|
| |
|
|
Vina, očištění, odpuštění
Slezáková, Veronika ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Tato práce se zabývá pojednáním o vině, očištění a odpuštění. Na základě studie textu Karla Jasperse, Boženy Komárkové, Martina Bubera a Helmuta Webera dojdeme k porozumění tématu viny, odpuštění a očištění z hlediska filosofického a teologického. Také se seznámíme s další problematikou, která souvisí s tématem práce, a to například s pojetím lítosti, pokání či obrácení. Díky získaným poznatkům chci dospět k porozumění viny v pojetí Bernharda Schlinka v románu Předčítač. Nejen k tomu, jak chápe vinu, ale také jaké východisko se smířením s proviněním nastiňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Characters of the Emigrants in two German Novels (Der Umbruch oder Hanna und die Freiheit written by Alice Rühle-Gerstel and Die Straße des Verrats written by Hans Natonek)
Chalupníčková, Lucie ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
NÁZEV: Postavy emigrantů ve dvou německých románech (Der Umbruch oder Hanna und die Freiheit od Alice Rühle-Gerstel a Die Straße des Verrats od Hanse Natonka) AUTOR: Lucie Chalupníčková KATEDRA: Katedra germanistiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Viera Glosíková, CSc. ABSTRAKT: Tato diplomová práce se na základě analýzy románů Die Straße des Verrats a Der Umbruch oder Hanna und die Freiheit zabývá postavami antifašistických emigrantů v období 30. let dvacátého století v Praze. Téma je pojednáno v kontextu německé literatury od roku 1933, přičemž je pozornost soustředěna na Prahu jako exilové centrum (útočiště německých emigrantů). Teoretická část této diplomové práce je věnována nástinu problematiky antifašistického exilu po roce 1933. V stěžejní části práce jsou analyzovány postavy emigrantů (zejména protagonistů obou literárních děl) a jejich pohnuté osudy, které jsou spojené s Prahou. KLÍČOVÁ SLOVA: emigrace, nacionalismus, komunismus, židé, exilové centrum Praha
|
|
|
Svobodný novinář Franta Kocourek
Jiřička, Jan ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Svobodný novinář Franta Kocourek" se věnuje osobnosti významného československého novináře 20. století Franty Kocourka. Zaměřuje se především na jeho působení v tištěných médiích - prestižních prvorepublikových titulech týdeníku Přítomnost a deníku Lidové noviny, dále na jím vedeném, nepříliš úspěšném, týdeníku Groš a deníku Slovenský hlas. Kocourek se soustředil především na reportáže, byl však žánrově i tematicky velmi univerzální. Vedle pronikavých reportáží o stoupajícím vlivu nacismu v Německu psal například i sondy o deklasovaných vrstvách společnosti či odborné filmové studie nebo eseje. Tato práce popisuje Kocourka jako všestrannou osobnost, která se kromě práce v médiích zabývala i literaturou, filmem či veřejným vystupováním. Prostor je věnován i Kocourkově působení v rozhlase, kde se na přelomu 30. a 40. let vypracoval mezi nejuznávanější československé reportéry a provázel občany Československa během posledního období první republiky, během krátké etapy druhé republiky i za německé okupace. Diplomová práce přibližuje Kocourka nejen jako špičkového a mimořádně vzdělaného a zcestovalého novináře, ale i jako statečného člověka, který československou veřejnost povzbuzoval prostřednictvím rozhlasu, článků a přednášek a který kvůli svým odvážným postojům zemřel v nacistickém...
|
|
| |
|
|
Mýty a kontroverze: Ukrajinské dobrovolnické jednotky v Donbasu 2014-15
Mastný, David ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Ukrajinské polovojenské dobrovolnické jednotky se staly klíčem pro boj s hrozbami rusko- separatistické hybridní války a jejich činnost se výrazně promítla do výsledku bojových operací. Tato případová studie se věnuje fenoménu dobrovolnických praporů včetně mýtů a kontroverzí, které je provázejí. Práce definuje a analyzuje čtyři nejkontroverznější témata, která jsou zmiňována v souvislosti s dobrovolnickými jednotkami a konfrontuje je s realitou. Dále se zabývá příčinami vzniku těchto kontroverzí a zkoumá důsledky působení problematických jednotek na bezpečnostní a politickou situaci v zemi. Tato témata zahrnují problematiku rozšíření radikálního nacionalismu, fašismu a neonacismu v dobrovolnických jednotkách, trestnou činnost jejich příslušníků, roli náboženství v dobrovolnickém hnutí a vazby jednotek na politické strany a oligarchy, a s tím související financování.
|
|
|
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem. (Historicko-sociologická analýza)
Prázný, Rudolf ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem (historicko-sociologická analýza) ABSTRAKT Předkládaná disertační práce, s využitím historicko-sociologické analýzy, popisuje a vysvětluje postavení, reakce a působnost Národního divadla v Praze, v době jednoho z nejtěžších období našich novodobých dějin, okupaci nacistickým Německem, v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), kdy s pomocí svých uměleckých prostředků, hodnot a interpretačním snažením uměleckého souboru, se tato vrcholná kulturní instituce snažila hájit právo naší společnosti na svou vlastní kulturu, na svou vlastní existenci. Hlavním cílem je analyzovat způsoby a prostředky, pomocí kterých Národní divadlo v Praze reagovalo a spolu se svým publikem čelilo krizovým situacím, způsobeným nacistickou okupací. Jedním z klíčových faktorů v tomto procesu bylo chování divadelních umělců, ve kterém mnozí poukazovali velkou míru statečnosti a ochoty riskovat nejenom své pracovní postavení, nýbrž mnohdy i svůj život, aby dokázali naši společnost vést, ukazovat cestu vedoucí k odhodlání nevzdávat se své národní suverenity. Národní divadlo v Praze se mělo stát nástrojem, pomocí kterého se nacisté snažili pod velkým tlakem realizovat svou kulturní politiku, směřující k ovládnutí našeho národa a k...
|
|
|
"Zvrhlé umění" a reflexe Velké války v dílech Otto Dixe a Georga Grosze
Procházková, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Dominantami minulého století jsou nepochybně dvě světové války, které se staly námětem pro tvorbu řady umělců. První světová válka, rovněž známá jako Velká válka, je námětem mnohých literárních děl, jež jsou dodnes na vrcholech žebříčků bestsellerů. Oproti tomu válečné hrůzy na plátnech německých modernistů se takové popularitě netěší. "Entartete Kunst" neboli "Zvrhlé umění" je důležitou epochou v dějinách umění a Výstava zvrhlého umění 1937 v Mnichově se stala jedním z mezníků moderního umění a jednou z nejnavštěvovanějších a zároveň nejkontroverznějších výstav všech dob. Rozmach expresionismu začátkem století a celkový vývoj moderního umění je zajímavým protipólem k politické transformaci v Německu. Na jedné straně nový a mnohými nepochopený styl malby, který mimo jiné tvrdě kritizoval válku, společnost, náboženství apod.; na straně druhé nacistická ideologie o neporazitelnosti národa a vizi klasického umění. Válečné hrůzy, jakožto námět pro svá díla využila celá řada umělců, nejbrutálnějšími a nejvíce realistickými jsou díla Otto Dixe a Georga Grosze. Otto Dix proslul doslova fanatickým zobrazováním utrpení a válečného teroru. Dix byl frontovým bojovníkem prvních linií a možná i proto zasvětil svou uměleckou kariéru anti-válečné tvorbě. Georg Grosz vstoupil do historie jako nelítostný kritik německé...
|
|
|
Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941
Veselá, Lenka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941" pojednává o způsobu, jakým protektorátní periodika informovala o paktu Ribbentop-Molotov a později o německé invazi do Sovětského svazu. Na příkladě těchto událostí a jejich reflexe v protektorátním denním tisku lze demonstrovat, jak pružně protektorátní propaganda reagovala na aktuální politický kurz. Pro účely práce byly zvoleny tři deníky: Polední list, Večerní České slovo, Venkov, které byly zkoumány ve dvou časově ohraničených obdobích, a to od 23. 8. 1939 do 27. 9. 1939 a od 16. 6. 1941 do 14. 7. 1941. Metodou práce je historická srovnávací analýza, která postihuje proměnu postojů protektorátní propagandy v závislosti na historickém kontextu, a sémiotická analýza, která se zabývá dobovým mediálním diskurzem a odhaluje udržovanou ideologii na úrovni znakových systémů.
|
|
|
Strategie přežití v denících dětí a mládeže vězněných v terezínském ghettu v letech 1942-45
Berčíková, Nikola ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Deníky lze považovat za důležitou součást lidského života. Zejména v dětství jsou oblíbeným prostředkem pro vyjádření pocitů a myšlenek. Pokud si dítě píše deník, je také zpravidla jeho jediným čtenářem, někdy se může po uplynutí dlouhé doby stát majetkem rodiny. Široká veřejnost se mohla setkat s vydanými deníky umělců či cestovatelů, avšak dětské deníky byly až donedávna věcí veskrze soukromou. V Evropě se začaly zveřejňovat materiály, které znali krátce po druhé světové válce pouze svědci a bývalí vězňové koncentračních táborů a také malá část historiků a badatelů. S těmito materiály se objevily deníky dětí a dospívající mládeže, jež obsahovaly svědectví o jejich útlaku, pronásledování a věznění. Že je tento pramen fascinující i pro veřejnost dosvědčuje rozruch, který nastal po vydání deníku dospívající dívky Anny Frankové.1 V Čechách, už v roce 1967, vydalo nakladatelství Naše vojsko knihu Deníky dětí,2 kde jsou publikovány deníky českých a polských dětí, vězněných v ghettech a táborech středo-východní Evropy. Po roce 2000 vychází deník Petra Ginze,3 Otty Wolfa4 či Věry Kohnové.5 Pro badatele byly publikovány úryvky deníků v některých sbornících.6 Lze se domnívat, že tento pramen, odkazující k jednomu z nejhrůznějších období lidských dějin, je laickou veřejností přitahován jak svou formou denních...
|
host ::
RSS.