské identity. Nejdůležitější odpovědi na článek Madame de Staël - sepsané Ludovicem di Breme, Giovannim Berchetem a Pietrem Borsierim - jsou dnes považovány za "manifesty" italského romantismu. Příspěvky Giacoma Leopardiho a Alessandra Manzoniho, třebas velmi zajímavé a intelektuálně podnětné, bohužel nelze do korpusu textů diskuse o romantismu...
|
|
|
Ervín Schulhoff v meziválečném kulturním kontextu pro potřeby současné školy
Drahošová, Adéla ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Ervín Schulhoff v meziválečném kulturním kontextu pro potřeby současné školy Tato práce se zabývá životem a dílem, česko-německého hudebního skladatele meziválečného období, Ervína Schulhoffa. První část práce zpracovává život skladatele v meziválečném kulturním kontextu, druhá se zabývá jeho dílem. Detailněji je zde zpracováno období, ve kterém byl Schulhoff ovlivněn meziválečnou avantgardou, především dadaismem a taneční hudbou jazzové oblasti a také neoklasicismem. Třetí část zpracovává problematiku využití Schulhoffova díla v souvislosti s jeho životem v současné škole a přináší některé náměty a možnosti na využití v hodinách hudební výchovy s mezipředmětovým přesahem. Celá práce je doplněna notovými příklady a obrázky, které slouží k lepší ilustraci dané problematiky. Do příloh jsou zahrnuty další obrázky a fotografie, které mapují život skladatele a také seznam skladeb Ervína Schulhoffa.
|
|
|
Rané literární dílo Josefa Čapka v kontextu moderního umění
Kováčová, Eva ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Josef Čapek patřil k významným českým umělcům, kteří se na počátku 20. století zabývali problémy formy a funkce moderního uměleckého díla. Autorovy výtvarněteoretické úvahy ovlivnily zejména jeho ranou beletristickou tvorbu, která v rámci stylově nejednotné situace v umění, jež panovala v desátých letech minulého století, představuje cenný zdroj poznatků o postoji umělecké veřejnosti k moderním a avantgardním kulturním proudům. Diplomová práce je věnována právě jejímu rozboru v konfrontaci s estetickými kánony těchto uměleckých směrů. Jejím cílem je ukázat, nakolik byl Josef Čapek principy jednotlivých směrů ovlivněn, jak si je osvojil a modifikoval. Výsledkem práce by měl být náčrt Čapkovy cesty od počátečního hledání moderního uměleckého tvaru k postupnému nalézání osobitého autorského výrazu. Klíčová slova Josef Čapek, moderní umění, manifest Česká moderna, novoklasicismus, kubismus, expresionismus
|
|
|
Antické vlivy na české a moravské kamenině a porcelánu z konce 18. století a 1. poloviny 19. století.
Minaříková, Adéla ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Technika výroby měkké kameniny a porcelánu byla v Evropě objevena v průběhu 18. století. Předměty vyrobené z těchto materiálů dokládají společenské změny a rozvoj kultury stolování, ke které v průběhu tohoto století došlo. V jeho závěru se antická kultura stala zásadním inspiračním zdrojem, k čemuž přispěly jak objevy starověkých měst, Pompejí a Herkulanea, tak i vydávání publikací představujících antické umění. Od konce 18. století se kameninové a porcelánové předměty vyráběly i na českém území. V této diplomové práci jsem zdokumentovala, jak se antické vlivy projevovaly na výrobcích českých a moravských manufaktur, odkud přicházely a jakým způsobem byly transformovány. Práce se nevěnuje veškeré porcelánové a kameninové produkci, avšak zahrnuje všechny továrny, u kterých bylo možno antické vlivy dohledat. Přístup jednotlivých manufaktur se výrazně lišil. České porcelánky přebíraly antické náměty nejspíše zprostředkovaně, převážně z dobových grafických listů, využívaných v evropských podnicích. Tvary odvozené z antické keramiky se na českém porcelánu příliš neliší od starších či soudobých evropských příkladů, které posloužily jako vzory. Kamenina se však pokoušela, kromě námětů a tvarů, jež byly mnohdy shodné s porcelánem, tvarově a technologicky napodobit výrobky J. Wedgwooda a skrze ně se k antickým...
|
|
|
Klasicistní architektura v Čechách na příkladu Kačiny u Kutné Hory a Nového zámku v Kostelci nad Orlicí. Srovnání staveb a stavebníků
Michálková, Petra ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
MICHÁLKOVÁ, Petra. Klasicistní architektura v Čechách na příkladu Kačiny u Kutné Hory a Nového zámku v Kostelci nad Orlicí. Srovnání staveb a stavebníků. Praha, 2020. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta. Má práce se zabývá tématem klasicismu v Čechách na dvou konkrétních příkladech zámeckých staveb. V první kapitole do kontextu historických událostí zasazuji pojem klasicismus, který se snažím odlišit od pojmu empír a neoklasicismus. Věnuji se také rozdílnému vývoji v jednotlivých zemích a jak ovlivnili architekturu v českých zemích. V další části se zabývám konkrétními stavbami Kačině u Kutné Hory a Novému zámku v Kostelci nad Orlicí, kde nejprve popíšu šlechtické rody, které sídla vlastnily. Následují myšlenky, které ke stavbě vedly a poté se již plynule přesouvám k architektuře staveb. V závěrech těchto kapitol uvádím, jaký osud stavby potkal a jak vypadá jejich současnost. Poslední kapitolou je srovnání staveb a stavebníků a nejsou opomenuti také stavitelé. Nejprve jsem rozlišila kritéria, podle kterých jsou stavby posuzovány a následně krok po kroku stavby komparovala.
|
|
|
Město ve městě/ „Blok Trnitá“
Menšík, David ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Zadáním práce bylo zpracování dvou plánovaných bloků nového brněnského jižního centra. Ty jsme ve spolupráci s Kanceláří architekta města Brna upravili do finální podoby, ze které vzniklo dvanáct pozemků, pro dvanáct diplomantů ateliéru Nový-Palasčák. Mnou řešený pozemek se nachází při setkání ulice Opuštěná a řeky Svratky. Tvoří tak významné urbanistické nároží, vyznačující nově vznikající čtvrť. Tento nárožní objekt jsem díky jeho charakteru, významu, velikosti a polyfunkčnímu řazení nazval „Palác Opuštěná“.
|
|
|
Klasicismus v české architektuře 19. a 20. století
Ďurža, Karel ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studie zpracuje téma klasicismu v širším smyslu tohoto pojmu na materiálu české architektury. V úvodní kapitole pojmově vymezí klasické, klasicismus a neoklasicismus. Samostatně stručně pojedná o formování klasického kánonu v Evropě a nastíní vývoj klasicismů v dějinách české architektury v evropském kontextu. Systematicky pak v samostatných kapitolách zpracuje problematiku klasicismu 1. poloviny 19. století, období přísného a pozdního historismu a rané a vrcholné moderny. Zvláštní pozornost bude věnovat tématu klasického v českém myšlení o umění v meziválečném období a v letech okupace. Po analýze klasicizujících tendencí v architektuře socialistického realismu stanoví základní klasicizující snahy ve druhé polovině 20. století a na počátku století 21. Závěrečná kapitola na základě vybraných příkladů identifikuje rysy, které lze považovat za specifické pro klasicismus v české architektuře.
|
|
|
Architektura a reprezentace Československé republiky: Moderní architektura na území Podkarpatské Rusi
Nikolenko, Valentyna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studie bude na materiálu architektury Podkarpatské Rusi mezi léty 1919 a 1939 sledovat, jak mladá Československá republika hledala architektonické formy své reprezentace. Jádro práce vytvoří analýza vybraných staveb; jejich výběr se neomezí jen na přímou reprezentaci státu (např. zemský úřad, soud, hlavní pošta a další stavby v Užhorodě), ale zahrne i ukázky stavební činnosti soukromých společností, stavebních družstev a nestátních institucí (např. firma Baťa). Hlavní kapitole bude předcházet jednak stručný nástin vývoje české, resp. československé moderní architektury, jednak přiblížení architektonického a kulturního kontextu, do něhož československá moderní architektura na Podkarpatské Rusi vstupovala. architektura, moderna, národní sloh, purismus, funkcionalismus, klasicizující moderna (nebo moderní klasicismus), Československo, Podkarpatská Rus, reprezentace
|
|
|
Antické vlivy na české a moravské kamenině a porcelánu z konce 18. století a 1. poloviny 19. století.
Minaříková, Adéla ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Technika výroby měkké kameniny a porcelánu byla v Evropě objevena v průběhu 18. století. Předměty vyrobené z těchto materiálů dokládají společenské změny a rozvoj kultury stolování, ke které v průběhu tohoto století došlo. V jeho závěru se antická kultura stala zásadním inspiračním zdrojem, k čemuž přispěly jak objevy starověkých měst, Pompejí a Herkulanea, tak i vydávání publikací představujících antické umění. Od konce 18. století se kameninové a porcelánové předměty vyráběly i na českém území. V této diplomové práci jsem zdokumentovala, jak se antické vlivy projevovaly na výrobcích českých a moravských manufaktur, odkud přicházely a jakým způsobem byly transformovány. Práce se nevěnuje veškeré porcelánové a kameninové produkci, avšak zahrnuje všechny továrny, u kterých bylo možno antické vlivy dohledat. Přístup jednotlivých manufaktur se výrazně lišil. České porcelánky přebíraly antické náměty nejspíše zprostředkovaně, převážně z dobových grafických listů, využívaných v evropských podnicích. Tvary odvozené z antické keramiky se na českém porcelánu příliš neliší od starších či soudobých evropských příkladů, které posloužily jako vzory. Kamenina se však pokoušela, kromě námětů a tvarů, jež byly mnohdy shodné s porcelánem, tvarově a technologicky napodobit výrobky J. Wedgwooda a skrze ně se k antickým...
|
host ::
RSS.